Vedle klasické definice horečky neznámého původu (opakovaný vzestup tělesné teploty > 38,3 °C, trvání horečnatého období > 3 týdny, chybění definitivní diagnózy po třech až sedmi dnech hospitalizace) byly vytvořeny další diagnostické kategorie, a to horečka neznámého původu nosokomiální, neutropenická a asociovaná s HIV. Etiologické faktory horečnatých reakcí, respektive horečky nejasného původu lze zařadit do čtyř základních skupin: infekce, maligní nádory, neinfekční zánětlivá onemocnění a různé jiné příčiny. Mezi příčinami klasické horečky neznámého původu se během posledních padesáti let pozoruje ve vyspělých zemích klesající trend maligních nádorů a infekčních nemocí, na druhé straně relativně přibývá neinfekčních zánětlivých onemocnění spolu s neobjasněnými případy. Vzhledem k této skutečnosti je třeba v diferenciální diagnostice horečky neznámého původu u imunokompetentních pacientů brát více v úvahu autoimunitní, popřípadě revmatická systémová onemocnění. Vzhledem k velkému počtu diferenciálních diagnóz a k různým individuálním faktorům dosud neexistuje obecně platný diagnostický algoritmus pro pacienty s horečkou neznámého původu. Především je nutno brát v úvahu atypické projevy běžných onemocnění, kdežto raritní nosologické jednotky se uplatňují podstatně méně často. Pokud nelze příčinu horečky neznámého původu objasnit neinvazivním postupem, je třeba podle konkrétní situace doplnit invazivní vyšetřovací metody. Slibné údaje o významu pozitronové emisní tomografie s fluorovanou deoxyglukózou (FDG-PET) v diagnostice příčin horečky neznámého původu bude třeba ještě potvrdit prospektivními studiemi. Empirické podání antibiotik nebo kortikosteroidů se u pacientů s horečkou neznámého původu obecně nedoporučuje, zůstává vyhrazeno pro zvláštní situace (např. u imunosuprimovaných pacientů, při podezření na arteriitis temporalis).

Neben dem klassischen FUO (Temperaturen > 38,3 °C, Dauer der Fieberperiode > 3 Wochen, Fehlen einer definitiven Diagnose nach mindestens dreitägiger/einwöchiger stationärer Diagnostik) werden das nosokomiale FUO, das neutropene FUO sowie das HIV‑assoziierte FUO unterschieden. Die Ätiologie einer Fieberreaktion bzw. des FUO lässt sich grundsätzlich in vier wesentliche Gruppen einteilen: Infektionen, Malignome, entzündliche nicht‑infektiöse Erkrankungen sowie verschiedene Ursachen. In den entwickelten Ländern lässt sich über die letzten 50 Jahre ein Trend weg von den Malignomen und Infektionen als Ursache des klassischen FUO hin zu den entzündlichen nichtinfektiösen Erkrankungen sowie den ungeklärten Fällen beobachten. Vor diesem Hintergund sind beim immunkompetenten Patienten zunehmend die autoimmunologischen bzw. rheumatischen Multisystemerkrankungen als FUO‑Auslöser differenzialdiagnostisch in Betracht zu ziehen. Aufgrund der vielfältigen Differenzialdiagnosen und individuellen Faktoren existiert kein allgemeingültiger Diagnostikalgorithmus für FUO‑Patienten. Atypische Präsentationen häufiger Erkrankungen sollten besonders berücksichtigt werden, da exotische Erkrankungen wesentlich seltener eine FUO‑Ursache darstellen. Die nichtinvasive Diagnostik ist bei weiterhin ungeklärter Fieberursache durch invasive Maßnahmen zu ergänzen, die sich an der individuellen Patientensituation orientieren. Die vielversprechenden Berichte über den besonderen Stellenwert der FDG‑PET Untersuchung bei der FUO‑Abklärung müssen noch durch prospektive Studien bestätigt werden. Eine empirische Antibiotika‑ oder Steroidtherapie als therapeutische Maßnahme bei FUO wird nicht generell empfohlen und bleibt Sondersituationen vorbehalten (z. B. Fieber bei immunsupprimiertem Patienten, V. a. Arteriitis temporalis).

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   patofyziologie   MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• horečka neznámého původu * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• pozitronová emisní tomografie MeSH
• revmatické nemoci diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• horečka neznámého původu * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• incidence MeSH
• kohortové studie MeSH
• kryoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• melfalan škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• následné studie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• stomatitida epidemiologie   etiologie   MeSH
• střevní sliznice patofyziologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk škodlivé účinky   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• C-reaktivní protein analýza   diagnostické užití   MeSH
• horečka neznámého původu * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• horečka diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• praktičtí lékaři MeSH
• vaskulitida * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Autori pripravili odporúčanie pre empirickú liečbu febrilnej neutropénie, najčastejšej infekčnej komplikácie hematoonkologických pacientov. V konsenze uvádzajú závery a odporúčania pre diagnostiku a liečbu, ktoré sú založené na výsledkoch rozsiahlych klinických štúdií a metaanalýz, s cieľom vytvoriť stručný a prehľadný dokument. Pre podrobnejšie informácie a analýzu referenčných štúdií odkazujeme na ďalšie články v tomto supplemente. Vzhľadom k významným rozdielom v epidemiologickej situácií jednotlivých regiónov aj centier tieto odporúčania nenahrádzajú lokálne protokoly empirickej liečby, ktorých prípravu a pravidelné revízie autori odporúčajú.

The authors prepared a recommendation for empirical treatment of febrile neutropenia - the most common infectious in haematooncological patients. In this consensus they present conclusions and recommendations for diagnostics and treatment, based on the results of extensive clinical studies and meta-analysis, in order to create a concise and clear document. For further information and analysis of reference studies we refer to other articles in this supplement. Due to significant differences in the epidemiological situation of individual regions and also centers, these recommendations do not replace local empirical treatment protocols - the authors recommend their further preparation and regular revisions.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• hematologické nádory komplikace   mikrobiologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• neutropenie farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Bakteriální infekce jsou nejčastější život ohrožující komplikací u nemocných s febrilní neutropenií po protinádorové chemoterapii. Jedním z možných přístupů, jak snížit riziko bakteriémie a úmrtí na sepsi v období neutropenie, je antibakteriální profylaxe antibiotiky. Randomizované klinické studie srovnávající profylaxi fluorochinolony proti placebu prokázaly efekt profylaxe u nemocných s nejvyšším rizikem vzniku závažných infekčních komplikací a úmrtí na ně, tj. u nemocných s předpokládanou dlouhodobou (> 7 dní) a hlubokou absolutní granulocytopenií (< 0,1x 109/l). Metaanalýzy těchto studií pak prokázaly příznivý efekt profylaxe na pokles celkové mortality a mortality na infekci. Na základě těchto studií předkládá skupina odborníků CELL v krátkém souhrnu doporučení profylaxe fluorochinolony a současně vyjadřuje nutnost respektovat lokální epidemiologickou situaci jednotlivých pracovišť při vlastní volbě antibakteriální profylaxe.

Bacterial infections are potentially life-threatening complication in patients with febrile neutropenia (FN) after anticancer chemotherapy. Randomized controlled trials on fluoroquinolone (FQ) prophylaxis provided the evidence of usefulness of such an approach in reducing the rate of febrile episodes, the rate of microbiologically documented infections, the rate of Gramnegative and Gram-positive infections, and meta-analyses proved the influence on reducing all-cause and infection-related mortality. Between the most risky patients (“high risk”), to whom prophylaxis brings the highest benefit, are those with expected long lasting (> 7 days) and profound absolute granulocytopenia (< 0.1 x 109/l), seen mainly in patients with acute leukemia (AL) and in hematopoietic stem cell transplant (HSCT) recipients.

• Klíčová slova
• transplantace kmenových buněk krvetvorby,
• MeSH
• antibiotická profylaxe metody   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• bakteriální infekce farmakoterapie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• chemoprofylaxe metody   MeSH
• febrilní neutropenie MeSH
• fluorochinolony aplikace a dávkování   MeSH
• homologní transplantace MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• leukemie MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH
• neutropenie farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• transplantace kmenových buněk metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Pacienti s febrilní neutropenií jsou v drtivé většině léčeni betalaktamovými antibiotiky. Část epizod febrilní neutropenie je způsobena grampozitivními mikroorganismy rezistentními na betalaktamy, což vede k otázce, zda je u některých pacientů s febrilní neutropenií obecně nebo neutropenických pacientů s klinicky definovanou infekcí indikována empirická léčba vankomycinem nebo dalšími záložními antibiotiky proti grampozitivním organismům. Tento článek podává stručný přehled grampozitivních patogenů u neutropenických pacientů a výskyt rezistence k betalaktamovým antibiotikům u těchto kmenů, dále přehled antibiotik s účinkem proti meticilin-rezistentním grampozitivním baktériím a nakonec přehled indikací empirického podání těchto antibiotik před zjištěním výsledků kultivačních vyšetření na základě klinického obrazu.

Patients with febrile neutropenia are almost invariably treated with beta lactam antibiotics. Substantial proportion of infections in neutropenic pacients are caused by gram positive microorganisms resistant to beta lactams. This leads to the question if empirical treatment with vancomycin or other reserve antibiotics against grampositive germs is indicated in some patients with febrile neutropenia in general or in neutropenic patients with clinically defined infection. This article reviews common gram positive pathogens in febrile neutropenia, antibiotics used to treat resistant gram positive infections and summarizes current recommendations for empirical and targeted therapy with these antibiotics.

• Klíčová slova
• grampozitivní kroky,
• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• beta-laktamy terapeutické užití   MeSH
• daptomycin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• glykopeptidy MeSH
• grampozitivní bakterie izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• hematologické nádory komplikace   mikrobiologie   MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• infekce MeSH
• methicilin rezistentní Staphylococcus aureus účinky léků   MeSH
• neutropenie farmakoterapie   mikrobiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• teikoplanin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• vankomycin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH

Článok sa venuje histórii a najmä súčasnému postaveniu aminoglykozidov v empirickej antibiotickej liečbe febrilnej neutropénie. Prináša súhrn odporúčaní podľa etablovaných odborných spoločností a na základe konsenzu na workshope CELL formuluje odporúčania pre praktické použitie aminoglykozidov v tejto indikácii.

This article discusses the history and in particular the present position of aminoglycosides in the empirical treatment of febrile neutropenia. It provides a summary of established professional societies' recommendations and formulates recommendations for the practical use of aminoglycosides in this indication on the basis of consensus achieved at the CELL workshop.

• MeSH
• aminoglykosidy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• beta-laktamasy terapeutické užití   MeSH
• hematologické nádory komplikace   mikrobiologie   MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• neutropenie farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• Arcalyst,
• MeSH
• autoimunitní nemoci farmakoterapie   MeSH
• horečka neznámého původu farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• rekombinantní fúzní proteiny terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Febrilní neutropenie (teplota nejasného původu, fever of undetermined origin – FUO) je jednou z nejčastějších a nejvýznamnějších naléhavých situací v hematoonkologii. Promptní zahájení empirické antiinfekční terapie stále zůstává nejdůležitější součástí léčby tohoto stavu. V posledních letech se do praxe zavedly moderní antiinfekční preparáty, nové diagnostické metody a prognostické modely umožňující stratifikaci a terapii nemocných podle rizika. V léčbě a profylaxi houbových infekcí jsou k dispozici nová, málo toxická a velmi účinná antimykotika. Obrovským problémem je objevení se multirezistentních, nozokomiálních bakteriálních kmenů. V roce 2005 proběhla 1. evropská konference zabývající se infekcemi u nemocných s leukémiemi (ECIL), na níž byly přijaty následující důležité závěry: 1. U granulocytopenických nemocných ve vysokém riziku, u kterých se očekává, že bude granulocytopenie trvat déle než 7 dní, vede profylaxe podáváním fluorochinolonů ke snížení celkové mortality i mortality způsobené infekcemi, redukci febrilních epizod i bakteriálních infekcí (G- i G+, včetně bakteriémie vyvolané G-baktériemi). 2. Nejvýznamnější změnou ve složení empiricky podávaných antibiotik je opuštění automatického přidávání glykopeptidového antibiotika při přetrvávání febrilií; je doporučeno glykopeptidy přidávat cíleně až podle výsledků kultivací. 3. Vzhledem k tomu, že monoterapie beta-laktamovým antibiotikem je považována za stejně účinnou jako jeho kombinace s aminoglykosidem, měla by tato kombinace být vyhrazena pouze pro nemocné v těžké sepsi či v septickém šoku.

Febrile neutropenia (fever of undetermined origin – FUO) is one of the most frequent and most important emergency situations in hematooncology. The immediate initiation of empiric antiinfective therapy still remains the most important part of the treatment of this condition. In the recent years modern antiinfective drugs, new diagnostic methods and prognostic models enabling stratification and treatment of the patients according to the risk were introduced into practice. In the treatment and prophylaxis of mycotic infections new very effective antimycotic drugs with low toxicity are available. The manifestation of multiresistent, nosocomial bacterial stems is an enormous problem. In the year 2005 the 1st European Conference on Infection in Leukemia (ECIL) took place. On this conference the following important conclusions were accepted: 1. In granulocytopenic patients with high risk, in which febrile neutropenia longer than 7 days could be expected, prophylaxis with fluorochinolons significantly reduced all-cause mortality and infection-related mortality as well as the number of the febrile episodes and bacterial infections (G- and G+, including bacteriemias caused by G-bacteria). 2. The most significant change in the composition of the empirically administered antibiotics is the abandonment of the automatic adding of a glycopeptide antibiotic when the febrile condition persists; it is recommended that glycopeptides are added in a targeting way, as per the results of the cultivation. 3. Having in mind that monotherapy with a beta-lactam antibiotic is considered to be as effective as its combination with an aminoglycoside, this combination should be reserved only for patients with severe sepsis or in a septic shock.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• antibiotická profylaxe MeSH
• antifungální látky aplikace a dávkování   MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   MeSH
• hematologické nádory farmakoterapie   komplikace   MeSH
• horečka neznámého původu diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neutropenie chemicky indukované   MeSH
• oportunní infekce farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH