hydration practices
Dotaz
Zobrazit nápovědu
BACKGROUND: Malnutrition and dehydration are widespread in older people, and obesity is an increasing problem. In clinical practice, it is often unclear which strategies are suitable and effective in counteracting these key health threats. AIM: To provide evidence-based recommendations for clinical nutrition and hydration in older persons in order to prevent and/or treat malnutrition and dehydration. Further, to address whether weight-reducing interventions are appropriate for overweight or obese older persons. METHODS: This guideline was developed according to the standard operating procedure for ESPEN guidelines and consensus papers. A systematic literature search for systematic reviews and primary studies was performed based on 33 clinical questions in PICO format. Existing evidence was graded according to the SIGN grading system. Recommendations were developed and agreed in a multistage consensus process. RESULTS: We provide eighty-two evidence-based recommendations for nutritional care in older persons, covering four main topics: Basic questions and general principles, recommendations for older persons with malnutrition or at risk of malnutrition, recommendations for older patients with specific diseases, and recommendations to prevent, identify and treat dehydration. Overall, we recommend that all older persons shall routinely be screened for malnutrition in order to identify an existing risk early. Oral nutrition can be supported by nursing interventions, education, nutritional counselling, food modification and oral nutritional supplements. Enteral nutrition should be initiated if oral, and parenteral if enteral nutrition is insufficient or impossible and the general prognosis is altogether favorable. Dietary restrictions should generally be avoided, and weight-reducing diets shall only be considered in obese older persons with weight-related health problems and combined with physical exercise. All older persons should be considered to be at risk of low-intake dehydration and encouraged to consume adequate amounts of drinks. Generally, interventions shall be individualized, comprehensive and part of a multimodal and multidisciplinary team approach. CONCLUSION: A range of effective interventions is available to support adequate nutrition and hydration in older persons in order to maintain or improve nutritional status and improve clinical course and quality of life. These interventions should be implemented in clinical practice and routinely used.
BACKGROUND: Malnutrition and dehydration are widespread in older people, and obesity is an increasing problem. In clinical practice, it is often unclear which strategies are suitable and effective in counteracting these key health threats. AIM: To provide evidence-based recommendations for clinical nutrition and hydration in older persons in order to prevent and/or treat malnutrition and dehydration. Further, to address whether weight-reducing interventions are appropriate for overweight or obese older persons. METHODS: This guideline was developed according to the standard operating procedure for ESPEN guidelines and consensus papers. A systematic literature search for systematic reviews and primary studies was performed based on 33 clinical questions in PICO format. Existing evidence was graded according to the SIGN grading system. Recommendations were developed and agreed in a multistage consensus process. RESULTS: We provide eighty-two evidence-based recommendations for nutritional care in older persons, covering four main topics: Basic questions and general principles, recommendations for older persons with malnutrition or at risk of malnutrition, recommendations for older patients with specific diseases, and recommendations to prevent, identify and treat dehydration. Overall, we recommend that all older persons shall routinely be screened for malnutrition in order to identify an existing risk early. Oral nutrition can be supported by nursing interventions, education, nutritional counseling, food modification and oral nutritional supplements. Enteral nutrition should be initiated if oral, and parenteral if enteral nutrition is insufficient or impossible and the general prognosis is altogether favorable. Dietary restrictions should generally be avoided, and weight-reducing diets shall only be considered in obese older persons with weight-related health problems and combined with physical exercise. All older persons should be considered to be at risk of low-intake dehydration and encouraged to consume adequate amounts of drinks. Generally, interventions shall be individualized, comprehensive and part of a multimodal and multidisciplinary team approach. CONCLUSION: A range of effective interventions is available to support adequate nutrition and hydration in older persons in order to maintain or improve nutritional status and improve clinical course and quality of life. These interventions should be implemented in clinical practice and routinely used.
- MeSH
- dehydratace terapie MeSH
- enterální výživa MeSH
- geriatrie metody MeSH
- lidé MeSH
- nadváha terapie MeSH
- parenterální výživa MeSH
- podvýživa terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Kontrastní látky jsou běžnou součástí každodenní radiologické praxe. Tento článek přináší přehled aktuálních doporučení pro intravaskulární podání kontrastních látek dle Evropské společnosti pro urogenitální radiologii (ESUR, Guidelines on Contrast Media). ESUR vydává tato doporučení od roku 1994 a od té doby jsou postupně akceptována v řadě zemí. Také Radiologická společnost ČLS JEP přijala doporučení ESUR. Aktuální verze z března 2018 nese označení 10.0. Cílem tohoto sdělení je upozornit na nejdůležitější změny oproti zavedené praxi a původním doporučením ČRS z roku 2007 v poslední verzi ESUR. Protialergická premedikace pacientů již není doporučena pro nedostatek důkazů o její efektivitě. Stejně tak již není nutné lačnění před intravaskulární aplikací nízkoosmolárních nebo izoosmolárních jodových kontrastních látek nebo gadoliniových kontrastních látek. U rizikových pacientů se sníženými renálními funkcemi je před podáním jodové kontrastní látky vhodnější i.v. podání hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3 ) případně fyziologického roztoku než samostatná perorální hydratace. Diabetici s normálními renálními funkcemi v případě aplikace jodové kontrastní látky mimo suprarenální aortu mohou pokračovat v užívání metforminu v normálním režimu. U pacientů s normální renální funkcí by měl být odstup mezi dvěma vyšetřeními s jodovou či gadoliniovou kontrastní látkou (případně při jejich kombinaci) alespoň 4 hodiny. Kojící ženy mohou po podání jodových i gadoliniových kontrastních látek pokračovat v laktaci bez omezení.
Contrast agents are part and parcel of everyday radiological practice. This article provides an overview of current recommendations regarding their use according to the European Society for Urogenital Radiology (ESUR, Guidelines on Contrast Media). The Czech Society of Radiology currently does not update its own recommendations and has accepted the recommendations of the ESUR. ESUR has been issuing these recommendations since 1994 and has since gained recognition across radiology societies worldwide. The latest version from March 2018 bears the designation 10.0. The main points of the latest ESUR recommendations are as follows. Antiallergic premedication of patients is no longer recommended due to lack of evidence of its effectiveness. Similarly, fasting is no longer recommended before the intravascular administration of low-osmolar or iso-osmolar iodinated contrast agents or gadolinium contrast agents. Oral hydration is no longer recommended as a separate hydration, i.v. administration of NaHCO3 or NaCl solution is preferred. Diabetics with normal renal function and administration of iodinated contrast material outside the suprarenal aorta can continue to take metformin in the normal regimen. In patients with normal renal function, the interval between two examinations with iodine or gadolinium contrast material (or a combination thereof) should be at least 4 hours. After the administration of iodine and gadolinium contrast agents, lactating women can continue to breastfeed without restrictions.
Psoriáza je chronické geneticky podmíněné imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění kůže s prokazatelnou a významnou systémovou komponentou (kardiovaskulární onemocnění, metabolický syndrom aj.). Základem terapie pacientů s mírnějšími formami psoriázy je lokální léčba, popř. fototerapie. U nemocných, u kterých je tato léčba nedostatečně účinná, špatně snášená či kontraindikovaná, dále u pacientů s těžkou, rozsáhlou psoriázou či s psoriázou výrazně snižující kvalitu života, je indikována systémová farmakoterapie. Současné možnosti systémové léčby středně těžké až těžké psoriázy v České republice zahrnují nebiologické léky (metotrexát, cyklosporin, acitretin), fototerapii a biologické léky (adalimumab, etanercept, infliximab, ustekinumab, secukinumab). Prezentovaná doporučení pro nebiologickou systémovou léčbu dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou vychází z evropských doporučených postupů publikovaných v roce 2009 a jejich aktualizované verze z roku 2015, z konsenzuálních mezinárodních jednání upravených na základě klinické praxe v České republice a příslušných současně platných souhrnů údajů o léčivých přípravcích (SPC).
Psoriasis is a chronic genetically determined immunologically mediated inflammatory condition with important systemic component (cardiovascular diseases, metabolic syndrome etc.). Local therapy and phototherapy is usually recommended for mild psoriasis. When this treatment is not effective, not tolerated or contraindicated, as well as in patients with severe disease or significantly decreased quality of life the systemic therapy is prescribed. Current range of systemic therapy in the Czech Republic includes non-biological agents (methotrexate, ciclosporin, acitretin), phototherapy and biological agents (adalimumab, etanercept, infliximab, ustekinumab, secukinumab). Presented recommendation for „non-biological“ systemic therapy of adult patients with moderate to severe psoriasis takes into account the European guidelines published in 2009 and their revised version from the year 2015 and international consensus adjusted upon clinical practice in the Czech Republic and current drug package inserts information (SPC).
- MeSH
- acitretin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- biologická terapie MeSH
- cyklosporin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fototerapie klasifikace metody využití MeSH
- imunosupresiva MeSH
- keratolytika MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- psoriáza * diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The current systematic review (PROSPERO registration no. CRD42022334707) of observational (OS) and interventional studies (IS) aimed at evaluating the state of scientific knowledge on the basics of sports nutrition, framing discipline-specific dietary recommendations, and indicating potential directions for future studies in various age, experience level, and able-bodied abilities groups of basketball players (BP). A systematic search of PubMed, SPORTDiscus, and Web of Science ended on 20 December 2022. Records were excluded if reporting studies on animals, sport disciplines other than basketball, or supplementation protocols other than those related to macronutrients and hydration manipulations. Risk of bias (RoB) was evaluated using Cochrane RoB_2 tools, 'JBI checklist for prevalence studies', and 'Quality assessment tool for before-after (pre-post) studies with no control group'. The relevant data was synthesized in tables and a narrative review was performed. Seventy-two records were included (2581 participants): 63 were on able-bodied BP (2433 participants) and 9 on para-athlete players (148 participants); 45 records were OS and 27 IS. The review disclosed widespread poor nutritional habits and knowledge and shortages in applying adequate nutritional and hydration practices in BP. Moreover, the systematic review revealed the lack of a sufficient number of investigations delivering reliable proof for framing discipline-specific and evidence-based recommendations on the basics of sports nutrition in basketball.
- MeSH
- basketbal * MeSH
- dieta MeSH
- lidé MeSH
- para sportovci * MeSH
- předpověď MeSH
- sportovní nutriční věda * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- systematický přehled MeSH
Atopický ekzém (AE) je chronické, zánětlivé kožní onemocnění. I přes intenzivní výzkum příčiny AE zůstávají nejasné a ve své podstatě jsou zřejmě multifaktoriální. Mezi různými možnostmi léčby pomáhá kožní hydratace, která zlepšuje bariérovou funkci, ulevuje od svědění a snižuje spotřebu lokálních kortikosteroidů. Proto by se měla stát základní léčbou. Ke komplexnímu přístupu patří i znalost a eliminace zhoršujících faktorů. Standardní dermatologická péče je potřebná, když základní léčba nezlepšuje uspokojivě příznaky AE. V poslední době se věnuje větší pozornost proaktivní léčbě pomocí pravidelné intermitentní aplikace lokálních kortikosteroidů (TKS) nebo lokálních inhibitorů kalcineurinu (topických imunomodulátorů – TIM) ve snaze předejít novému vzplanutí. Nově se objevily cílené biologické léky, které se zdají být slibnou léčbou.
Atopic eczema (AE) is a chronic, inflammatory skin disorder. In spite of intensive investigations, the causes of AE remain uncelar, but are likely to be multifactorial in nature. Among various measures of AE managment skin hydration, which improves barrier function and relieve itchiness, may be helpful to reduce the need for topical steroid use and therefore it should be used as a basic treatment. Avoiding aggravating factors is also a basic treatment of AE. Standard medical treatment with a pharmacologic approach may be necessary if basic treatment fails to control symptoms sufficiently. Recently,more attention is given to proactive treatment regimen by regular intermittent application of topical corticosteroids or topical calcineurin inhibitors to prevent new flares. Furthermore, various targeted bilogics are being introduced for AE control and are proposed to represent promising therapies.
- MeSH
- antiflogistika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace kožní MeSH
- atopická dermatitida * mortalita terapie MeSH
- biologická terapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- emoliencia terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- koupele MeSH
- lidé MeSH
- péče o kůži metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Atopický ekzém (AE) je chronické, zánětlivé kožní onemocnění. I přes intenzivní výzkum příčiny AE zůstávají nejasné a ve své podstatě jsou zřejmě multifaktoriální. Mezi různými možnostmi léčby pomáhá kožní hydratace, která zlepšuje bariérovou funkci, ulevuje od svědění a snižuje spotřebu lokálních kortikosteroidů. Proto by se měla stát základní léčbou. Ke komplexnímu přístupu patří i znalost a eliminace zhoršujících faktorů. Standardní dermatologická péče je potřebná, když základní léčba nezlepšuje uspokojivě příznaky AE. V poslední době se věnuje větší pozornost proaktivní léčbě pomocí pravidelné intermitentní aplikace lokálních kortikosteroidů (TKS) nebo lokálních inhibitorů kalcineurinu (topických imunomodulátorů – TIM) ve snaze předejít novému vzplanutí. Nově se objevily cílené biologické léky, které se zdají být slibnou léčbou.
Atopic eczema (AE) is a chronic, inflammatory skin disorder. In spite of intensive investigations, the causes of AE remain uncelar, but are likely to be multifactorial in nature. Among various measures of AE managment skin hydration, which improves barrier function and relieve itchiness, may be helpful to reduce the need for topical steroid use and therefore it should be used as a basic treatment. Avoiding aggravating factors is also a basic treatment of AE. Standard medical treatment with a pharmacologic approach may be necessary if basic treatment fails to control symptoms sufficiently. Recently,more attention is given to proactive treatment regimen by regular intermittent application of topical corticosteroids or topical calcineurin inhibitors to prevent new flares. Furthermore, various targeted bilogics are being introduced for AE control and are proposed to represent promising therapies.
- MeSH
- antiflogistika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace kožní MeSH
- atopická dermatitida * terapie MeSH
- biologická terapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- emoliencia terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- koupele MeSH
- lidé MeSH
- péče o kůži metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Atopický ekzém (AE) je chronické, zánětlivé kožní onemocnění. I přes intenzivní výzkum příčiny AE zůstávají nejasné a ve své podstatě jsou zřejmě multifaktoriální. Mezi různými možnostmi léčby pomáhá kožní hydratace, která zlepšuje bariérovou funkci, ulevuje od svědění a snižuje spotřebu lokálních kortikosteroidů. Proto by se měla stát základní léčbou. Ke komplexnímu přístupu patří i znalost a eliminace zhoršujících faktorů. Standardní dermatologická péče je potřebná, když základní léčba nezlepšuje uspokojivě příznaky AE. V poslední době se věnuje větší pozornost proaktivní léčbě pomocí pravidelné intermitentní aplikace lokálních kortikosteroidů (TKS) nebo lokálních inhibitorů kalcineurinu (topických imunomodulátorů – TIM) ve snaze předejít novému vzplanutí. Nově se objevily cílené biologické léky, které se zdají být slibnou léčbou.
Atopic eczema (AE) is a chronic, inflammatory skin disorder. In spite of intensive investigations, the causes of AE remain uncelar, but are likely to be multifactorial in nature. Among various measures of AE managment skin hydration, which improves barrier function and relieve itchiness, may be helpful to reduce the need for topical steroid use and therefore it should be used as a basic treatment: Avoiding aggravating factors is also a basic treatment of AE. Standard medical treatment with a pharmacologic approach may be necessary if basic treatment fails to control symptoms sufficiently. Recently,more attention is given to proactive treatment regimen by regular intermittent application of topical corticosteroids or topical calcineurin inhibitors to prevent new flares. Furthermore, various targeted bilogics are being introduced for AE control and are proposed to represent promising therapies.
- MeSH
- antiflogistika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace kožní MeSH
- atopická dermatitida * terapie MeSH
- biologická terapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- emoliencia terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- koupele MeSH
- lidé MeSH
- péče o kůži metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hepatopankreatobiliární nemoci patří k častým onemocněním v gastroenterologii. Problematika implementace standardizované terminologie Omaha systému v České republice nebyla dosud zkoumána. Cílem výzkumu bylo identifikovat problémy, intervence a výsledky klientů s vybraným gastroenterologickým onemocněním podle Omaha systému v klinické praxi ošetřovatelství. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody za použití formuláře dokumentace Omaha systému se souhlasem autorky. Výzkumný vzorek tvořilo 23 klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním. Počet dokumentovaných potíží dle schématu klasifikace problémů byl od 3 do 10, z čehož 10 % v environmentální doméně, 20 % v psychosociální doméně, 40 % ve fyziologické doméně a 30 % v doméně chování ve vztahu ke zdraví. Celkem bylo realizováno 274 intervencí. Průměrný počet intervencí byl 11,9 u jednoho klienta. Při mapování propojení problémů a intervencí bylo nejvíce intervencí z kategorie léčba a terapeutické postupy (35,4 %) a surveillance (31,8 %). Poměrně nízké zastoupení naznačují intervence v kategorii edukace, vedení a poradenství (18,2 %) a case management (14,6 %). Intervence v kategorii léčba a terapeutické postupy dominovaly u problému bolest (35,5 %), trávení – hydratace (45,3 %), kůže (93,8 %) a krevní oběh (62,9 %). Case management se uplatňoval u problému užívání látek (50 %) a u problému výživa (31,7 %). Při porovnání iniciálních hodnot výsledků problémů s finálními hodnotami bylo výrazné zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Výsledky výzkumu prezentují pilotní zkušenosti s uplatněním Omaha systému u vybrané komunity klientů. Nejčastější problémy klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním dle schématu klasifikace problémů Omaha systému byly z fyzilogické domény a z domény chování ve vztahu ke zdraví. Problémy byly častěji propojeny s intervencemi z kategorie léčba a terapeutické postupy a surveillance, nižší frekvence byla zaznamenána u intervencí z kategorie edukace, vedení a poradenství a case management. Použitím škály pro hodnocení výsledků problémů bylo zjištěno zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Pro budoucí výzkum doporučujeme ověření složek Omaha systému na větším počtu respondentů.
Hepatic pancreatic biliary diseases are very common in gastroenterology. The issue of implementing the standardized terminology of the Omaha system in the Czech Republic has not been studied so far. The goal of the study was to identify the problems, interventions and the results of clients with a chosen gastroenterology problem according to the Omaha system in clinical nursing practice. The study used the quantitative method of documentation forms of the Omaha system with the author’s permission. The studied sample group was composed of 23 clients who had a hepatic pancreatic biliary disease. The number of documented difficulties according to the Problem Classification Scheme was from 3 to 10, where 10% covered the environmental domain, 20% covered the psychological domain, 40% covered the physiological domain and 30% covered the domain of health-related behaviour. In total, there were 274 interventions. The average number of interventions was 11.9 per client. While mapping the interconnections of problems and interventions, most interventions occurred in the category of treatments and procedures (35.4%) and surveillance (31.8%). A very low number of interventions occurred in the category of teaching, guidance, and counseling (18.2%), and case management (14.6%). The intervention in treatments and procedures category dominated in pain problem (35.5%), digestion – hydration (45.3%), skin (93.8%) and circulation (62.9%). Case management was used in substance use (50%) and nutrition (31.7%). After comparing the initial results to the final results, there was significant improvement in the knowledge and status regarding individual problems. The results of the study present the pilot experience with the implementation of the Omaha system in a selected group of clients. The most common problems of clients with hepatic pancreatic biliary disease were in the physiological domain and the health-related behaviour domain according to the Problem Classification Scheme of the Omaha system. More frequently, the problems were associated with the interventions in the treatments and procedures and surveillance categories. The interventions were less frequent in teaching, guidance, and counseling and case management. Using a Problem Rating Scale for Outcomes, an improvement in knowledge and status in individual problems was found. For future studies, we recommend verifying the components of the Omaha system using a larger number of respondents.
