Váleční veteráni tvoří specifickou komunitní skupinu, která donedávna nebyla v popředí zájmu poskytovatelů zdravotní péče. Počet lidí v této skupině však v české populaci roste a jedná se nejen o veterány II. světové války, kteří jsou vnímáni většinovou společností nejvíce, ale také o veterány novodobé historie České republiky, kteří se podíleli na zahraničních misích v Iráku, na Balkáně a dalších oblastech, kde působila Armáda české republiky. Váleční veteráni mají specifické požadavky na zdravotní péči, které jsou determinovány právě jejich válečným prožitkem. Proto je nutné k těmto požadavkům systematicky přistupovat a pomocí taxonomie konkrétně definovat potenciální problémy, které mohou ovlivnit jejich zdravotní stav. Nejedná se tak pouze o možné choroby, kterými mohou být tito lidé postiženi, ale také o celkový koncept péče, což je ve své podstatě hlavním zájmem disciplíny Ošetřovatelství. Z hlediska přístupu k řešení tohoto problému se jako nejvýhodnější jeví koncept ošetřovatelské péče a taxonomie NANDA, v kombinaci s ošetřovatelským modelem Gordonové, což ve své syntéze umožňuje jasnou definici potenciálních ošetřovatelských problémů, jejich popis a nástin možných intervencí. Výstupem tak může být plán péče, který tak může být významným vodítkem v plánování ošetřovatelské péče o daného válečného veterána ve všech svých aspektech.
The war veterans are specific group with special with specific needs. Unfortunately, this social group was not at the forefront of health care providers. However, the number of people in this group is growing in the Czech population. As war veterans we can mark the veterans II. World War II and also participants in other conflicts of modern Czechoslovak history (forreign missions in Iraq, Afghanistan, Balkan etc). War veterans have specific health care requirements that are determined by their war experience. Therefore, it is necessary to systematically approach these requirements and specifically define potential health problems that may affect their health through a taxonomy. This is not just about possible diseases, but about the overall concept of care, which is essentially the main concern of Nursing. From the point of view of approach to solving this problem, the concept of nursing care and NANDA taxonomy, combined with the Gordon nursing model, is the most advantageous. This allows a clear definition of potential nursing problems, their description and outline of possible interventions. The outcome can be a care plan that can be an important guide in planning nursing care for a given war veteran in all its aspects.
- MeSH
- Adult MeSH
- Community Health Nursing MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Stress Disorders, Post-Traumatic nursing MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Standardized Nursing Terminology * MeSH
- Veterans * MeSH
- Veterans Health MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Váleční veteráni tvoří specifickou komunitní skupinu, která donedávna nebyla v popředí zájmu poskytovatelů zdravotní péče. Počet lidí v této skupině však v české populaci roste a jedná se nejen o veterány II. světové války, kteří jsou vnímáni většinovou společností nejvíce, ale také o veterány novodobé historie České republiky, kteří se podíleli na zahraničních misích v Iráku, na Balkáně a dalších oblastech, kde působila Armáda české republiky. Váleční veteráni mají specifické požadavky na zdravotní péči, které jsou determinovány právě jejich válečným prožitkem. Proto je nutné k těmto požadavkům systematicky přistupovat a pomocí taxonomie konkrétně definovat potenciální problémy, které mohou ovlivnit jejich zdravotní stav. Nejedná se tak pouze o možné choroby, kterými mohou být tito lidé postiženi, ale také o celkový koncept péče, což je ve své podstatě hlavním zájmem disciplíny Ošetřovatelství. Z hlediska přístupu k řešení tohoto problému se jako nejvýhodnější jeví koncept ošetřovatelské péče a taxonomie NANDA, v kombinaci s ošetřovatelským modelem Gordonové, což ve své syntéze umožňuje jasnou definici potenciálních ošetřovatelských problémů, jejich popis a nástin možných intervencí. Výstupem tak může být plán péče, který tak může být významným vodítkem v plánování ošetřovatelské péče o daného válečného veterána ve všech svých aspektech.
The war veterans are specific group with special with specific needs. Unfortunately, this social group was not at the forefront of health care providers. However, the number of people in this group is growing in the Czech population. As war veterans we can mark the veterans II. World War II and also participants in other conflicts of modern Czechoslovak history (forreign missions in Iraq, Afghanistan, Balkan etc). War veterans have specific health care requirements that are determined by their war experience. Therefore, it is necessary to systematically approach these requirements and specifically define potential health problems that may affect their health through a taxonomy. This is not just about possible diseases, but about the overall concept of care, which is essentially the main concern of Nursing. From the point of view of approach to solving this problem, the concept of nursing care and NANDA taxonomy, combined with the Gordon nursing model, is the most advantageous. This allows a clear definition of potential nursing problems, their description and outline of possible interventions. The outcome can be a care plan that can be an important guide in planning nursing care for a given war veteran in all its aspects.
Práce se zabývá problémy válečných veteránů, jež bývají mnohdy snižovány jen na posttrau- matickou stresovou poruchu. Autor se zaměřuje na reakce, které nejsou tak známé jako posttraumatická stresová porucha a dále na stresory, jež se objevily teprve s novými vojenskými technologiemi. Na základě rozsáhlého studia především zahraniční literatury a osobních pohovorů s veterány vyplývá, že reakce na válečné trauma a stres se neomezují jen na formy posttraumatické stresové poruchy, ale na celou škálu více, či méně patologických reakcí. Teoretické poznatky aplikuje na tři nejdůležitější konflikty, jež se odehrály v posledních třiceti letech - Vietnam, Perský záliv a Jugoslávie. Poslední dva jmenované ukazují určitým způsobem podobu konfliktu, jenž se bude patrně i v budoucnu týkat vojáků NATO, a tedy i nás.
The article deals with the problems of veterans which are often reduced only to the post-trau- matic stress disorder. The author focuses on the reactions which are not so well-known as PTSD and on the stressors which has appeared with the new military technologies. Based on the wide study especially of foreign literature and personal meetings with the soldiers and the veterans the follows that sort of reaction is not only PTSD, bud wider scale of more or less pathological reactions. He applies the theoretical knowledge to the most important conflicts, that happened in the last thirty years - Vietnam, Persian Gulf and Yugoslavia. The last two ones show a way of warfire, which will probably concern the souldiers of NATO in the future. It means Czech souldiers as well.
Výzkumná sonda se soustřeďuje na posttraumatický rozvoj osobnosti vojáků po návratu ze zahraniční mise. Konstatuje, že výzkumů tohoto typu je ve světě relativně málo a stručně charakterizuje dosavadní výzkumy věnované americkým veteránům vietnamské války, izraelským veteránům Jomkipurské války a americkým veteránům války o Kuvajt. Předkládaná výzkumná sonda byla provedena u dvou skupin českých vojáků: 40 příslušníků bojových jednotek (Irák, Afghánistán) a 30 vojenských lékařů a sester z vojenských polních nemocnic (Irák, Afghánistán). Posttraumatický rozvoj byl zjišťován pomocí české verze dotazníku PTGI. Statisticky významně vyšší rozvoj byl zjištěn u vojenských lékařů a sester (peripheral exposure) oproti vojákům bojových jednotek (direct exposure). U vojáků- zdravotníků stoupají s množstvím absolvovaných misí hodnoty proměnné „osobní rozvoj“ a s dobou od „nejhorší mise“ rostou jak hodnoty proměnné „vztahy s druhými“, tak i celkový skór posttraumatického rozvoje v dotazníku PTGI- CZ. Zjištěný posttraumatický rozvoj nesouvisí s pohlavím, věkem, vzděláním, ani délkou služby v armádě; ve složitějších modelech však tyto proměnné pravděpodobně roli hrají. Autoři předpokládají, že rozdíly mezi oběma skupinami souvisejí s charakterem vykonávané práce, a tím i s intenzitou prožívaného distresu, s výběrem uchazečů, způsobem přípravy před misí, sociálním zázemím na misi a psychologickou péčí během mise i po jejím skončení. Výzkum konstatoval velkou variabilitu vývojových trendů u nezdravotníků. Jedním z vysvětlení může být rozdílný časový průběh, tedy rozdílný nástup posttraumatického rozvoje u jednotlivých složek celkového posttraumatického rozvoje.
- Keywords
- dotazník PTGI, váleční veteráni, traumatická událost,
- MeSH
- Data Interpretation, Statistical MeSH
- Humans psychology MeSH
- Military Personnel psychology MeSH
- Stress Disorders, Post-Traumatic diagnosis psychology MeSH
- Surveys and Questionnaires standards MeSH
- Psychiatric Status Rating Scales MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Combat Disorders diagnosis psychology MeSH
- Personality Assessment MeSH
- Veterans psychology MeSH
- Military Medicine MeSH
- Hospitals, Military MeSH
- Research MeSH
- Veterans Health MeSH
- Check Tag
- Humans psychology MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
Purpose: The purpose of the current study was to examine a model specifying that military, athlete, exercise, and disability identities would predict life satisfaction as mediated by physical activity (PA). Methods: Seventy-one military veterans (N = 71) with impairments participated and completed Exercise, Athlete, Disability, Military, identity scales and Life Satisfaction and PA questionnaires. Results: A mediation model indicated the indirect effect of the four identities on life satisfaction through PA was not significant However, PA was predicted by the 4 identities, [F (4, 66) = 2.49, p = 0.05] and accounted for 13% of the variance, with disability identity having the only significant beta weight. Life satisfaction was also predicted by the 4 identities and PA ([F (5, 65) = 4.88, p = 0.001] and accounted for 27% of the variance. However, only the military and athletic identities had significant beta weights. Conclusions: Our findings provide preliminary support for the value of military veterans maintaining a military identity and holding an athletic identity. The current findings suggest that sport psychologists and rehabilitation professionals take a more nuanced and open-minded perspective about veterans who desire to maintain a military identity when becoming civilians.
- MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Motor Activity MeSH
- Veterans MeSH
- Research MeSH
- Veterans Health * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
