Cíl: Cílem této práce bylo analyzovat vztah mezi novými případy klinické formy klíšťové encefalitidy a různými meteorologickými a sezonními prediktory. Materiál a metodika: Modelování vychází z národních dat České republiky za období 2001–2016 v denním rozlišení, a to z hodnot průměrné teploty, průměrné relativní vlhkosti vzduchu a počtu případů klíšťové encefalitidy klasifikovaných podle data prvních příznaků. Používají se čtyři varianty negativně binomického modelu z třídy zobecněných aditivních modelů. Základní model dává výskyt klíšťové encefalitidy do souvislosti se zpožděnou průměrnou denní teplotou okolí a denní průměrnou relativní vlhkostí vzduchu a jejich interakcí se zpožděním odrážejícím inkubační dobu a další faktory. Hodnota zpoždění byla odhadnuta optimalizačním postupem založeným na Akaikeho informačním kritériu. Model také zahrnuje vliv sezony a vliv dne v týdnu. Pro zvýšení biologické věrohodnosti byl základní model rozšířen a byl použit distributed lag model, který zohledňuje možné časově proměnlivé účinky meteorologických proměnných a zahrnuje více zpoždění. Výsledky: Statisticky nejvýznamnějším efektem je sezonnost v rámci roku a pak interakce teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Vztah obou meteorologických faktorů a jejich interakce se mění v průběhu sezony aktivity hladových klíšťat Ixodes ricinus. To také mění podmínky výskytu nových klinických případů klíšťové encefalitidy. Časově proměnlivý vliv meteorologických faktorů na výskyt klíšťové encefalitidy vykazuje netriviální změny v průběhu roku. V období před polovinou kalendářního roku (kolem 22. týdne) je efekt nižší, poté následuje zvýšení až do 35. týdne. Závěr: Byly vyvinuty flexibilní modely s kvantitativně charakterizovanými vlivy teploty, vlhkosti vzduchu a jejich interakce, se zpožděním efektu odhadnutým optimalizačním procesem. Výkonnost finálního modelu byla zkontrolována pomocí nezávislých dat, aby se ověřila možnost využití výsledků ke zlepšení predikce rizika nárůstu klinických případů klíšťové encefalitidy.

Objectives: The aim of this work was to analyze the relationship between new cases of clinical tick-borne encephalitis (TBE) and various meteorological and seasonal predictors. Material and Methods: The modelling is based on national data from the Czech Republic for the period 2001–2016 in daily resolution, namely on average temperatures, average relative air humidity and the number of TBE cases classified according to the date of the first symptoms. Four variants of a negative binomial model from the generalized additive model class are used. The basic model relates the occurrence of TBE to the lagged ambient daily average temperature and daily average relative air humidity and their interaction with the lag reflecting the incubation period and other factors. The lag value was estimated via the optimization procedure based on Akaike information criterion. The model also includes the effect of the season and the effect of the day of the week. To increase the biological plausibility, the basic model has been expanded to account for possible time-varying effects of meteorological variables and to incorporate multiple lags. Results: The most statistically significant effect is the within-year seasonality and then the interaction of the temperature and relative air humidity. The relationship of both meteorological factors and their interactions vary throughout the activities season of the hostquesting Ixodes ricinus. This also changes the conditions of occurrence of the new clinical cases of TBE. The time-varying effect of meteorological factors on the incidence of TBE shows non-trivial changes within a year. In the period before the middle of the calendar year (around the week 22) the effect decreases, then it is followed by an increase until the week 35. Conclusion: Flexible models were developed with quantitatively characterized effects of temperature, air humidity and their interaction, with the delay of the effect estimated through the optimization process. Performance of the model with multiple lags was checked using independent data to verify the possibility of using the results to improve the prediction of the risk of clinical cases of TBE uprise.

• MeSH
• incidence MeSH
• klíště patogenita   MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• meteorologické pojmy * MeSH
• roční období MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Tick-borne encephalitis (TBE) is a serious acute neuroinfection of humans caused by a tick-borne flavivirus. The disease is typically seasonal, linked to the host-seeking activity of Ixodes ricinus (predominantly nymphs), the principal European tick vector species. To address the need for accurate risk predictions of contracting TBE, data on 4,044 TBE cases reported in the Czech Republic during 2001-2006 were compared with questing activity of I. ricinus nymphs monitored weekly at a defined location for the same 6-year period. A time shift of 21 days between infected tick bite and recorded disease onset provided the optimal model for comparing the number of cases of TBE with numbers of questing nymphs. Mean annual distribution of TBE cases and tick counts showed a similar bimodal distribution. Significantly, the ratio of TBE cases to questing nymphs was highest in the summer-autumn period even though the number of questing nymphs peaked in the spring-summer period. However, this pattern changed during a period of extreme meteorological events of flooding and abnormally high temperatures, indicating that changes in climate affect the incidence of TBE. Previous studies failed to link human behavior with changes in incidence of TBE but showed extrinsic temperature impacts arbovirus replication. Hence, we hypothesize the apparent discrepancy between peak nymphal tick activity and greatest risk of contracting TBE is due to the effect of temperature on virus replication in the tick vector. Relative proportions of questing nymphs and the numbers of weeks in which they were found were greater in summer-autumn compared with spring-summer at near-ground temperatures >5°C and at standard day and weekly average temperatures of >15°C. Thus, during the summer-autumn period, the virus dose in infected tick bites is likely greater owing to increased virus replication at higher microclimatic temperatures, consequently increasing the relative risk of contracting TBE per summer-autumn tick bite. The data support the use of weather-based forecasts of tick attack risk (based on daytime ambient temperature) supplemented with weekly average temperature (as a proxy for virus replication) to provide much-needed real-time forecasts of TBE risk.

• MeSH
• arachnida jako vektory fyziologie   virologie   MeSH
• incidence MeSH
• klíště fyziologie   virologie   MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   přenos   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• počasí MeSH
• roční období MeSH
• teplota MeSH
• viry klíšťové encefalitidy genetika   izolace a purifikace   fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kudy táhli Marco Polo, Alexandr Veliký, Džingischán, Tamerlán. Hindúkuš - hory vraždící Indy. Pavouci na ledovci ve výšce 5500 m. Po stopách sněžného muže.Tři čs. horolezecké expedice do Hindúkuše a Himálaje, které se uskutečnily v letech 1965-1973, nesledovaly pouze sportovní cíle, ale prováděly i průzkum zvířeny. Autor, který se jako přírodovědec zúčastnil všech výprav, vylíčil v knížce nejen zážitky členů expedice, ale přiblížil i získané vědecké poznatky.; Kudy táhli Marco Polo, Alexandr Veliký, Džingischán, Tamerlán. Hindúkuš – hory vraždící Indy. Pavouci na ledovci ve výšce 5500 m. Po stopách sněžného muže. Tři čs. horolezecké expedice do Hindúkuše a Himálaje, které se uskutečnily v letech 1965–1973, nesledovaly pouze sportovní cíle, ale prováděly i průzkum zvířeny. Autor, který se jako přírodovědec zúčastnil všech výprav, vylíčil v knížce nejen zážitky členů expedice, ale přiblížil i získané vědecké poznatky.

BACKGROUND: Abiotic conditions provide cues that drive tick questing activity. Defining these cues is critical in predicting biting risk, and in forecasting climate change impacts on tick populations. This is particularly important for Ixodes ricinus nymphs, the vector of numerous pathogens affecting humans. METHODS: A 6-year study of the questing activity of I. ricinus was conducted in Central Bohemia, Czech Republic, from 2001 to 2006. Tick numbers were determined by weekly flagging the vegetation in a defined 600 m(2) field site. After capture, ticks were released back to where they were found. Concurrent temperature data and relative humidity were collected in the microhabitat and at a nearby meteorological station. Data were analysed by regression methods. RESULTS: During 208 monitoring visits, a total of 21,623 ticks were recorded. Larvae, nymphs, and adults showed typical bimodal questing activity curves with major spring peaks and minor late summer or autumn peaks (mid-summer for males). Questing activity of nymphs and adults began with ~12 h of daylight and ceased at ~9 h daylight, at limiting temperatures close to freezing (in early spring and late autumn); questing occurred during ~70 % calendar year without cessation in summer. The co-occurrence of larvae and nymphs varied annually, ranging from 31 to 80 % of monitoring visits, and depended on the questing activity of larvae. Near-ground temperature, day length, and relative air humidity were all significant predictors of nymphal activity. For 70 % of records, near-ground temperatures measured in the microhabitat were 4-5 °C lower than those recorded by the nearby meteorological observatory, although they were strongly dependent. Inter-annual differences in seasonal numbers of nymphs reflected extreme weather events. CONCLUSIONS: Weather predictions (particularly for temperature) combined with daylight length, are good predictors of the initiation and cessation of I. ricinus nymph questing activity, and hence of the risk period to humans, in Central Europe. Co-occurrence data for larvae and nymphs support the notion of intrastadial rather than interstadial co-feeding pathogen transmission. Annual questing tick numbers recover quickly from the impact of extreme weather events.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• klíště fyziologie   MeSH
• larva fyziologie   MeSH
• nymfa fyziologie   MeSH
• populační dynamika MeSH
• roční období MeSH
• teplota MeSH
• vlhkost MeSH
• životní prostředí * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• autochtonní přenos,
• MeSH
• členovci MeSH
• Culicidae patogenita   MeSH
• dengue epidemiologie   MeSH
• hlášení nemocí statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• malárie epidemiologie   MeSH
• západonilská horečka epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl ve střední Evropě izolován poprvé v roce 1948 na území České republiky z pacienta i z klíšťat Ixodes ricinus sebraných v místech, kde jimi byl pacient napaden (Berounsko – střední Čechy) a současně nezávisle také z pacienta na Moravě (Vyškovsko). Dalším prioritním objevem byl alimentární přenos viru KE mlékem pasených koz napadených infikovanými klíšťaty, učiněný při epidemii KE ve městě Rožňava (JV Slovensko). Tato epidemie (660 nemocných) je dosud největší svého druhu. Oba objevy podnítily rozsáhlý výzkum, který soustředil odborníky všech oborů nutných pro komplexní analýzu přírodní ohniskovosti KE. Výsledky pětileté práce byly publikovány českými a slovenskými autory v první evropské monografii KE (1954), a vytvořily tak základ znalostí pro další výzkum v tomto prostoru. Z hlediska epidemiologie, byl mimo jiné již tehdy jasně definován vliv meteorologických faktorů (ovlivňujících incidenci KE prostřednictvím aktivity I. ricinus) a rekreační charakter této nákazy. Současně se KE stala povinně hlášenou nákazou (od roku 1971 pouze laboratorně potvrzené případy). V dalších desetiletích byl intenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti KE (včetně působení antropických vlivů) a byly analyzovány faktory vhodné pro vymezení rizikových oblastí v terénu. Výsledky byly využity při tvorbě predikčních map zvýšeného rizika výskytu I. ricinus a onemocnění virem KE v ČR realizované poprvé v Evropě na základě družicových dat LANDSAT 5 a s využitím technologií GIS. Začátkem 90. let minulého století (zejména od roku 1993) došlo v ČR (shodně s dalšími zeměmi rozšíření KE) k prudkému vzestupu incidence KE, jejíž vysoká úroveň s určitými výkyvy se udržuje dodnes. Spolupráce s klimatology při analýzách historických dat, aktuálních epidemiologických pozorováních i při výzkumu I. ricinus v terénu, ukázala rozhodující vliv probíhajících modifikací klimatu. Rozbor socio-ekonomických podmínek v rizikových oblastech neprokázal vliv na nemocnost KE. Výrazný je vliv rekreačního faktoru, který je ovlivňován průběhem meteorologických změn. Sezonnost incidence KE podléhá velkým výkyvům (demonstrováno na příkladu 2006, 2009 a 2010) rovněž pod vlivem povětrnostních podmínek jednotlivých sezon. Z toho plyne nutný požadavek používat pro závěry obecného rázu dostatečně dlouhé časové řady vstupních dat, minimálně desetiletého období, jak tomu je v předložené práci (2001–2010). Data prezentovaná podle krajů dokládají podstatné regionální rozdíly. Ze 14 krajů (na něž je ČR administrativně rozčleněna) mají 3 regiony lineární trend incidence KE s minimální odchylkou od výchozích hodnot. Čtyři kraje vykazují v různé míře sestupný lineární trend, avšak 7 regionů demonstruje v různé míře vzestupný trend. Nejzřetelnější je tato situace v kraji Vysočina, kde souvisí s orografickými podmínkami převažujícími v této oblasti a vzestupem výskytu I. ricinus ve vyšších polohách. Místo, kde byl pacient napaden I. ricinus, registrované v databázi Epi-Dat jako „místo pravděpodobné nákazy“ pomáhá při stanovení rizikových oblastí. Porovnání s místem bydliště pacienta naznačuje pohyb obyvatelstva do těchto oblastí, a tak i jejich význam v celostátním měřítku. Nejzřetelnější je to u obyvatel regionu Praha (NUTS3 CZ010), kde v rámci území vlastního regionu bylo infikováno jen 37,7 % pacientů, zatímco při návštěvě Středočeského kraje 33,4 % a Jihočeského kraje 13,9 % (v dalších krajích jen jednotlivá procenta nebo jejich zlomky). Na rozdíl od toho rezidenti Jihočeského kraje (CZ031, který je na prvním místě v početnosti případů KE v ČR) byli infikováni v 99,5 % na vlastním teritoriu. Je tu zřejmá souvislost s rekreačním potenciálem jednotlivých krajů. Místo pravděpodobné nákazy je registrováno s určením přesnosti katastru obce. Přesnost této informace se ztrácí podle typu použitého kartogramu a základní plošné jednotce, k níž je incidence vztažena. Vzhledem k přírodní ohniskovosti KE je ke stanovení rizikových oblastí a úrovně místního rizika nutná analýza lokálních environmentálních faktorů umožňujících koloběh viru KE ve volné přírodě. Výskyt lidských případů existenci přírodního ohniska KE indikuje, ale sám o sobě není dostačující. Stejně tak delší období bez výskytu lidských případů nemusí vymezovat bezrizikové území.

Tick-borne encephalitis (TBE) virus was isolated for the first time in Central Europe in 1948 from both a patient and Ixodes ricinus ticks collected in the area where the patient had been tick bitten (the Beroun area – Central Bohemia) and concomitantly from a TBE patient in Moravia (the Vyškov area). Another priority discovery was alimentary transmission of TBE virus via the milk from tick infected grazing goats that was made during a TBE outbreak in Rožňava (SE Slovakia). This outbreak of 660 cases has been the largest of its kind. Both of these discoveries were a challenge to multidisciplinary research into the natural focality of TBE. The results obtained were published by Czech and Slovak authors in the first European TBE monograph (1954) and were the stimulus for further research in this area. From the epidemiological point of view, among others, the impact of meteorological factors (on TBE incidence associated with I. ricinus host-seeking activity) and recreational nature of TBE were clearly defined then. At the same time, TBE became a notifiable disease (since 1971 laboratory confirmed TBE cases only). In the following decades, the phenomenon of natural focality of TBE (including anthropic impacts) was extensively studied and the determinants of high-risk areas in the field were analyzed. The results were used in the creation of I. ricinus and TBE risk prediction maps for the Czech Republic generated for the first time in Europe using LANDSAT 5 satellite data and GIS technology (1990). In the early 1990s (in particular since 1993), similarly to other countries, the Czech Republic reported a sharp rise in TBE cases that continues, with some fluctuations, until now. The cooperation with climatologists in the analysis of historical data, current epidemiological observations, and study of I. ricinus in the field have shown a decisive impact of the ongoing climate change. The analysis of the socio-economic conditions in high-risk areas for TBE has not revealed any impact of these conditions on TBE morbidity. The recreational factor that isinfluenced by the weather changes has a considerable impact. The seasonal trend of TBE cases shows large fluctuations as were seen in 2006, 2009, and 2010, also as a result of weather changes with seasons. This clearly implies the need for using long time series of data, covering at least a decade, to be able to draw general conclusions as is the case in the present study (2001–2010). The data broken down by Administrative Region display substantial interregional differences. Of 14 Administrative Regions of the Czech Republic, three exhibits a linear trend in TBE incidence, with a minimum deviation from the baseline, four Regions show different downward linear trends, but seven Regions display different upward trends. The upward trend is most obvious in the Highlands (Vysočina) Region where it is associated with the prevalent orographic conditions and increase in the incidence of I. ricinus ticks at higher altitudes. The knowledge of the area where the patient was tick bitten that is entered in the Epidat database as the „probable area of TBE infection acquisition“ is helpful in identifying high-risk areas for TBE. By matching the area of TBE acquisition with that of the patient’s domicile we revealed that TBE patients had to travel to areas other than their area of domicile to acquire TBE and thus also significance of the areas of TBE acquisition at the country level. The population of the Prague Region (NUTS3 CZ010) can be used as an illustrative example, with 37.7% of TBE cases only reported to be acquired in the Prague Region while 33.4% of TBE cases were associated with travel to the Central Bohemian Region and 13.9% of TBE cases were imported from the South Bohemian Region (the rates of TBE cases imported from other Regions were less than 5%). And conversely, the residents of the South Bohemian Region (CZ031), with the highest number of TBE cases ever in the Czech Republic, acquired TBE in the region of domicile at a rate of 99.5 %. These rates are clearly associated with the recreational potential of various Regions. The probable area of TBE acquisition is identified by cadastral community. In the light of the natural focality of TBE, the analysis of the local environmental factors involved in the circulation of TBE virus in the wild environment is required to determine the high-risk areas and local risk level. Although outbreaks of TBE cases in humans are indicative of TBE natural foci, more data is needed to delineate such areas. And similarly, the absence of TBE cases in humans over a period of time may not be indicative of a no risk area.

• Klíčová slova
• přírodní ohnisko, rozšíření,
• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• financování organizované MeSH
• hustota populace MeSH
• incidence MeSH
• klimatické změny MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• předpověď MeSH
• prevalence MeSH
• rekreace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• roční období MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdroje nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou v první polovině roku byl výrazně nižší než v roce předešlém. Vše nasvědčuje tomu že v podzimních měsících došlo k druhé vlně případů onemocnění, tak jak tomu bylo například v roce 2006. Geografická distribuce případů podle okresu pravděpodobné infekce se v posledních letech zásadním způsobem neliší.

The incidence rate of tick-borne encephalitis (TBE) was clearly lower in the first half of 2010 than in the previous year. The available data suggests a second increase in TBE cases in autumn 2010, e.g. similarly to 2006. The geographical distribution of cases by district of probable infection has not varied substantially over the last years.

• Klíčová slova
• sezónnost,
• MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH

The computer program with the acronym TICKPRO (tick prognosis) facilitates medium-range forecasts of the level of host-seeking activity in ticks within a 1–4 day horizon. The program is based on the medium-range weather forecast routinely produced at the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI), as well as on previously developed mathematical models describing the correlation of meteorological factors with the host-seeking activity of Ixodes ricinus. These models are based on a 6-year whole-season monitoring of I. ricinus host-seeking activity on experimental fields in the Central Bohemia Region in a typical habitat, oakhornbeam forest, where tick-borne encephalitis (TBE) virus and Borrelia burgdorferi s.str., B. afzelii, and B. garinii have been found. Meteorological data provided by the CHMI meteorological station in Prague-Libuš were used, and during the development of the forecasting algorithm micrometeorological data have been collected directly at the tick monitoring sites under selected synoptic weather situations. In the TICKPRO program, the two most successful models utilized ambient air temperature, quantity of atmospheric precipitation, and relative air humidity. The prediction determines 5 levels of risk of attack according to the current proportion of host-seeking ticks, and thus determines the risk of TBE infection. The levels of risk defined by the TICKPRO program are supplemented by instructions on how to prepare oneself for entering sites with potential tick occurrence, how to move around once there, and how to behave on returning home. This warning system is weekly published on websites of National Institute of Public Health and CHMI, Prague, over entire season (March–November).

• MeSH
• financování organizované MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• klíště MeSH
• lidé MeSH
• počasí MeSH
• roční období MeSH
• software MeSH
• stromy MeSH
• teoretické modely MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH

Three new species of chigger mites, Neotrombicula kounickyi sp. n., Leptotrombidium angkamii sp. n., and Doloisia vlastae sp. n., are described from two species of small mammals collected in the Barun Glacier Valley, Makalu region, Nepal Himalaya. Two species, Trombiculindus mehtai Fernandes et Kulkarni, 2003 and Cheladonta ikaoensis (Sasa et al., 1951) are recorded for the first time in Nepal. Data on altitude distribution of chiggers and their host preferences are given.

• MeSH
• druhová specificita MeSH
• larva anatomie a histologie   klasifikace   MeSH
• Trombiculidae anatomie a histologie   klasifikace   růst a vývoj   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Nepál MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH