Úvod: Matrix-metaloproteinázy (MMP) hrají významnou roli u kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Změny sérových hladin MMP jsou popisovány i u nemocných dialyzovaných a po transplantaci ledviny. Nejčastěji se jedná o matrixmetaloproteinázy 2 a 9 (MMP-2 a MMP-9) a matrix-metaloproteinázu PAPP-A (Pregnancy Associated Plasma Protein-A, těhotenský plazmatický protein-A). Cílem této práce je určit, zda změny sérových hodnot MMPs, prokázané u nemocných před transplantací ledviny (TL) a jeden rok po TL, jsou ovlivněny typem dialyzační léčby a její délkou. Metody: Sérové MMP-2, MMP-9, PAPP-A byly stanoveny před TL a za 12 měsíců po TL u 239 nemocných, 172 mužů, 67 žen, věk 53 (22-80) roků. Kontrolní skupinu tvořilo 22 zdravých osob, 10 mužů, 12 žen, věk 51,0 (22-76) roků. Sérové MMP byly stanoveny ELISA testem. Subklinickou aterosklerózu jsme definovali jako Belcaro skóre měřené ultrasonograficky na karotidách. Glomerulární filtrace GFR ml/min/1,73 m² byla měřena jako clearance kreatininu a MDRD. Výsledky: Hladiny PAPP-A v séru byly před TL, tedy v čase O, zvýšené proti kontrolám (p < 0,001). Vliv typu dialýzy se projevil především před TL. kdy u skupiny CAPD nemocných jsou při příchodu k TL vyšší hladiny MMP-2 ve srovnání s nemocnými léčenými HD (332,7 ± 108 proti 234 ± 49,2 ng/ml, p < 0,05). Hladiny PAPP-A jsou u CAPD nemocných naopak nižší než u HD nemocných (13,2 ± 4,9 proti 21,4 ± 10,3, p < 0,001). Doba dialýzy má významnou pozitivní korelaci s hladinami PAPP-A, zjištěnými před TL (r = 0,310, p < 0,01). Sérové hladiny MMP-9 byly před TL srovnatelné s kontrolami, 1 rok po TL byly proti kontrolám významně zvýšené (p < 0,001). Zvýšené hodnoty MMP-9 jeden rok po TL významně pozitivně korelovaly s funkcí štěpu, stanovenou jako MDRD (r = 0,3102, p< 0,01). Závěr: Vliv typu dialýzy se projevil především před TL, kdy u CAPD nemocných byly vyšší hladiny MMP-2 ve srovnání s nemocnými léčenými HD. Hladiny PAPP-A byly u CAPD naopak nižší než u HD. Doba dialýzy významně pozitivně korelovala s hladinami PAPP-A před TL. Novým zjištěním je významná pozitivní korelace zvýšených hodnot MMP-9 jeden rok po TL s renální funkcí Stanovenou jako MDRD.
Introduction: Matrix-metalloproteinases (MMPs) play an important role in cardiovascular (CV) disease. Changes in the serum levels of MMPs have been reported in both dialysis patients and renal transplant recipients, most often in matrix-metalloproteinases 2 and 9 (MMP-2 and MMP-9, respectively), and pregnancy-associated plasma protein A (PAPP-A). The aim of our study was to determine whether the changes in serum MMP levels, as documented in patients scheduled for renal transplantation (RTx) and at one year post-RTx, are affected by the type of dialysis treatment and its duration. Methods: The serum levels of MMP-2, MMP-9, PAPP-A were determined prior to RTx and at 12 months post RTx in 239 patients [172 men, 67 women, age 53 (22–80) years]. A control group was made up by 22 healthy individuals [10 men, 12 women, age 51 (22–76) years]. Serum MMP levels were determined using ELISA. Our definition of subclinical atherosclerosis used the Bel caro score as measured by carotid ultrasound. Glomerular filtration rate (GFR; ml/min/1,73 m2) was measured as creatinine clearance and MDRD. Results: Serum PAPP-A levels prior to RTx (time 0) were increased as compared with controls (p < 0.001). An effect of the type of dialysis was most pronounced particularly prior to RTx, with CAPD patients showing higher MMP-2 compared with HD-treated patients (332.7 ± 108 vs 234 ± 49.2 ng/ml; p < 0.05). By contrast, PAPP-A levels in CAPD patients were lower than in HD-treated patients (13.2 ± 4.9 vs. 21.4 ± 10.3; p < 0.001). Dialysis duration shows a significant correlation with pre-RTx PAPP-A levels (r = 0.310; p < 0.01). Pre-RTx serum levels of MMP-9 were comparable with those of controls, to be significantly increased at o ne year post-RTx (p < 0.001). The increased levels of MMP-9 at one-year post-RTx correlated significantly with graft function determine d as MDRD (r = 0.3102; p < 0.01). Conclusion: An effect of the type of dialysis was particularly most pronounced before Rtx, with CAPD -treated patients found to have higher MMP-2 levels compared with HD-treated patients. By contrast, PAPP-A levels in CAPD patients were lower compared with HD-treated patients. Dialysis duration correlated with pre-RTx PAPP-A levels. A new finding is the correlation of increased MMP-9 levels at one year post-RTx with renal function determined as MDRD.
- MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- kardiovaskulární nemoci patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- matrixová metaloproteinasa 2 krev MeSH
- matrixová metaloproteinasa 9 krev MeSH
- matrixové metaloproteinasy krev MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- těhotenský plazmatický protein A diagnostické užití MeSH
- transplantace ledvin fyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE) a matrix-metaioproteinázy (MMP) hrají roli u kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Patří do skupiny netradičních markerů KV rizika a jsou určovány i po transplantaci ledviny (TL). Matrix-metaloproteináza PAPP-A (Pregnancy Associated Plasma Protein-A, těhotenský plazmatický protein-A) a s-RAGE jsou zvýšeny před TL a po TL klesají. O sérových hladinách matrix-metaioproteinázy 2 a 9 (MMP-2 a MMP-9) po TL je v literatuře málo informací. Cíl: Stanovit časovou posloupnost změn sérových s-RAGE a MMP v průběhu 1 roku po TL a zjistit, zda korelují s preklinickou aterosklerózou. Metody. Preklinickou aterosklerózu jsme definovali jako Belcaro skóre měřené ultrasonograficky na karotidách. Sérové MMP-2, MMP-9, PAPP-A a s-RAGE byly stanoveny před TL a za 3.6 a 12 měsíců po TL u 142 nemocných, 98 mužů, 44 žen. věk 48.7 (22-76) roků. Kontrolní skupinu tvořilo 22 zdravých osob. 10 mužů. 12 žen. věk 51,0 (22-76) roků. Sérové MMP i s-RAGE byly stanoveny ELISA testem. Výsledky: Sérové hladiny MMP-2 byly před TL snížené proti kontrolám (p < 0.05) a po TL dále klesaly. Naproti tomu MMP-9 byla u nemocných před TL srovnatelná s kontrolami, po TL stoupala a 1 rok po TL byla proti kontrolám významně zvýšená: medián 602 versus 355 ng/ml, p < 0.01. Zvýšené hodnoty MMP-9 v pozdním období po TL významně korelovaly s preklinickou aterosklerózou (p < 0,01). Sérové hladiny s-RAGE byly zvýšeny před TL, po TL s rozvíjející se funkcí štěpu klesaly. Při porovnání skupiny s těžkou (Belcaro skóre > 2) a mírnou preklinickou aterosklerózou (Belcaro skóre < 2) byla hladina s-RAGE významně snížena u těžké preklinické aterosklerózy. Závěr. Snížené hodnoty s-RAGE, nedostatečně chránící nemocné proti toxickému působení produktů pokročilé glykace, lze považovat za biomarker KV rizika u nemocných s pokročilou preklinickou aterosklerózou. Novým zjištěním je zvýšení MMP-9 v pozdním období po TL, které významně korelovalo s preklinickou aterosklerózou a mohlo by být markerem akutního KV rizika.
Introduction: A role in cardiovascular (CV) disease is played by soluble receptor for advanced glycation end products (sRAGE) and matrix metalloproteinases (MMPs). They belong to a group of non-traditional CV risk markers, and are also determined renal transplantation (RT). Matrix metalloproteinase PAPP-A (pregnancy associated plasma protein-A) and s-RAGE levels are elevated pr ior to RL to start declining after RT. Literary data about the serum levels of matrix metalloproteinases 2 and 9 (MMP-2and MMP-9) after RT are scanty. Aim: To determine the temporal sequence of changes in serum sRAGE and MMP levels over a one-year period post-RT, and to determine whether they correlate with preclinical atherosclerosis. Methods: Preclinical atherosclerosis was defined as a Belcaro score measured by carotid ultrasound. Serum MMP-2, MMP-9, PAPP-A, and sRAGE levels were determined before RT and at 3, 6, and 12 months post-RT in 142 patients (98 males, 44 females, age 48.7 [range, 22–76] years). A control group included 22 healthy individuals (10 males, 12 females, age 51.0 [range, 22–76] years). S erum MMP and sRAGE levels were determined using ELISA. Results: The serum levels of MMP-2 were lower compared with controls before RT (p < 0.05) and continued to decline after RT. By contrast, MMP-9 in patients awaiting RT was comparable to controls, rising after RT to be significantly increased at one year p ost-RT: median 602 vs 355ng/ml; p < 0.01. The increased levels of MMP-9 in the late post-RT period correlated significantly with precli nical atherosclerosis (p < 0.01). Serum sRAGE levels were elevated prior to RT to start decreasing after RT as graft function develop ed. When comparing subgroups with severe (Belcaro score > 2) and mild preclinical atherosclerosis (Belcaro score < 2), sRAGE levels were significantly decreased with severe-clinical atherosclerosis. Conclusion: Decreased sRAGE levels affording inadequate protection to patients exposed to the toxic action of advanced glycation end products can be regarded as a biomarker of CV risk in patients with advanced preclinical atherosclerosis. A novel finding i s the increase in MMP-9 in the late post-RT period, correlating significantly with preclinical atherosclerosis and potentially serving as a marker of acute CV risk.
- Klíčová slova
- matrix metaloproteinázy, solubilní receptor pro produkty pokročilé glykace, netradiční markery,
- MeSH
- ateroskleróza diagnóza krev MeSH
- biologické markery krev MeSH
- chronické selhání ledvin krev terapie MeSH
- ELISA metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- matrixové metaloproteinasy krev škodlivé účinky MeSH
- produkty pokročilé glykace krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- receptory imunologické krev MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace ledvin škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE) a matrix-metaioproteinázy (MMP) hrají roli u kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Patří do skupiny netradičních markerů KV rizika a jsou určovány i po transplantaci ledviny (TL). Matrix-metaloproteináza PAPP-A (Pregnancy Associated Plasma Protein-A, těhotenský plazmatický protein-A) a s-RAGE jsou zvýšeny před TL a po TL klesají. O sérových hladinách matrix-metaioproteinázy 2 a 9 (MMP-2 a MMP-9) po TL je v literatuře málo informací. Cíl: Stanovit časovou posloupnost změn sérových s-RAGE, PAPP-A, MMP-2 a MMP-9 u nemocných po TL v průběhu 1 roku. Zjistit, zda korelují s funkcí štěpu. Metody: Sérové MMP-2, MMP-9, PAPP-A a s-RAGE byly stanoveny před TL a za 1, 3,6 a 12 měsíců po TL u 142 nemocných, 98 mužů, 44 žen, věk 48,7 (22-76) roků. Kontrolní skupinu tvořilo 22 zdravých osob, 10 mužů, 12 žen, věk 51,0 (22-76) roků. Renální funkce byla určována jako clearance inulinu, sérové MMP i s-RAGE byly stanoveny ELISA testem, sérové AGEs fluorimetricky. Výsledky: Sérové hladiny PAPP-A byly významně zvýšené před TL proti kontrolám: 24,4 ± 12,1 proti 9,6 ± 1,7 mU/l (p < 0,01). Po TL klesaly. Zjistili jsme významnou negativní korelaci mezi funkcí TL a hladinami AGEs (r = -0,30. p < 0,01) a PAPP-A (r = -0,57, p < 0,01). MMP-2 byla před TL snížená proti kontrolám (p < 0,01) a po TL dále klesala. Naproti tomu MMP-9 byla u nemocných před TL srovnatelná s kontrolami, po TL stoupala a 1 rok po TL byla proti kontrolám významně zvýšena: medián 602 versus 355 ng/ml, p < 0,01. Neprokázali jsme korelaci MMP-2 ani MMP-9 s funkcí TL. Sérové hladiny AGEs a s-RAGE byly zvýšeny před TL, po TL klesaly a pokles koreloval negativně s funkcí štěpu (p < 0,01). Závěr: Sérové hodnoty AGEs, s-RAGE a PAPP-A byly významně zvýšené u nemocných před TL a jejich pokles časně po TL významně koreloval s rozvíjející se funkcí štěpu. V pozdějším období jejich hladiny dále klesaly, ale hladina AGEs i s-RAGE byla stále zvýšená proti zdravým kontrolám. Sérové hladiny MMP-2 i MP-9 byly významně změněny v pozdním období poTL. Je nutný další výzkum, který by objasnil tyto změny MMP-2 a MMP-9, které nesouvisely se změnou funkce štěpu a signalizovaly zvýšené KV riziko.
Introduction: Soluble Receptor for Advances Glycation End Products (s-RAGE) and Matrix-metalloproteinases (MMPs) including Pregnancy Associated Plasma Protein-A (PAPP-A), Matrix-metalloproteinase-2 (MMP-2) and Matrix metalloproteinase-9 (MMP-9) are involved in the pathogenesis of atherosclerosis, acceleration of its progression and destabilization of plague. While serum PAPP-A has been proposed as a predictor of cardiovascular risk after renal transplantation (RTx), there is only little known about MMP-2 and MMP-9 levels after RTx. Aim: Our study was designed to determine serum AGEs, s-RAGE, PAPP-A, MMP-2 and MMP-9 after RTx and to correlate them with renal function. Methods: Serum AGEs, PAPP-A, MMP-2 and MMP-9 were determined before and at 1, 3, 6 and 12 months post-RTx in 142 pts – 98/44 M/F, age 48.7 (22–76) years and in 22 healthy controls – 10/12 M/F, age 51.0 (22–76) years. Renal function was determined as inulin clearance (Cin) ml/sec/1.73m2, serum AGEs using fluorimetry FI (AU) and serum s-RAGE, PAPP-A, MMP-2 and MMP-9 by ELISA tests. Results: Sérové AGEs, s-RAGE and PAPP-A levels decrease with the development of graft function after RTx. There was a significant negative correlation Cin with/ serum AGEs /(r = 0.30; p < 0.01) and PAPP-A (r = 0.569; p < 0.01). PAPP-A was significantly increased before RTx compared with controls (p < 0.01). Serum MMP-9 was significantly increased at time 12 months after RTx compared with control. There is a significant increase of serum MMP-9 between 6 and 12 months after RTx. Serum MMP-2 compared with controls was decreased before RTx and this decrease continued after RTx. The correlation between MMPs and renal function was not significant. Conclusion: The serum levels of AGEs, s-RAGE and PAPP-A are the highest prior to RTx, and their decline after RTx correlates with developing graft function. In contrast, significant changes in serum MMP-2 and MMP-9 were in the late post-RTx period and further research is needed to explain these changes, not due to a change in renal function. MMP-2 and MMP-9 can be considered as novel markers of cardiovascular risk after RTx.
- Klíčová slova
- netradiční markery, kardiovaskulární riziko,
- MeSH
- biologické markery krev metabolismus MeSH
- financování organizované MeSH
- kardiovaskulární nemoci diagnóza prevence a kontrola MeSH
- klinické laboratorní techniky využití MeSH
- lidé MeSH
- matrixové metaloproteinasy diagnostické užití krev MeSH
- nemoci ledvin etiologie klasifikace MeSH
- přežívání štěpu imunologie účinky léků MeSH
- produkty pokročilé glykace diagnostické užití krev MeSH
- renovaskulární hypertenze diagnóza prevence a kontrola MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transplantace ledvin metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE) je inhibitorem toxických účinků konečných produktů pokročtlé glykace (Advanced Glycation End Products AGEs) zprostředkovaných přes RAGE. V běžné populaci, bez onemocnění ledvin, je sRAGE snížen u nemocných s ischemickou chorobou srdeční, s hypertenzí a u diabetiků. U nemocných s chronickým onemocněním ledvin je hladina sRAGE naopak zvýšená. Cíl: Porovnat hladinu sRAGE a sérových AGEs u obézních a neobézních nemocných s chronickým onemocněním ledvin (chronic kidney disease CKD) a při pravidelné hemodialýze (HD). Metody: Byly vyšetřeny 4 skupiny nemocných: 54 obézních s CKD, 47 neobézních s CKD, 31 obézních HD, 36 neobézních HD a 21 zdravých kontrol. Laboratorní metody. sRAGE (pg/ml) stanoveny pomocí ELISA kitů a sérové AGEs fluorimetricky (FI.IUIO3). Renalni funkce byla určována jako inulinová clearance. Statistické hodnocení: t-test Mann-Whitney test. korelace pomocí koeficientů dle Pearsona a Spearmana. Výsledky: Hladiny sAGEs jsou významně zvýšeny proti kontrolám u obézních i neobézních nemocných u CKD (548 ± 246, resp. 580 ± 266 versus 312.8 ± 39 u kontrol, p < 0,001) i u HD (1170 ± 320. resp. 1198 ± 256 versus 312.8 ± 139 u kontrol, p < 0.001), rozdíl mezi obézními a neobézními není statisticky významný. Naproti tomu sRAGE sice také stoupají ve srovnání s kontrolami (1390 ± 125), ale jsou významně nižší u obézních než u neobézních. a to jak u CKD (1646 ± 270 versus 2814 ± 116. p < 0,05), tak i u HD (2783 ± 290 versus 3773 ± 205, p < 0,05). Výsledky podporuje i zjištěná významná negativní korelace sRAGE s BMI (Body Mass Indexem) u nemocných s CKD (p < 0.001) i HD (p < 0,01). Záyěr: Solubilní receptor pro AGEs (s-RAGE) v séru nemocných s chronickým onemocněním ledvin a u HD nemocných stoupal současně se stoupajícími hladinami sérových AGEs. U obézních nemocných jsme však zjistili významně nižší hodnoty sRAGE než u neobézních. a to při srovnatelně vysoké hladině toxických AGEs. Ochranný vliv sRAGE je tedy u obézních nemocných menší a snížené hladiny sRAGE by bylo možno považovat za marker zvýšeného kardiovaskulárního rizika u těchto nemocných. Aktuality v nefrologii 2008; 14:15-19
Introduction: Soluble receptor for Advanced Glycation End Products (sRAGE) is a naturally occurring inhibitor of pathological effects mediated via RAGE. In the general population, protective sRAGE is decreased in patients with coronary artery disease, hypertens ion or diabetes mellitus. On the other hand, sRAGE levels are increased in patients with decreased renal function. Aim: The aim of the study was to compare the levels of sRAGE and serum Advanced Glycation End Products (sAGEs) in obese and non-obese patients with chronic kidney disease (CKD) and on hemodialysis (HD). Methods: Four groups of patients were examined: 54 obese CKD patients, 47 non-obese patients with CKD, 31 obese HD patients, 36 non-obese HD patients. Laboratory methods: sRAGE (pg/ml) were determined using ELISA kits and AGEs fluorimetrically (FI.IU × 10 3 ). Renal function was determined as inulin clearance. Statistical analysis: t-test, Mann-Whitney test, correlation using Pearson and Spearman coefficients. Results: Compared with controls, the levels of sAGEs are significantly increased in obese and non-obese CKD patients (548 ± 246 and 580 ± 266, respectively, versus 312.8 ± 39 in controls; p < 0.001) and in HD patients (1170 ± 320 and 1198 ± 256, respecti- vely, versus 312.8 ± 39 in controls; p < 0.001); the differences between the obese and non-obese are not significant. In contra st, sRAGE levels, while also increasing compared with controls (1390 ±125), are significantly lower in the obese compared with the non-obese, both with CKD (1646 ± 270 versus 2814 ± 116; p < 0.05) and with HD (2783 ± 290 versus 3773 ± 205; p < 0.05). The results are supported by the significant inverse correlation observed between sRAGE and BMI (Body Mass Index) in patients with CKD (p < 0.001) and HD (p < 0.01). Conclusion: The levels of soluble receptor pro AGEs (sRAGE) in the serum of patients with chronic kidney disease and in hemodi- alysis patients were increasing with increasing serum AGEs levels. However, the rise in obese patients was significantly smalle r compared with the non-obese at comparably high levels of toxic AGEs. Hence, the protective effect of sRAGE in obese patients is smaller, and the decreased levels of sRAGE could thus be considered the marker of increased cardiovascular risk in these patien ts.
- MeSH
- chronické selhání ledvin krev patofyziologie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení rizik metody využití MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- muži MeSH
- obezita krev patofyziologie MeSH
- produkty pokročilé glykace analýza diagnostické užití krev MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
1. vyd. 212 s. : il., tab. ; 23 cm
Gastrointestinální trakt a ledviny jsou metabolicky vysoce aktivní orgány, které ve vzájemné souhře zajišťují řadu vitálních funkcí. Poškození jednoho se může projevit i onemocněním druhého orgánu. Tato ojedinělá publikace nabízí v úvodu přehled onemocnění, která vedou k současnému postižení ledvin a trávicího ústrojí, hlavním tématem monografie jsou však gastroenterologické komplikace u pacientů s onemocněním ledvin. Autorský kolektiv z našeho předního zdravotnického pracoviště v textu využívá a shrnuje své bohaté zkušenosti z posledních třiceti let lékařské praxe v oboru.
- MeSH
- gastrointestinální nemoci MeSH
- nemoci ledvin komplikace patofyziologie MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- nefrologie
- gastroenterologie
Úvod: Dùležitou roli pøi vzniku intrahepatálních biliárních komplikací po ortotopické transplantaci jater (OTJ) z kadaverózních dárcù hraje poškození žluèových cest pøed OTJ. Cíl studie: Cílem bylo zjistit, zda poškození epitelu žlučových cest je přítomné již při odběru jater z kadaverózního dárce. Materiál a metodika: U 37 kadaverózních dárců byly vzorky žlučových cest vyšetřeny imunohistochemicky a stanovena aminopeptidáza M (APM). Výsledky: Poškození žlučových cest spojené s uvolněním APM z buněk epitelu bylo prokázáno u 25 dárců, zachovaný epitel s lokalizací APM intracelulárně u 12 dárců. Při porovnání obou skupin kadaverózních dárců byl statistický významný rozdíl v délce pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP): 4, 36 ± 1,92 dnů u dárců s poškozením žlučových cest a 2,83 ± 1,27 dnů u dárců bez poškození žlučových cest, p < 0,02. Významným zjištěním byla skutečnost, že u živých příjemců jater imunohisto chemické vyšetření žlučových cest prokázalo nepoškozený epitel žlučových cest s AMP uloženou jen intracelulárně. Závěr: Poškození žlučových cest bylo prokazatelné u dvou třetin kadaverózních dárců již v době odběru dárcovských jater. U těchto nemocných byl delší pobyt na JIP v předoperačním období. Nepřítomnost poškození žlučových cest u živých příjemců jater prokázalo, že hlavní roli hrála smrt mozku dárce.
- MeSH
- aminopeptidasy metabolismus MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- histologie srovnávací metody MeSH
- lidé MeSH
- mozková smrt klasifikace MeSH
- mrtvola MeSH
- odběr biologického vzorku metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace jater metody ošetřování MeSH
- žlučové cesty patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH