• MeSH
• adherence k farmakoterapii * MeSH
• alopurinol * terapeutické užití   MeSH
• antiuratika * terapeutické užití   MeSH
• dna (nemoc) farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• oxypurinol * terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• dopisy MeSH

Oxidative stress supposedly plays a role in the pathogenesis of Parkinson's disease (PD). Uric acid (UA), a powerful antioxidant, is lowered in PD while allantoin, the oxidation product of UA and known biomarker of oxidative stress, was not systematically studied in PD. We aim to compare serum and cerebrospinal fluid (CSF) levels of UA, allantoin, and allantoin/UA ratio in de novo PD patients and controls, and evaluate their associations with clinical severity and the degree of substantia nigra degeneration in PD. We measured serum and CSF levels of UA, allantoin, and allantoin/UA ratio in 86 PD patients (33 females, mean age 57.9 (SD 12.6) years; CSF levels were assessed in 51 patients) and in 40 controls (19 females, 56.7 (14.1) years). PD patients were examined using Movement Disorder Society-Unified Parkinson's Disease Rating Scale (MDS-UPDRS), Montreal Cognitive Assessment (MoCA), Scales for Outcomes in Parkinson Disease-Autonomic (SCOPA-AUT), the University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT), one-night video-polysomnography, and dopamine transporter single-photon emission computed tomography (DAT-SPECT). Serum allantoin and allantoin/UA ratio were significantly increased in the PD group compared to controls (p < 0.001 and p = 0.002, respectively). Allantoin/UA ratios in serum and CSF were positively associated with the SCOPA-AUT score (p = 0.005 and 0.031, respectively) and RBD presence (p = 0.044 and 0.028, respectively). In conclusion, serum allantoin and allantoin/UA ratio are elevated in patients with de novo PD. Allantoin/UA ratio in serum and CSF is associated with autonomic dysfunction and RBD presence, indicating that higher systemic oxidative stress occurs in PD patients with more diffuse neurodegenerative changes.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Paradoxní kožní reakce jsou novou skupinou nežádoucích účinků, které se objevily v souvislosti s užíváním cílených biologických léků. Jsou definovány jako imunitně zprostředkovaná tkáňová reakce, která se objeví během biologické léčby a která je zároveň účinná v terapii daného nežádoucího účinku. Nejčastější kožní paradoxní reakcí je inhibitory TNF indukovaná psoriáza. Ostatní paradoxní reakce jako lichen, ekzematózní projevy, hidradenitis suppurativa, pyoderma gangrenosum nebo granulomatózní kožní léze se vyskytují méně často. Léčba paradoxních reakcí zahrnuje topickou či systémovou léčbu zaměřenou na kožní projev v závislosti na tíži postižení. Ukončení podávání biologického přípravku a jeho záměna za jiný často vede k vymizení paradoxní kožní reakce.

Paradoxical skin reactions are a new class of adverse events that has been associated with biological therapy. They are defined as inflammatory immune-mediated tissue reactions, developing paradoxically during treatment with biologics that are also effective in treating these reactions. The most common paradoxical skin reaction is TNF inhibitors-induced psoriasis. Other paradoxical skin reactions such as lichen planus, eczematous eruptions, hidradenitis suppurativa, pyoderma gangrenosum or granulomatous skin disease occur much more rarely. The treatment of paradoxical skin reactions includes topical or systemic skin-directed therapies, depending on the severity of adverse event. Discontinuation of the biologic therapy and switching to another biologic agent often results in resolution of the paradoxical skin reaction.

• MeSH
• biologická terapie * škodlivé účinky   MeSH
• inhibitory TNF škodlivé účinky   MeSH
• kůže patologie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hyperurikemie je způsobena nerovnováhou mezi tvorbou a vylučováním kyseliny močové. Nejčastější příčinou hyperurikemie je snížené vylučování kyseliny močové v ledvinách. Chronická hyperurikemie může vést k tvorbě krystalů a rozvoji dny. Dna a hyperurikemie jsou podle řady studií asociovány s dalšími onemocněními – např. s arteriální hypertenzí, chronickou renální insuficiencí, diabetes mellitus 2. typu a ischemickou chorobou srdeční. Důsledná léčba chronické hyperurikemie je nutná u pacientů s dnou jako prevence dnavých atak, k zabránění rozvoje tofů či k jejich eliminaci. Z terapeutických možností ovlivnění hyperurikemie se nejvíce používají inhibitory xantinoxidázy, které blokují konečnou fázi enzymatické degradace purinů na kyselinu močovou. Pozornost se znovu obrací také na urikosurika. Vznikají nové léky blokující specifické urátové transportéry podílející se na reabsorpci kyseliny močové v proximálních tubulech ledvin. Mezi inovativní možnosti patří např. pegylované rekombinantní urikázy.

Hyperuricemia is caused by an imbalance between the rates of production and excretion of uric acid. The most common cause of hyperuricemia is decreased uric acid excretion in the kidneys. Chronic hyperuricemia can lead to crystal formation and development of gout. Many studies have shown that gout and hyperuricemia are associated with other diseases, such as arterial hypertension, chronic renal failure, type 2 diabetes mellitus and ischemic heart disease. In patients with gout, the treatment of chronic hyperuricemia is necessary to prevent gout attacks and development of tophi or to eliminate them. The most widely used drugs for hyperuricemia are xanthine oxidase inhibitors, which block the last enzyme involved in uric acid synthesis pathway. Uricosuric agents experience renewed interest. Novel uricosurics, which inhibit specific urate transporters responsible for reabsorption of uric acid in renal proximal tubule, are under development. Newer therapeutic strategies include e.g. pegylated recombinant uricase.

Hyperurikemie je dána nerovnováhou mezi tvorbou a vylučováním kyseliny močové. Nejčastější příčinou hyperurikemie je snížené vylučování kyseliny močové, které zprostředkovávají urátové transportéry, především reabsorpční transportéry urátu URAT1 a glukózy GLUT9 a sekreční transportér ABC (ATP-binding casette) podtřídy G2 (ABCG2) v renálních proximálních tubulech a v případě ABCG2 i v gastrointestinálním traktu. Bylo identifikováno více než 30 genetických lokusů asociovaných s hyperurikemií a dnou, z nichž třetinu tvoří geny pro urátové transportéry. Z farmakologických možností ovlivnění hyperurikemie zůstávají řadu let zlatým standardem inhibitory xanthinoxidázy, které blokují konečnou fázi enzymatické degradace purinů na kyselinu močovou. Pozornost se znovu obrací také na urikosurika. Reabsorpční urátové transportéry v renálních proximálních tubulech jsou cílem vývoje řady nových urikosurik.

Hyperuricemia is caused by an imbalance between endogenous production and excretion of urate. The most common cause of hyperuricemia is decreased excretion of urate. Urate transport is mediated by several transmembrane proteins responsible for reabsorption (mainly URAT1 and GLUT9) and secretion ATP-binding cassette G2 (ABCG2) on the apical and basolateral membranes of the proximal tubules and in the case of ABCG2 also in the gastrointestinal tract. More than 30 genetic loci associated with hyperuricemia and gout have been identified, a third of which are genes for urate transporters. Xanthine oxidase inhibitors, which block the last enzyme involved in the uric acid synthesis pathway, are the most widely used drugs for hyperuricemia. Uricosuric agents experience renewed interest. Urate transporters responsible for the reabsorption of uric acid in renal proximal tubule are the target of the development of several novel uricosurics.

• MeSH
• alopurinol terapeutické užití   MeSH
• febuxostat aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hyperurikemie * farmakoterapie   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: Rapid eye movement (REM) sleep behavior disorder (RBD) is associated with an increased risk of developing Parkinson's disease (PD). Low uric acid (UA) levels are associated with the risk of development and progression of PD. Allantoin is the major oxidation product of UA and is considered as a biomarker of oxidative stress. We aimed to compare serum levels of UA, allantoin, and allantoin/UA ratio in RBD patients with those in healthy controls, and to examine their associations with clinical severity. METHODS: We evaluated serum levels of UA, allantoin, and allantoin/UA ratio in 38 RBD patients (one female, mean age 66.8 (SD 6.3) years) and in 47 controls (four females, 66.8 (7.6) years). All RBD patients were assessed according to an examination protocol, which included structured interview, Montreal Cognitive Assessment (MoCA), Movement Disorder Society-Unified Parkinson's Disease Rating Scale (MDS-UPDRS), and dopamine transporter single-photon emission computed tomography (DAT-SPECT). The lower putaminal binding ratio from both hemispheres was used for analysis. RESULTS: Mean serum allantoin concentration and allantoin/UA ratio were significantly increased in the RBD group compared to controls (2.6 (1.8) vs. 1.4 (0.7) μmol/l, p = 0.0004, and 0.008 (0.004) vs. 0.004 (0.002), p < 0.0001, respectively). There were no significant differences in UA levels between the two groups. No significant associations between any biochemical parameter and RBD duration, putaminal binding ratio on DAT-SPECT, MDS-UPDRS, or MoCA score were found. CONCLUSION: Serum allantoin and allantoin/UA ratio are increased in RBD patients in comparison to controls, which may reflect increased systemic oxidative stress in prodromal synucleinopathy.

• MeSH
• alantoin krev   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
• kyselina močová krev   MeSH
• lidé MeSH
• oxidační stres MeSH
• porucha chování v REM spánku krev   MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• synukleinopatie krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Dna je zánětlivá artritida vyvolaná ukládáním krystalů urátu sodného do kloubů a měkkých tkání. Kromě klasických projevů je dna a hyperurikemie asociována s řadou metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Konzumace určitých pokrmů a nápojů byla odjakživa spojována s rozvojem dny. Data z rozsáhlých observačních studií identifikovala některé složky potravy, které zvyšují sérovou hladinu kyseliny močové. Patří mezi ně především nápoje a potraviny s vysokým obsahem fruktózy, pivo, destiláty, červené maso a mořské plody. Naopak se zdá, že nízkotučné mléčné výrobky působí protektivně. Chybí však data z randomizovaných kontrolovaných studií prokazující jasný vztah mezi jednotlivými složkami potravy a dnou. Ukazuje se, že celkový vliv diety má na populační úrovni u jedinců bez dny pouze malý efekt na sérovou hladinu kyseliny močové. Nicméně cílem komplexního léčebného přístupu k pacientovi s dnou by měla být podle doporučení mezinárodních revmatologických společností také úprava stravovacích návyků a životního stylu, jako pokus o snížení sérové hladiny kyseliny močové, frekvence dnavých atak a také jako prevence celkového kardiovaskulárního rizika.

Gout is inflammatory arthritis caused by the deposition of monosodium urate crystals in the joints and soft tissues. In addition to classic manifestations, gout and hyperuricemia are associated with a number of metabolic and cardiovascular diseases. Consumption of certain foods and beverages has always been associated with the development of gout. Data from large observational studies have identified some components of the diet that increase serum uric acid levels. These include mainly beverages and foods high in fructose, beer, spirits, red meat, and seafood. On the contrary, low-fat dairy products seem to be protective. However, data from randomized controlled trials demonstrating a clear relationship between food components and gout are lacking. It turns out that the overall effect of diet has only a small impact on serum uric acid at the population level in individuals without gout. However, according to the recommendations of international rheumatological societies, a comprehensive therapeutic approach to the gout patient should also aim to adjust eating habits and lifestyle, as an attempt to reduce serum uric acid levels, frequency of gout attacks and also to prevent overall cardiovascular risk.

• MeSH
• alkoholy škodlivé účinky   MeSH
• dieta metody   MeSH
• dietoterapie metody   MeSH
• dna (nemoc) * dietoterapie   MeSH
• fruktosa škodlivé účinky   MeSH
• hyperurikemie dietoterapie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• puriny škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

In patients with gout, the serum uric acid (SUA) is usually lower during acute gouty attacks than during intercritical periods. It has been suggested that systemic inflammatory response can cause this phenomenon. The objective is to determine whether therapy with TNF inhibitors (TNFis) affects SUA levels in patients with systemic autoimmune rheumatic diseases (SARDs) and whether SUA changes correlate with pro-inflammatory cytokines or with the oxidative stress marker allantoin. In this study, SUA, CRP, creatinine, MCP-1, IFN-α2, IFN-γ, Il-1β, IL-6, IL-8, IL-10, IL-12, IL-17a, IL-18, IL-23, IL-33, TNF-α, and allantoin levels were measured prior to and after 3 months of TNFis treatment in patients with SARDs. The values obtained in the biochemical assays were then tested for associations with the patients' demographic and disease-related data. A total of 128 patients (rheumatoid arthritis, n = 44; ankylosing spondylitis, n = 45; psoriatic arthritis, n = 23; and adults with juvenile idiopathic arthritis, n = 16) participated in this study. Among the entire patient population, SUA levels significantly increased 3 months after starting treatment with TNFis (279.5 [84.0] vs. 299.0 [102.0] μmol/l, p < 0.0001), while the levels of CRP, IL-6, IL-8, and MCP-1 significantly decreased. Male sex was the most powerful baseline predictor of ΔSUA in univariate and multivariate models. None of the measured laboratory-based parameters had statistically significant effects on the magnitude of ΔSUA. 3 months of anti-TNF therapy increased the levels of SUA in patients with SARDs, but neither the measured pro-inflammatory cytokines nor the oxidation to allantoin appeared responsible for this effect.

• MeSH
• alantoin krev   MeSH
• antirevmatika škodlivé účinky   MeSH
• autoimunitní nemoci krev   diagnóza   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• časové faktory MeSH
• cytokiny krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperurikemie krev   chemicky indukované   diagnóza   MeSH
• inhibitory TNF škodlivé účinky   MeSH
• kyselina močová krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• oxidační stres MeSH
• registrace MeSH
• revmatické nemoci krev   diagnóza   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• upregulace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH