Cíl studie: Na české populaci diabetiků 1. typu jsme zkoumali vliv rizikové alely G polymorfismu rs17817449 FTO genu ve vztahu k obezitě a kompenzaci diabetu. Typ studie: Retrospektivní. Název a sídlo pracoviště: Centrum diabetologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4. Materiál a metody: Po splnění striktních inkluzních kritérií bylo vybráno celkem 171 mužů a 115 premenopauzálních žen s diabetem mellitem 1. typu (hladina C peptidu pod 0,2 nmol/L), kteří byli dále rozděleni na dvě skupiny dle genotypu: na homozygoty TT a GG ve sledovaném polymorfismu rs17817449 FTO genu. Ve stabilním stádiu choroby byla zaznamenána jejich váha, výška, body mass index (BMI), nároky na inzulinoterapii (IU/kg) a průměrná roční hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Statistická analýza byla provedena pomocí programu GraphPad Prism 5.0. California. Výsledky: Riziková alela G jak u mužů, tak u premenopauzálních žen s diabetem mellitem 1. typu, není asociována s obezitou a nevysvětluje rozdíly v BMI a HbA1c (GG/TT muži: BMI 26,8/25,8 kg/m2, HbA1c 62,8/62,7 mmol/mol; ženy: BMI 24,1/24,6 kg/m2, HbA1c 64,3/63,1 mmol/mol). Pohlavně specificky byla skupina mužských GG homozygotů léčena statisticky významně vyšší dávkou inzulinu oproti TT homozygotům (0,63 vs. 0,57 IU/kg). Závěr: U diabetiků 1. typu jsme sice nepotvrdili významný vztah polymorfismu FTO genu a rizikem obezity či horší kompenzací diabetu. Nicméně vyšší dávky inzulinu u mužských GG homozygotů mohou svědčit pro roli FTO genu v indukci inzulinové rezistence.
Objective: On a Czech population of type 1 diabetics, we investigated the influence of the risk G-allele of the rs17817449 FTO gene polymorphism on obesity and diabetes control. Design: Retrospective study. Settings: Diabetes Centre, Institute for Clinical and Experimental Medicine, Vídeňská 1958/9, 140 21 Prague 4, Czech Republic. Material and methods: Fulfilling strict inclusion criteria a cohort of 171 men and 115 premenopausal women with type 1 diabetes were selected (C peptide level under 0.2 nmol/L), further subdivided into groups according to the genotype on TT vs. GG homozygotes for the rs17817449 FTO gene polymorphism. In a stable state of the diabetes disease, measurements were collected: weight, height, body mass index (BMI), insulin requirements (IU/kg), mean glycosylated haemoglobin per year (HbA1c). A statistical analysis was performed using the program GraphPad Prism 5.0. California. Results: The risk G-allele in men as well as premenopausal women with type 1 diabetes is not associated with obesity and does not explain the difference in BMI and HbA1c (GG/TT men: BMI 26.8/25.8 kg/m2, HbA1c 62.8/62.7 mmol/mol; women: BMI 24.1/24.6 kg/m2, HbA1c 64.3/63.1 mmol/mol). In a gender-specific manner the GG homozygous men were treated with statistically significantly higher insulin doses in comparison to TT homozygotes (0.63 vs. 0.57 IU/kg). Conclusion: We have not found a significant influence of the FTO gene polymorphism on obesity risk or worse diabetes control in type 1 diabetics. But we found a connection between higher insulin doses in male GG homozygotes, which may attribute the relationship of the FTO gene polymorphisms to induction of insulin resistance.
Východiska: Papilární karcinom tvoří 80 % všech nádorů štítné žlázy a je zhruba v 50 % spojen s přítomností mutace BRAFV600E. Prognostický význam této mutace je předmětem řady diskuzí, nicméně vztah této mutace ke snížené expresi genů zapojených do jodového metabolizmu folikulárních buněk je zřejmý. Nález mutovaných variant genu i u některých dediferencovaných či anaplastických nádorů štítné žlázy přináší potenciální selekční výhodu jejich cíleného ovlivnění. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je poukázat na význam mutace BRAF u radiojod-refrakterních karcinomů štítné žlázy (radioiodine-refractory thyroid cancer - RR-TC) ve světle nových poznatků z preklinických a klinických studií, které se zabývají testováním různých RAF, MEK inhibitorů a jejich kombinovanou léčbou. Závěr: Význam stanovení a detekce BRAF mutace u progredujících RR-TC může do budoucna hrát roli v optimalizaci léčby. V současné době jsou pro tyto pacienty oficiálně schválené pouze multikinázové inhibitory (sorafenib a lenvatinib). Na trhu jsou již ale k dispozici i RAF a MEK inhibitory (vemurafenib, dabrafenib, trametinib), t. č. dostupné pro pacienty s diseminovaným BRAF mutovaným maligním melanomem nebo karcinomem plic. Zásadní výhodou pro karcinomy štítné žlázy se zdá být schopnost RAF a MEK inhibitorů navodit rediferenciaci nádorových buněk a reexpresi genů pro jodový metabolizmus. Znovuobnovení citlivosti k léčbě 131I je klíčovým mechanizmem pro léčbu radiojod-refrakterních diseminovaných nádorů štítné žlázy.
Background: About 50% of papillary thyroid cancers, the most common type of all thyroid malignancies, harbor the BRAFV600E mutation. The prognostic value of this mutation is still under debate, but according to many studies, the BRAF mutation significantly downregulates genes involved in the iodine metabolism of tumor follicular cells. This mutation can be also found in some dedifferentiated and anaplastic thyroid cancers, which raises the issue of the selective advantage of novel targeted therapies. Aim: The aim of this review is to discuss the significance of the BRAF mutation mostly in radioiodine-refractory thyroid cancers (RR-TC) with respect to recent preclinical and clinical studies reporting the results of different RAF and MEK inhibitors. Conclusions: BRAF mutation detection in progressive RR-TC could play a role in decision-making of targeted therapies in the near future. So far, only multi-kinase inhibitors (sorafenib and lenvatinib) are legally accepted. On the other hand, for patients with disseminated BRAF mutant malignant melanoma or lung cancer, selective treatments with RAF and MEK inhibitors (vemurafenib, dabrafenib, and trametinib) are available. A crucial advantage of these inhibitors in the treatment of thyroid cancer is their ability to restore expression of the genes involved in iodine metabolism in cancer cells that have lost this ability, thus opening the door for radioiodine treatment again.
- MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- MAP kinasy kinas (kinas) antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádory štítné žlázy * farmakoterapie genetika MeSH
- protoonkogenní proteiny B-raf genetika MeSH
- tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- biologie buňky MeSH
- dospělí MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA * MeSH
- nádory štítné žlázy diagnóza klasifikace MeSH
- papilární karcinom MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protoonkogenní proteiny B-raf MeSH
- senioři MeSH
- štítná žláza MeSH
- tenkojehlová biopsie * MeSH
- ultrasonografie MeSH
- uzly štítné žlázy * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- kurzy a stáže v nemocnici MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice univerzitní * dějiny MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Spojené státy americké MeSH
