Prevalence potravinové alergie celosvětově narůstá, stejně jako v případě dalších alergických onemocnění. Je definována jako imunopatologická reakce navozená konzumací potraviny, v jejíž patofyziologii se uplatňuje protilátková imunita, adaptivní složky buněčné imunity a též součásti imunity nespecifické. Projevy potravinové alergie se neomezují jen na zažívací trakt. Mezi vůbec nejčastěji postiženou orgánovou soustavu náleží kůže - ať už se jedná o akutní kopřivku, angioedémy či vzplanutí atopické dermatitidy. V diagnostice se uplatňují laboratorní vyšetřovací techniky, jako jsou kožní prick testy, stanovení specifických IgE protilátek proti nativním či rekombinantním alergenovým strukturám, testy aktivace bazofilů či aktivační testy alergen specifických T-lymfocytů. Zlatým standardem je však provedení eliminačně-expozičního testu. Jedině tak je možno zavést nutričně vyváženou a bezpečnou formu eliminační diety, která je zásadním terapeutickým postupem a zároveň sekundární prevencí další reakce na rizikový potravinový alergen.
Food allergy is increasing in prevalence worldwide. It is defined as an undesirable immunological adverse reaction after food ingestion. Acute IgE-mediated allergy is a well-described mechanism of food allergy. However, non-IgE mechanisms are often found. Allergen-specific T-cells and reactions of innate immunity cells play a crucial role in non-IgE reactions. Clinical signs of food allergy are not limited to the gastrointestinal tract. One of the most commonly involved organs is the skin. We can identify acute urticaria, angioedema, or atopic dermatitis flare-ups. Diagnostic options are vast. The first step must be a precise personal history focusing on clinical signs, reaction timing and dietary regimes. Laboratory testing, like serum allergen-specific IgE levels, basophil activation tests, skin prick tests with food, or T-cell activation tests, are used often. The golden standard in food allergy diagnostics is food challenge. The best therapeutic option is the elimination diet.
- MeSH
- atopická dermatitida etiologie imunologie komplikace MeSH
- kožní manifestace * MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie * diagnóza imunologie patologie terapie MeSH
- urtikarie etiologie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Lékové hypersenzitivní reakce představují problematiku s celosvětově narůstající incidencí. Nežádoucí účinek podání léků podaného pro diagnostické a terapeutické účely může významně ovlivnit kvalitu života pacienta, stejně tak náklady na jeho léčbu. Prvotní projevy lékových hypersenzitivních reakcí jsou ve většině případů vázány na kožní povrch. Známe akutní lékové kopřivky, angioedémy či pozdní lékové kožní erupce charakteru makulo-papulárních exantémů, pozdních kopřivek atd. Objevit se však mohou i závažné komplikace pod obrazem anafylaktické reakce či těžkých pozdních lékových hypersenzitivit, jakou je například Steven-Jonesův syndrom. Předmětem tohoto přehledového sdělení je současný pohled na klinické projevy, diagnostiku a management lékových hypersenzitivních reakcí.
Drug hypersensitivity reactions are a healthcare problem with rising incidence. Adverse events diagnostic or therapeutical drugs could negatively affect patients' quality of life and increase healthcare costs. The first signs of drug hypersensitivity reactions involve skin or mucosal surfaces. Skin symptoms like acute urticaria or angioedemas and delayed reaction with maculopapular eruptions are well described. Those conditions could be the initial step to life-threatening reactions like anaphylaxis or severe cutaneous adverse reactions - Steven-Jones Syndrome, for example. This summary brings the current view on drug hypersensitivity symptoms, diagnostics and management.
Chronický pruritus představuje symptom výrazně snižující kvalitu života pacientů s řadou kožních a systémových onemocnění. O chronickém pruritu hovoříme v případě, že svědění trvá více než 6 týdnů. Modelovým onemocněním s výskytem chronického pruritu je atopická dermatitida. Dlouhodobě byly v terapii chronického pruritu užívány pouze vysoké denní dávky antihistaminik, topické kortikosteroidy a UVB terapie, účinek těchto modalit však nebyl dostatečný. Díky poznání patofyziologického podkladu chronického pruritu však máme k dispozici účinnou cílenou terapii. Svou účinnost v rámci klinických studií a praxe prokazuje monoklonální protilátka dupilumab (anti-IL-4/IL-13), a potom zejména selektivní inhibitory JAK1, které jsou indikovány pro léčbu středně těžké až těžké atopické dermatitidy. Inhibitory JAK1 abrocitinib a upadacitinib vykazují vyšší účinnost při potlačení chronického pruritu a rychlejší nástup účinku v porovnání s dupilumabem. Nově zaváděná terapie přináší klinický prospěch při vysoké bezpečnosti takové léčby. V případě abrocitinibu probíhají klinické studie v rámci indikace prurigo nodularis a idiopatický chronický pruritus.
Chronic pruritus is a clinical symptom that compromises the quality of life in patients with various skin and systemic diseases. Chronic pruritus is a sign of itching lasting more than six weeks. A typical disease connected with chronic pruritus is atopic dermatitis. High daily doses of antihistamines, topical steroids and UVB therapy were therapeutical options for chronic pruritus for decades. However, the clinical effect was poor. Due to intensive research, the pathophysiology of chronic pruritus was described recently. We can design new drugs targeted to the crucial stones of chronic pruritus cascade. The first one was dupilumab - an anti-IL4/IL13 monoclonal antibody. Selective JAK1 inhibitors have been discovered lately. Clinicians use those molecules in the treatment of moderate to severe atopic dermatitis. JAK1 inhibitors abrocitinib and upadacitinib have shown better antipruritic effects compared with dupilumab. Clinical effect was evident in 4 days after the first dose. Abrocitinib is a phase II study also in other indications – prurigo nodularis and idiopathic prurigo. Novel therapies in atopic dermatitis are effective, well-tolerated, and safe therapeutical options.
- Klíčová slova
- dupilumab,
- MeSH
- alergická rýma komplikace MeSH
- alergie farmakoterapie komplikace MeSH
- atopická dermatitida farmakoterapie komplikace MeSH
- biologická terapie * MeSH
- bronchiální astma * farmakoterapie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování ekonomika MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nosní polypy komplikace MeSH
- progrese nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prevalence alergických onemocnění celosvětově narůstá. Spolu s tím také narůstá počet pacientů, jejichž stav vyžaduje komplexní přístup, založený na nejnovějších poznatcích medicíny. V uvedené kazuistice autoři představují pacientku s těžkou atopickou dermatitidou, alergickou rhinokonjunktivitidou a eozinofilním astmatem, v jejíž léčbě byly využity všechny aktuálně dostupné terapeutické možnosti. Až cílená biologická léčba s účinkem ověřeným robustními daty přinesla výrazné zlepšení stavu pacientky a umožnila jí návrat do běžného života.
The prevalence of allergic diseases is increasing worldwide. Besides, there are many severe cases of these disorders, which need complex treatment strategies designed on evidence-based medicine. We will be discussing a case report of the patient with severe atopic dermatitis, severe allergic rhinoconjunctivitis, and severe bronchial asthma. In the management of her health issues were used all of the treatment regimens available on the market currently. The targeted therapy with strong evidence of effectiveness brings her relief of the symptoms finally.
- Klíčová slova
- DUPIXENT (dupilumab),
- MeSH
- atopická dermatitida * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- bronchiální astma diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- interleukin-3 antagonisté a inhibitory MeSH
- interleukin-4 antagonisté a inhibitory MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- antagonisté leukotrienů terapeutické užití MeSH
- bronchiální astma * imunologie patofyziologie MeSH
- cílená molekulární terapie MeSH
- eozinofilie etiologie patofyziologie MeSH
- eozinofily * fyziologie patologie MeSH
- glukokortikoidy terapeutické užití MeSH
- interleukin-5 antagonisté a inhibitory MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- omalizumab terapeutické užití MeSH
- receptor interleukinu-4 - alfa-podjednotka antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Antihistaminika jsou široce užívanou skupinou léků. V současnosti je k dispozici široké spektrum účinných látek, které je možno využít v terapii alergické rýmy či kopřivky. Nejnovější molekulou na trhu je bilastin, který byl v Evropě uveden na trh v roce 2011. Existuje řada literárních zdrojů, které hodnotí jeho účinnost v rámci symptomatické terapie alergické rinokonjunktivitidy nebo idiopatické kopřivky. Z dostupných zdrojů a analýz vyplývá jednoznačný účinek bilastinu na nosní i oční příznaky alergické rýmy, který je srovnatelný s levocetirizinem a desloratadinem. Superiority ve schopnosti potlačení očních příznaků pak bilastin dosahuje nad fexofenadinem. V případě idiopatické urtikarie vykazuje stejnou účinnost v porovnání s levocetirizinem, desloratadinem i fexofenadinem. Velkou výhodou je výborný bezpečnostní profil přípravku. S ohledem na farmakokinetické vlastnosti může být předepisován i pacientům s pokročilou renální insuficiencí. Nesporným přínosem pro pacienta je potom zcela minimální sedativita, která je srovnatelná s placebem. Velkou výhodou je nově dostupnost léčby bilastinem 10 mg i pro děti ve věku od 6 do 11 let s hmotností nad 20 kg , a to ve formě roztoku nebo tablet dispergovatelných v ústech.19,20 Pro děti od 12 let, dospívající a dospělé pacienty zůstává osvědčená dávka 20 mg ve formě tablet 1x denně.
Antihistamines are a widely used group of medicines. Currently, there is a wide range of active substances that can be used to treat allergic rhinitis or urticaria. The newest molecule on the market is bilastin, which is there since 2011 in Europe. There is a number of literary sources that evaluate its efficacy in symptomatic therapy of allergic rhinoconjunctivitis or idiopathic urticaria.Available sources and analysis show a clear effect of bilastin on nasal and ocular symptoms of allergic rhinitis, comparable to levocetirizine, and desloratadine. There is known superiority over fexofenadine in the ability to suppress eye symptoms. In the case of idiopathic urticaria, it has the same efficacy compared to levocetirizine, desloratadine, and fexofenadine.The great advantage is the excellent safety profile of the product. With regard to pharmacokinetic properties, it may also be prescribed for patients with advanced renal insufficiency. Undisputed benefit to the patient is then minimal sedation that is comparable to placebo. A major benefit is the novel availability of the 10 mg bilayer for 6 to 11 years old children weighing over 20 kg in the form of oral solution or tablets.19,20 For children from 12 years of age, adolescent and adult patients remain at a proven dose of 20 mg tablets once a day.
