- MeSH
- bdění MeSH
- gliom * chirurgie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- intraoperační neurofyziologická monitorace MeSH
- kraniotomie metody MeSH
- lidé MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- neuronavigace metody přístrojové vybavení MeSH
- peroperační komplikace epidemiologie MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie etiologie MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace * MeSH
- nádory centrálního nervového systému * MeSH
- neurologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
1 svazek : tabulky ; 30 cm
Schopnost neinvazivního odlišení recidivy high-grade gliomu od pseudoprogrese nebo radionekrózy po léčbě onkologické bude testována pomocí strukturální magnetické rezonance, difuzně váženého obrazu a magnetické rezonanční spektroskopie. Po vyloučení pseudoprogrese na kontrolní magnetické rezonanci bude odlišení radionekrózy a recidivy nádoru provedeno biopticky. Výsledná diagnóza bude korelována s nálezy na zobrazovacích modalitách ve snaze zpřesnit časnou diagnostiku recidivy high-grade gliomů.; Ability to distinguish a relapse of high-grade glioma (HGG) from pseudoprogression or radionecrosis after oncology treatment will be tested by means of structural magnetic resonance imaging (MRI), diffusion-weighted MR imaging and proton magnetic resonance spectroscopy. After exclusion of pseudoprogression on next MRI, radionecrosis or a HGG relapse will be distinguished by a biopsy. Final diagnosis will be correlated with findings on MR diagnostic imaging in an effort to make early diagnosis of the HGG relapse more accurate.
- MeSH
- biopsie MeSH
- difuzní magnetická rezonance MeSH
- gliom diagnóza MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nádory mozku diagnóza MeSH
- protonová magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- onkologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Poranění páteře a míchy se vyskytuje u 2–3 % pacientů s úrazy. Preventivní imobilizace krční páteře v přednemocniční neodkladné péči u pacientů s traumatem tak představuje běžnou klinickou praxi s ohledem na rizika sekundárního poranění míchy při nesprávné manipulaci. S ohledem na možné negativní vlivy zajištění tvrdým krčním límcem, které se následně mohou u konkrétního pacienta ukázat jako významné, se dnes začíná prosazovat koncept selektivního zajištění krční páteře. Imobilizace krční páteře není doporučována u pacientů: plně při vědomí, kteří komunikují a nevykazují žádné známky intoxikace; kteří negují spontánní nebo indukovanou bolest v krční oblasti; kteří jsou neurologicky intaktní; bez dalšího poranění odvádějícího pozornost od možného poranění krční páteře. Neplatnost jakéhokoli z těchto čtyř kritérií naopak indikuje zajištění krční páteře. Imobilizace se přitom nedoporučuje u pacientů s penetrujícím poraněním z důvodu zvýšení mortality při opožděné resuscitaci.
Cervical spine or spinal cord injury occurs in 2–3% of trauma patients. Preventive immobilization of the cervical spine during prehospital care in trauma patients is common clinical practice because of the secondary spinal cord injury risks due to patient manipulation. The potential negative impacts of immobilization with hard cervical collar have led to the rise of the concept of selective cervical spine immobilization. Cervical immobilization of trauma patients who are (i) awake, alert, and are not intoxicated; (ii) who are without neck pain or tenderness; (iii) who do not have abnormal neurological examination; and (iv) who do not have any significant associated injury that might detract from their general evaluation, is not recommended. On the other hand, if any of the above four criteria is present, immobilization of the cervical spine is indicated. Spinal immobilization in patients with penetrating trauma is not recommended because of the increased mortality due to delayed resuscitation.
- Klíčová slova
- imobilizace krční páteře,
- MeSH
- dítě MeSH
- imobilizace * metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- krční obratle MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * metody MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- úrazy a nehody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Protein p73 is a member of the p53 protein family that can induce cell cycle arrest or apoptosis by the activation of p53-responsive genes as well as p53-independent pathways. Alternative promoter usage, together with differential splicing of the C-terminal exons, forms several distinct mRNAs that are translated into corresponding protein isoforms containing different domains. While TAp73 isoforms respond to genotoxic stress in a manner similar to tumor suppressor p53, ΔTAp73 isoforms inhibit apoptosis during normal development and in cancer cell lines. Thus, the impact of p73 on tumorigenesis depends on a subtle balance between tumor-promoting and -suppressing isoforms. Due to the structural homology between p53 and p73, a subtle balance among p53 family members and their isoforms could influence glioma cell evolution toward malignancy. Thus, the p73 status has to be considered when studying the regulatory role of p53 protein in gliomagenesis. The presented review summarizes recent knowledge about the issue of p73 and its isoforms with respect to neuro-oncology research.
- MeSH
- DNA vazebné proteiny genetika metabolismus MeSH
- genetická transkripce MeSH
- jaderné proteiny genetika metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádorová transformace buněk genetika metabolismus MeSH
- nádorové supresorové proteiny genetika metabolismus MeSH
- nádorový supresorový protein p53 genetika metabolismus MeSH
- nádory centrálního nervového systému genetika metabolismus MeSH
- protein - isoformy genetika MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Mozkové metastázy jsou častou komplikací systémových nádorových onemocnění, z nichž 60–75 % se v průběhu života stává symptomatickými. Ačkoli je přesná incidence mozkových metastáz neznámá, lze na základě moderních zobrazovacích a diagnostických modalit usuzovat na hodnoty převyšující až desetkrát incidenci primárních mozkových nádorů. V současné době lze zaznamenat zvyšující se incidenci tohoto onemocnění, jenž patrně souvisí s delším přežíváním onkologických pacientů a zvyšující se rozlišovací schopností zobrazovacích modalit. Pro časnou diagnostiku mozkových metastáz je nutná znalost možných neurologických projevů. Předkládaná práce si klade za cíl stručně a přehledně popsat funkční anatomii mozku s návazností na možné klinické projevy expanzívních procesů v nitrolebí. Časné odhalení neurologických projevů mozkových metastáz hraje nezastupitelnou roli v péči o onkologické pacienty.
Brain metastases are a common complication of systemic neoplastic disease; 60–75 % of them are symptomatic during a life course. Although the exact incidence of brain metastases is unknown, it can be estimated at value that exceeds more than ten times the value of primary brain tumor incidence. Currently, the incidence of brain metastases increases. The fact is probably due to both longer survival of oncologic patients and improving diagnostic possibilities. Knowledge of possible neurologic manifestations is necessary for early diagnosis of brain tumors. The object of the present article is a concise description of functional brain anatomy and neurologic symptomatology of intracranial expansions. Early detection of local and/or general neurologic manifestations of brain metastases plays an indispensable role in care for oncology patients.
