Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu), poskytované v rámci ambulantní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 porodilo ve FNOL celkem 2 271 žen a u 2 010 z nich bylo provedeno Zaevidování těhotné ženy do porodnice. Při Zaevidování těhotné ženy do porodnice byla provedena identifikace definovaných konkrétních rizik a stanovena strategie ukončení těhotenství. Výsledky: Zdravotní služba byla provedena u 88,5 % rodiček (2 010 z 2 271). Věk rodiček byl 15–56 let (průměr 31,3 let; medián 31 let), index tělesné hmotnosti byl 13,4–53,1 kg/m2 (průměr 24,6 kg/m2; medián 23,2 kg/m2). U 43,6 % z nich (877 z 2 010) se jednalo o Těhotenství s nízký rizikem a u 56,4 % (1 133 z 2 010) o Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem. Nejčastěji identifikovaná rizika byla následující: RhD negativní krevní skupina (18,4 %), diabetes mellitus (13,9 %), císařský řez v anamnéze (12,0 %), hypertenzní onemocnění (6,5 %), malý plod/růstová restrikce plodu (6,3 %), riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (2,5 %), těhotenství vícečetné (1,6 %), vrozená vada plodu (1,3 %) a poruchy placentace (0,5 %). U 63,4 % z nich (1 275 z 2 010) byla stanovena strategie ukončení těhotenství spontánním vaginálním porodem, u 18,0 % (361 z 2 010) preindukcí/indukcí vaginálního porodu a u 14,2 % (285 z 2 010) císařským řezem. U 4,4 % (89 z 2 010) zdravotní služba nebyla provedena správně, protože nebyla stanovena žádná strategie. Závěr: Implementace nové zdravotní služby umožní nahradit aktivitu (častější návštěvy v prenatální poradně a screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu) efektivitou (identifikace rizika, stanovení optimální strategie ambulantní předporodní péče a načasování a způsob vedení porodu), a tím dojde k poskytnutí zdravotní péče lépe a bezpečněji (hledisko medicínské, organizační, legislativní a ekonomické).

Objective: The aim of the study was to analyse the results of the implementation of the new health service Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) provided as part of outpatient/ambulatory health care at Olomouc University Hospital (OUH). Materials and methods: A prospective cohort study. In 2022, a total of 2,271 women gave birth in OUH, and 2,010 of them were Registered in the maternity hospital, defined specific risks were identified and a pregnancy termination strategy was established/determined. Results: The health service was provided to 88.5% of women giving birth (2,010/2,271). The age of the mothers was 15–56 years (mean 31.3 years; median 31 years), their body mass index was 13.4–53.1 kg/m2 (mean 24.6 kg/m2; median 23.2 kg/m2). 43.6% of them (877/2,010) were Low-risk pregnancies and 56.4% (1,133/2,010) were Pregnancies with a defined specific risk. The most frequently identified risks were as follows: RhD negative blood group (18.4%), diabetes mellitus (13.9%), history of caesarean section (12.0%), hypertensive disorders (6.5%), small fetus/fetal growth restriction (6.3%), risk the development of hemolytic disease in the fetus and the newborn (2.5%), multiple pregnancy (1.6%), congenital malformation of the fetus (1.3%) and placentation disorders (0.5%). In 63.4% of them (1,275/2,010), the pregnancy termination strategy was determined by spontaneous vaginal delivery, in 18.0% (361/2,010) by pre-induction of vaginal delivery and in 14.2% (285/2,010) by caesarean section. In 4.4% (89/2,010) the health service was not implemented correctly because no strategy was established. Conclusion: The implementation of the new health service will make it possible to replace activity (more frequent antenatal care contacts/visits and routine antenatal cardiotocography) with efficiency (risk identification, determination of the optimal strategy for outpatient/ambulatory antenatal care and timing and mode of delivery) and thereby provide better and safer health care (from a medical, organizational, legislative and economic points of view).

• Klíčová slova
• zaevidování do porodnice, strategie ukončení těhotenství,
• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• lidé MeSH
• porod MeSH
• porodnice organizace a řízení   MeSH
• porodnická centra organizace a řízení   MeSH
• prenatální péče * organizace a řízení   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• zohlednění rizika MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Noninvasive fetal RHD genotyping is an important tool for predicting RhD incompatibility between a pregnant woman and a fetus. This study aimed to assess a methodological approach other than the commonly used one for noninvasive fetal RHD genotyping on a representative set of RhD-negative pregnant women. The methodology must be accurate, reliable, and broadly available for implementation into routine clinical practice. A total of 337 RhD-negative pregnant women from the Czech Republic region were tested in this study. The fetal RHD genotype was assessed using two methods: real-time PCR and endpoint quantitative fluorescent (QF) PCR. We used exon-7-specific primers from the RHD gene, along with internal controls. Plasma samples were analyzed and measured in four/two parallel reactions to determine the accuracy of the RHD genotyping. The RHD genotype was verified using DNA analysis from a newborn buccal swab. Both methods showed an excellent ability to predict the RHD genotype. Real-time PCR achieved its greatest accuracy of 98.6% (97.1% sensitivity and 100% specificity (95% CI)) if all four PCRs were positive/negative. The QF PCR method also achieved its greatest accuracy of 99.4% (100% sensitivity and 98.6% specificity (95% CI)) if all the measurements were positive/negative. Both real-time PCR and QF PCR were reliable methods for precisely assessing the fetal RHD allele from the plasma of RhD-negative pregnant women.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: V České republice se stanovuje na začátku těhotenství RhD krevní skupina, cílem screeningu je diagnostikovat RhD negativní těhotné ženy, které mohou být ohroženy rozvojem RhD aloimunizace, to nastává pouze v případě, že plod je RhD pozitivní. V současné době se prevence RhD aloimunizace provádí bez ohledu na znalost RHD statutu plodu. Již na začátku těhotenství je možné stanovit RHD genotyp plodu neinvazivně z volné fetální DNA cirkulující v mateřské periferní krvi. Problematika screeningového vyšetření RHD genotypu plodu je celosvětově řešena. V některých evropských zemích je vyšetření již rutinně zavedeno, a přispívá tak k optimalizaci prenatální péče o RhD negativní těhotné, aplikace imunoglobulinu je cílená pouze u těhotenství s RhD pozitivním plodem. Cílem naší práce je zhodnotit klinickou a laboratorní efektivitu screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen metodou TaqMan Real-time PCR. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2011–2015 ve Fakultní nemocnici Olomouc bylo provedeno 337 vyšetření RHD genotypu plodu u těhotných žen v I. a II. trimestru a hodnoceno pomocí TaqMan Real-time PCR. Výsledek byl poté ověřen na RHD genotypu novorozence. Výsledky: Metodika vyšetření RHD genotypu plodu je přesná, spolehlivá a využitelná v klinické praxi. Senzitivita byla 97,8 %, specificita byla 98,7 %. Při hodnocení efektivity zavedení neinvazivního screeningu RHD genotypu plodu u RhD negativních žen je nutné současně hodnotit hledisko medicínské, organizační i ekonomické. Důslednější provádění prevence RhD aloimunizace ve skutečně indikovaných případech může vést ke snížení incidence RhD aloimunizace. Závěr: Z medicínského hlediska je stanovení RHD genotypu plodu u všech RhD negativních žen na začátku těhotenství jednoznačně efektivní. Umožní diagnostikovat přibližně 40 % RhD negativních plodů, kdy ženě není třeba podat IgG anti-D. Stanovení RHD genotypu plodu pomocí metodiky TaqMan Real-time PCR genotypu plodu je využitelné v klinické praxi.

Objective: In the Czech Republic in all women within a first trimester screening a laboratory testing for RhD blood group from the peripheral blood should be performed. The aim of the screening is to diagnose RhD negative pregnant women, who may be at risk of developing RhD alloimmunization if the fetus is RhD positive. Currently, the prevention of RhD alloimmunization is carried out regardless of the knowledge of RHD fetal status. Already at the beginning of pregnancy it is possible to determine the RHD genotype of the fetus non-invasively due to cell free fetal DNA circulating in maternal peripheral blood detection. The issue of screening examination of fetal RHD genotype is solved worldwide. In some European countries, the examination is routinely established and thus contributes to the optimization of prenatal care for RhD negative pregnant women, immunoglobulin administration is targeted only in pregnancies with RhD positive fetus. The aim of our study is to evaluate clinical and laboratory effectiveness of fetal RHD genotype screening in RhD negative women by TaqMan Real-time PCR method. Designe: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine University Palacky and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Material and methods: In 2011-2015 at the University Hospital Olomouc 337 examinations of RHD fetal genotype were performed in pregnant women in first and second trimester and evaluated by TaqMan Real-time PCR, followed by verification of the newborn RHD genotype. Results: Methodology of fetal RHD genotype examination is accurate, reliable and useful in clinical practice. The sensitivity was 97.8%. The specificity was 98.7%. When assessing the effectiveness of the introduction of non- -invasive fetal RHD genotype screening in RhD negative women, it is necessary to assess the medical, organizational and economic aspects. More consistent prevention of RhD alloimmunization in the cases actually indicated may reduce the incidence of RhD alloimmunization. Conclusion: From the medical point of view the RHD genotype determination in all RhD negative women at the beginning of pregnancy seems effective. It allows to diagnose about 40% of pregnancies with RhD negative fetuses that do not require administration of IgG anti-D. IgG anti-D should be administered only in indicated cases. Determination of fetal RHD genotype by using TaqMan Real-time PCR is useful in clinical practice.

• Klíčová slova
• RhD negativní žena, volná fetální DNA, prevence RhD aloimunizace, RHD genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Rho(D) imunoglobulin analýza   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Zhodnotit efektivitu stanovení KEL a RHCE genotypu plodu u aloimunizovaných těhotných žen minisekvenací. Typ studie: Prospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Ústav lékařské genetiky LF UP a FN Olomouc; Transfuzní oddělení FN Olomouc; Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc. Materiál a metodika: V letech 2001–2019 byl celkem u 366 těhotných žen v prvním a druhém trimestru stanoven KEL (n = 327) nebo RHCE (n = 39) genotyp plodu z volné fetální DNA cirkulující v periferní krvi pomocí minisekvenace. Genotyp plodu byl ověřen bukálním stěrem u novorozence. Výsledky: U 327 žen byl stanoven KEL genotyp (stanovení přítomnosti alely KEL1, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “K“), ve 2 případech analýza selhala (2/327), dále bylo vyloučeno 16 heterozygotních žen (KEL1/KEL2) a u 309 homozygotních žen (KEL2/KEL2) byl stanoven KEL genotyp u plodu. U 95,8 % plodů (296/309) a u 95,5 % novorozenců (295/309) byl stanoven genotyp KEL2/KEL2 a u 4,2 % plodů (13/309) a u 4,5 % novorozenců (14/309) genotyp KEL1/KEL2. Senzitivita byla 92,86 % a specificita 100 %. U 39 žen byl stanoven RHCE genotyp. U 22 žen byla stanovena přítomnost varianty genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “C“/“c“. Bylo vyloučeno 5 heterozygotních žen(C/c). U 11 homozygotních žen (C/C) byl stanoven RHCE genotyp u plodu. U 64 % (7/11) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 36 % (4/11) genotyp C/C. U 6 homozygotních žen (c/c) byl stanoven RHCE genotypu u plodu. U 67 % (4/6) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp C/c, u 33 % (2/6) genotyp c/c. Senzitivita i specificita byla 100 %. U 17 žen byla stanovena varianta genu RHCE, která odpovídá přítomnosti erytrocytárního antigenu “E“/“e“. Byla vyloučena jedna heterozygotní žena (E/e). U 16 homozygotních žen (e/e) byla stanoven RHCE genotypu u plodu. U 75 % (12/16) plodů i novorozenců byl stanoven genotyp e/e, u 25 % (4/16) genotyp E/e. Senzitivita i specificita byla 100 %. Závěr: Minisekvenace s využitím kapilarni elektroforézy umožnila spolehlivou detekci KEL a RHCE genotypu plodu z periferní krve těhotné ženy.

Objective: To evaluate the effectiveness of the fetal KEL and RHCE genotype assessment in alloimmunized pregnant women by minisequencing. Design: Prospective cohort study. Setting: Obstetrics and Gynecology Clinic of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Institute of Medical Genetics of the Faculty of Medicine UP and the University Hospital Olomouc; Transfusion Department of the University Hospital Olomouc; Institute of Biophysics of the Faculty of Medicine UP Olomouc. Subject and method: In the years 2001–2019, 366 samples of pregnant women in the first and second trimester were assessed KEL (n = 327) or RHCE (n = 39) genotype from the free fetal DNA circulating in the peripheral blood by minisequencing. The genotype of the fetus was verified from the buccal smear of the newborn. Results: The KEL genotype was assessed in 327 women (the presence of a variant of the KEL1 alele, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “K“. The analysis failed in 2 cases (2/327), 16 heterozygote women (KEL1/KEL2) were excluded and in the case of 309 homozygote women (KEL2/KEL2) the fetal KEL genotype was assessed. In the case of 95.8% of the fetuses (296/309) and 95.5% of the newborns (295/309), the KEL2/KEL2 genotype was assessed. In the case of 4.2 % of the fetuses (13/309) and 4.5% of the newborns (14/309), the KEL1/KEL2 genotype was assessed. The sensitivity was 92.86%. The specificity was 100%. The RHCE genotype was assessed in 39 women. In the case of 22 women, the presence of a variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “C“/“c“, was assessed. 5 heterozygote women (C/c) were excluded. In the case of 11 homozygote women (C/C), the RHCE genotype was assessed. In the case of 64% (7/11) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 36% (4/11) the C/C genotype was assessed. In the case of 6 homozygote women (c/c), the RHCE genotype was assessed. In the case of 67% (4/6) of the fetuses and newborns, the C/c genotype was assessed, in the case of 33% (2/6) the c/c genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. In the case of 17 women, the presence of the variant of the RHCE gene, which corresponds to the presence of the erythrocyte antigen “E“/“e“, was assessed. 1 heterozygote woman (E/e) was excluded. In the case of 16 homozygote women (e/e), the RHCE genotype was assessed. In the case of 75% (12/16) of the fetuses and newborns, the e/e genotype was assessed, in the case of 25% (4/16) the E/e genotype was assessed. The sensitivity and specificity were 100%. Conclusion: The minisequencing method using the capillary electrophoresis enabled a reliable detection of the fetal KEL and RHCE genotype from the peripheral blood of pregnant women.

• Klíčová slova
• volná fetální DNA, aloimunizace, RHCE genotyp plodu,
• MeSH
• genotyp MeSH
• hematologické komplikace těhotenství * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• neinvazivní prenatální testování MeSH
• prenatální diagnóza * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Background: Interstitial microdeletion 14q22q23 is a rare chromosomal syndrome associated with variable defects: microphthalmia/anophthalmia, pituitary anomalies, polydactyly/syndactyly of hands and feet, micrognathia/retrognathia. The reports of the microdeletion 14q22q23 detected in the prenatal stages are limited and the range of clinical features reveals a quite high variability. Case presentation: We report a detection of the microdeletion 14q22.1q23.1 spanning 7,7 Mb and involving the genesBMP4andOTX2in the foetus by multiplex ligation-dependent probe amplification (MLPA) and verified by microarray subsequently. The pregnancy was referred to the genetic counselling for abnormal facial profile observed in the first trimester ultrasound scan and micrognathia (suspicion of Pierre Robin sequence), hypoplasia nasal bone and polydactyly in the second trimester ultrasound scan. The pregnancy was terminated on request of the parents. Conclusion: An abnormal facial profile detected on prenatal scan can provide a clue to the presence of rare chromosomal abnormalities in the first trimester of pregnancy despite the normal result of the first trimester screening test. The patients should be provided with genetic counselling. Usage of quick and sensitive methods (MLPA, microarray) is preferable for discovering a causal aberration because some of the CNVs cannot be detected with conventional karyotyping in these cases.To the best of our knowledge, this is the earliest detection of this microdeletion (occurred de novo), the first case detected by MLPA and confirmed by microarray. Literature review of the genotype-phenotype correlation in similar reports leads us to the conclusion that dosage imbalance of the chromosomal segment 14q22q23 (especially haploinsuffiency of the genesBMP4andOTX2) contributes significantly to orofacial abnormalities. Association of the region with the Pierre Robin sequence appears to be plausible.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl práce: Přinést ucelený přehled dostupných informací o využití poměru koncentrací solubilního receptoru tyrozinkinázového typu 1 (sFlt-1) a placentárního růstového faktoru (PlGF) pro krátkodobou predikci a diagnostiku preeklampsie. Typ studie: Přehledová práce. Název a sídlo pracoviště: Ústav porodní asistence, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, Olomouc; Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc; Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc; Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha. Metodika: Analýza literárních zdrojů a databází Ovid, Medline (2001–2016). Závěr: Preeklampsie je multisystémové onemocnění s ne zcela objasněnou etiologií. Toto onemocnění se vyskytuje u 2–5 % těhotných žen. Preeklampsie patří mezi jednu z hlavních příčin celosvětové mateřské a perinatální morbidity a mortality. Projevuje se jako nově vzniklá hypertenze a proteinurie po 20. týdnu těhotenství u dříve normotenzních žen. Jedinou účinnou léčbou je porod dítěte. Diagnostika preeklampsie zahrnuje měření krevního tlaku a sledování proteinurie. Tyto ukazatele mají nízkou diagnostickou senzitivitu a specificitu. U preeklampsie nacházíme snížené sérové hladiny placentárního růstového faktoru (placental growth factor – PlGF). Antagonistou PlGF je solubilní receptor tyrozinkinázového typu 1 (soluble Fms-like tyrosine kinase 1 – sFlt-1). Zvýšená hladina sFlt-1 v poměru k snížené hladině PlGF je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje preeklampsie. Poměr sFlt-1/PlGF tak může být lepším prediktivním markerem při diagnostice preeklampsie po 20. týdnu těhotenství.

Objective: Bring a comprehensive overview of the available information about applications of the concetration ratio of soluble receptor tyrosine kinase type 1 (sFlt-1), and placental growth factor for short-term prediction and diagnosis of preeclampsia. Design: Overview study. Settings: Department of Midwifery, Faculty of Health Sciences, Olomouc; Department of Clinical Biochemistry, University Hospital Olomouc; Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc; Department of Obstetrics and Gynecology, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital. Methods: Analysis of literary sources and databases Ovid, Medline (2001–2016). Conclusion: Preeclampsia is a multisystem disease with not fully understood etiology. This disease occurs in 2–5% of pregnant women. Preeclampsia is one of the main causes of global maternal and perinatal morbidity and mortality. It manifests itself as a newborn hypertension and proteinuria after 20 weeks of pregnancy in previously normotensive women. The only effective treatment is the delivery of the child. Diagnosis of preeclampsia comprises measuring blood pressure and proteinuria. These indicators have low diagnostic sensitivity and specificity. In preeclampsia, there is a decrease of serum levels of placental growth factor (PlGF). Soluble receptor tyrosine kinase type 1 (sFlt-1) is an antagonist of PlGF. Increased levels of sFlt-1 in proportion to the reduced level of PlGF are associated with an increased risk of preeclampsia. The sFlt-1/PlGF ratio can be a better predictive marker in the diagnosis of pre-eclampsia after 20 weeks of gestation.

• Klíčová slova
• solubilní receptor tyrozinkinázového typu sFlt-1, placentární růstový faktor PlGF, poměr sFlt-1/PlGF, studie PROGNOSIS,
• MeSH
• hematologické testy metody   MeSH
• inhibitory angiogeneze MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• preeklampsie * diagnóza   etiologie   MeSH
• sérologické testy metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: The clinical importance of assessing the fetal KEL genotype is to exclude 'K'-positive fetuses (genotype KEL1/KEL2) in 'K'-alloimmunized pregnant women (genotype KEL2/KEL2). Noninvasive assessment of the fetal KEL genotype is not yet available in the Czech Republic. OBJECTIVE: The aim of this study was to assess the fetal KEL1/KEL2 genotype from cell-free fetal DNA in the plasma of KEL2/KEL2 pregnant women. METHODS: The fetal genotype was assessed by minisequencing (a dilution series including control samples). A total of 138 pregnant women (between the 8th and 23rd gestational week) were tested by minisequencing. The fetal genotype was further verified by analysis of a buccal swab from the newborn. RESULTS: Minisequencing proved to be a reliable method. In 2.2% (3/138) of the examined women, plasma sample testing failed; 94.8% (128/135) had the KEL2/KEL2 genotype, and a total of 3.1% of fetuses (4/128) had the KEL1/KEL2 genotype. Sensitivity and specificity reached 100% (p < 0.0001). CONCLUSION: Minisequencing is a reliable method for the assessment of the fetal KEL1 allele from the plasma of KEL2/KEL2 pregnant women.

• MeSH
• antigeny krevních skupin genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• genotypizační techniky * MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• membránové glykoproteiny genetika   MeSH
• metaloendopeptidasy genetika   MeSH
• plod * MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

x

x

• MeSH
• autoprotilátky krev   MeSH
• hematologické komplikace těhotenství MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence * diagnóza   genetika   MeSH
• krevní skupiny - systém Kell analýza   genetika   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• první trimestr těhotenství krev   MeSH
• Rh izoimunizace genetika   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

x

x

• MeSH
• genotypizační techniky MeSH
• hemolytická nemoc plodu a novorozence * diagnóza   genetika   MeSH
• krevní skupiny - systém Rh-Hr genetika   MeSH
• lidé MeSH
• reakce antigenu s protilátkou genetika   imunologie   MeSH
• Rh izoimunizace MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

x

x

• MeSH
• infekční komplikace v těhotenství * diagnóza   epidemiologie   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• lidský parvovirus B19 patogenita   MeSH
• nemoci plodu epidemiologie   ultrasonografie   virologie   MeSH
• odumření plodu etiologie   MeSH
• plod MeSH
• potrat legální MeSH
• protilátky virové imunologie   krev   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH