Cíle: Zpracování souboru konsekutivních pacientů podstupujících extrakci implantabilního elektronického kardiologického přístroje z jakékoliv indikace. Posouzení základních demografických dat, úspěšnosti extrakce, počtu komplikací a mortality v čase, určení prediktorů mortality. Metodologie: Do souboru byli zařazeni prospektivně všichni pacienti, u kterých byla provedena extrakce přístroje či elektrod v letech 2017-2020. Základními sledovanými parametry byly demografické údaje, stáří přístroje, typ přístroje, metoda extrakce a jednoměsíční a jednoroční mortalita, zjišťovaná telefonickým průzkumem. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 172 pacientů, 59,3 % indikací k extrakci bylo z důvodu infekce systému. Úspěšnost extrakce (plná klinická i radiologická) dosáhla 92 %, jednoměsíční mortalita 6,4 %, jednoroční 14,5 %. Průměrné stáří zavedených systémů bylo 7,4 roku. Závěr: Perkutánní extrakce elektrod je etablovanou metodou, dosahující v našich podmínkách bezpečnosti i účinnosti srovnatelné s velkými evropskými centry. Nutnou podmínkou bezpečného provádění extrakcí je urgentní dostupnost kardiochirurga a dostatečný počet výkonů, zajišťující adekvátní trénink personálu.
Aims: Objective of this study is to register data and trends in population of patients indicated for lead extraction or complete system removal. Basic demographic data, extraction success rate as well as complications, mortality, and its predictors were collected. Methodology: Prospectively collected consequent patients indicated to lead extraction or system removal from our centre were included. Data regarding demography, device age, device type, extraction method and one month and one year mortality were collected. Outcomes: 172 patients were enrolled between years 2017-2020. 59.3% patients were indicated because of cardiac system infection. Success rate (full clinical and radiological) reached 92%, one month mortality 6.4%, one year mortality 14.5%. Explanted systems were 7.4 years old in average. Conclusion: Percutaneous lead extraction is an established method, which is in our conditions safe and effective as in large European centres. Urgent cardiac surgery availability as well as adequate number of performed procedures are necessary safety precautions.
- Klíčová slova
- endokarditida spojená s implantabilním přístrojem, extrakce elektrod, laserová extrakce,
- MeSH
- defibrilátory implantabilní * škodlivé účinky MeSH
- endokarditida etiologie MeSH
- kardiostimulátor * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- odstranění implantátu * metody mortalita MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kardiostimulátory, implantabilní kardiovertery-defibrilátory a přístroje pro srdeční resynchronizační terapii jsou potenciálně život zachraňující léčbou u řady srdečních onemocnění, ale nejsou bez rizika. Nejvíce znepokojující je riziko infekce srdečních implantabilních elektronických zařízení (CIED), která je spojena s významnou morbiditou, zvýšenou nutností hospitalizace, zkrácením přežití a zvýšenými náklady na zdravotní péči. Doporučené preventivní postupy, jako je podávání intravenózních antibiotik před implantací, jsou dobře známy. Zůstávají nejasnosti ohledně úlohy různých preventivních, diagnostických a léčebných opatření, jako jsou kožní antiseptika, aplikace antibiotik do kapsy přístroje, antibakteriální obálky, prodloužené podávání antibiotik po implantaci a další. Doporučení týkající se použití nových alternativ implantabilních zařízení, u nichž se očekává, že budou méně náchylné k infekcím, a nových perorálních antikoagulancií jsou rovněž omezená, stejně jako definice minimálních požadavků na kvalitu péče implantačních center, erudice operatérů a počtu výkonů. Navíc chybí dokument o mezinárodním konsenzu ohledně léčby infekcí CIED. Rozpoznání těchto témat, šíření výsledků důležitých randomizovaných studií zaměřených na prevenci infekce CIED a pozorované rozdíly v řešení infekcí souvisejících s implantabilními přístroji, které byly zjištěny v celosvětovém průzkumu European Heart Rhythm Association, poskytlo silnou motivaci k vytvoření mezinárodního konsenzuálního dokumentu s použitím nejmodernějších poznatků vědy z roku 2019 týkajících se posuzování rizik, prevence, diagnostiky a léčby infekcí CIED.
Pacemakers, implantable cardiac defibrillators, and cardiac resynchronization therapy devices are potentially life- -saving treatments for a number of cardiac conditions, but are not without risk. Most concerning is the risk of a cardiac implantable electronic device (CIED) infection, which is associated with significant morbidity, increased hospitalizations, reduced survival, and increased healthcare costs. Recommended preventive strategies such as administration of intravenous antibiotics before implantation are well recognized. Uncertainties have remained about the role of various preventive, diagnostic, and treatment measures such as skin antiseptics, pocket antibiotic solutions, anti-bacterial envelopes, prolonged antibiotics post-implantation, and others. Guidance on whether to use novel device alternatives expected to be less prone to infections and novel oral anticoagulants is also limited, as are defi -nitions on minimum quality requirements for centres and operators and volumes. Moreover, an international con-sensus document on management of CIED infections is lacking. The recognition of these issues, the dissemination of results from important randomized trials focusing on prevention of CIED infections, and observed divergences in managing device-related infections as found in an European Heart Rhythm Association worldwide survey, provided a strong incentive for a 2019 International State-of-the-art Consensus document on risk assessment, prevention, diagnosis, and treatment of CIED infections.
- Klíčová slova
- srdeční implantáty,
- MeSH
- antiinfekční látky aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- endokarditida diagnóza etiologie patofyziologie prevence a kontrola terapie MeSH
- implantované elektrody MeSH
- infekce * diagnóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- kardiologické zobrazovací techniky klasifikace MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- kardiovaskulární chirurgické výkony škodlivé účinky MeSH
- kontrola infekčních nemocí metody MeSH
- lidé MeSH
- odstranění implantátu metody ošetřování MeSH
- protézy a implantáty * MeSH
- replantace MeSH
- riziko MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři popisují případ pacientky s ambulantně prodělaným subakutním srdečním infarktem. Následná mechanická komplikace infarktu – pseudoaneurysmatem krytá ruptura laterální stěny levé komory – vedla k vývoji akutní kardioembolizační cévní mozkové příhody při uvolnění trombu s dutiny pseudoaneurysmatu. Mozková příhoda byla řešena intravaskulární trombolýzou a následná diagnóza etiologie iktu pomocí echokardiografi e a magnetické rezonance srdce vedla ke včasné kardiochirurgické operaci – resekci pseudoaneurysmatu a lineární sutuře stěny levé komory.
The authors report the case of a female patient developing a subacute myocardial infarction. A subsequent mechanical complication of the event – rupture of the left ventricular lateral wall overlapped by a pseudoaneurysm – led to the development of acute embolizing stroke with thrombus release from the pseudoaneurysmal cavity. The stroke was managed by intravascular thrombolysis, and the diagnosis of stroke diagnosis established subsequently by echocardiography and magnetic resonance imaging resulted in timely cardiac surgery with pseudoaneurysm resection and linear suture of the left ventricular wall.
- Klíčová slova
- Pseudoaneurysma levé komory,
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- echokardiografie MeSH
- infarkt myokardu komplikace MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- nepravé aneurysma chirurgie patofyziologie MeSH
- ruptura srdce MeSH
- senioři MeSH
- srdeční komory patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Katetrizační ablace kavotrikuspidálního isthmu (KTI) se stala metodou první volby léčby osob s typickým flutterem síní. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů (n = 61) po radiofrekvenční (RF) ablaci KTI pro permanentní flutter síní a s dysfunkcí levé komory (ejekční frakce levé komory (EF LK) ? 50 %). Pozorovali jsme efekt RF ablace na srdeční rytmus a vývoj EF LK po minimálně 3 měsících od výkonu, v závislosti na tíži systolické dysfunkce LK a přítomnosti strukturálního onemocnění srdce. Výsledky: U 51 (83,6 %) pacientů se udržoval sinusový rytmus (SR) – 30 mělo trvale sinusový rytmus (49,2 %) a 21 SR s paroxyzmální fibrilací síní (FS) (34,4 %). U 5 nemocných (8,2 %) se výkon opakoval pro recidivu flutteru síní. Průměrná EF LK vzrostla z původních 37,8 ± 9,9 % na 43,5 ± 11,4 % (vzestup o 15 % v rámci celkového souboru, p = 0,001), přičemž u skupiny s udržujícím se SR byl vzestup EF LK ještě výraznější (18,8 %, p < 0,001). U nemocných s neischemickou kardiomyopatií byl vzestup EF LK v průměru 19,7 % (p = 0,01), oproti 12,2 % (p = 0,066) u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (pacienti po PCI či CABG). Závěr: Katetrizační ablace je efektivní nefarmakologickou léčbou typického flutteru síní, nicméně u relativně velkého procenta pacientů přetrvává po RF ablaci fibrilace síní (převážně její paroxyzmální forma). V našem souboru došlo k signifikantnímu vzestupu EF LK s odstupem po provedeném výkonu. Vyšší průměrný vzestup EF LK jsme pozorovali u pacientů s těžkou dysfunkcí LK, naproti tomu ve skupině osob s EF LK > 35 % bylo vyšší procento osob s přetrvávajícím sinusovým rytmem. Větší efekt na systolickou funkci levé komory byl pozorován u nemocných s neischemickou kardiomyopatií oproti pacientům s ischemickou chorobou srdeční.
Introduction: Catheter ablation of cavotricuspid isthmus (CTI) has become the first line therapy in patients (pts) with typical atrial flutter. Methods: Retrospective analysis of patients (n = 61) with permanent typical atrial flutter and systolic dysfunction of left ventricle (left ventricular ejection fraction (LVEF) ? 50 %). All patients underwent catheter ablation of CTI and the effect of ablation on cardiac rhythm and LVEF after a minimum of 3 months follow-up was analysed with respect to the degree of LV systolic dysfunction and presence of structural heart disease. Results: Sinus rhythm (SR) was observed in 51 pts (83.6 %), with 30 only having SR (49.2 %) and 21 having SR with paroxysmal atrial fibrillation (34.4 %). In 5 pts (8.2 %) we repeated the ablation for recurrence of typical atrial flutter. The mean LVEF after the procedure increased from 37.8 ± 9.9 % to 43.5 ± 11.4 % (by 15 % in the whole group, p = 0.001), in subgroup with SR, the increase of LVEF was 18.8 % (p < 0.001). In patients with nonischaemic cardiomyopathy the increase was 19.7 % (p = 0.01) compared to 12.2 % (p = 0.066) in those with ischaemic heart disease (patients who underwent PCI or CABG). Conclusions: Catheter ablation of CTI is an effective nonpharmacological therapy of typical atrial flutter, but a relatively large proportion of patients develop atrial fibrillation (especially its paroxysmal form) during follow-up. The LVEF significantly improved after ablation. A higher increase was observed in patients with severe LV systolic dysfunction. By contrast, a larger proportion of patients remained in sinus rhythm in the subgroup with LVEF > 35 %. A more pronounced effect on systolic function of LV was observed in subjects with nonischaemic cardiomyopathy, compared to patients with ischaemic heart disease.
- MeSH
- antiarytmika terapeutické užití MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory diagnóza komplikace terapie MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- fibrilace síní komplikace terapie MeSH
- flutter síní diagnóza komplikace terapie MeSH
- kardiomyopatie klasifikace komplikace terapie MeSH
- katetrizační ablace metody využití MeSH
- lidé MeSH
- převodní systém srdeční účinky léků MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
