AIMS: The concept of prehabilitation, defined as interventions aimed at enhancing a patient's functional capacity prior to an impending physiological stressor, may contribute to reduced postoperative morbidity and mortality. The study's goal is to verify or refute the feasibility of a prehabilitation programme for two diagnostic patient groups during neoadjuvant chemo(radio)therapy, which is prescribed before the scheduled surgical procedure. This is a single group study design, with all patients enrolled receiving the intervention. METHODS: This is an interventional feasibility study of a prehabilitation programme in the form of physical training conducted at home. The training consists of progressively dosed walking and strength exercises for selected muscle groups. Data will be monitored telemetrically and also through telephone contact with participants. Primary outcomes include: the percentage of patients interested in participating in the study out of all patients indicated for neoadjuvant therapy at University Hospital Ostrava during the observed period, the percentage of patients who complete the prehabilitation programme until the date of surgery and individual patient compliance. Secondary outcomes include physical fitness parameters obtained from cardiopulmonary exercise testing, grip strength measured by a dynamometer, changes in body composition, EORTC QLQ-C30 quality of life questionnaire, and a questionnaire on the subjective perception of the exercise programme. Both primary and secondary outcomes will be compared between study arms (two diagnostic groups). The study is registered at ClinicalTrials.gov, ID: NCT05646043. CONCLUSION: The results of this study can serve as a foundation for larger, multicentre, controlled studies in the future.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Pacienti po mozkových příhodách se potýkají s poruchami motoriky a jejího řízení. Jejich důsledkem dochází k omezení funkce a soběstačnosti a ke snížení kvality života. Náš výzkum ukazuje na využití zařízení Armeo Spring k hodnocení kvality pohybu. Posuzuje její souvislost s funkcí horní končetiny (HK) a s kvalitou života spojenou se zdravím (HRQoL). Cílem pilotní studie bylo zhodnocení vlivu terapie Armeo Spring na kvalitu pohybu HK, její funkci a změnu kvality života pacientů po absolvování lůžkové rehabilitace. Metodika: Prospektivní randomizovaná studie probíhala na lůžkové stanici KRTL FN Ostrava v dubnu až září 2022. Intervenční skupinu (IG) tvořilo šest osob (čtyři muži, dvě ženy, průměrný věk 67,33 ± 13,25 let), kontrolní skupinu (CG) tvořilo šest osob (čtyři ženy a dva muži, průměrný věk 65,33 ± 13,38 let). Hodnocení zahrnovalo dotazník kvality života EuroQoL EQ-5D-5L, kineziologický rozbor, hodnocení AGOAL (angl., česky Cíl A) na Armeo Spring, testování pomocí modifikovaného Frenchayského testu paže a soběstačnosti podle Barthelové. Doba denní terapie byla 120 minut, CG absolvovala 120 minut konvenční fyzioterapie a ergoterapie denně. IG pak 30 minut denně na Armeo Spring a 90 minut konvenční terapie po iktu. Celkový počet terapeutických sezení byl 10 až 12 po dobu 3 týdnů. Výsledky: IG dosáhla vyššího skóre ve třech z celkem čtyř sledovaných domén. U HRQoL jsme sledovali proměnnou EQ-5D index, kde dosáhla statisticky významného rozdílu IG. V rámci hodnocení parametrem HPR dosáhli probandi z IG většího zlepšení, které však není statisticky významné z důvodu malého počtu probandů. V hodnocení Modifikovaným Frenchayským testem paže pacienti v IG dosáhli statisticky významného rozdílu skóre. V Základním testu ADL podle Barthelové došlo ke statisticky významnému zlepšení u IG. Závěr: Funkční trénink na exoskeletu s antigravitační podporou HK vede k signifikantnímu zlepšení funkce končetiny a HRQoL Došlo i ke zvýšení přesnosti pohybu HK, přestože tento rozdíl nebyl statisticky signifikantní. Studie je východiskem pro další výzkum, který by měl pracovat s vyšším počtem probandů a podrobněji prozkoumat domény kvality života specifické pro populaci po iktu.
Background: Stroke patients are facing motor impairments which result in limited function, disability and decrease of the healthrelated quality of life (HRQoL). We introduce the use of Armeo Spring device as an assessment tool for movement quality. The aim of our pilot study was to assess the impact of Armeo Spring training on quality of upper limb (UL) movement and its linkage to HRQoL changes in stroke patients after rehabilitation. Methodology: Prospective randomized trial took place at the Department of Rehabilitation and Sports Medicine at University Hospital in Ostrava from April to September 2022. Intervention group (IG) consisted of six people (2 females, 4 males, mean age 67,33 ± 13,25 years), control group (CG) consisted of six people (4 females, 2 males, mean age 65,33 ± 13,38 years). Assessments were comprised of EQ-5D-5L quality of life questionnaire, kinesiological assessment, AGOAL assessment on Armeo Spring device, modified Frenchay Arm Test, Barthel Index (activities of daily living). The average duration of therapy was 120 minutes daily (CG 120 min conventional treatment), (IG 30 min Armeo Spring + 90 min conventional treatment). The total sum of therapeutic sessions was 10 to 12 during 3 weeks. Results: IG reached significantly higher scores in 3 of total 4 variables. Health-related quality of life was measured by EQ-5D-5L system. IG obtained significantly higher score in EQ-5D index. In the AGOAL assessment, participants from IG performed larger improvement, although the difference was not statistically significant due to small number of participants. In the Modified Frenchay Arm Test and in the Barthel Index participants in the IG showed significantly higher progress. Conclusion: The functional task-oriented training with anti-gravitational support led to significant improvement in UL function and perceived HRQoL. Progress in movement accuracy was higher in the IG, although it was not statistically significant. These outcomes of our pilot study form the base and implications for our future research which should work with larger sample and focus more profoundly on specific HRQoL domains in population of stroke survivors.
Výskyt bolestí zad u dětí je méně častý než u dospělých, novější literární odkazy poukazují na relativně vysokou incidenci s tím, že jen část pacientů vyhledá lékařskou péči. Alarmující jsou zjištění, že incidence bolestí zad především v bederní oblasti je na vzestupu. Většinu případů bolesti zad dětí řadíme do skupiny tzv. funkčních bolestí, kdy za příčinou obtíží nestojí příčiny organické, ale většinou svalové dysbalance a dlouhodobé přetěžování. Příčinou těchto stavů je především špatný životní styl. Neřešení příčin potíží u této kategorie dětských pacientů představuje riziko zhoršení problémů v dospělém věku.
The occurrence of back pain in children is less frequent than in adults, newer literature references point to a relatively high incidence, with only a part of patients seeking medical care. Alarming are the findings that the incidence of back pain, especially in the lumbar region, is on the rise. Most cases of children's back pain are classified as functional pain, when the cause of the problem is not organic, but mostly muscle imbalance and long-term overuse. The cause of these conditions is primarily a bad lifestyle. Failure to address the causes of problems in this category of pediatric patients poses a risk of worsening problems in adulthood.
- MeSH
- konzervativní terapie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lumbalgie terapie MeSH
- radikulopatie * terapie MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Pooperační výsledky jsou v přímé souvislosti s úrovní předoperační kardiopulmonální zdatnosti. Zlepšení kondice může vést k redukci pooperačních komplikací, mortality, délky hospitalizace a zvýšení kvality života pacientů. Prehabilitaci lze definovat jako soubor intervencí, které jsou součástí předoperační péče o pacienta a jejichž úkolem je snížení perioperačního rizika, zlepšení rekonvalescence a dosažení lepších pooperačních výsledků. Tento intenzivně se rozvíjející obor se nyní těší vážnému vědeckému a klinickému zájmu. Objevuje se řada důkazů potvrzujících efektivitu tohoto přístupu. Bylo prokázáno, že prehabilitace může vést ke zlepšení kardiopulmonální zdatnosti a k nižší pooperační morbiditě. Základním kamenem prehabilitace je fyzický trénink sestávající z aerobního cvičení a posilování. V současnosti jsou preferovány multimodální intervence a prehabilitační programy jsou často doplněny o nutriční a psychologickou podporu. Prehabilitace se uplatní v elektivní chirurgii a měla by být zahájena ihned po stanovení diagnózy. Prehabilitační program lze vykonávat doma nebo v nemocnici pod dohledem zdravotníků. S cílem dosažení maximální efektivity by prehabilitační programy měly být individualizovány. Programy by měly zohledňovat diagnózu, věk, komorbidity, úroveň fyzické aktivity v předchorobí, sociální postavení a záliby pacienta. Stále není jasné, jaký je optimální prehabilitační program ve smyslu frekvence, délky trvání, intenzity cvičení. Velmi efektivním se jeví intervalový trénink ve vyšších intenzitách. Aby se prehabilitace stala pevnou součástí klinické praxe, bude potřeba nalézt odpovědi na celou řadu otázek a přinést přesvědčivější důkazy o její efektivitě. V současnosti probíhá řada velkých randomizovaných studií, které mohou k tomuto přispět.
Cardiopulmonary fitness impacts upon post-operative outcomes. Improved fitness may lead to a reduction in postoperative morbidity, mortality, reduced length of stay and improvements in patients' quality of life. Prehabilitation can be defined as a group of interventions undertaken prior to a surgical procedure, with the aim of reducing peri-operative risk, improving post-operative recovery and outcomes. This is an evolving field which is generating significant scientific and clinical interest. There is growing evidence demonstrating the effectiveness of this approach. It has been proven that prehabilitation could lead to improvement in cardiopulmonary fitness and reduction of postoperative morbidity. Physical exercise composed of aerobic and strengthening exercise is a mainstay of prehabilitation. Multimodal interventions are preferred nowadays and therefore these programmes are commonly enhanced by nutritional and psychological support. Prehabilitation has its place in elective surgery and should be commenced immediately after diagnosis is made. It can be home-based or within hospitals under supervision. Prehabilitation programmes should be individualised, based on patient's diagnosis, age, comorbidities, background physical activity and social circumstances in order to achieve the highest possible effectivity of the programmes. It remains unclear as to what the optimal programme looks like in terms of frequency, length and intensity of exercise. High-intensity interval training has been shown to be highly effective. There is a need to answer many questions and bring more substantial evidence of prehabilitation effectivity before this can become part of a routine clinical care. There are several ongoing large randomised clinical in prehabilitation that can help address this knowledge gap.
- Klíčová slova
- kardiopulmonální zdatnost,
- MeSH
- chirurgická onkologie MeSH
- fyzioterapie v předoperační přípravě * MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- předoperační péče MeSH
- tělesná výkonnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace u pacientů po CMP. Cílem naší randomizované intervenční studie je zhodnotit přídatný efekt robotické rehabilitace chůze u pacientů v subakutní fázi ischemické CMP a porovnání s kohortou pacientů absolvujících standardní (protokolem definovanou) ústavní rehabilitaci. Primárním sledovaným parametrem je úroveň funkční kategorizace chůze. Sekundárními sledovanými parametry jsou časové parametry chůze (10metrový test chůze, Timed Up and Go), změny tělesného složení, modifikovaná Rankinova škála, index Barthelové, balanční škála Bergové a dotazník Subjektivní hodnocení strachu z pádů. Radiologická substudie sleduje dynamiku vývoje strukturálních změn a atrofie mozkové tkáně pomocí MR. Metody: Prospektivní randomizovaná otevřená monocentrická studie zařazující pacienty do 6 týdnů od první ischemické CMP. Konvenční rehabilitací (fyzioterapie, ergoterapie a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny po dobu 60 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 200 min). Intervenční skupina navíc absolvuje roboticky asistovaný trénink chůze pomocí přístroje Lokomat 20–50 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 800 min). Sběr dat probíhá ve čtyřech časových obdobích: před zahájením intervence (T0), v polovině intervence (T1; 8. den), hodnocení po ukončení rehabilitace (T2; 15. den) a 3 měsíce po ukončení (T3).
Aim: Robot-assisted gait training represents a modern concept of neurorehabilitation in stroke patients. Our randomized interventional study aims to assess the additive effect of robot-assisted gait rehabilitation in subacute ischemic stroke patients and to compare its effect with patients undergoing standard institutional protocol-defined rehabilitation. The primary endpoint is the functional ambulation category. The secondary endpoints include gait time parameters (10 Meter Walk Test, Timed Up and Go), changes in body composition, modified Rankin scale, Barthel index, Berg balance scale, and a questionnaire Falls Efficacy Scale – International. Radiological sub-study evaluates the dynamics of brain structural changes and atrophy using MRI. Methods: This is a prospective randomized open monocentric study enrolling patients within 6 weeks from the onset of the firs ischemic stroke. Both groups are treated with conventional rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy and mechanotherapy) for 60 min 5 times a week, a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,200 min). The Lokomat group undergoes robot-assisted gait training using the interventional exoskeleton for 20-50 minutes 5 times a week for a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,800 min). Data collection takes place over four time periods: pre-intervention (T0), mid-intervention (T1; day 8), post-rehabilitation assessment (T2; day 15), and 3 months post-intervention (T3).
- Klíčová slova
- Lokomat,
- MeSH
- chůze MeSH
- lidé MeSH
- neurologické poruchy chůze rehabilitace MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: The paper analyses real-world data on cost of treatment in patients after stroke hospitalized in early rehabilitation units within comprehensive stroke centres in the Czech Republic. This is the first study of the kind in the Czech Republic, while such information is extremely rare worldwide. Stroke treatment witnessed a dramatic development in the last years, when the main progress was due to establishment of specialized (comprehensive) stroke units incorporating also early rehabilitation. There is a general agreement among clinicians that early rehabilitation is beneficial for patients after stroke. METHODS: Costs of early rehabilitation after stroke were calculated by the micro-costing method alongside a pragmatic study in three Czech hospitals. Patients were transferred to specialized early rehabilitation units usually on 7th to 14th day after stroke onset and received four hours of interprofessional rehabilitation per day. RESULTS: The analysis of data collected during the prospective observational research of 87 patients proved significant differences between patients. The average costs of hospitalization were determined to be CZK 5,104 (EUR 194) per one day of intensive rehabilitation in seriously affected patients early after stroke. These costs differed significantly between hospitals (p-value < 0.001); the structure of direct costs was quite stable, though. About 60% of these costs were due to nursing and overhead, while no more than 15% were consumed by therapists. CONCLUSIONS: The treatment of patients after stroke in specialized stroke units proved to be beneficial for the patients increasing the number of those re-integrated in family and community life.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- hospitalizace * MeSH
- lidé MeSH
- náklady a analýza nákladů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Hlavním cílem příspěvku je sledování testů soběstačnosti v časné fázi po cévní mozkové příhodě a vývoje jejich výsledků ve vztahu k tíži počátečního postižení pacientů. Pozornost je věnována hledání vztahu mezi rehabilitační léčbou a stavem pacientů rok po propuštění z oddělení včasné rehabilitace. Ve sledovaném souboru bylo 87 pacientů z akutních lůžkových rehabilitačních oddělení na třech různých místech České republiky. Jeden rok po propuštění bylo znovu testováno 29 z nich. Hodnoty testu soběstačnosti FIM (Functional Independence Measures) z kontrolního hodnocení statisticky významně (na hladině významnosti 0,05) korelovaly s tíží disability při přijetí na popisovaná rehabilitační lůžka. Pacienti s těžším postižením se zlepšili více než pacienti s postižením lehčím. Ke stejnému výsledku dospějeme při sledování vlivu počtu dnů, které uplynuly mezi vznikem iktu a přijetím na rehabilitační lůžka. Čím dříve byli pacienti přijati, tím většího zlepšení mohli dosáhnout (na hladině významnosti 0,05). Sledování vývoje funkčního stavu a zlepšování soběstačnosti je zcela zásadní pro indikaci rehabilitace a mapování jejích výsledků. V České republice bohužel stále ještě hledáme jednotná kritéria hodnocení disability a mnoho pacientů kvůli tomu prochází celým systémem rehabilitace bez jasného vedení.
The main objective of this paper is the study of patient self-sufficiency functional tests in the early rehabilitation stage of stroke, and their further development in relation to the initial disability severity. Attention is paid to the identification of links between the first weeks of early rehabilitation therapy and the patients' state one year after their discharge from the early rehabilitation ward. There were 87 patients in early rehabilitation wards in three different parts of the Czech Republic. One year after their discharge, 29 of them were tested again. The FIM (Functional Independence Measure) values from the follow-up check statistically significantly correlate with the severity of patients' functional disability at the time of admission one year ago (at the significance level of 0.05), more severe patients improved more than less severe ones. The same applies if we look at the effect of the number of days between the first onset of stroke and the admission to the early rehabilitation ward (at the significance level of 0.05). The sooner the patients were admitted, the bigger the improvement they could achieve. Monitoring of changes in the functional state and the self-sufficiency progress in stroke patients is crucial for rehabilitation indication and the tracking of its outcomes. In the Czech Republic, unfortunately, we still tend to look for unified criteria for disability evaluation, and many patients must pass through the rehabilitation system without clear guidance.
Kvalita života pacientů a náklady spojené s léčbou následků cévních mozkových příhod jsou jednou z důležitých otázek českého zdravotnictví. Včasná rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě má významný potenciál pro zlepšení kvality života pacientů a může přispět i k úspoře dlouhodobých společenských nákladů, které s tímto onemocněním a jeho následky souvisí. Ve třech iktových centrech v ČR byla provedena pragmatická longitudinální studie, která se zaměřila na nákladovou analýzu včasné rehabilitace po prodělání cévní mozkové příhody. Do studie bylo zahrnuto celkem 87 pacientů (29 z Prahy, 31 z Ústí nad Labem a 27 z Ostravy). Všem pacientům zařazeným do studie byla poskytnuta včasná rehabilitace nejpozději 70 dní po prodělání cévní mozkové příhody. Sběr dat probíhal souběžně se standardní péčí o pacienty na principu zdola nahoru. Rozdíly mezi jednotlivými poskytovateli spočívaly především v závažnosti stavu pacientů při přeložení z neurologických oddělení na lůžka včasné rehabilitace, délce hospitalizace, průměrných nákladech na hospitalizaci a do určité míry také na výsledcích rehabilitace (měřených pomocí skóre FIM). Analýza dat ukázala zlepšení klinických výsledků u všech skupin pacientů ve všech nemocnicích. Rozdíly v hospitalizačních nákladech byly způsobeny zejména rozdílnou délkou hospitalizace. Rozdíly v průměrných denních nákladech byly způsobeny výhradně léčebnými postupy a provozními zvyklostmi v jednotlivých nemocnicích.
Quality of life and costs related to stroke survivors are important issues for the Czech healthcare system. Early rehabilitation after stroke has a great potential to improve patients' quality of life as well as to contribute to saving long-term societal costs. A tri-centre pragmatic longitudinal study was focused on the economic analysis of early rehabilitation after stroke in hospitals in the Czech Republic. The research also revealed dissimilarities in procedures between the involved hospitals. The number of patients included in the study was 87 (Prague - 29, Ústí nad Labem - 31, Ostrava - 27). All of them were admitted to the early rehabilitation unit less than 70 days after stroke. Data were collected using the bottom-up method alongside the standard patient care. The inter-hospital differences manifested themselves mainly in the severity of the patients transferred from neurology to early rehabilitation wards, length of the hospitalization, average cost of the hospital stay, and to some degree also in the clinical outcomes (represented by the FIM scores). The analysis showed improvements in clinical outcomes in all groups and all hospitals. The differences in the costs of the hospitalization were caused predominantly by hospitalization length. The differences in the average one-day costs were caused only by particular hospitals' treatment procedures and operational processes.
The purpose of this prospective study was to determine whether the cost and cost-effectiveness of early rehabilitation after stroke are associated with the degree of initial disability. The data for cost calculations were collected by the bottom-up (micro-costing) method alongside the standard inpatient care. The total sample included 87 patients who were transferred from acute care to early rehabilitation unit of three participating stroke centers at the median time poststroke of 11 days (range 4-69 days). The study was pragmatic so that all hospitals followed their standard therapeutic procedures. For each patient, the staff recorded each procedure and the associated time over the hospital stay. The cost and cost-effectiveness were compared between four disability categories. The average cost of the entire hospitalization was CZK 114 489 (EUR 4348) with the daily average of CZK 5103 (EUR 194). The cost was 2.4 times higher for the immobile category (CZK/EU: 167 530/6363) than the self-sufficient category (CZK/EUR: 68 825/2614), and the main driver of the increase was the cost of nursing. The motor status had a much greater influence than cognitive status. We conclude that the cost and cost-effectiveness of early rehabilitation after stroke are positively associated with the degree of the motor but not cognitive disability. To justify the cost of rehabilitation and monitor its effectiveness, it is recommended to systematically record the elements of care provided and perform functional assessments on admission and discharge.
- MeSH
- analýza nákladů a výnosů MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace ekonomika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě ekonomika MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
