PURPOSE: This prospective pilot study aims to evaluate the capabilities of novel quantitative ultrasound (QUS) methods based on attenuation (Att.PLUS) and sound speed (SSp.PLUS) for detecting liver fat. PATIENTS AND METHODS: The study included 56 individuals with biopsy-proven steatosis (percutaneous liver biopsy) ranging from 0 % to 90 % of hepatocytes containing intracellular lipid vacuoles. Histopathology was considered reference standard. Abdominal QUS examinations were conducted using Att.PLUS and SSp.PLUS techniques on the Aixplorer MACH 30 system. Comparative assessments were made using the results of liver biopsy and magnetic resonance spectroscopy (MRS) together with magnetic resonance imaging proton density fat fraction (MRI-PDFF). MR examinations were performed on the Siemens VIDA 3 T system. RESULTS: ROC analysis was conducted for two groups: (a) patients without steatosis (S0) versus those with steatosis (S1 + S2 + S3) yielded AUC values of 0.79 for Att.PLUS and 0.78 for SSp.PLUS, in contrast to an AUC > 0.95 for MRS and MRI-PDFF; and (b) patients without or with mild steatosis (S0 + S1) versus those with severe steatosis (S2 + S3), yielded AUC values of 0.93 for Att.PLUS and 0.89 for SSp.PLUS, in contrast to an AUC > 0.99 for MRS and MRI-PDFF. However, MR methods were superior in detecting liver fat content in obese patients and post-liver transplantation individuals. CONCLUSION: Both QUS parameters (Att.PLUS and SSp.PLUS) appear equivalent at differentiating S0 vs. (S1 + S2 + S3) patients, but the Att.PLUS parameter may be more effective at identifying advanced steatosis (S2 + S3). MR techniques outperformed QUS methods, making them more suitable for clinical studies.
- MeSH
- biopsie MeSH
- dospělí MeSH
- játra diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční spektroskopie metody MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- ultrasonografie * metody MeSH
- ztučnělá játra * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Terlipresin byl poprvé vyroben před 54 lety v tehdejším Československu. Jedná se o lék s výrazným vazokonstrikčním a protikrvácivým účinkem, který působí vazokonstrikci především splanchnického řečiště s následným snížením portálního tlaku a průtoku v portosystémových kolaterálách. Nevyžaduje kontinuální podání a je možné ho podávat frakcionovaně. V klinické praxi je užíván především při akutním krvácení z jícnových varixů a hepatorenálním syndromu. Mezi další indikace terlipresinu patří krvácení z portální gastropatie, krvácení z trávicího a urogenitálního ústrojí u dětí i dospělých a lokální použití během gynekologických operací na děložním čípku. Léčba akutního varikózního krvácení terlipresinem je dnes dána jasně stanovenými postupy a měla by být zahájena již při prvním kontaktu s pacientem. Terlipresin v této indikaci snižuje mortalitu i riziko recidivy krvácení. U jedinců s hepatorenálním syndromem je terlipresin preferovaným lékem, který snižuje mortalitu a zlepšuje funkci ledvin u hepatorenálního syndromu 1. i 2. typu. Pro diagnózu hepatorenálního syndromu neexistuje jednoznačně doporučené dávkovací schéma terlipresinu ani doporučená doba léčby. Rekurence onemocnění po vysazení terlipresinu je obvykle řešena opětovným nasazením léku. Hlavním nežádoucím účinkem terlipresinu je myokardiální, splanchnická a akrální ischemie.
Terlipressin was first synthesized more than 54 years ago in former Czechoslovakia. This drug has potent vasoconstrictive and antibleeding effects, which reduce portal pressure and flow in portosystemic shunts, and can be administered in individual doses rather than continuously. Terlipressin is used in clinical practice primarily to treat acute variceal bleeding and hepatorenal syndrome. Other indications include bleeding due to portal gastropathy and bleeding from the gastrointestinal and urogenital tracts in children and in adults, and this drug is also locally applied during gynecological operations on the uterine cervix. Acute variceal bleeding is currently treated according to clearly established procedures and should be initiated upon first contact with the patient. Use of terlipressin in this indication reduces mortality and the risk of bleeding recurrence. Terlipressin is the preferred drug for treatment of hepatorenal syndrome and reduces mortality and improves kidney function in patients with hepatorenal syndrome type 1 and 2. There is no recommended dosage schedule of terlipressin in hepatorenal syndrome patients and the treatment duration is not clearly established. Recurrence of hepatorenal syndrome after discontinuation of terlipressin is usually resolved by re-administration of the drug. The main side effects of terlipressin are myocardial, splanchnic, and acral ischemia.
- Klíčová slova
- krvácení z varixů, krvácení z jícnových varixů,
- MeSH
- děložní krvácení farmakoterapie MeSH
- ezofageální a žaludeční varixy komplikace MeSH
- gastrointestinální krvácení farmakoterapie MeSH
- hepatorenální syndrom * farmakoterapie MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- krvácení * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- portální hypertenze * farmakoterapie MeSH
- terlipresin MeSH
- vasopresiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- elastografie * metody MeSH
- fibróza * diagnostické zobrazování MeSH
- jaterní cirhóza * diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
U pacientů s pokročilou jaterní cirhózou s ascitem jsou často přítomny poruchy metabolismu elektrolytů a vody, které jsou spojeny se změnami v acidobazické rovnováze. Tyto poruchy mohou být velmi komplikované, jejich diagnóza i léčba svízelné. Nejčastější poruchou je diluční hyponatremie. Hyponatremie je u cirhotiků spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou před i po transplantaci jater. Mezi další časté poruchy patří hyperchloremická acidóza, hypokalemie, metabolická alkalóza, laktátová acidóza a respirační alkalóza. Pokud se přidruží porucha funkce ledvin (například hepatorenální syndrom), může dojít k rozvoji metabolické acidózy a retenci kyselých metabolitů. V patogenezi těchto stavů se uplatňují především změny hemodynamické. Aktivace renin-angiotenzin-aldosteronového systému a neosmotická stimulace antidiuretického hormonu spouštějí závažné změny ve vodním a natrio-chloridovém metabolismu. Klinicky se tato aktivace projevuje otoky, ascitem, hydrothoraxem, nízkou až nulovou koncentrací natria v moči a zvýšenou močovou osmolalitou, která je vyšší než sérová osmolalita. V praxi může být hodnocení významně modifikováno současně probíhající diuretickou léčbou. Podrobnější sledování změn vodního a elektrolytového metabolismu společně se změnami acidobazické rovnováhy u pacientů s ascitickou cirhózou jater je nezbytné nejen z hlediska diagnostického, ale především terapeutického.
In patients with advanced cirrhosis with ascites disorders of water and electrolyte metabolism are often present and they are associated with changes in acid-base balance. These changes can be very complicated, their diagnosis and treatment difficult. Dilutional hyponatremia is the most common disorder. Hyponatremia in these patients is associated with increased morbidity and mortality before and after liver transplantation. Other common disorders include hyperchloremic acidosis, hypokalemia, metabolic alkalosis, lactic acidosis, respiratory alkalosis. If renal impairment occurs (for example hepatorenal syndrome), metabolic acidosis and retention of acid metabolites may develop. The pathogenesis of these conditions applies primarily hemodynamic changes. Activation of renin-angiotensin-aldosterone system and non-osmotic stimulation of antidiuretic hormone trigger serious changes in water and natrium-chloride metabolism. This activation is clinically expressed like oedema, ascites, hydrothorax, low to zero natrium concentration in urine and increased urinary osmolality, which is higher than serum osmolality. In practice, the evaluation can be significantly modified by the ongoing diuretic therapy. Closer monitoring of water and electrolyte metabolism together with acid-base balance in patients with ascitic liver cirrhosis is important, not only in terms of diagnosis but especially in terms of therapy.
- MeSH
- acidobazická rovnováha MeSH
- acidóza MeSH
- ascites MeSH
- ascitická tekutina MeSH
- diuretika terapeutické užití MeSH
- hyponatremie MeSH
- jaterní cirhóza * MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
