• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Účel studie: Cílem naší původní práce je prověřit, zda náchylnost k neurotickým poruchám závisí na tom, jestli pacient vyplňuje dotazník před nebo po plánované operaci srdce, a následně zjistit, zda je u pacientů se srdečním onemocněním zaznamenávána vyšší náchylnost k neurotickým poruchám, než je tomu v celé populaci. Soubor a metody: Výzkum byl realizován na vzorku 70 pacientů Fakultní nemocnice v Plzni. Náchylnost k neurotickým poruchám byla měřena 48položkovým dotazníkem Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ). Výsledky: Na základě statistického šetření neprokazujeme statisticky významný rozdíl mezi náchylností k neurotickým poruchám měřené dotazníkem MHQ před a po plánované operaci srdce (p-hodnota příslušného testu byla větší než 0,05 ve všech škálách). Získaná data dále ukazují, že náchylnost k neurotickým poruchám je významným prediktorem srdečního onemocnění, když sledovaní pacienti dosahují celkového skóre MHQ 33,77±11,10 ve srovnání s normou pro celou populaci, která je 24,8±11,4 (p-hodnota příslušného testu byla menší než 0,001). Zvláště významné rozdíly pak byly zaznamenány u škál měřících náchylnost k fobii, obsesi a depresi. Závěry: Prezentované výsledky ukazují, že dotazník MHQ měří náchylnost k neuroticismu jako osobnostní rys a prakticky nezohledňuje aktuální psychický stav pacienta ovlivněný například obavami z plánované operace. Dále bylo zjištěno, že pacienti se srdečním onemocněním vykazují vyšší náchylnost k fobii, depresi a obsesi, než je tomu u celé populace.

The aim of the study: The aim of our initial study was to investigate whether predisposition to neurotic disorders is depended on whether the patient completed the questionnaire before or after planned heart surgery, and to subsequently determine whether patients with heart disease were more susceptible to neurotic disorders than the general population. Material and methods: A survey was conducted on a group of 70 patients at the University Hospital in Plzen. Fortyeight-item Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ) was used to measure the predisposition to neurotic disorders. Results: This survey did not show a statistically significant difference between the predisposition to neurotic disorders measured by the MHQ questionnaire before and after planned heart surgery (the p-value of the appropriate test was higher than 0.05 in all scales). The data showed that predisposition to neurotic disorders was a significant predictor of heart disease when the patients reached total score of MHQ of 33.77 ± 11.10 in comparison with 24.8 ± 11.4 which is the value reported for whole population (the p-value of the appropriate test was lower than 0.001). Especially significant differences were observed in the scales measuring predisposition to phobic anxiety, depression and obsessive behavior. Conclusions: The results indicated that the MHQ questionnaire measured predisposition to neuroticism as a personality trait and virtually ignored the actual psychological state of the patient which may have been affected, e.g. by concerns about the planned operation. Moreover, it was found that patients with heart disease exhibit significantly higher predisposition to phobic anxiety, depression and obsessive behavior than are reported for whole population.

• MeSH
• deprese MeSH
• dospělí MeSH
• fobie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• náchylnost k nemoci MeSH
• nemoci srdce * chirurgie   komplikace   psychologie   MeSH
• neurotické poruchy * epidemiologie   MeSH
• obsesivní chování MeSH
• pooperační období MeSH
• předoperační období MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl studie: Analýza kvality života před propuštěním a po propuštění z intenzivní péče. Typ studie: Prospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště: Resuscitační oddělení anesteziologicko-resuscitační kliniky fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Kvalita života před přijetím a jeden rok po propuštění z intenzivní péče byla hodnocena dotazníky EuroQoL-5D a State Trait Anxiety Inventory. Ke statistickému hodnocení byly užity Wilcoxonův test, chí2 test a Fisherův exaktní test s hladinou významnosti p < 0,05. Krokovou logistickou regresí byla hodnocena závislost změn jednotlivých dimenzí kvality života na věku, na závažnosti stavu při přijetí, na délce hospitalizace, na délce umělé plicní ventilace, na stupni orgánové dysfunkce a na předchozí kvalitě života. Studie byla schválena etickou komisí fakultní nemocnice. Výsledky: Dotazníky byly zaslány 483 pacientům, odpovědělo 194 nemocných (41,2 %). Jeden rok po propuštění došlo ke zhoršení mobility o 20,1 %, ke snížení péče o vlastní osobu o 28,9 %, k poklesu běžných aktivit o 39,2 %, ke zvýšení bolesti o 44,8 % a k nárůstu úzkostných stavů o 29,9 %. Zvýšení úzkosti po propuštění u mužů (o 37,4 %) i u žen (o 21,1 %) bylo prokázáno rovněž dotazníkem State Trait Anxiety Inventory. Všechny uvedené změny byly významné (p < 0,0001). Nezávislými prediktory zhoršení některých dimenzí kvality života jeden rok po propuštění byly vyšší věk, délka hospitalizace, délka umělé plicní ventilace a přítomnost bolesti a úzkosti již před přijetím do intenzivní péče. Závěr: Hospitalizace v intenzivní péči byla po jednom roce od propuštění spojena se zhoršením kvality života ve všech hodnocených aspektech. Kvalita života po propuštění z intenzivní péče byla ovlivněna věkem, délkou hospitalizace, délkou umělé plicní ventilace a předchozí kvalitou života.

Objective: Assessment of the quality of life one year after ICU discharge. Design: Prospective observational study. Setting: Dept. of Anesthesiology and Intensive Care Medicine of University Hospital. Materials and methods: Quality of life before admission and one year after discharge from the ICU was assessed by EuroQoL-5D and State Trait Anxiety Inventory questionnaires. The Wilcoxon signed-rank test, χ2 and Fisher’s exact test were used for statistical analysis with p < 0.05 considered statistically significant. Stepwise logistic regression analysis was performed to evaluate the dependence of the single dimensions of quality of life on age, severity of the condition on admission to the ICU, length of ICU stay, length of mechanical ventilation, level of organ dysfunction and previous quality of life. Results: The questionnaires were sent to 483 patients of whom 194 (41.2%) responded. At one year from discharge all the dimensions of the EuroQoL-5D deteriorated. Mobility deteriorated by 20.1%, self-care deteriorated by 28.9%, daily activities deteriorated by 39.2%, pain by 44.8% and the feelings of anxiety by 29.9%. Increased anxiety in men (37.4%) and in women (21.1%) was confirmed by using the State Trait Anxiety Inventory questionnaire. All the mentioned changes were significant (p < 0.0001). Independent predictors of worsening of the quality of life were age, length of ICU stay, length of mechanical ventilation and presence of pain and anxiety before ICU admission. Conclusion: The stay on the ICU was associated with deterioration of the quality of life in all the evaluated aspects at one year after discharge. Quality of life after the discharge from the ICU was influenced by age, length of ICU stay, length of mechanical ventilation and previous quality of life.

• Klíčová slova
• EuroQoL-5D –, State Trait Anxiety Inventory (STAI) –, post -traumatická stresová porucha (PTSD),
• MeSH
• bolest MeSH
• činnosti denního života MeSH
• dospělí MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• péče o sebe MeSH
• posttraumatická stresová porucha etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři MeSH
• syndrom dechové tísně prevence a kontrola   MeSH
• úzkost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nemocniční oddělení * MeSH
• psychologie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V této původní práci byla zkoumána dispozice k neuroticizmu u pacientů, kteří prodělali kardiologické onemocnění a toho času se nacházeli ve stádiu rekonvalescence. Byly zkoumány dvě, z hlediska anamnézy a sociodemografických charakteristik, srovnatelné skupiny mužů ze zařízení Fakultní nemocnice Plzeň (n = 130) a Höhenklinik Bischofsgrün v Německu (n = 84). Obě zařízení se významně odlišují v pojetí doléčovacího programu, což může mít vliv na psychický stav pacientů. Použili jsme 48položkový dotazník Middlesex Hospital Questionnarie (MHQ) sloužící ke zjištění dispozic k neuroticizmu jako celku a také k dispozici k jednotlivým kategoriím (k úzkosti, fobii, obsesi, somatizaci, depresi a disociačně konverzní neurotické poruše). Na základě statistického šetření neprokazujeme signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami pacientů v celkovém skóre náchylnosti k neurotickým poruchám. Nalezli jsme však signifikantní rozdíly v kategoriích dispozice k depresi, somatické projekci a obsedantnímu chování.

This research explored neurotic disposition in patients who had suffered from cardiological disease and were in recovery. The study examined the personal history and socio-demographic characteristics of two groups of men; one from the Faculty Hospital Pilsen (n = 130) and the other from the Höhenklinik Bischofsgrün in Germany (n = 84). The establishments differ significantly in their approach to sequential therapy which can in turn affect the psychological state of the patient. We used the 48-question Middlesex Hospital Questionnaire (MHQ) to determine neurotic disposition as a whole as well as disposition to specific categories of illness (anxiety, phobia, obsession, somatization, depression and dissociate converse disorder). Statistical analysis showed there was no significant difference between the two groups of patients with regards to overall neurotic disposition. We did, however, find significant differences in the disposition of patients to the specific categories of depression, somatic projection and obsessive behaviour.

• Klíčová slova
• Middlesex Hospital Questionnarie, neuroticizmus, kardiologické onemocnění,
• MeSH
• deprese MeSH
• depresivní poruchy diagnóza   epidemiologie   MeSH
• ischemická choroba srdeční psychologie   rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• muži MeSH
• neurotické poruchy diagnóza   epidemiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• psychosomatické poruchy diagnóza   epidemiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• úzkostné poruchy diagnóza   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Článek se zabývá psychickým zpracováním a prožíváním intenzivní péče u pacientů s ohrožením vitálních funkcí. Cílem tohoto článku je informovat psychologickou veřejnost o nutnosti psychologické péče pro jedince, kteří prošli bojem a strachem o vlastní život při traumatických událostech. Dle našeho výzkumu si tito jedinci zasluhují odbornou pomoc, aby jejich návrat do běžného života byl optimální a mohli se po prožitém traumatu seberealizovat.

The article deals with mental processing and experiencing of the intensive care by patients with threatened vital functions. The aim of the article is to inform colleagues from the field of psychology about the necessity of psychological care for patients who fought and feared for their life during traumatizing events. According to our research, these people deserve professional psychological care in order to safely return to everyday life and to be able to self-realize themselves after the trauma.

• MeSH
• amnézie etiologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizovaní pacienti * psychologie   MeSH
• kritický stav * psychologie   MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * psychologie   MeSH
• polytrauma * psychologie   MeSH
• posttraumatická stresová porucha * etiologie   komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• senioři MeSH
• sociální chování MeSH
• umírající * psychologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH