Kazuistika se věnuje pacientce s parézou levé hlasivky. K tomuto stavu došlo po operaci adenomu příštítného tělíska. Případová studie se zaměřuje na popis průběhu hlasové reedukace a míru jejího efektu na kvalitu pacientčina hlasu. Paréza hlasivky je nejčastěji způsobená obrnou zvratného nervu (nervus laryngeus recurrens) v důsledku operace v jeho blízkém okolí (Dršata, 2010). Ztráta hybnosti hlasivky s sebou přináší řadu obtíží manifestujících se v oblasti dechu a kvality hlasu. Pacienta omezuje v jeho osobním, ale často i v pracovním životě. Pro efekt hlasové reedukace je nezbytné její včasné zahájení.
The case report is about a patient with left vocal cord palsy. This condition occurred after parathyroid adenoma surgery. The case study focuses on the description of the course of vocal re-education and the extent of its effect on the quality of the patient's voice.
Vydání první 151 stran : ilustrace ; 21 cm
Příručka, která se zaměřuje na logopedickou a sociálněpsychlogickou terapii poruch řečí u dětí, zvláště pomocí her. Určeno odborné i široké veřejnosti.
- MeSH
- hra a hračky MeSH
- klinická logopedie MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- poruchy řeči terapie MeSH
- postižené děti MeSH
- řečová terapie MeSH
- sociální psychologie MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
- NLK Obory
- logopedie, klinická logopedie
- pediatrie
INTRODUCTION: Vibratory positive expiratory pressure (PEP) devices are now commonly used as a resource for voice therapy. PEP devices promote improved vocal economy with the added benefit of producing a massage effect in the vocal tract. Although the benefits of PEP devices for voice have already been demonstrated, their impact on the vocal source is still not very clear. This study assesses the impact of phonation into the Acapella Choice (a type of PEP device) on the voice. METHODS: Three normophonic subjects underwent high-speed videoendoscopy assessment while pressure, flow and electroglottographic data was collected. RESULTS: Phonation into the Acapella device produces large changes in the pressure and flow profiles consequently affecting the voice source. In specific, when intraoral pressure increases as a consequence of the downward movement of the rocker arm in the Acapella device (reduction of the airflow outlet), phonation is hindered, demonstrated by the lower amplitude of vibration of the vocal folds and weaker modulation of the pressure and flow values by the glottal cycle. When the rocker arm in the Acapella device opens (increasing the airflow outlet), the opposite trend is observed where vocal fold vibration is aided and the modulation of pressure and flow by the vocal cycle increases. Based on the pressure and flow signals, we can assume that the impedance of the vocal tract alternates between two dominant regimes: increased inertive reactance (aided vibration) and increased resistance (hindered vibration). CONCLUSIONS: PEP devices, such as the Acapella device, are efficient in modulating the pressure and flow profiles in the vocal tract leading to the alternation of glottal vibration from aided to hindered. These changes in the glottal vibration can be considered an additional consequence of the massage effect caused by the Acapella device.
- MeSH
- audiovizuální záznam * MeSH
- biomechanika MeSH
- časové faktory MeSH
- design vybavení * MeSH
- dospělí MeSH
- elektrodiagnostika přístrojové vybavení MeSH
- fonace * MeSH
- glottis * fyziologie MeSH
- hlasové řasy fyziologie MeSH
- hlasový trénink * MeSH
- kvalita hlasu * MeSH
- laryngoskopie přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- tlak * MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem přístrojové vybavení MeSH
- vibrace * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cieľ: Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi mierou afázie a hodnotením vplyvu poruchy reči samotnými pacientmi na ich každodennú komunikáciu, participáciu a emocionálny stav. Súbor a metodika: Sledovaný súbor tvorilo 32 pacientov (z toho 17 žien) s afáziou minimálne 6 mesiacov od vzniku cievnej mozgovej príhody s priemerným vekom 59,9 rokov (smerodajná odchýlka 12,7). Na hodnotenie jazykových deficitov sme použili štandardizovanú jazykovú batériu Diagnostika afázie, alexie a agrafie (DgAAA) a na hodnotenie vplyvu afázie sme použili subjektívny, obrázkový, self-report dotazník, slovenskú adaptáciu Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk). Výsledky: Nezistili sme štatisticky významný vzťah medzi sumárnym skóre v AIQ21sk a výsledkom celkového hodnotenia jazykových deficitov v teste DgAAA. Výsledky však poukázali na stredne silný signifikantný vzťah medzi dobrým výkonom dosiahnutým v subteste porozumenie reči a nižšími hodnotami vo všetkých doménach AIQ, tj. miernejší negatívny vplyv afázie. Záver: Hodnotenie vplyvu afázie samotnými pacientmi ukázalo, že len stupeň afázie nemá jednoznačný vplyv na ich aktivity, participáciu a emocionálny stav v každodennom živote. Komplexná starostlivosť o pacientov s afáziou preto musí byť okrem terapie zameranej na lingvistické deficity aj na širšie aspekty komunikácie.
Aim: The research aimed to determine the relationship between the severity of aphasia and patients’ self-assessment of the impact of the speech disorder on their daily communication, participation, and emotional state. Sample and methods: The sample consisted of 32 patients with aphasia lasting for at least 6 months following stroke onset, including 17 women, with a mean age of 59.9 years (standard deviation 12.7). We used the standardized language battery Diagnostics of Aphasia, Alexia, and Agraphia (DgAAA) to assess language impairment, and a subjective pictorial self-report questionnaire, the Slovak adaptation of the Aphasia Impact Questionnaire 21 (AIQ21sk), to evaluate the impact of aphasia. Results: We did not find a statistically significant relationship between the total score on AIQ21sk and the result of the total score of language deficits on the DgAAA test. However, the results indicated a moderately strong and significant relationship between good performance on the language comprehension subtest and lower scores across all AIQ domains, reflecting a milder negative impact of aphasia. Conclusion: Patients’ evaluation of the impact of aphasia revealed that the severity of aphasia alone does not significantly affect their activities, participation, or emotional state in daily life. Therefore, comprehensive care for patients with aphasia should address not only therapy targeting linguistic deficits but also broader aspects of communication.
- MeSH
- afázie * psychologie rehabilitace terapie MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- komunikační poruchy psychologie terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- řečová terapie metody MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Záměrem sdělení je popsat stručný přehled soudobého vědeckého pojetí selektivního mutismu. Od první průkopnické práce doktora Kussmaula z roku 1877 a pozdější práce dětského psychiatra Tramera z roku 1934 doznalo povědomí o selektivním mutismu významných změn. Tato přehledová studie nabízí souhrn moderních vědeckých poznatků o SM. Hlavním cílem je upozornění na skutečnost, že současné studie a analýzy nabízí zařazení SM mezi neurovývojové poruchy, jelikož je selektivní mutismus heterogenní, komplexní a mnohostranná porucha. Zařazení mezi úzkostné poruchy se nejeví jako zcela přiléhavé. Text zároveň nabízí návrh subtypů pro SM, ze kterého vyplývá nutnost multimodální intervence. V popředí vědeckého zkoumání je nyní snaha odhalit vztah mezi úzkostí a selektivním mutismem: zda jde o etiologický mechanismus, či symptom. Vyjasnění této problematiky by pravděpodobně vedlo k reklasifikaci této relativně vzácné úzkostné poruchy.
The aim of this article is to describe a brief overview of the current scientific concept of selective mutism. Professional awareness of selective mutism has undergone significant changes since the first pioneering work of Dr. Kussmaul in 1877 and the later work of child psychiatrist Tramer in 1934. This review study provides a summary of the current scientific knowledge on selective mutism. The main goal is to draw attention to the fact that current studies and analyzes offer the classification of selective mutism among neurodevelopmental disorders, as selective mutism is a heterogeneous, complex and multifaceted disorder. Classification among anxiety disorders does not appear to be entirely appropriate. At the same time, the text offers a proposal of subtypes for selective mutism, which implies the necessity of a multimodal intervention. At the forefront of scientific research is now the effort to uncover the relationship between anxiety and selective mutism – whether it is an etiological mechanism or a symptom. Clarification of this issue would probably lead to the reclassification of this relatively rare anxiety disorder.
- MeSH
- lidé MeSH
- mutismus * terapie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- řečová terapie metody MeSH
- úzkostné poruchy terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Selektivní mutismus je klasifikován jako méně častá úzkostná porucha. Tento typ poruchy je vysoce rušivý a limituje kvalitu života. Včasné odhalení a vhodně zvolená terapie je proto zásadní. Terapie by měla stát na dvou základních lidských potřebách: VZTAH a BEZPEČÍ. V současnosti se dominantně využívá terapie se zapojením více modalit. Vědecky je potvrzená účinnost zejména behaviorální terapie a využití „nesoustředěné“ komunikace (Oerbeck et al., 2014; Driessen et al., 2020). Multimodální přístup jsme v našem případě rozšířili o senzomotorickou arteterapeutickou metodu Práce v hliněném poli®. Jde o komplexní metodu zaměřenou na tělo a bazální smysly. Jde o tzv. „bottom-up“ terapii. Při jejím využití sledujeme na našem pracovišti významné zmírnění symptomatologie selektivního mutismu u dětí předškolního věku v krátkodobém horizontu. Práce v hliněném poli® by tedy mohla být dalším uznaným terapeutickým přístupem u dětí se selektivním mutismem
The aim of this article is to describe a brief overview of the current scientific concept of selective mutism. Professional awareness of selective mutism has undergone significant changes since the first pioneering work of Dr. Kussmaul in 1877 and the later work of child psychiatrist Tramer in 1934. This review study provides a summary of the current scientific knowledge on selective mutism. The main goal is to draw attention to the fact that current studies and analyzes offer the classification of selective mutism among neurodevelopmental disorders, as selective mutism is a heterogeneous, complex and multifaceted disorder. Classification among anxiety disorders does not appear to be entirely appropriate. At the same time, the text offers a proposal of subtypes for selective mutism, which implies the necessity of a multimodal intervention. At the forefront of scientific research is now the effort to uncover the relationship between anxiety and selective mutism - whether it is an etiological mechanism or a symptom. Clarification of this issue would probably lead to the reclassification of this relatively rare anxiety disorder.
- Klíčová slova
- práce v hliněném poli,
- MeSH
- arteterapie metody MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mutismus * terapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- řečová terapie metody MeSH
- úzkostné poruchy terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Zajakavosť predstavuje komplexné narušenie komunikačnej schopnosti, zvyčajne sa objavuje už v predškolskom veku. Napriek tomu, že u niektorých detí môže dôjsť k spontánnej náprave, považujeme za dôležité venovať sa terapii zajakavosti už v predškolskom veku, nakoľko u mnohých detí môže bez terapie pretrvávať problém do neskoršieho veku až dospelosti. Cieľ: V našom výskume sme sa rozhodli zmerať a porovnať prejavy zajakavosti pred začatím terapie a po 5mesiacoch menej priamej terapie podľa Yarussa a Reardon-Reeves (2017) a zhodnotiť, či terapia pozitívne ovplyvnila príznaky zajakavosti u dvoch detí vo veku 3 a 4,8 rokov. Ďalším cieľom bolo zhodnotiť, či sa znížila miera obáv rodičov po terapii. Metódy: Na vylúčenie vývinovej jazykovej poruchy sme použili Korálkový test opakovania pseudoslov a GAPS – subtest opakovanie viet. Na potenciálne odhalenie narušenia zvukovej roviny reči sme zhodnotili zrozumiteľnosť reči meranú Škálou ICS. Prejavy zajakavosti sme identifikovali z rečovej vzorky z uvedených subtestov opakovania viet a pseudoslov, z rozprávania príbehu podľa obrázkovej predlohy (MAIN), z automatizmov, dokončovania viet a z nahrávky spontánnej rečovej vzorky z domáceho prostredia. Na 5bodovej škále sme hodnotili aj mieru obáv rodičov. Rovnako, na 5bodovej škále, rodičia hodnotili aj plynulosť svojho dieťaťa za každý deň v domácom prostredí. Terapeutická metodika Yarussa a Reardon-Reeves (2017) vychádza z multifaktorálneho modelu zajakavosti a pozostáva z dvoch prístupov k terapii zajakavosti u detí v predškolskom a mladšom školskom veku – menej a viac priameho prístupu. V prezentovanom výskume sme využili menej priamu terapiu u dvoch detí vo veku 3 a 4,8 rokov v prvej fáze terapie. Cieľom menej priamej terapie je vytvoriť pre dieťa prostredie podporujúce plynulosť reči. Pre tento účel sa rodičia učia päť komunikačných stratégií. Výsledky: U oboch detí sa po fáze menej priamej terapie znížili neplynulosti reči vo všetkých sledovaných oblastiach. U prvého dieťaťa sa neplynulosti znížili v priemere o 34,11 % a u druhého dieťaťa o 9,13 %. U oboch detí sa znížili obavy rodičov aj hodnotenie neplynulostí v domácom prostredí, ktoré realizovali rodičia. Záver: Adaptovali sme metodiku Yarussa a Reardon-Reeves (2017) na slovenské pomery a overili efektivitu menej priamej terapie na dvoch deťoch. Podľa pilotných výsledkov môžeme povedať, že u týchto dvoch detí bola terapia efektívna, na overenie efektivity menej priamej terapie je však potrebný ešte ďalší výskum, podrobnejšia analýza aktuálne získaných dát a sledovanie dlhodobého efektu terapie.
Introduction: Stuttering is a complex speech disorder, appearing already at preschool age. Despite the fact that spontaneous correction may occur, we consider it important to devote therapy to this disorder already at this age. Objective: We decided to measure and compare stuttering symptoms before and after therapy, thus to determine whether the less-direct stuttering therapy according to Yaruss and Reardon-Reeves (2017) was effective and had a positive effect on stuttering symptoms in two children aged 3 and 4.8 years. We also wanted to determine whether the parents’ concerns decreased after therapy. Methods: Firstly, an examination was conducted to rule out a developmental language disorder or a speech and sound disorder. Dysfluencies were evaluated in speech samples gathered by different speech tasks: non-word and sentence repetition, sentence completion, automatic speech tasks and spontaneous speech recordings (home and MAIN). We also assessed the level of the parents’ concerns on a 5-point scale. Further, on a 5-point scale, parents evaluated their child’s fluency for each day in the home environment. Less-direct therapy (Yaruss and Reardon-Reeves, 2017) is based on a multidisciplinary model of stuttering and consists of two approaches to the therapy of stuttering in children – less direct and more direct. In our research, we used less-direct therapy in two children aged 3 and 4.8 years at the time the therapy started. The aim of less-direct therapy is to create an environment for the child that supports his/her fluency. Parents learn 5 communication strategies. Results: In both children, there was a reduction of dysfluencies in all examined areas. In the case of the first child, dysfluencies decreased by 34.11% and, in the case of the second child, by 9.13%. In both children, the parents’ concerns and the assessment of dysfluencies in the home environment decreased. Conclusion: We adapted the methodology of Yaruss and Reardon-Reeves (2017) to Slovak conditions and verified the effectiveness of less-direct therapy on two children. Based on our results, we can state that the therapy was effective for these two children. However, further research, more thorough analyses of the data and monitoring of the long-term effect of the therapy are needed.
- MeSH
- koktavost * terapie MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- řečová terapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi závažné život ohrožující onemocnění, které má stále vysokou úmrtnost a je jednou z nejčastějších příčin těžkého získaného doživotního zdravotního postižení dospělých. Následky CMP mohou být různé, od poruch motoriky po kognitivní funkce. Nejčastějšími poruchami jsou centrální parézy, pro které je charakteristický vývoj spasticity a spastické dystonie. V jejich léčbě významně pomáhá lokální intramuskulární aplikace botulotoxinu. Rehabilitace bývá dlouhodobá a měla by být poskytována interprofesním rehabilitačním týmem. Akutní fáze léčby probíhá v ČR nejčastěji v síti iktových center (Center vysoce specializované cerebrovaskulární péče a Center vysoce specializované péče o pacienty s iktem). Důležité je však i dlouhodobé ambulantní sledování a nasměrování pacientů na specializovaná pracoviště, kde jim bude poskytnuta odpovídající péče.
Stroke is very dangerous, life threatening disease with high mortality as well as one of the most common causes of lifelong disability of adults. Stroke may result in different disorders from motor functions to cognitive problems. Central paresis with spasticity or spastic dystonia are the most frequent. Their treatment is very positively modified by local intramuscular application of botulinum toxin. Rehabilitation is always for a long time and it should be provided by interprofessional rehabilitation team. Acute patients are always treated in the network of stroke centers in the Czech Republic. Long term outpatient observation with recommendation of special care and services is very important and should be done by special rehabilitation facilities.
- Klíčová slova
- Vojtova metoda, Bobath koncept,
- MeSH
- botulotoxiny * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- centra terciární péče MeSH
- cévní mozková příhoda * farmakoterapie mortalita ošetřování psychologie MeSH
- dystonie etiologie MeSH
- ergoterapie MeSH
- lidé MeSH
- paréza etiologie MeSH
- pomůcky pro sebeobsluhu MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- rehabilitace poruch řeči a jazyka MeSH
- svalový tonus fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
1. vydání 35 stran : ilustrace ; 30 cm + 80 pracovních listů
Pracovní sešit, který se zaměřuje na logopedickou léčbu řečových poruch vyvolaných cévní mozkovou příhodou. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- poruchy řeči MeSH
- řečová terapie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- logopedie, klinická logopedie
- NLK Publikační typ
- pracovní sešity
