Infekce HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) má heterogenní projevy, které mohou ztížit včasnou diagnostiku. Prvozáchyt HIV infekce v ambulanci revmatologa patří k ojedinělým případům u nemocných, kteří jsou odesláni pro podezření na systémové zánětlivé revmatické onemocnění. Předkládáme zde kasuistiku pacienta s reaktivní artritidou, sakroileitidou, HLA-B27 pozitivitou v časném symptomatickém stadiu HIV infekce kategorie B.

HIV infection (human immune deficiency virus) has heterogeneous symptoms that can make early diagnosis more difficult. Primary detection of HIV infection in a rheumatologist's outpatient clinic is one of the rare cases in patients who are sent for suspected systemic inflammatory rheumatic diseases. Here we present a case report of a patient with reactive arthritis, sacroiliitis, HLA-B27 positivity in the early symptomatic stage of B HIV infection.

• Klíčová slova
• revmatické projevy u HIV infekce,
• MeSH
• akutní retrovirový syndrom MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antiretrovirové látky terapeutické užití   MeSH
• antirevmatika terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• HIV infekce * diagnóza   epidemiologie   komplikace   patologie   MeSH
• HIV patogenita   účinky léků   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• juvenilní artritida MeSH
• keratóza terapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• reaktivní artritida * etiologie   patologie   terapie   MeSH
• revmatické nemoci * etiologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Diagnostika infekce lidského viru imunitní nedostatečnosti (HIV) spojená s postižením muskuloskeletálního aparátu patří dosud k poměrně raritním onemocněním v revmatologické ambulanci. HIV je retrovirus, pro který je typická dlouhodobá latentní infekce s pomalou progresí do syndromu získaného imunodeficitu (AIDS). Mezi specifické revmatické projevy asociované s infekcí HIV patří bolestivý kloubní syndrom, HIV asociovaná artritida a syndrom difuzní infiltrativní lymfocytózy (DILS). Systémové onemocnění pojiva může vzniknout de novo u nemocných z HIV a jeho manifestace se může překrývat s projevy infekce, stejně tak jako u nemocných s již preexistujícím onemocněním před infekcí HIV. Retrovirová terapie efektivně zabraňuje progresi infekce HIV, snižuje manifestaci oportunních infekcí za předpokladu včasné diagnózy této infekce, ale může indukovat řadu imunologických abnormalit v rámci imunorestitučního zánětlivého syndromu (IRIS) – myopatii, rabdomyolýzu, osteonekrózu a další. Zajímavostí je, že onemocnění spojené s aktivitou CD4+ lymfocytů, např. revmatoidní artritida či systémový lupus erythematodes, mají sklon k remisi při vzplanutí HIV infekce, ale může dojít k jejich relapsu při efektivní retrovirové terapii. Sdělení se zabývá charakteristikou revmatických projevů u HIV infekce.

Diagnosis of Human Immunodeficiency Virus (HIV) infection is still rare in rheumatology outpatient clinics. HIV infection has typically long latent period with a slow progression to the acquired immunodeficiency syndrome (AIDS). Specific rheumatic symptoms associated with HIV infection are painful joint syndrome, HIV-associated arthritis, HIV-associated arthritis and the diffuse infiltrative lymphocytosis syndrome (DILS). Systemic connective tissue disease may develop de novo in HIV patients, and its manifestations may overlap with the manifestations of infection. The overlapping manifestations could delay diagnosis of HIV infection in patients with pre-existing rheumatic disease prior to HIV infection. Retroviral therapy effectively slows down the course of HIV infection. It reduces the prevalence of opportunistic infections and DILS, but it can induce a number of immunological abnormalities. Interestingly, diseases associated with CD4 + lymphocyte activity, such as rheumatoid arthritis or systemic lupus erythematosus are going to remission in the course of HIV infection, but may relapse after effective retrovirus therapy, when level CD4+ rises. This paper will address the characteristics of rheumatic manifestations in HIV infection.

• MeSH
• antivirové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• HIV infekce * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci pojiva diagnóza   MeSH
• nemoci svalů diagnóza   patofyziologie   MeSH
• revmatické nemoci * patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vedle klasické definice horečky neznámého původu (opakovaný vzestup tělesné teploty > 38,3 °C, trvání horečnatého období > 3 týdny, chybění definitivní diagnózy po třech až sedmi dnech hospitalizace) byly vytvořeny další diagnostické kategorie, a to horečka neznámého původu nosokomiální, neutropenická a asociovaná s HIV. Etiologické faktory horečnatých reakcí, respektive horečky nejasného původu lze zařadit do čtyř základních skupin: infekce, maligní nádory, neinfekční zánětlivá onemocnění a různé jiné příčiny. Mezi příčinami klasické horečky neznámého původu se během posledních padesáti let pozoruje ve vyspělých zemích klesající trend maligních nádorů a infekčních nemocí, na druhé straně relativně přibývá neinfekčních zánětlivých onemocnění spolu s neobjasněnými případy. Vzhledem k této skutečnosti je třeba v diferenciální diagnostice horečky neznámého původu u imunokompetentních pacientů brát více v úvahu autoimunitní, popřípadě revmatická systémová onemocnění. Vzhledem k velkému počtu diferenciálních diagnóz a k různým individuálním faktorům dosud neexistuje obecně platný diagnostický algoritmus pro pacienty s horečkou neznámého původu. Především je nutno brát v úvahu atypické projevy běžných onemocnění, kdežto raritní nosologické jednotky se uplatňují podstatně méně často. Pokud nelze příčinu horečky neznámého původu objasnit neinvazivním postupem, je třeba podle konkrétní situace doplnit invazivní vyšetřovací metody. Slibné údaje o významu pozitronové emisní tomografie s fluorovanou deoxyglukózou (FDG-PET) v diagnostice příčin horečky neznámého původu bude třeba ještě potvrdit prospektivními studiemi. Empirické podání antibiotik nebo kortikosteroidů se u pacientů s horečkou neznámého původu obecně nedoporučuje, zůstává vyhrazeno pro zvláštní situace (např. u imunosuprimovaných pacientů, při podezření na arteriitis temporalis).

Neben dem klassischen FUO (Temperaturen > 38,3 °C, Dauer der Fieberperiode > 3 Wochen, Fehlen einer definitiven Diagnose nach mindestens dreitägiger/einwöchiger stationärer Diagnostik) werden das nosokomiale FUO, das neutropene FUO sowie das HIV‑assoziierte FUO unterschieden. Die Ätiologie einer Fieberreaktion bzw. des FUO lässt sich grundsätzlich in vier wesentliche Gruppen einteilen: Infektionen, Malignome, entzündliche nicht‑infektiöse Erkrankungen sowie verschiedene Ursachen. In den entwickelten Ländern lässt sich über die letzten 50 Jahre ein Trend weg von den Malignomen und Infektionen als Ursache des klassischen FUO hin zu den entzündlichen nichtinfektiösen Erkrankungen sowie den ungeklärten Fällen beobachten. Vor diesem Hintergund sind beim immunkompetenten Patienten zunehmend die autoimmunologischen bzw. rheumatischen Multisystemerkrankungen als FUO‑Auslöser differenzialdiagnostisch in Betracht zu ziehen. Aufgrund der vielfältigen Differenzialdiagnosen und individuellen Faktoren existiert kein allgemeingültiger Diagnostikalgorithmus für FUO‑Patienten. Atypische Präsentationen häufiger Erkrankungen sollten besonders berücksichtigt werden, da exotische Erkrankungen wesentlich seltener eine FUO‑Ursache darstellen. Die nichtinvasive Diagnostik ist bei weiterhin ungeklärter Fieberursache durch invasive Maßnahmen zu ergänzen, die sich an der individuellen Patientensituation orientieren. Die vielversprechenden Berichte über den besonderen Stellenwert der FDG‑PET Untersuchung bei der FUO‑Abklärung müssen noch durch prospektive Studien bestätigt werden. Eine empirische Antibiotika‑ oder Steroidtherapie als therapeutische Maßnahme bei FUO wird nicht generell empfohlen und bleibt Sondersituationen vorbehalten (z. B. Fieber bei immunsupprimiertem Patienten, V. a. Arteriitis temporalis).

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• horečka neznámého původu * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• revmatické nemoci diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH