- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Akutní apendicitida je celosvětově nejčastější intraabdominální příčinou urgentní operace. Pohled na její léčbu se mění. Klesá počet akutních apendektomií. Řada pacientů je léčena s úspěchem konzervativně. V naší práci jsme si stanovili za cíl zhodnotit konzervativní a operační léčbu akutní apendicitidy včetně jejích komplikací na našem pracovišti. Metody: Retrospektivně jsme analyzovali vlastní soubor 117 nemocných hospitalizovaných pro klinickou diagnózu akutní apendicitidy. Rozlišili jsme pacienty s komplikovanou a nekomplikovanou apendicitidou, pacienty operované a léčené konzervativně. V 1letém „follow-up“ jsme vyhodnotili komplikace, resp. rekurence onemocnění. Ke statistickému zpracování jsme užili Studentova t testu a Fischerova exaktního testu. Výsledky: V roce 2012 jsme hospitalizovali 117 nemocných s akutní apendicitidou. 83 pacientů (71 %) pro nekomplikovanou a 34 (29 %) pro komplikovanou apendicitidu. Konzervativně jsme léčili 41 % nemocných s komplikovanou a 13 % s nekomplikovanou apendicitidou (p=0,02). Konzervativní postup, resp. laparoskopickou operaci jsme častěji volili u žen (p≤0,001). K selhání léčby nedošlo ani v jednom případě. Morbidita operovaného souboru byla 13 %. Nikdo nezemřel. 6 pacientů (24 %) z konzervativně léčené skupiny bylo hospitalizováno v následujícím roce pro recidivu obtíží. 4 pacienti (16 %) byli reoperováni. Apendektomií s negativním patologickým nálezem bylo 11 %. Doba hospitalizace byla kratší u konzervativně léčených, resp. laparoskopicky operovaných oproti souboru pacientů po otevřené apendektomii. Závěr: V moderní éře dostupných komplementárních vyšetření a širokospektrých antibiotik se v léčbě komplikované apendicitidy jednoznačně upřednostňuje konzervativní přístup. Konzervativní léčba nekomplikované apendicitidy je možná, není však metodou volby. Rutinní elektivní apendektomie po úspěšné konzervativní léčbě je bezdůvodná. Laparoskopická apendektomie má nižší morbiditu než otevřená. Přes dostupná vyšetření a skórovací systémy zůstává počet apendektomií s negativním patologickým nálezem vysoký.
Introduction: Acute appendicitis is the most common cause of intra-abdominal emergency surgery worldwide. The approach to its treatment keeps changing. The number of acute appendectomies has been decreasing. Many patients are treated conservatively with success. Our study compares conservative and surgical treatment of acute appendicitis, including its complications in our department. Methods: We retrospectively analyzed the group of 117 patients hospitalized with the clinical diagnosis of acute appendicitis. We distinguished patients with complicated and uncomplicated appendicitis, and patients operated and treated conservatively. We evaluated complication rates and recurrences of the disease, respectively, in 1-year follow-up. The Student t test and Fisher’s exact test were used for the statistical analysis. Results: In 2012 we hospitalized 117 patients with acute appendicitis: 83 patients (71%) for uncomplicated and 34 (29%) for complicated appendicitis. 41% of patients with complicated and 13% with uncomplicated appendicitis (p=0.02) were treated conservatively. Conservative treatment or laparoscopic surgery, respectively, were used more often in women ( p≤0.001). There was no failure of conservative treatment. Perioperative morbidity was 13%. No patient died. 6 patients (24%) of the conservatively treated group were hospitalized in the subsequent year for recurrent problems. 4 (16%) were reoperated. The rate of negative appendectomy (negative pathological findings) was 11%. The hospitalization time was shorter in patients treated conservatively or using laparoscopy, respectively, compared to the group of patients undergoing appendectomy. Conclusion: In the modern era of available complementary examinations and a broad spectrum of antibiotics the conservative approach is favoured as a treatment of complicated appendicitis. Conservative treatment of uncomplicated appendicitis is an option, but not the method of choice. Routine elective appendectomy after successful conservative treatment is groundless. Laparoscopic appendectomy is associated with lower morbidity than open appendectomy. Despite the available tests and scoring systems the negative appendectomy rate remains high.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Hlavním cílem práce je porovnat senzitivitu a specificitu konvenční endosonografie (EUS) a kontrastní endosonografie (CEH EUS) pro diagnózu karcinomu pankreatu. Mezi vedlejší cíle práce patří zjištění, do jaké míry je hodnocení CEH EUS ovlivněno subjektivitou vyšetřujících. Metody: Prospektivní unicentrická studie u pacientů s ložiskovým postižením pankreatu. Pacienti byli vyšetřeni konvenční EUS, poté CEH EUS a nakonec byla provedena endosonograficky navigovaná biopsie tenkou jehlou. Výsledky byly porovnány s konečnou diagnózou. Ta byla založena na výsledku cytologie a dalšího klinického průběhu u neoperovaných nebo výsledku histologie z resekátu u operovaných. Hodnoceny byly pouze solidní tumory, cystické byly z hodnocení vyřazeny. Retrospektivně bylo provedeno druhé čtení EUS nálezů druhým endosonografistou. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 54 pacientů, do konečného hodnocení bylo zařazeno 46 nemocných se solidními tumory, osm nemocných bylo vyřazeno. Senzitivita, specificita, negativní prediktivní hodnota a pozitivní prediktivní hodnota konvenčního EUS pro diagnózu karcinomu pankreatu byla 82,9 %, 45,5 %, 45,5 %, resp. 82,9 %. Pro CEH EUS byly tytéž charakteristiky 97,1 %, 63,6 %, 87,5 %, resp. 89,5 %. Rozdíl v senzitivitě byl statisticky hraničně významný (p = 0,06). Interobservační shoda byla při hodnocení EUS velmi dobrá (κ 0,64), při hodnocení CEH EUS byla uspokojivá (κ 0,45). Závěr: CEH EUS je neinvazivní metoda, která umožňuje identifikovat karcinom pankreatu přesněji než konvenční EUS. Subjektivita hodnocení CEH EUS je horší než při EUS, ale je stále akceptovatelná. Klíčová slova: kontrastní endosonografie – endosonograficky navigovaná biopsie tenkou jehlou – karcinom pankreatu
The main objective of this work is to compare the sensitivity and specificity of conventional endosonography (EUS) and contrast enhanced harmonic endosonography (CEH EUS) for the diagnosis of pancreatic cancer. The secondary objective of the project is to determine to what extent the evaluation of CEH EUS is affected by the subjectivity of the endosonographer. Methods: A prospective single-center study in patients with pancreatic lesions. The patients were examined by conventional EUS followed by CEH EUS; and an endosonographic-guided fine needle biopsy was performed eventually. The obtained results were compared with the final diagnosis which was based on cytology and further clinical findings in non-operated patients or resection histology in operated subjects. The evaluation was performed for solid tumors, while cystic tumors were excluded. Retrospectively, a second reading of EUS findings was performed by another endosonographer. Results: We examined 54 patients, the final evaluation included 46 patients with solid tumors, and eight patients were excluded. The sensitivity, specificity, negative predictive value and positive predictive value of conventional EUS for the diagnosis of pancreatic cancer were 82.9%, 45.5%, 45.5% and 82.9%, respectively. For the CEH EUS, the same characteristics achieved 97.1%, 63.6%, 87.5% and 89.5%, respectively. The difference in sensitivity was statistically significant (p = 0.06). The interobserver agreement in the evaluation of EUS was very good (κ = 0.64), in the evaluation for the CEH EUS was satisfactory (κ = 0.45). Conclusion: CEH EUS is a noninvasive method that allows us to identify pancreatic cancer more accurately than conventional EUS. The subjectivity of CEH EUS evaluation is worse than that of EUS, but is still acceptable. Key words: contrast enhanced endosonography – fine needle aspiration biopsy – pancreatic cancer The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 7. 9. 2014 Accepted: 14. 10. 2014
- Klíčová slova
- SonoVue,
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou * statistika a číselné údaje MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duktální karcinom pankreatu diagnóza patologie ultrasonografie MeSH
- endosonografie * metody statistika a číselné údaje MeSH
- fluorid sírový diagnostické užití MeSH
- fosfolipidy diagnostické užití MeSH
- kontrastní látky * diagnostické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza patologie ultrasonografie MeSH
- odchylka pozorovatele MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Vývojová stadia kolorektálního karcinomu (adenomy) jsou určena histopatologickým stagingem, který určuje míru rizika vzniku karcinomu. Rekurence kolorektálních adenomů zvyšuje nároky na dispenzarizaci pacientů. Proces maligní transformace z normální tkáně je provázen charakteristickými změnami na úrovni genetických a epigenetických poruch. Hlavním cílem studie bylo dlouhodobé (6–11 let) sledování pacientů po endoskopické polypektomii, především vzhledem k výskytu následných (rekurentních) adenomů. Dalším cílem bylo sledování genetického profilu nejčastějších somatických DNA mutací a jejich případný vztah k histologické charakteristice adenomů. Materiál a metody: Do studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2002–2006 podstoupili kolonoskopické vyšetření s odstraněním adenomového polypu. Bylo provedeno standardní histopatologické vyšetření vzorků a následně korelováno s vyšetřením vybraného panelu somatických mutací (geny APC, TP53, KRAS a BRAF), které jsou typické pro sporadické kolorektální karcinomy. Podskupina pacientů byla následně endoskopicky sledována dle doporučených intervalů se zaměřením na vztah mezi mutací odstraněného adenomu a výskytem následných adenomů v intervalu a) ≤ 3 roky, nebo b) > 3 roky či delším. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 48 pacientů (39 mužů, 9 žen; průměrný věk 62 let). Dispenzární kolonoskopie podstoupilo 30 pacientů, následný adenom v intervalu ≤ 3 roky byl diagnostikován u 11 (37 %) z nich, 19 pacientů (63 %) bylo bez nálezu adenomu nebo byl interval detekce následného adenomu delší než tři roky. V obou skupinách byly nalezeny mutace primárního adenomu, ve skupině s následným adenomem ≤ 3 roky u 10 pacientů, v druhé skupině u 8 pacientů (90 %, resp. 42 %; p = 0,0249). Mutace byly nalezeny u 60 % pacientů (29/48); s pokročilým (velikost ≥ 10 mm, vilózní složka, high-grade dysplazie) i časným adenomem (21 pacientů, 72 %; resp. 8 pacientů, 28 %). Závěr: Dispenzarizace s dodržením doporučených intervalů je vhodným nástrojem prevence vzniku kolorektálního karcinomu, a to především u nezanedbatelné části pacientů, u kterých dochází k opětovným rekurencím výskytu adenomů. Pilotní výsledky též naznačují, že fenotyp chromozomální nestability (CIN) může představovat nezávislý faktor zvýšeného rizika takových rekurencí.
Colorectal neoplasms development stages (adenomas) are determined by histopathological staging assessing the risk level of cancer development. Colorectal adenomas recurrence increases the requirements for patients' follow-up. The malignant transformation process of the normal tissue is accompanied by characteristic changes of the level of genetic and epigenetic disorders. The main study objective was a long-term (6–11 years) monitoring of patients after endoscopic polypectomy, mainly in relation to the presence of recurrent adenomas. Another goal was to study the genetic profile of the most common somatic DNA copy number variations and their possible relation to adenoma histopathology characteristics. Material and methods: Patients included in the study went through a colonoscopy examination with their adenomas removed in the period of 2002–2006. A standard specimen histopathology examination was carried out and correlated with the examination of a selected panel of somatic mutations (genes APC, TP53, KRAS and BRAF), which are typical for sporadic colorectal cancers. A sub-group of patients was followed up by colonoscopy in recommended intervals with a focus on the relation between the removed adenoma mutation and the presence of recurrent adenomas in the interval a) ≤ 3 years or b) > 3 years. Results: 48 patients (39 men, 9 women – mean age 62) were examined in total. Follow-up colonoscopies were performed in 30 patients. Recurrent adenoma in the interval ≤ 3 years was diagnosed in 11 of them (37%). In 19 patients (63%) no adenoma was detected or the interval of the adenoma recurrence was longer than 3 years. In both groups primary adenoma mutations were found: in 10 patients from the group with adenoma recurrence in ≤ 3 years and in 8 patients from the second group (90% and 42% resp.; p = 0.0249). Mutations were observed in 60% of patients (29/48): with an advanced adenoma (size ≥ 10mm, villous structure, high-grade dysplasia) and with an early adenoma (21 patients, 72%; 8 patients, 28% respectively). Conclusion: Follow-up in recommended intervals is an important tool to prevent the colorectal cancer development, mainly in the not negligible group of patients who develop repeated recurrent adenomas. The pilot results imply that the chromosomal instability phenotype (CIN) may represent an independent factor of an increased risk of such recurrence. Key words: colorectal neoplasms – adenoma – cancerogenesis – DNA copy number variations The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 6. 9. 2013 Accepted: 1. 10. 2013
- MeSH
- adenom * genetika klasifikace MeSH
- geny ras genetika MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory * genetika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- molekulární biologie MeSH
- mutace * MeSH
- polypy MeSH
- riziko MeSH
- staging nádorů MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH