Standardní pitva vždy neodhalí příčinu úmrtí jedince. Často se tak děje v případech tzv. náhlého úmrtí. Pomocí metod molekulární biologie a genetiky však může být u části neobjasněných případů zjištěno, z jakého důvodu ke smrti došlo. Souhrnně je tento přístup označován jako molekulární pitva. Nejčastěji je molekulární pitva (nebo také posmrtné genetické testování) využita u případů náhlého úmrtí kojenců a mladých jedinců, kdy bývá příčina úmrtí častěji spjatá s dědičnými onemocněními, například srdečními či metabolickými poruchami. Poprvé bylo molekulární pitvy využito na konci 20. století, kdy byla příčina úmrtí mladé ženy nalezena až po provedení genetických analýz. Do dnešních dní prochází metodika molekulární pitvy kontinuálním vývojem. Původně byly pomocí cílené sekvenace analyzovány jednotky genů. V dnešní době se přechází na celoexomové a celogenomové analýzy, které se postupně v rámci molekulární pitvy stávají novým standardem. Dosud se však molekulární pitva nestala standardní součástí pitvy v případech náhlých nevysvětlitelných úmrtí, a to i přesto, že skýtá obrovský potenciál na poli diagnostiky post mortem.
Standard autopsy does not always detect a cause of individual’s death. It occurs often in cases of sudden death. The reason for decease, at least in a part of unsolved cases, can be revealed using methods of molecular biology and genetics. This approach is called molecular autopsy. First application dates to the end of 20th century when cause of sudden unexplained death of a young woman was provided only after execution of molecular autopsy. Molecular autopsy (also known as post-mortem genetic testing) finds its application particularly in cases of sudden death of young people or infants as their decease is more frequently associated with hereditary diseases linked for example to heart or metabolic conditions. In terms of methodical development, the form of molecular testing has been improved until now. Originally, targeted analysis of small number of genes was used. Nowadays, whole-exome and whole-genome sequencing slowly becomes a new standard for molecular autopsy. Although molecular autopsy has a potential to be integrated into an autopsy as a standard part of it, for now it has not become a standardised routine part of forensic autopsy.
V průběhu několika posledních let se vedle základního diagnostického nástroje soudního lékaře, jímž je pitva, doplněná ve vybraných případech o skiagrafické vyšetření, případně makrodiagnostické laboratorní metody, prosazují v soudním lékařství moderní radiodiagnostické metody (výpočetní tomografie, magnetická rezonance), skenovací a digitalizační metody (fotogrammetrie, 3D tisk), neinvazivní a miniinvazivní vyšetřovací metody (posmrtná sonografie, endoskopie) a další experimentální a futuristické metody, jako je kupříkladu použití dronu k prohlídce místa nálezu těla. Předkládaný článek poskytuje základní přehled o experimentálně i rutinně používaných moderních vyšetřovacích metodách a současných makrodiagnostických trendech v soudním lékařství v České republice.
Over the last few years, advanced diagnostic methods have penetrated in the realm of forensic medicine in addition to standard autopsy techniques supported by traditional X-ray examination and macro-diagnostic laboratory tests. Despite the progress of imaging methods, the conventional autopsy has remained basic and essential diagnostic tool in forensic medicine. Postmortem computed tomography and magnetic resonance imaging are far the most progressive modern radio diagnostic methods setting the current trend of virtual autopsies all over the world. Up to now, only two institutes of forensic medicine have available postmortem computed tomography for routine diagnostic purposes in the Czech Republic. Postmortem magnetic resonance is currently unattainable for routine diagnostic use and was employed only for experimental purposes. Photogrammetry is digital method focused primarily on body surface imaging. Recently, the most fruitful results have been yielded from the interdisciplinary cooperation between forensic medicine and forensic anthropology with the implementation of body scanning techniques and 3D printing. Non-invasive and mini-invasive investigative methods such as postmortem sonography and postmortem endoscopy was unsystematically tested for diagnostic performance with good outcomes despite of limitations of these methods in postmortem application. Other futuristic methods, such as the use of a drone to inspect the crime scene are still experimental tools. The authors of the article present a basic overview of the both routinely and experimentally used investigative methods and current macro-diagnostic trends of the forensic medicine in the Czech Republic.
Článek shrnuje dosavadní zásadní literaturu a doporučení týkající se monitorování plazmatických koncentrací (therapeutic drug monitoring = TDM) antipsychotik, se zaměřením na olanzapin a klozapin. Vysvětluje pojem TDM, referenční rozmezí, shrnuje indikace k provádění TDM. Zabývá se faktory které mohou plazmatické koncentrace (PC = plasmatic concetration) ovlivnit, a naopak faktory, které mohou být PC ovlivněny. Uvádí, kde a jak se dá v České republice TDM provádět.
The article summarizes existing basic literature and recommendations concerning therapeutic drug monitoring (TDM) of antipsychotics. It is focused on olanzapine and clozapine. Moreover, the terms "therapeutic drug monitoring" and "therapeutic reference range" are explained and indications for TDM are summarized. The factors that can influence plasma levels and that can be influenced by plasma levels are also mentioned. The article reports, where and how TDM can be done in the Czech Republic.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje MeSH
- antipsychotika * krev metabolismus MeSH
- benzothiepiny krev metabolismus MeSH
- cytochrom P-450 CYP1A2 genetika metabolismus MeSH
- induktory cytochromu P450 CYP1A2 metabolismus MeSH
- induktory cytochromu P450 MeSH
- inhibitory cytochromu P450 metabolismus MeSH
- klozapin krev metabolismus MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv ekonomika metody MeSH
- psychotické poruchy * farmakoterapie MeSH
- sexuální faktory MeSH
- tělesná hmotnost MeSH
- věkové faktory MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem práce bylo porovnat výsledky zkoušek hladiny alkoholu pomocí dechových analyzátorů a „lege artis“ provedených laboratorních vyšetření krve. Z nich potom zjistit, zda a jak velké jsou rozdíly. Bylo soustředěno 610 případů z 11 pracovišť ČR a Slovenska. Nebyl brán ohled na typ dechového analyzátoru. Všechny případy musely být spolehlivě ve fázi vylučovací. Časové rozdíly mezi dechovou zkouškou a odběrem krve byly zkorigovány pomocí zpětných přepočtů. Bylo zjištěno, že pouze u 20,8 % případů výsledky dechových analyzátorů odpovídají zjištěné skutečné hladině alkoholu v krvi. Maximální diference, kdy dechový analyzátor naměřil více, byla 1,34 g.kg-1 a diference, kdy dechový analyzátor naměřil méně, byla 1,86 g.kg-1.
The target of this study was to compare the results of breath analysers and “lege artis” laboratory blood examinations when determining alcohol levels. This was then used to determine whether any differences exist between the two methods, and how large these?differences are. 610 cases from 11 workplaces in the Czech Republic and Slovakia were analysed. The type of breath analyser was not taken into consideration. All cases had to be in the elimination phase. Difference of time between breath test and blood test were rectified through the use of reverse recomputation. It was detected that only 20.8% of the results of respiratory analyser tests correspond to the detected real alcohol level in blood. The maximum difference when a respiratory analyser measured more than a blood test was 1.34 g.kg-1 and the maximum difference when theanalyse measured less was 1.86 g.kg-1.
- MeSH
- biochemická analýza krve metody normy využití MeSH
- chromatografie plynová metody využití MeSH
- dechové testy metody přístrojové vybavení MeSH
- klinické laboratorní techniky normy využití MeSH
- lidé MeSH
- pití alkoholu škodlivé účinky MeSH
- řízení motorových vozidel normy zákonodárství a právo MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- soudní lékařství MeSH
- úmrtní listy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři prezentují první orientační pohled na problematiku SIDS (SIDS – Sudden Infant Death Syndrome – syndrom náhlého úmrtí kojenců) v rámci celé České republiky za 6leté období – v letech 1999–2004. Za uvedené období se podle statistických údajů v České republice vyskytlo 115 úmrtí na SIDS a jeho incidence byla 0,207 na 1000 živě narozených dětí.
- MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- náhlá smrt kojenců epidemiologie etiologie klasifikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cílem našeho experimentu bylo vyzkoušení účinků běžného střeliva na použitelnou a lehce dostupnou biologickou tkáň a tím vytvořit základní jednoduchý biologický model pro zkoušky ranivé balistiky. Za cílovou tkáň byl zvolen biologický materiál - zadní končetiny z prasete a hovězího dobytka, hlava prasete, tělesné dutiny prasete. Bylo zjištěno, že cílová tkáň je schopna reagovat na jednotlivé typy střel v celé škále výsledků a to jak prostým hladkým průstřelem, tak tříštivou frakturou v závislosti na druhu použitého střeliva. Jako nejvhodnější biologický materiál pro daný účel byla vyhodnocena zadní končetina prasete.
The aim of our experiment was the testing of effects of common ammunition on usable and slightly accessible biological tissue thereby to create fundamental simple biological model for trials of wounded ballistic. Like objective tissue was elected biological material – pork and beef hind-limbs, pork head, pork bodily cavity. It was discovered that objective tissue is able to react to singles types of shots in all spectrum results namely simple smooth penetration wound as well as splintery fracture in dependence on kind of using ammunition. Pork hind-limb was evaluated like the most suitable biological material for given object.
V práci je popisován histologický nález krvácení do perivaskulárních (Virchow-Robinových) prostorů okolo menších mozkových cév při střelném poranění mozku. Toto krvácení se vyskytuje nejenom v blízkosti střelného kanálu, ale difuzně v celém mozku. Soubor tvořilo 21156 pitev za období 10 let. Z nich bylo vybráno 43 střelných poranění mozku. Krvácení bylo nalezeno ve všech případech, bez rozdílu lokalizace a mělo charakter od několika málo erytrocytu až k silnému hemoragickému plášti, obepínajícímu cévu v celém průřezu. Toto perivaskulární krvácení vzdálené od střelného kanálu lze vysvětlit tím, že při průniku střely do tkáně dochází k náhlým prudkým změnám tlaku, které se přenášejí i na cévy. Energie rázové vlny se cévním systémem šíří do periferie a pokud tlaková vlna dojde cévním systémem do míst, kde nárůst tlaku pře kročí pevnost cévní stěny, dojde k jejímu prasknutí a vyUtí obsahu krve do perivaskulárního prostoru. Autoři upozorňují na možnost následků a komplikací u přežívajících osob plynoucích z tohoto poškození U struktur, které jsou od vlastního střelného kanálu vzdáleny.
In a shot injury of the brain there are tissue crush injuries and - more peripherally from them - progressively diminishing tears seen in the vicinity of the shot canal. Still more peripherally, an apparently undamaged tissue follows these zones but the histology always reveals that perivascular haemorrhages into so called Virchow - Robin spaces, smaller but sometimes even relatively large ones are present there. What is. however, very conspicuous is a presence of these haemorrhages diffusely in the whole brain, not only in an immediate vicinity of a shot canal. 43 cases of a fatal bullet wound of the brain were selected out of 21 156 forensic autopsies, performed in our Institute of Forensic Medicine in past ten years. In all these cases the death was caused by a single non-fragmented bullet, made out of lead or a fully metal jacketed one. An instant death always followed. Without any exception, in all cases there were haemorrhages into perivascular spaces in all examined samples of the brain, varying from several erythrocytes up to much larger ones, encircling the blood vessel in a cufflike pattern. Haemorrhages in an immediate vicinity of a shot canal can be explained by a direct bleeding from the damaged tissue. Nevertheless, more peripherally placed haemorrhages are formed by a different mechanism. Sudden changes of pressure, caused by penetration of the bullet through tissues, are transported to blood vessels and the energy of a shock wave is hence spread to the periphery too. The first phase of mentioned pressure changes is characterized by a very steep increase of blood pressure in a vessel. Rupture of the vessel wall follows if its resistance cannot sustain it and perivascular haemorrhages are thus formed. These perivascular haemorrhages are developed almost instantly as also the deaths of shot persons were instant. It is very probable that similar perivascular haemorrhages, diffusely distributed in the whole brain are also formed in persons, who survive the same shot injury. In all these individuals it seems necessary not to overlook possible neurological damages caused by this complex mechanism.
- MeSH
- krvácení patologie MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- poranění mozku MeSH
- rázové vlny s vysokou energií MeSH
- střelné rány MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
