Poruchy metabolizmu lipidov patria medzi najdôležitejšie preventabilné faktory vzniku a rozvoja aterosklerózy. Keďže na následky aterosklerotického poškodenia artérií zomiera v Slovenskej republike viac než 50 % populácie, dostáva sa táto problematika do centra medicínskeho záujmu. Podľa etiológie rozlišujeme primárne dyslipidémie, ktoré majú vždy genetické pozadie, a sekundárne dyslipidémie vznikajúce na podklade iného ochorenia alebo patologického stavu. Sekundárne dyslipidémie sprevádzajú mnoho ochorení od častých (endokrinopatie, choroby obličiek a pod.) až po pomerne vzácne (tezaurizmózy a i.) a sú jedným zo symptómov týchto ochorení. V klinickej praxi je potrebné nielen dôsledné sledovanie diagnostikovaných dyslipidémií, ale pri ich zistení aj základný screening sekundárnych príčin porúch metabolizmu lipidov a samozrejme liečba podľa najnovších odporúčaní. V nasledujúcom prehľade uvádzame najčastejšie sa vyskytujúce sekundárne dyslipidémie, s ktorými sa môžeme stretnúť v ambulantnej praxi.
Dyslipidemias rank among the most important preventabile factors of atherogenesis and its progression. This topic is increasingly being discussed as e.g. more than 50% of Slovak population die on atherosclerotic complications. According to etiology we distinguish primary dyslipidemias with strictly genetic background and secondary ones with origin in other disease or pathological state. Secondary dyslipidemias accompany various diseases, from common (endocrinopathies, renal diseases etc) to rare ones (thesaurismosis etc.) and represents one of symptoms of these diseases. Apart from particular clinical follow up of diagnosed dysipidemias, basic screening and secondary causes as well as treatment due to updated guidelines is recuired. In this review we present the most frequent dyslipidemias of clinical practice.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- alkoholismus MeSH
- ateroskleróza MeSH
- cholestáza MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- dyslipidemie farmakoterapie klasifikace patofyziologie MeSH
- hypotyreóza MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- mentální anorexie MeSH
- nefrotický syndrom MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Metabolický syndróm je charakterizovaný abdominálnou obezitou a prítomnosťou aspoň dvoch z nasledujúcich zmien: hypertenzia, porucha metabolizmu glukózy, zvýšená koncentrácia triacylglycerolov a znížená koncentrácia HDL-cholesterolu. V inej definícii metabolického syndrómu (Svetová zdravotnícka organizácia, 1999) je dominantnou zložkou metabolického syndrómu niektorá z foriem poruchy glukózového metabolizmu (diabetes mellitus 2. typu alebo porucha glukózovej tolerancie alebo inzulínová rezistencia) a aspoň dve z ďalších kritérií. Hyperkoagulačný stav nemusí byť prítomný, ale môže pomôcť pri diagnostike metabolického syndrómu. V ostatnom čase viacero autorov potvrdilo, že metabolický syndróm je často asociovaný aj s poruchami hemostázy, a to najmä smerom k trombofilným podmienkam, ktoré sú zapríčinené najmä zvýšenou plazmatickou koaguláciou, znížením fibrinolýzy, znížením endotelovej tromborezistencie a hyperreaktivitou krvných doštičiek. Poznanie toho, ako sú poruchy hemostázy spojené s klasickými rizikovými faktormi kardiovaskulárnych chorôb a s inzulínovou rezistenciou, pomôže lepšie pochopiť patogenézu aterotrombotických ochorení.
Metabolic syndrome is characterized by abdominal obesity and the presence of at least two of the following alterations: higher levels of arterial pressure, low density lipoprotein cholesterol and glycaemia, and reduction of high density lipoprotein cholesterol. In another definition of metabolic syndrome (World Health Organization, 1999) the dominant component of the metabolic syndrome is one of the forms of disorders of glucose metabolism (type 2 diabetes or impaired glucose tolerance or insulin resistance) and at least two of the other criteria. Hypercoagulable state is not required for definition, but may help in diagnosing of the metabolic syndrome. As recently reviewed by several investigators, the metabolic syndrome is frequently associated with a hypercoagulable condition, in that the coagulation system is switched toward a prothrombotic state, involving increased plasmatic coagulation, reduced fibrinolysis, decreased endothelial thromboresistance, and platelet hyperactivity. Knowledge of how haemostatic changes cluster with classical metabolic risk factors associated with the insulin resistance syndrome could help to better understand the pathogenesis of cardiovascular diseases.
Mnoho farmák zasahuje do metabolizmu glukózy a môže spôsobovať hyperglykémie u nediabetických pacientov a pri prolongovanom užívaní aj tzv. liekmi indukovaný diabetes mellitus. Hyperglykemizujúce a prodiabetogénne účinky niektorých liečiv sú dlho známe a v praxi prevláda opatrnosť pri ich podávaní pacientom s poruchou glukózovej tolerancie alebo s manifestným diabetes mellitus. Iné lieky nie sú týmito účinkami také známe a v praxi sa na možné ovplyvnenie glukózového metabolizmu málo myslí. Preto je pri každom náhle vzniknutom hyperglykemickom stave potrebné zvážiť aj možnosť poliekového ovplyvnenia glukózového metabolizmu. V predkladanom článku autori uvádzajú prehľad najčastejšie používaných liečiv, ktoré majú schopnosť vyvolať hyperglykémiu alebo až poliekový diabetes mellitus. Je zrejmé, že aj mnoho ďalších liečiv môže mať hyperglykemizujúci efekt, avšak hyperglykémia po ich užívaní je extrémne vzácna a v literatúre sú popísané iba ojedinelé prípady.
A lot of drugs may interfere in glucose metabolism and cause hyperglycemia in nondiabetic patients or even drug induced diabetes mellitus with its prolongated use. Hyperglycemic and prodiabetic effects of certain drugs are well-known and they are administered carefully in patients with impaired glucose tolerance or overt diabetes mellitus. However, the others are not known for such effects and their influence on glucose metabolism remains out of diagnostic concerns. Therefore it is necessary to consider the possibility of drug induced impairment of glucose metabolism in every acute state of hyperglycemia. In this article, the authors present a review of the most frequent drugs with hyperglycemic or prodiabetic effects. However, there are still remaining many others that are linked with hyperglycemia, although extremely rare with only few reports in literature.
- MeSH
- antipsychotika metabolismus škodlivé účinky MeSH
- beta blokátory metabolismus škodlivé účinky MeSH
- cyklosporin metabolismus škodlivé účinky MeSH
- diabetes mellitus chemicky indukované MeSH
- glukokortikoidy metabolismus škodlivé účinky MeSH
- hyperglykemie chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- pentamidin metabolismus škodlivé účinky MeSH
- takrolimus metabolismus škodlivé účinky MeSH
- thiazidy metabolismus škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Poruchy štítnej žľazy v starobe sú časté, aj keď často ostanú nepoznané. Hypotyreóza je častá a jej výskyt s s vekom zvyšuje. Hypotyreózou je v staršom veku postihnutých asi 5? 20 % žien a 3? 8 % mužov. U seniorov nemusia byť klasické príznaky hypotyreózy vyjadrené a pri ich diagnostike je potrebná veľká miera klinických skúseností. U hypotyreóznych seniorov nemusí byť prítomný nárast hmotnosti, intolerancia chladu či svalové kŕče. Hypotyreóza je prehliadaná najmä u pacientov s vysokým výskytom chronických ochorení, s polypragmáziou a zmenami kognitívnych funkcií. U starších pacientov s hypotyreózou môžu dominovať psychiatrické symptómy ? depresia, delírium a demencia. Prognózu pacienta ovplyvňujú najmä zmeny kardiovaskulárneho systému, ktoré zahŕňajú bradykardiu, hypertenziu, dyslipidémie, koronárnu chorobu srdca a perikardové výpotky. Diagnostický problém môže predstavovať tzv. syndróm eutyreoidovéch chorého, ktorý častý u kriticky chorých seniorov a subklinická hypotyreóza. Liečba manifestnej hypotyreózy v starobe musí byť opatrná a dôkladne monitorovaná. Pri subklinickej hypotyreóze je jej liečba stále kontroverzná a rozhodnutie o liečbe musí byť striktne individuálne.
Thyroid dysfunction occurs frequently in the elderly population, yet often goes unnoticed. Hypothyroidism is common and increases with age affecting 5? 20% of women and 3? 8% of men. The classical symptoms and signs of hypothyroidism may not be so obvious in the elderly, and a high degree of clinical suspicion is necessary. Elderly hypothyroid patients may have less weight gain, cold intolerance and muscle cramps, and the hypothyroidism can be easily overlooked in these patients who also have a higher prevalence of other chronic illnesses, use of medications and cognitive change than their younger counterparts. In the aged, psychiatric symptoms may dominate, with most texts on psychogeriatrics listing hypothyroidism as a cause for depression, delirium and dementia. The effects on the cardiovascular system can be a major problem and include bradycardia, hypertension, dyslipidaemia, ischaemic heart disease, and pericardial effusions. Another diagnostics problems could represents euthyroid sick syndrome, common in critically ill seniors, and subclinical hypothyroidism. Treatment of the hypothyroidism in the elderly patients should be careful and closely monitored. Whether or not to treat patients with subclinical hypothyroidism is still debated and treatment decisions should be made on an individual basis.
Poruchy štítné žlázy jsou nejčastěji se vyskytujícími endokrinopatiemi v graviditě. Spektrum onemocnění štítné žlázy v graviditě se podstatně neodlišuje od tyreopatií vznikajících mimo tohoto období. Klinický průběh některých z nich však může být těhotenstvím modifikován. Některé tyreopatie jsou ale s těhotenstvím nebo s poporodním obdobím asociovány, nebo se v tomto období poprvé manifestují. Cílem téhle studie bylo ohodnotit tyroidální status těhotných žen bez anamnézy nebo klinických známek tyreopatie. Typ studie: Jednorázová průřezová studie. Název a sídlo pracoviště: III. interní klinika FNLP, Košice. Soubor a metodika: Vyšetřili jsme 76 gravidních žen ve věku 34,46 ± 5,34 let. Vyšetřovací protokol zahrnoval důkladnou anamnézu, fyzikální vyšetření a stanovení koncentrací TSH, fT4 a anti-TPO. Výsledky: V sledovaném souboru byla koncentrace TSH 2,78 ± 1,25 mIU/ml. Ze 76 žen mělo 5 (6,58 %) koncentrace TSH nad 5,0 mIU/ml a další dvě (2,63 %) měly koncentrace TSH v hraničním pásmu. Koncentrace fT4 v sledovaném souboru byla 15,02 ± 3,61 pmol/l, koncentrace anti-TPO protilátek byla 43,28 ± 15,75 IU/ml, přičemž 17 žen (22 %) mělo koncentrace anti-TPO nad 25 IU/ml. Závěr: Onemocnění štítné žlázy jsou nejčastějšími endokrinopatiemi a podle některých údajů postihují téměř třetinu evropské populace a jsou asi pětkrát častější u žen než u mužů, přičemž velmi často postihují ženy ve fertilním věku. V klinické praxi je na onemocnění štítné žlázy u žen třeba myslet a v případě potřeby screeningově vyšetřit funkci štítné žlázy.
Disorders of the thyroid gland are the most common endocrinopathies in the gravidity. The spectrum of thyroid diseases in the pregnancy is not different from the diseases that affect the thyroid outside this period of life. However, clinical manifestations of thyreopaties can be modified by gravidity. Some thyreopaties are associated with gravidity or post partum period, or become manifest in this periods for the first time. The aim of this study was to assess thyroidal status of healthy pregnant women without history or clinical signs of thyreopathy. TYPE OF THE STUDY: One-time cross-sectional study. SETTING: 3rd internal clinic FNLP, Kosice. METHODS: We examined 76 pregnant women (mean age 34.46 +/- 5.34 years). The protocol included medical history, physical examination and assessment of TSH, fT4 and anti-TPO concentrations. RESULTS: The mean concentration of TSH was 2.78 +/- 1.25 mlU/ml. We found TSH concentration over 5.0 mlU/ml in 5 participants (6.58%), TSH levels in the borderline range between 4.0-5.0 mlU/ml had another 2 pregnants (2.63%). fT4 concentration was 15.02 +/- 3.61 pmol/l. The mean anti-TPO concentration was 43.28 +/- 15.75 IU/ml. 17 pregnant women (22%) had anti-TPO concentration over 25 IU/ml, which is the level that indicates autoimmune thyroiditis. CONCLUSIONS: Thyreopathies are the most common endocrinopathies in the population and there is the evidence that almost one third of European population is affected from diseases of thyroid gland, predominantly women in fertile age. In the clinical praxis it is essential to think of thyroid disorders and in the case of need screening of the thyroid function.
Cíl: Cílem autorů bylo tyreologicky vyšetřit a porovnat matky, kterým se narodilo dítě s velkou vrozenou vývojovou vadou (VVV) a matky, kterým se narodil zdravý novorozenec. Typ studie: Jednorázová průřezová studie. Název a sídlo pracoviště: III. interní klinika FN LP, Košice. Metodika: Vyšetřili jsme 43 matek, kterým se narodilo dítě s VVV a 76 matek s fyziologickými novorozenci. Vyšetřovací protokol zahrnoval důkladné anamnestické a základní fyzikální vyšetření, ultrazvukové vyšetření štítné žlázy, stanovení fT4, TSH a anti-TPO protilátek a porovnání porodní délky a hmotnosti novorozenců. Výsledky byli zpracovány statisticky pomocí programů StatsDirect 2.6.2 a MS Excel 2000. Výsledky: Celkový objem štítné žlázy byl signifikantně vyšší ve skupině s VVV než v kontrolní skupině (p<0,001). Porodní hmotnost i porodní délka byly ve skupině s VVV signifikantně nižší než v kontrolní skupině (p<0,0001 a p<0,001). Rozdíly mezi ostatními sledovanými parametry nebyly statisticky významné. Závěr: Choroby štítné žlázy matky se pravděpodobně spolupodílejí na vzniku VVV novorozenců, i když přímá asociace mezi autoprotilátkami proti štítné žláze a vznikem vrozených malformací dosud nebyla popsána
The aim: The aim of this study was to compare thyroidal status of mothers who delivered newborns with morphological congenital malformations and mothers with healthy newborns. Type of the study: One-time cross-sectional study. Setting: 3rd internal clinic FN LP, Košice. Methods: We examined 43 mothers with newborns born with congenital malformation and 76 mothers with healthy newborns. The protocol included anamnesis, basic physical examination, ultrasonography of the thyroid, assessment of the mothers’ plasma fT4, TSH and anti-TPO levels, and comparison of the birth weight and birth length of the newborns. The results were statistically processed by PC programs StatsDirect 2.6.2 and MS Excel 2000. Results: The thyroid volume was significantly greater in mothers with newborns with congenital malformation as in the control group (p<0.001). The birth weight and birth length was significantly lower in newborns with malformations (p<0.0001 resp. p<0.001). We found no differences in the plasma levels of fT4, TSH and anti-TPO between these groups. Conclusion: Thyroid disease of the mother can contribute to the congenital malformations of the newborn although there was found no direct association between mothers’ thyroid autoantibodies and creation of congenital malformations of the child, yet.
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza komplikace MeSH
- autoprotilátky analýza MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci štítné žlázy diagnóza komplikace MeSH
- plošný screening využití MeSH
- průřezové studie MeSH
- vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality etiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem autorů bylo tyreologicky vyšetřit a porovnat matky, kterým se narodilo hypotrofické dítě, a matky, kterým se narodil zdravý novorozenec. Typ studie: Jednorázová průřezová studie. Název a sídlo pracoviště: III. interní klinika FN LP, Košice. Metodika: Vyšetřili jsme 56 matek, kterým se narodilo hypotrofické dítě a 76 matek s fyziologickými novorozenci. Vyšetřovací protokol zahrnoval důkladné anamnestické a základní fyzikální vyšetření, ultrazvukové vyšetření štítné žlázy, stanovení fT4, TSH a anti-TPO protilátek a porovnání porodní délky a hmotnosti novorozenců. Výsledky byly zpracovány statisticky pomocí programů StatsDirect 2.6.2 aMS Excel 2000. Výsledky: Celkový objem štítné žlázy byl signifikantně vyšší v skupině s výskytem hypotrofie novorozenců jako v kontrolní skupině (p<0,001). Porodní hmotnost i porodní délka byly v skupině s hypotrofií signifikantně nižší než v kontrolní skupině (p<0,0001 a p<0,0001). Matky s hypotrofickými novorozenci měly signifikantně vyšší koncentrace TSH (p<0,0001) než matky zdravých novorozenců. Koncentrace fT4 v porovnávaných skupinách nebyly signifikantní rozdíly. Závěr: Choroby štítné žlázy matky se pravděpodobně spolupodílejí na vzniku hypotrofie novorozenců.
The aim: The aim of this study was to compare thyroidal status of mothers who delivered newborns with hypotrophy and mothers with healthy newborns. Type of the study: One-time cross-sectional study. Setting: 3rd internal clinic FN LP, Košice. Methods: We examined 56 mothers with hypotrophic newborns and 76 mothers with healthy newborns. The protocol included anamnesis, basic physical examination, ultrasonography of the thyroid, assessment of the mother’s plasma fT4, TSH and anti-TPO levels, and comparison of the birth weight and birth length of the newborns. The results were statistically processed by PC programs StatsDirect 2.6.2 and MS Excel 2000. Results: The thyroid volume was significantly greater in mothers with hypotrophic newborns as in the control group (p<0.001). The birth weight and birth length was significantly lower in hypotrophic newborns (p<0.0001 resp. p<0.0001). Mothers with hypotrophic newborns had significantly higher TSH levels (p<0.0001) and higher anti-TPO levels (p<0.0001) as mothers in the control group. We found no differences in the fT4 levels in these groups. Conclusion: Thyroid disease of the mother can contribute to the hypotrophy of the newborns.
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza komplikace MeSH
- autoprotilátky analýza MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci štítné žlázy diagnóza komplikace MeSH
- placentární insuficience etiologie MeSH
- plošný screening metody využití MeSH
- průřezové studie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Súčasné odporúčania Národného cholesterolového edukačného programu pre liečbu dospelých jedincov s dyslipidémiami nemajú vekové limity, ale zdôrazňujú potrebu dôkladného fyzikálneho hodnoteni a stavu pacienta nad 65 rokov, pred zahájením hypolipemickej liečby. Mnoho štúdií, ktoré boli použité, nezahrňovalo staršie ženy, špeciálne ženy nad 80 rokov. Taktiež štúdie zahrňujúce seniorov potvrdili vysoké kardiovaskulárne riziko u probandov s vysokými, či nízkymi koncentráciami cholesterolu. Tento jav je označovaný ako strata schopnosti celkového cholesterolu "predvídať" kardiovaskulárne príhody. Hlavno u príčinou tohto javu, ktorý sťažuje identifikáciu vysokorizikových pacientov v staršej populácii je tzv. syndróm stareckej krehkosti. Na druhej strane, nízke koncentrácie HDL cholesterolu zostávajú najsilnejším prediktorom kardiovaskulárneho rizika a nestrácajú na svojej prediktívnej sile s postupom veku. Triacylglyceroly sú asociované s kardiovaskulárnym rizikom v populácii stredného veku. V štúdii, ktorej sa zúčastnili iba pacienti nad 65 rokov, boli koncentrácie triaclyglycerolov prediktívnym faktorom len u starších žien, nie u mužov.
The current guidelines of the National Cholesterol Education Programme for treatment of adults with hyperlipidemia do not have age limits but specify that thorough physical examination is necessary before lipid lowering therapy is initi ated in patients over 65 years of age. Many studies used to formulate these guidelines did not include older women, especially those older than 80 years. Numerous studies involving older participants reported high cardiovascular disease risk for subjects with high as well as with low cholesterol concentrations. This was interpreted as a loss of ability of total cholesterol to predict cardiovascular events. The main ca use of this phenomenon contributing to difficulties in identifying subjects at higher cardiovascular risk in older population is the frailty syndrome. On the other hand, low HDL cholesterol concentrations remain the most powerful predictor of cardiovascular risk and it does not loose any of its predictive power even with advancing age. Triglycerides are associated with cardiovascular risk in middle age cohorts. A study including participants over 65 years of age only showed triglycerides to be a powerful independent predictor of cardiovascular disease in women but not in men.
