Plicní embolie je po srdečním infarktu a mozkové příhodě třetí nejčastější příčinou kardiovaskulárního úmrtí. Zásady profylaxe trombembolické nemoci jsou nedílnou součástí péče v chirurgických i interních oborech. Tíže plicní embolie se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po obstrukční šok, kdy prvním a jediným příznakem je náhlá smrt. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Pro vysoce rizikové pacienty je k dispozici účinná trombolytická terapie, která má ovšem řadu kontraindikací a i při jejich respektování je zatížena rizikem krvácení, včetně fatálního. Donedávna jediná alternativa, kardiochirurgická embolektomie, je v současnosti nahrazována stále se rozšiřujícím spektrem katetrizačních metod.
Pulmonary embolism is the third most common cardiovascular reason for death after myocardial infarction and stroke. The principles of thromboembolic disease prophylaxis are an integral part of care in both surgical and internal medicine. The severity of pulmonary embolism ranges across the spectrum, from completely asymptomatic forms to obstructive shock, where the first and only symptom is sudden death. The mainstay of treatment for low- and intermediate-risk patients is anticoagulation therapy. For high-risk patients, effective thrombolytic therapy is available, but it has a number of contraindications and, even if these are respected, carries a risk of bleeding, including fatal. Until recently, the only alternative, cardiosurgical embolectomy, is now being replaced by widening spectrum of cathetrization techniques.
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza MeSH
- plicní embolie * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Plicní embolie je třetí nejčastější kardiovaskulární příhoda. Její tíže se pohybuje v celém spektru, od zcela asymptomatických forem po fatální příhody, kdy o přežití pacienta rozhodují minuty. Základem léčby málo a středně rizikových pacientů je antikoagulační terapie. Reperfuzní léčba, dosud založená na vysoce účinném, ale rizikovém podání systémové trombolýzy, je v posledních letech doplňována o intervenční metody.
Pulmonary embolism is the third most common cardiovascular event. Its severity ranges across the spectrum, from completely asymptomatic forms to fatal episodes where the patient’s survival is decided by minutes. Anticoagulation therapy is the cornerstone of treatment for lowand intermediate-risk patients. Reperfusion therapy, hitherto based on the highly effective but risky administration of systemic thrombolysis, has been supplemented in recent years by interventional methods.
Covid-19 je infekční onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2). Celková mortalita se pohybuje pod 0,5 %. Většina úmrtí spadá do věkové skupiny pacientů nad 60 let. Stejně devastující může být tato infekce i pro mladší pacienty s jiným těžkým chronickým onemocněním. V akutním stadiu covid-19 je vyšší riziko akutního koronárního syndromu, manifestace či dekompenzace chronického srdečního selhání, objevit se mohou i poruchy srdečního rytmu, zánět srdečního svalu či perikardiální výpotek. Samostatnou kapitolu představuje zvýšené riziko vzniku trombembolie. Přímé i nepřímé postižení myokardu je při těžším průběhu běžné. Elevace troponinu je markerem horší prognózy infekce SARS-CoV-2.
Coronavirus disease 2019 (covid-19) is an infectious disease caused by a novel coronavirus, named severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2). The mortality increases in patients older than 60 years. Younger patients with underlying serious chronic diseases are endangered by a fatal course of this infection as well. Cardiovascular manifestations of SARS-CoV-2 infection are diverse and include acute coronary syndromes, myocarditis, heart failure, arrhythmias, pericardial effusion, and thromboembolic complications. Direct and indirect myocardial injury is common in moderate and severe disease course. Troponin elevation is a marker of worse prognosis.
- Klíčová slova
- kardiovaskulární komplikace,
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- infarkt myokardu etiologie MeSH
- lidé MeSH
- srdeční arytmie etiologie MeSH
- srdeční selhání etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Covid-19 je infekční onemocnění, které je způsobené virem SARS -CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2) (1). Celková mortalita je nízká: pod 0,5 %. Úmrtí jsou převážně ve věkové skupině nad 60 let a u pacientů s jiným těžkým chronickým onemocněním. Většina nemocných se uzdraví v průběhu jednoho či dvou týdnů, nicméně u 5–10 % pacientů část symptomů přetrvává týdny a měsíce. Post-covid syndrom je multi -systémové onemocnění s překrývajícími se symptomy a zasahuje jedince bez ohledu na tíži předchozí akutní infekce. Při pohledu na počet postižených v České republice odhadujeme, že během následujících měsíců zde bude nejméně 50 000 postižených vyžadujících pozornost minimálně praktického lékaře, ale patrně i dalších specialistů. K zvládnutí následků pandemie SARS -CoV-2 je nezbytná znalost post-covid syndromu a tvorba účinných doporučení, ideálně založených na důkazech.
Coronavirus disease 2019 (COVID-19) is an infectious disease caused by a severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) (1). Overall COVID-19-related rates of mortality are low; deaths usually occur in patients older than 60 and those suffering from serious chronic diseases. Most of the patients recover within one or two weeks. However, in approximately 5–10 % of the patients some of the symptoms persist for weeks and months. Post-COVID-19 syndrome is a multisystem disease with overlapping symptoms and may occur even in patients who were relatively mildly affected during the acute phase of the disease. Evaluating the number of patients with or after the novel coronavirus infection in the Czech Republic, it can be estimated that in the next months there will be about 50,000 new patients suffering from long-COVID-19 requiring attention of general practitioners in the least, and, in all probability, also of other medical specialists. A thorough knowledge of the syndrome and efficient ideally evidence-based guidelines have to be formulated to combat the adverse impact of the pandemic.
- Klíčová slova
- post -covid-19 syndrom, dispenzární péče,
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- následná péče MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Přes pokroky minulých desetiletí v terapii i prevenci žilního trombembolismu zůstává tato choroba s incidencí 100–200/100 000 závažným medicínským problémem. Pacienti po prodělané epizodě hluboké žilní trombózy jsou ohroženi rekurencí nebo rozvojem posttrombotického syndromu se zásadním dopadem na kvalitu života. V akutní fázi je antikoagulace a komprese účinná u většiny pacientů. Nejzávažnější klinické stavy však vyžadují úvahu o eskalaci terapie. Chirurgická embolektomie je technicky možná, ale výsledky nejsou zdaleka ideální. Účinnou terapeutickou alternativu tak představují endovaskulární přístupy. Lokální trombolýza pomocí zavedeného katetru je efektivní nejen v situaci akutního ohrožení končetiny. V přehledném článku představujeme indikace této metody, její technické provedení i souhrn výsledků klinických hodnocení.
Despite the progress achieved in prevention and therapy in recent decades, venous thromboembolic disorder still presents medical burden. Incidence is estimated about 100-200/100 000 per year. Patients, who underwent deep vein thrombosis are at risk of recurrence and/or development of post-thrombotic syndrome. Both can affect the quality of life. In acute phase of the disease anticoagulation and compression are effective therapy in most cases. But in severe clinical manifestations escalation of the therapy should be considered. Surgical embolectomy is possible, but complication rate is high. Endovascular approaches are viable option. Catheter directed local thrombolysis is effective not only in situation of limb emergency (phlegmasia). We summarize indications, technical approach and evidence for this specific treatment.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- endovaskulární výkony metody MeSH
- kavální filtry MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza metody MeSH
- posttrombotický syndrom epidemiologie etiologie patologie MeSH
- žilní trombóza * chirurgie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: U pacientů s jaterní cirhózou jsou přítomny nejrůznější kardiální abnormality, které mohou mít vliv na jejich prognózu. Hovoří se o tzv. cirhotické kardiomyopatii. Cílem práce bylo identifikovat faktory spojené s hospitalizační a roční mortalitou pacientů s dekompenzací jaterní cirhózy se zaměřením na echokardiografické parametry a mozkový natruiretický peptid (BNP). Metody: Do prospektivní, neintervenční studie jsme zařadili 61 pacientů přijatých na Interní oddělení Nemocnice Třebíč pod diagnózou dekompenzace jaterní cirhózy. Závažnost jaterního selhání byla hodnocena pomocí MELD (Model of End Stage Liver Disease) a Child skóre. Byla provedena komplexní transtorakální echokardiografie včetně hodnocení diastolické funkce levé komory pomocí tkáňového dopplera a neinvazivního měření hemodynamiky. Bylo změřeno vstupní sérové BNP. Hodnocena byla hospitalizační a roční mortalita. Výsledky: Jako negativní prognostické markery hospitalizační, resp. roční mortality byly zjištěny: MELD skóre (p < 0,0001; p = 0,0007) a jeho složky, Child skóre (p = 0,004; p = 0,002), vyšší věk (p = 0,03; p = 0,006), lnBNP (p = 0,001; p = 0,004) a dále korigovaný QT interval (p = 0,003; 0,002). Z echokardiografických parametrů byly s hospitalizační mortalitou spojeny indexovaná velikost levé síně (p = 0,016) a vyšší srdeční index (p = 0,04), nicméně oba faktory byly v ročním hodnocení mortality neutrální. Dalším možným negativním markrem je vyšší stupeň diastolické dysfunkce levé komory (p = 0,06 pro hospitalizační; p = 0,04 pro roční mortalitu). Zvýšená hladina BNP je asociována s hyperdynamickou cirkulací (p = 0,05), systolickým tlakem v plicnici (p = 0,03), diastolickou dysfunkcí levé komory (p = 0,01) a velikostí levé síně (p = 0,02). Závěr: Vyšší hodnota BNP je u dekompenzovaných cirhotiků spojena s vyšší hospitalizační i roční mortalitou. Současné stanovení BNP by mohlo zpřesnit zavedená prognostická skóre, jako je například MELD. Definitivní postavení BNP u jaterních onemocnění vyžaduje další studie.
Background: Patients with liver cirrhosis suffer from various cardiac abnormalities, which may influence their outcome. This condition, known as cirrhotic cardiomyopathy, is usually asymptomatic, subclinical. The aim of our study was to determine parameters associated with mortality in decompensated liver cirrhosis with particular focus on echocardiographic parameters and brain natriuretic peptide level (BNP). Methods: For the purposes of our prospective non-intervention one-centre study we have included 61 patients with decompensated liver cirrhosis. Severity of disease was assessed according to Child-Turcotte-Pugh score and Model for End Stage Liver Disease (MELD). Cardiac functions were evaluated using echocardiography (inclusive non-invasive hemodynamic assessment and tissue Doppler measurement). BNP level at admission was recorded. In-hospital mortality and 1-year all-cause mortality were evaluated. Results: We identified several negative prognostic markers of in-hospital and 1-year mortality: MELD score (p < 0.0001; p = 0.0007) and all it’s components, Child-Pugh score (p = 0.004; p = 0.002), age (p = 0.03; p = 0.006) and lnBNP (p = 0.001; p = 0.004). The echocardiographic parameters associated with in-hospital mortality were the left atrium diameter (p = 0.03) and higher cardiac index (p = 0.04). Both these parameters were, however, neutral in evaluation of 1-year mortality. Left ventricle diastolic dysfunction grade was found as another possible negative marker (p = 0.06 for in-hospital and p = 0.04 for 1-year mortality assessment). Prolongation of QTc was also associated with poor prognosis (p = 0.003; p = 0.002). BNP level was accompanied with hyperdynamic circulation (p = 0.05), systolic pulmonary artery pressure (p = 0.03), diastolic function of left ventricle (p = 0.01) and left atrial diameter (p = 0.02). Conclusions: High level of BNP is associated with in-hospital and 1-year mortality of patients with decompensated liver cirrhosis. Addition of BNP to MELD or to other scoring systems could improve the prognostic accuracy. Definitive conclusion concerning BNP role in liver diseases requires further research.
- MeSH
- biologické markery MeSH
- dopplerovská echokardiografie MeSH
- dospělí MeSH
- echokardiografie * MeSH
- fibróza * komplikace mortalita MeSH
- hemodynamika MeSH
- hospitalizace MeSH
- jaterní cirhóza komplikace mortalita MeSH
- kardiomyopatie MeSH
- konečné stadium selhání jater MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- mortalita MeSH
- natriuretický peptid typu B * diagnostické užití MeSH
- prognóza * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- srdeční komory patologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
BACKGROUND/AIMS: Brain natriuretic peptide is recently widely used as a diagnostic and prognostic marker of heart failure. Plasma levels of this peptide are elevated in other, non-cardiac conditions as well, among others in liver cirrhosis, especially presenting with fluid retention and,--ascites. METHODS: Circulating levels of BNP was determined in 25 non-cardiac patients, 20 men, 5 women admitted at our medicine department from March 2006 to September 2007 with decompensate ascitic liver cirrhosis. Severity of disease was measured by Child and MELD (Model of End Stage of Liver Disease) score. RESULTS: Plasma BNP was increased in our patients (range 21-1078 pg/ml) and significantly correlated with the severity of liver failure assigned as Child's classification (r = 0.51; p = 0.009) and MELD score (r = 0.56; p = 0.003) as well as with the glomerular filtration rate (r = -0.62; p = 0.0009). Four patients with initial BNP > 600 ng/L died, while all 21 patients with BNP < 600 ng/L survived (p = 0.0019). CONCLUSION: B-type natriuretic peptide in plasma correlated significantly with the severity of liver disease in cirrhotic patients. High plasma BNP seems to be a good negative prognostic factor of the death in cirrhosis.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- dospělí MeSH
- jaterní cirhóza krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- natriuretický peptid typu B krev MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
