Cíl práce: Srovnat léčbu stenózy pyeloureterální junkce (PUJ) laparoskopickou technikou s léčbou otevřenou operací a upozornit na úskalí spojená se zaváděním této techniky. Pacienti a metoda: Od března 2001 do května 2003 jsme indikovali 12 nemocných k laparoskopické (LP), či retroperitoneoskopické (RP) pyeloplastice pro stenózu PUJ. Až na 1 nemocnou (58 let) byli všichni nemocní ve věku od 12,5 do 19,3 let (průměr 16,4 let). Provedli jsme srovnání se skupinou 13 nemocných ve věku od 9 do 26 let (průměr 13,4 let) operovaných transmuskulárním lumbotomickým řezem v letech 2000 - 2001. Výsledky: LP operaci jsme provedli u 7, RP u 5 nemocných, z nichž z důvodů otevření peritonea byla 1 nemocná konvertována na otevřenou operaci a 1 dokončena laparoskopicky. U 8 z 12 nemocných byl nalezen svazek aberantních cév přes PUJ. U 1 nemocné bylo nutné po operaci vyměnit ucpaný ureterální stent. Při srovnání s otevřenou operací je patrná menší spotřeba analgetik (67 vs 105 mg piritramidu) a výrazně kratší pooperační rekonvalescence, délka operace je však 2násobná (150 vs 310 minut). Snazší a rychlejší provedení operace dosáhneme, když operatér - pravák provádí LP operaci vlevo a RP operaci vpravo. Perzistenci obstrukce PUJ jsme nezaznamenali u žádného nemocného. Závěr: Pyeloplastika laparoskopickou technikou je vhodnou alternativou léčby stenózy PUJ, zejména při podezření na přítomnost aberantních renálních cév. Vedle vyloučení lumbotomie zajišťuje kvalitnější pooperační průběh a rychlou následnou rekonvalescenci. Délku operace lze snížit správnou indikací LP nebo RP přístupu.

Aim of the study. To compare the treatment of stenosis of pyeloureteral junction (PUJ) by laparoscopic technique with open surgery and to draw attention to the problems associated with the implementation of this technique. Patients and methods: We indicated 12 patients to laparoscopic (LP) or retroperitoneoscopic (RP) pyeloplasty because of stenosis of PUJ from March 2001 do May 2003. Except for one female patient (58 years), all patients were 12,5 to 19,3 years (mean 16,4 years) of age. We compared them to a group of 13 patients in the age of 9 to 26 years (mean 13,4 years), operated on by transmuscular lumbotomic incission in the years 2000-2001. Results: LP surgery was performed in 7, RP in 5 patients, of which one was converted to open surgery and one finished by laparoscopy because of opening of the peritoneum. In 8 of 12 patients a bundle of abberant vessels was found over PUJ. In one female patient an obstructed ureteral stent had to be replaced after surgery. In comparison with open surgery, there is less need of analgesics (67 vs. 105 mg of piritramide) and a shorter postsurgical recovery, but the duration of the procedure is twice as long (150 vs. 310 minutes). An easier and faster procedure can be achieved when a right-handed surgeon performs LP procedure on the left side and RP procedure on the right side. There was no persistence of PUJ obstruction in any patient. Conclusion: Pyeloplasty done by laparoscopic technique is a convenient alternative of the treatment of the PUJ stenosis, especially when the presence of aberant renal vessels is suspected. Apart from escaping lumbotomy it ensures higher quality of postoperative course and a faster recovery. The duration of the procedure can be decreased by a correct indication of LP or RP accesss.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hydronefróza chirurgie   terapie   MeSH
• laparoskopie metody   využití   MeSH
• ledvinná pánvička chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• retroperitoneální prostor chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hydronefrózou nazýváme nefyziologické rozšíření ledvinné pánvičky spojené s městnáním moče. Zásadním diagnostickým kritériem a indikací k vlastnímu operačnímu zákroku na ureteropelvické junkci je odlišení obstrukční hydronefrózy od funkční. Za zlatý standard dosavadní operační léčby obstrukční hydronefrózy je všeobecně uznáván klasický lumbotomický operační přístup. Oproti tomu laparoskopická pyeloplastika zastupuje jednu z nejvíce pokročilých rekonstrukčních metod. První laparoskopická pyeloplastika byla publikována v roce 1993 Schuesslerem. Retrospektivně hodnotíme své vlastní zkušenosti s resekční a lalokovou technikou v období od ledna roku 2000 do konce roku 2005. V tomto sledovaném období jsme přistoupili k provedení 38 laparoskopických transperitoneálních pyeloplastik; z nichž 21 bylo resekčních pyeloplastik dle Hynese – Andersona a 17 lalokových pyeloplastik modifikovaných podle autorů Culp-Scardino. V tomto souboru jsme sledovali průměrný operační čas, časné a pozdní komplikace, délku pobytu v nemocnici a spotřebu analgetik.

Hydronephrosis is the non-physiological enlargement of the kidney pelvis connected with the urine obstruction. The basic diagnostic criterion as well as the indication for the operative intervention itself is the difference of the obstruction hydronephrosis from the functional one. The classic lumbotomic approach is the golden standard of the surgical treatment of the obstruction hydronephrosis. Laparoscopic pyeloplastics, on the other side, is the most progressive reconstruction method. Schuessler published the first laparoscopic pyeloplastics in 1993. We evaluate retrospectively our own experience with the resection and flap techniques during the period from January 2000 till the end of the year 2005. In the monitored period 38 laparoscopic transperitoneal pyeloplastics were carried out, i.e. 21 resection pyeloplastics from this amount were done according Hynes- Anderson and 17 flap pyeloplastics modified according the Culp- Scardino authors. The average time of operations, early and late complications, the time of hospitalization and the consumption of analgetics were evaluated in our article.

Laparoskopická pyeloplastika patří mezi jedny z nejnáročnějších laparoskopických operačních výkonů. Důvodem je nutnost precizní preparace tkání, spatulace jemného ureteru, resekce pánvičky a sutura anastomózy pánvičky a močovodu rigidními laparoskopickými nástroji (1). Výraznou pomoc nám poskytují robotické systémy, jejichž nevýhodou je ale nedostupnost na všech pracovištích. Nově na trhu máme robotizované laparoskopické nástroje, které jsou ekonomicky dostupnější, spojující výhody konvenční laparoskopie a robotiky. Kazuistika: Prezentujeme robotizovanou laparoskopickou pyeloplastiku u 37letého pacienta s vrozenou hydronefrózou vlevo. Pacient byl primárně vyšetřován pro renální koliku, na akutním nativním CT břicha byla potvrzena výrazná hydronefróza, ale bez nálezu konkrementu. Následné CT IVU vyšetření potvrdilo komplexní diagnózu na dutém systému ledvin: pelvis dulpex bilaterálně, ureter fissus vpravo a ureter duplex vlevo, dále vlevo hydronefrózu dolního segmentu v. s. při přítomnosti aberantní cévy pod pyeloureterálním (PU) přechodem. Dynamická scintigrafie ukázala kumulativní retenci radiofarmaka v kaudálním dutém systému levé ledviny, bez reakce na diuretika ve sledovaném čase se známkami obstrukce v PUJ (PU junkce). Pacient byl indikován k laparoskopické pyeloplastice kaudálního úseku vlevo. Výkon byl proveden jedním operatérem s asistencí roboti‐ zovaného ramene Soloassist II s hlasovým ovládáním. K preparaci, resekci pánvičky a ke spatulaci ureteru byly použity DEX nůžky. K sutuře zadní stěny ureteru a pánvičky jsme použili Vicryl 4.0 steh, k sutuře přední stěny V‐lock 4.0 steh. Obě pokračující sutury jsme provedli s využitím flexibility robotizovaného DEX jehelce se sedmi stupni volnosti pohybu. Ureteropelvická anastomóza byla šita při retrográdně zavedeném DJ‐stentu. Doba operačního výkonu byla 140 minut. Močový katétr jsme odstranili třetí pooperační den, pojistný drén den následující. DJ‐stent jsme odstranili šest týdnů po výkonu ambulantně. Ve srovnání s robotickými systémy současné doby jsou kupní i provozní náklady obou používaných robotizovaných přístrojů mnohonásobně nižší. Kupní náklady vynaložené na robotizovaný laparoskopický systém činí 1,8 milionu Kč. Provozní náklady jsou v průměru 7 000 Kč za použití nástroje. U robotizovaného ramene Soloassist II pořizovací náklady dle výbavy činí kolem 2 milionů Kč. Závěr: Robotizovaná laparoskopie umožňuje preciznost při možnosti využití sedmi stupňů volnosti pohybu, udržení taktilní zpětné vazby a ergonomii (pohodlí) operatéra během výkonu (2). Po krátkém zácviku i v rukách méně zkušeného laparoskopisty zlepšuje operační výsledky, snižuje perioperační komplikace a operační dobu. Nízké pořizovací a provozní náklady zabezpečují robotizované laparoskopii zajímavou budoucnost.

Introduction: Laparoscopic pyeloplasty is one of the most demanding laparoscopic surgical procedure. The reason is the necessity of precise tissue preparation, spatulation of the ureter, resection of the pelvis and suturing of the anastomosis of the pelvis and ureter with rigid laparoscopic instruments. Robotic systems provide us with significant help, their disadvantage is however, that they are not available at all workplaces. New to the market are robotic laparoscopic instruments that are more affordable, combining advantages of conventional laparoscopy and robotics. Case report: We present a robotic laparoscopic pyeloplasty in a 37-year-old patient with congenital hydronephrosis on the left side. The patient was primarily examined for renal colic, an acute non-contrast CT scan of the abdomen confirmed significant hydronephrosis, but no ureterolithiasis was found. The subsequent CT IVU examination confirmed a complex diagnosis of the collecting renal system: bilateral duplex pelvis, right ureter, left duplex ureter and hydronephrosis of the left lower moiety, likely caused by an aberrant vessel below the PU (pyeloureteral) junction. Dynamic renal scintigraphy showed cumulative retention of the radiopharmaceutical in the lower pole moietyof the left kidney, without response to diuretics in the monitored time with signs of obstruction in the PUJ (PU junction). The patient was indicated for laparoscopic pyeloplasty of the left lower moiety of the kidney. The operation was performed by a single surgeon with the assistance of Soloassist II robotic arm with voice control. For dissection, resection of the pelvis and spatulation of the ureter DEX scissors were used. To suture the posterior wall of the anastomosis of the ureter and pelvis we used Vycril 4.0 stitches, and for the anterior wall V-lock 4.0. To perform these continuous sutures we utilized the flexibility of the robotic DEX needleholder with seven degrees of freedom of movement. The ureteropelvic anastomosis was sutured over a DJ stent inserted retrogradely. The operation time was 140 minutes. The urinary catheter was removed on the 3rd postoperative day, the surgical drain a day after and the DJ-stent 6 weeks after the operation on an outpatient basis. Compared to the current robotic systems, both purchase and operating prices of the used robotised devices are many times lower. The purchase cost of the robotic laparoscopic system is 1.8 million Czech crowns (Kč) with the operating cost averaging 7,000 CZK per use of the instrument. While the purchase price for the Soloassist II robotic arm, depending on the equipment, is around 2 million Czech crowns (Kč). Conclusion: Robotic laparoscopy enables precision with the possibility of using seven degrees of freedom of movement, maintaining tactile feedback and ergonomics (comfort) of the surgeon during operation. After a short practice, even in the hands of a less experienced laparoscopist, these instruments can improve surgical results, can reduce perioperative complications and operative time. Low acquisition and operating costs ensure an interesting future for robotic laparoscopy.

• Klíčová slova
• pyeloplastika,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hydronefróza * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• ledvinná pánvička chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Laparoskopická pyeloplastika patří mezi náročnější operační výkony v urologii a je závislá na zvládnutí techniky intrakorporálního stehu. Pacientům přináší výrazně lepší pooperační průběh, méně komplikací a zkracuje rekonvalescenci. Práce dokumentuje indikace, techniku a výsledky prvních 12 laparoskopicky provedených pyeloplastik. Při průměrném operačním času 206 minut a průměrné hospitalizaci 6,7 dne jsme bez konverze a bez komplikací pyeloplastiku dokončili u všech pacientů. Ve všech případech došlo ke kompletnímu ústupu předoperační symptomatologie a vymizení obstrukčního charakteru křivky při pooperační dynamické scintigrafii.

Laparoscopic pyeloplasty is a more difficult surgery in urology and it depends upon intracorporeal suture technique handling. Better postoperative course, less complications and soon recovery are benefits for patients. Article reffers about indication, technique and results of first 12 laparoscopic pyeloplastics. With mean operative time 206 minutes and mean hospital stay of 6,7 days we accomplished laparoscopic pyeloplasty in all patients without conversions and any complications. All patients are asymptomatic and we detected no obstructive curves in postoperative dynamic scintigraphy.

• MeSH
• hydronefróza chirurgie   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• ledvinná pánvička chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Pyeloplastiku pro vrozenou hydronefrózu (obstrukci pyelo-ureterální junkce, PUJ) je u dětí možno provést otevřeně, laparoskopicky nebo roboticky. Cílem sdělení je prezentace pilotního souboru dětských pacientů operovaných roboticky. Metody: Retrospektivní analýza souboru dětských pacientů od 3 do 18 let věku, kteří podstoupili primární pyeloplastiku od zahájení robotického programu FN Motol od prosince 2018 do června 2021. Exkludováni byli pacienti již operovaní pro obstrukci PUJ v minulosti. Indikační kritéria, klinické symptomy, operační čas, délka hospitalizace a komplikace byly vyhodnoceny na základě zdravotnické dokumentace. Výsledky: V uvedeném období jsme operovali 28 dětí ve věku 3 až 17 let (medián 8 let), exkludováni byli dva pacienti. Z 26 analyzovaných dětí bylo před operací 6 (23 %) bez symptomů, 17 (65 %) udávalo bolesti, dvě (8 %) prodělaly před operací akutní pyelonefritidu a jedno (4 %) mělo nefrogenní hypertenzi. Nejčastější příčinou obstrukce byla aberantní céva u 22 (85 %) pacientů. Čas od incize k zašití ran byl 106 až 201 minut (medián 142 minut). Pacienti byli hospitalizováni 3 až 5 dní po operaci (medián 4 dny) a sledováni 1 až 30 měsíců (medián 6 měsíců). 24 z 26 pacientů mělo na pooperačním ultrazvuku regresi dilatace pánvičky a byli bez symptomů obstrukce PUJ. 7 pacientů (27 %) mělo pooperační komplikaci vyžadující intervenci v celkové anestezii (3b dle Clavien-Dindo klasifikace), z toho dva museli být reoperováni. Závěr: Robotická pyeloplastika je alternativou laparoskopické a otevřené operace. Jde o bezpečnou a úspěšnou (92 %) metodu. Vyšší podíl komplikací (27 %) v našem souboru přičítáme faktu, že jde o nový přístup, se kterým je třeba získat více zkušeností.

Introduction: Pyeloplasty for congenital hydronephrosis (pyeloureteral junction obstruction, PUJO) can be performed as an open, laparoscopic or robotic procedure in children. The aim of this study was to analyze a pilot cohort of pediatric patients operated robotically. Methods: A retrospective analysis of the cohort of patients 3 to 18 years of age who underwent primary robotic pyeloplasty between December 2018 (which is when the robotic program was launched at the University Hospital Motol) and June 2021. Patients already operated on for PUJO in the past were excluded. The indication criteria, clinical symptoms, operation time, hospitalization length and complications were evaluated from the medical records. Results: During this period, we operated on 28 children aged 3 to 17 years (median 8); 2 patients were excluded. Of the 26 children analyzed, 6 (23%) were asymptomatic before surgery, 17 (65%) reported pain, 2 (8%) had acute pyelonephritis before the surgery, and 1 (4%) suffered from nephrogenic hypertension. The most common etiology of PUJO was an aberrant vessel in 22 (85%) patients. The time from incision to skin closure was 106 to 201 minutes (median 142 minutes). Patients were hospitalized for 3 to 5 days (median 4) after the surgery and followed up for 1 to 30 months (median 6). Twenty-four of the 26 patients showed regression of the pelvic dilatation according to the postoperative ultrasound scan and no symptoms of PUJO. Seven (27%) had postoperative complications requiring a procedure under general anesthesia (all Clavien-Dindo 3b); of these, 2 were re-operated. Conclusion: Robotic pyeloplasty is an alternative to laparoscopic and open surgery. It is a safe and successful (92%) method. We believe that the higher rate of complications (27%) in our cohort is due to the fact that this is a new technique and more experience is needed.

• Klíčová slova
• pyeloplastika,
• MeSH
• dítě MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• ledvinná pánvička * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony * metody   škodlivé účinky   MeSH
• urologické chirurgické výkony * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

V článku popisujeme kazuistiku starší pacientky s hydronefrózou a pelvis duplex pravé ledviny, u které byla indikována laparoskopická pyeloplastika. Uvádíme výsledky vyšetření před indikací k výkonu, výsledky léčby včetně kontrolních zobrazovacích vyšetření po výkonu.

We describe the case of a patient with hydronephrosis of the right kidney with anomal pelvis duplex in which laparoscopic pyeloplastywas indicated. We present the results of the examination before the indication for operation, the procedure itself andthe post-operation follow-up screening.

• Klíčová slova
• pyeloplastika, laparoskopická pyeloplastika,
• MeSH
• diagnostické techniky urologické MeSH
• hydronefróza diagnóza   chirurgie   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• ledvinná pánvička * chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce močovodu * chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• pyelonefritida * diagnóza   chirurgie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Autoři prezentují svoje zkušenosti s roboticky asistovanou pyeloplastikou (RAP). Zkušenosti s laparoskopickou pyeloplastikou získáváme od r. 2005. RAP je ve srovnání s touto metodou spojena dle našich zkušeností s několika subjektivními výhodami. Jedná se jednak o 3D obraz a hlavně lepší pohyblivost pracovních nástrojů, což velmi usnadňuje zejména rekonstrukční fázi operace. Materiál: Od března 2014 do srpna 2018 jsme na našem pracovišti provedli 50 RAP. Do dubna 2018 jsme pomocí robotického systému II. generace DaVinci® S™. provedli 47 RAP, nyní pracujeme se systémem IV. generace DaVinc® Xi™. Používáme standardně transperitoneální přístup za použití 4-5 trokarů, kdy u pacienta ležícího na boku nejprve vypreparujeme vstup pro kamerový trokar (tzv. open access), kameru používáme s 30° optikou, tlak kapnoperitoena je standardních 12 mm Hg. Pro nový robotický systém používáme tři pracovní nástroje (celkem tedy 4 x 8 mm trokar) a jeden 12 mm asistenční trokar. Přístup k ledvině je zvolen peroperačně buďto transperitoneální s uvolněním colon v Toldtově linii, nebo transmezokolický. Vypreparujeme proximální močovod až k ledvině, uvolníme ledvinnou pánvičku a provádíme tzv. "dismembered pyeloplasty" dle Hynes‑Andersona. Ta spočívá v přerušení močovodu v pelvi‑ureterální junkci (PUJ). Dle konkrétního nálezu můžeme resekovat stenotický úsek močovodu, nebo při nálezu křížící cévy močovod transponovat ventrálně od ní. Pánvička může být při výrazné hydronefróze zresekována. Rekonstrukci jsme nejprve prováděli dvěma pletenými stehy 5-0, poté jsme však přešli na monofilamentní steh 6-0 (Monocryl™). Tento má několik výborných vlastností: při rekonstrukci se netřepí, snadno se dotahuje a má relativně krátkou dobu vstřebatelnosti (do 28 dní). U všech pacientů zavádíme peroperačně DJ stent (pokud již nebyl zaveden dříve, tzv. "prestenting") a ponecháváme jej v průměru čtyři týdny. Redonův drén vždy nezavádíme (princip časné rekonvalescence, tzv. ERAS). Vhodný může být např. při resekci velké pánvičky nebo výrazných pozánětlivých změnách v okolí ledviny a močovodu. Močový katétr je ponechán obvykle pět dní. Během výkonu je používaná zvyklá (celková) anestezie a pooperační analgezie. Po operaci jsou pacienti kontrolováni pomocí ultrazvuku ledvin (UZ) za dva a devět měsíců po operaci, za rok je provedena dynamická scintigrafie. Další kontroly provádíme v 6-12měsíčních intervalech pomocí UZ. Popis prezentovaného výkonu: Jedná se o 29letou ženu vyšetřovanou pro pravostranné nefralgie. Dle CT se jedná o primární hydronefrózu bez konkrementu s výrazně opožděným vylučováním kontrastní látky ve vylučovací fázi. Statická scintigrafie ledvin, provedená pro podezření z výrazné hypofunkce ukazuje 47% relativní funkci pravé ledviny. Pacientce byl pro bolesti předoperačně zaveden DJ stent. RAP byla provedena transmezokolicky, peroperaně byly nalezeny křižující akcesorní cévy, pánvička nebyla resekována. Močovod byl transponován ventrálně, rekonstrukce byla provedena 6-0 monofilamentím vláknem a na dobu čtyř týdnů byl zaveden DJ stent. Konzolový čas byl 93 minut. Nevyskytly se žádné peri- ani postoperační komplikace. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 50 let (medián 31, rozmezí 12-73). V 50 % případů se jednalo o ženy a u 58 % případů se jednalo o pravostrannou pyeloplastiku. Předoperační zavedení stentu bylo provedeno u 38 % (19/50) pacientů. U 70 % pacientů byly předoperačně přítomné bolesti, u 14 % rekurentní močové infekce a 16 % bylo bez významných klinických projevů (ovšem se scintigraficky prokázanou významnou obstrukcí či alterací funkce ledviny). Průměrný konzolový čas byl 88 min. (36-153 min.). Krevní ztráty byly ve všech pří padech zcela zanedbatelné. Křižující céva byla zjištěna u 66 % pacientů. V této sestavě se nevyskytly žá dné intraoperační komplikace. Pooperační komplikace se vyskytly u čtyř pacientů. Ve třech pří padech Clavien II komplikace (nově fibrilace síní, extrapyramidové příznaky po podání Deganu u mladého pacienta a krvácení při antiagregační léčbě s nutností transfuzí). V jednom pří padě se jednalo o komplikaci Clavien IIIb (nutnost operační revize pro krvácení z vpichu po trokaru). Průměrná doba sledování pacientů byla 15,3 měsíců (ultrazvukové vyšetření ledvin za dva měsíce a za devět měsíců, dynamická scintigrafie za rok od operace, dále sledování pomocí ultrazvuku každých 6-12 měsíců). Úspěšná pyeloplastika (vymizení symptomů, zlepšení funkce, tedy stavy, kdy nebyla nutná reoperace) byla zaznamenána u 98 % pacientů. Závěr: Roboticky asistovaná pyeloplastika je efektivní minimálně invazivní metoda pro korekci obstrukce pelvi‑ureterálního přechodu. Obvykle je spojena s dlouhodobým vyřešením obstrukce u většiny operovaných pacientů.

Introduction: In this video we present our experience with robot-assisted pyeloplasty (RAP). Our first experience with laparoscopic pyeloplasty dates back to 2006. RAP brings several subjective advantages such as 3D vision and greater dexterity of laparoscopic instruments, which facilitates especially the reconstruction phase of the surgery. Material: Between March 2014 and August 2018, we performed 50 RAPs. The first 47 cases were done using 2nd generation DaVinci® S™ system. Now we work with 4th generation DaVinci® Xi™ system. Using the transperitoneal approach we start with open access for the 30° laparoscope. We use four 8mm trocars for robotic arms and one 12mm trocar for the assistant. In some patients we use transmesocolic approach. The ureter is then identified and traced cranially towards the kidney. The renal pelvis is exposed to enable dismembered pyeloplasty. We either resect the stenotic part of the proximal ureter or we place the ureter ventrally to the crossing vessels (if present). In case of large hydronephrosis the renal pelvis can be resected. Reconstruction is usually done using 6–0 Monocryl™ suture. In all patients we use the DJ stent, which is kept in place for 4 weeks. We do not always place a drain next to the kidney (ERAS principle), only in case of largely resected pelvis or inflammatory changes of surrounding tissues. The surgery is done in a standard general anaesthesia with commonly used postoperative analgesics. Ultrasound of the kidneys (US) in 2 and 9 months after surgery, diuretic scintigraphy one year post operatively and subsequent US every 6-12 months is done during the follow up. Presented case: A 29-year-old female patient was diagnosed with a right hydronephrotic kidney. The CT showed a primary hydronephrosis with no stone and significant delay in contrast excretion during the excretory phase, the cortical renal scan showed 47% split renal function of the affected kidney. Pre-stenting was done for significant loin pain. We performed transmesocolic RAP. We found accessory crossing vessels during the surgery. The renal pelvis was not resected and the anastomosis was done mostly using 6-0 Monocryl™ suture. The DJ stent was placed for 4 weeks. The console time was 93 minutes and there were no intra- and peri-operative complications. Results: Twenty-five women and 25 men with mean age 50 (median 31) were included. Rightsided pyeloplasty was done in 58% of patients. Pre-stenting was done in 38% of patients. Pain was the presenting symptom in 70% patients and recurrent UTI was present in 14% of patients. Mean console time was 88 min (36-153) and blood loss was in all patients negligible. Crossing vessels were found in 66% of patients. There were no intraoperative complications in this group. Postoperative complications were present in 4 cases (three Clavien II and one Clavien IIIb). The most serious complication was bleeding from a trokar incision that required surgical intervention. Mean follow up time was 15.3 months. The success rate (relief of symptoms, improvement of obstruction seen on scintigraphy, therefore no need for subsequent surgery) was 98% of cases. Conclusion: Robot-assisted pyeloplasty is an effective minimally invasive method for correction of ureteropelvic junction obstruction. It is usually associated with lasting resolution of obstruction in most of the patients

• Klíčová slova
• pyeloplastika, pelvi‑uretrální přechod,
• MeSH
• dospělí MeSH
• hydronefróza chirurgie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• ledvinná pánvička * chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce močovodu chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• instruktážní filmy a videa MeSH
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH