Cíl: Dysfagie je riziková pro své komplikace (aspirace a malnutrice) a proto je nutné ji léčit. Práce hodnotila změny polykání pacientů v časné fázi po cévní mozkové příhodě s dysfagií po 4týdenní orofaciální rehabilitaci s elektrostimulací suprahyoidních svalů nebo bez ní. Soubor a metodika: Prospektivní studie byla prováděna od 1/2015 do 12/2016. V experimentálním souboru 54 pacientů (26 mužů, průměrný věk 70 let) probíhala elektrostimulace suprahyoidních svalů 20 min denně, 5 dní v týdnu. V kontrolním souboru 54 pacientů (31 mužů, průměrný věk 69 let) byla prováděna standardní orofaciální rehabilitace bez elektrostimulace. Dysfagie byla hodnocena na začátku a na konci terapie pomocí klinických testů: test hodnotící schopnost polykání (The Gugging Swallowing Screen; GUSS) a podle funkční škály příjmu potravy (Functional Oral Intake Scale; FIOS). Výsledky: Rozdíl změn v GUSS skóre mezi experimentální skupinou (průměr 5,77 ? 0,45; medián 6) a kontrolní skupinou (průměr 4,03 ? 0,57; medián 4) byl statisticky významný (p = 0,0198). Rozdíl změn v testu FOIS mezi experimentální skupinou (průměr 1,87 ? 0,22; medián 2) a kontrolní skupinou (průměr 1,01 ? 0,31; medián 1) byl statisticky významný (p = 0,0013). Závěr: Elektrostimulace suprahyoidních svalů zlepšuje polykání u dysfagických pacientů po cévní mozkové příhodě.
Aim: Dysphagia is a risk for complications (an aspiration and a malnutrition) and therefore it is necessary to treat it. The aim of the study was to assess the changes of swallowing in patients after stroke with dysphagia after four weeks of orofacial rehabilitation with or without electrostimulation of the suprahyoid muscles. Methods: A prospective study of patients in the early phase post stroke with dysphagia was done from 1/2015 to 12/2016. In the experimental group of 54 patients (26 men, average age 70 years) was performed electrostimulation of the suprahyoid muscles 20 min a day, 5 days per week. In the control group of 54 patients (31 men, average age 69 years) was performed the standard orofacial rehabilitation without electrostimulation. Dysphagia was assessed at the beginning and in the end of orofacial therapy using clinical tests: The Gugging Swallowing Screen (GUSS) and Functional oral intake scale (FOIS). Results: The difference of the change in score between the GUSS experimental group (mean 5.77 ? 0.45; median 6) and the control group (mean 4.03 ? 0.57; median 4) was statistically significant (p = 0.0198). The difference of change in the FOIS test between the experimental group (mean 1.87 ? 0.22; median 2) and the control group (mean 1.01 ? 0.31; median 1) was statistically significant (p = 0.0013). Conclusion: Electrical stimulation of the suprahyoid muscles improves swallowing in dysphagia patients post stroke
- Klíčová slova
- cévní mozková příhoda – dysfagie – elektrostimulace – suprahyoidní svaly,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * terapie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Při rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) má orofaciální terapie (OFR) významnou úlohu. Již v časném subakutním stadiu onemocnění se výrazně podílí na celkové léčbě obnovy porušených funkcí po CMP. OFR zahrnuje mezioborovou spolupráci logopedů, foniatrů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a lékařů podílejících se na léčbě pacientů po CMP s poruchou orofaciálních funkcí, jako je porucha mimiky, komunikace, příjmu potravy. Tyto poruchy jsou v různé míře vyjádřeny u pacientů po CMP a významně ovlivňují kvalitu života. Pacienti s poruchami řeči představují velké procento klientů, kterým je poskytována léčebná rehabilitace po CMP. Nacházíme u nich různé formy a různé stupně fatických poruch a v různé míře též dysartrické poruchy. OFR zde hraje svou nezastupitelnou roli v reedukaci řečových funkcí pacienta, a to obzvláště při nápravě motorických řečových poruch. Náš výzkum efektu OFR má charakter studie případů a kontrol a je tvořen 99 pacienty s poruchou řeči (afázie a dysartrie) v rámci stavu po CMP. Záměrem výzkumu bylo zhodnocení řečových funkcí u těchto pacientů po absolvování čtyřtýdenní ústavní rehabilitace, z nichž u zkoumané skupiny byla k rehabilitační a logopedické terapii navíc přidána cílená OFR prováděná erudovaným fyzioterapeutem. Součástí výzkumu bylo i objektivní přístrojové vyhodnocení hlasových záznamů pomocí spektrální hlasové analýzy.
Orofacial rehabilitation (OFR) plays an important role during rehabilitation of stroke patients. It is significantly involved in the overall treatment of post-stroke restoration of affected functions from early subacute stage of stroke. OFR involves interdisciplinary collaboration of speech therapists, physiotherapists, occupational therapists and physicians involved in the treatment of post-stroke patients with orofacial disorders such as mimics, communication or food intake. These disorders are to a varying extent expressed in post-stroke patients and significantly affect the quality of their lives. Patients with speech disorders represent a large proportion of clients requiring rehabilitation treatment after stroke. In these patients, we find different forms and different degrees of facial disorders and varying degrees of dysarthric disorder. OFR plays an irreplaceable role in reeducation of speech functions of a patient, especially in correcting motor speech disorders. Our evaluation of the effects of the OFR has been designed as a case-control study and consists of 99 patients with a speech disorder (aphasia and dysarthria) in a setting of stroke. The aim of the research was to evaluate speech functions in these patients after completing a four-week institutional rehabilitation. In the study (experimental) group, the OFR performed by a physiotherapist was added to a conventional therapy (rehabilitation and speech therapy). Our research also included objective device evaluation of voice recordings using spectral voice analysis.
- Klíčová slova
- orofaciální rehabilitace, spektrální analýza řeči, spektrální funkční analýza hlasu, spektrogram,
- MeSH
- afázie * rehabilitace MeSH
- akustika řeči MeSH
- audiovizuální záznam MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- dysartrie * rehabilitace MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření tvorby řeči metody statistika a číselné údaje MeSH
- počítačové zpracování signálu MeSH
- prospektivní studie MeSH
- řečová terapie MeSH
- rehabilitace poruch řeči a jazyka * MeSH
- senioři MeSH
- srozumitelnost řeči MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- testy artikulace metody statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Se zvyšující se incidencí předčasných porodů vzrůstá potřeba hodnotit fyziologický vývoj nervové soustavy předčasně narozených dětí, který se odráží v jejich psychomotorickém projevu. O vývoji nervové soustavy u těchto dětí nás informuje změna svalového tonu. Položky hodnotící pasivní a aktivní tonus jsou zahrnuty v mnoha neurovývojových škálách a informují lékaře a fyzioterapeuty o postupujícím vývoji nižších motorických center. Dosažení novorozenecké kvality flekčního tonu končetin je cílem neonatologické fyzioterapie, na kterou navazuje dětská fyzioterapie, která již pracuje se zapojováním vyšších motorických center.
Rising incidence of premature births increases the need for evaluation of neuromaturation and neurobehavioral development in pre-term infants. Fluctuating muscle tone in these children informs us of the neuromaturation of the central nervous system. Questions evaluating passive and active tone are included in many neurobehavioral scales and inform medical doctors and physiotherapists of the advancing developments of the lower motor centres. Achieving neonatal quality of limb flexion tone is the goal of neonatal physiotherapy, followed by paediatric physiotherapy that aims to involve higher motor centres.
Cílem sdělení je seznámení s uceleným postupem rehabilitace u pacientů s frakturou distálního radia. V konkrétní léčebné praxi se osvědčilo rozdělit samotný průběh rehabilitace do několika fází. Přitom jednotlivé fáze na sebe plynule navazují. Po absolvování prvního období terapie se postupně přechází na techniky se zapojením ostatních segmentů horní končetiny. Podnětem pro vznik příspěvku je nedostatek informací o kompletní metodice rehabilitace u těchto stavů v dostupné odborné literatuře.
The aim of the study is to introduce comprehensive rehabilitation procedures in patients with distal radius fracture. Clinical practise is in favour of dividing this rehabilitation into several stages. Individual stages continuously follow one another. After the first phase is completed, techniques integrating the other segments of the upper extremity gradually follow. This article was prepared to fill in the gaps in literature on comprehensive rehabilitation in patients with distal radius injuries.
- Klíčová slova
- fraktura distálního radia,
- MeSH
- Collesova fraktura rehabilitace MeSH
- edém prevence a kontrola MeSH
- fraktury vřetenní kosti * rehabilitace MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- imobilizace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce MeSH
- poranění zápěstí * rehabilitace MeSH
- postura těla MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem tohoto sdělení je poukázat na rizika současného živoního stylu. V současné době se neustále poukazuje na rizika hypomobility a imobilizace na lůžku. Málokdo si však uvědomuje, jak blízko k této hypomobilitě díky životnímu stylu jsme. Předkládané sdělení shrnuje účinky pohybové aktivity a poukazuje na rizika hypoaktivity. V druhé části sdělení jsou prezentovány možnosti prevence a sebeošetření.
The aim of this review is to highlight the risks of contemporary lifestyle.Currently continually points to the risks of hypomobility and immobilisation. Few, however, realize how close to this hypomobility through our lifestyle we are. The present review summarizes the effects of physical activity and points to the risks of hypoactivity. In the second part of the review are presented the possibilities of prevention and self-treatment.
- Klíčová slova
- automobilizace,
- MeSH
- bolesti zad * etiologie prevence a kontrola rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- postura těla MeSH
- strečink metody MeSH
- techniky cvičení a pohybu * metody MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
