OBJECTIVE: To review the pattern of morphological and functional brain changes in both children and adults with ADHD that emerges from the recent literature. In addition, the task of the present review is to explore how to understand the nature of the brain changes. METHODS: Literature review. RESULTS: Neuroimaging studies provide a multitude of information that currently allows us to expand the notions of ADHD neurobiology beyond its traditional understanding as a manifestation of frontostriatal dysfunction. They point to disorders of several other areas of the brain, particularly the anterior cingulum, the dorsolateral as well as ventrolateral prefrontal cortex, the orbitofrontal cortex, the superior parietal regions, the caudate nucleus, the thalamus, the amygdala and the cerebellum. Imaging studies point to the persistence of changes in both brain structure and function into adulthood, although there might be a tendency for improvement of caudate nucleus pathology. Changes in neuronal (dendritic) plasticity, which are under the modulatory influence of the dopaminergic system, may be in the background of disorders of brain morphology and anatomical connectivity with subsequent brain dysfunction. Growing evidence suggest that methylphenidate treatment can lead to improvement of brain changes seen in neuroimaging by its positive effect on neuroplasticity. CONCLUSION: Changes in neuronal plasticity may be behind persisting brain changes in ADHD. Current treatment approaches seem to improve these neuroplastic processes, and, therefore, may have a positive effect on the neuropathology of ADHD.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hyperkinetická porucha farmakoterapie patologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- mapování mozku MeSH
- methylfenidát terapeutické užití MeSH
- mozeček patologie patofyziologie MeSH
- mozek patologie patofyziologie MeSH
- neurobiologie * MeSH
- neurozobrazování * MeSH
- prefrontální mozková kůra patologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
V tomto vzdělávacím článku je popsána hyperkinetická porucha a ADHD, které představují mírně odUšné koncepty v MKN 10 a DSM-IV. Kvůli odhšné definici se liší prevalence, která je u ADHD kolem 7 %, u hyperkinetické poruchy kolem 3 %. V etiologii hrají zásadní roli genetické faktory, podílí se i některé faktory prostředí. Podle katecholaminové hypotézy se u pacientů s ADHD vyskytuje dysbalance mezi dopaminem a noradrenalinem v některých oblastech mozku, hlavně prefrontální kůře a striatu. Zobrazovací metody po ukazují na pomalejší vývoj mozku a morfologické i funkční změny oproti kontrolám. Neuropsychologické teorie ukazují narušení exeku¬ tivních funkcí, které plynou z poruchy inhibice či motivace. ADHD se manifestuje různě v různém věku, ale základní příznaky - nepozor¬ nost, hyperaktivita a impulzivita - jsou stejné. Léčba je buď nefarmakologická, nebo farmakologická. Jsou k dispozici velmi účinné léky upravující hladiny neurotransmiterů a výrazně zlepšující klinický stav. U nás jsou schváleny methylfenidát a atomoxetin.
This article describes hyperkinetic disorder and ADHD, a slightly different concepts of ICD 10 and DSM-IV. Due to different definitions the prevalence is 7 % in ADHD and about 3 % in hyperkinetic disorder. The genetic factors play a key role in its etiolo gy whi- le some environmental factors also contribute. The catecholamine hypothesis states that there is a dysbalance in brain dopamine and norepinephrine in ADHD, mainly in prefrontal cortex and striatum. Brain imaging suggests decreased brain development and mor- phological and functional changes compared to controls. Neuropsychological theories suggest executive functions impairment due to changes in inhibitory or motivational systems. ADHD show different clinical picture in different ages, the core symptoms - inattention, hyperactivity and impulsivity – remain however the same. The therapy is either psychosocial or pharmacological. The avail able drugs balance the neurotransmitter levels and are highly effective. In the Czech Republic methylphenidate and atomoxetine are officially approved for the treatment of ADHD.
- Klíčová slova
- neurobiologie ADHD, neuropsychologické teorie ADHD, léčba ADHD,
- MeSH
- chování mladistvých MeSH
- dítě MeSH
- hyperkinetická porucha * diagnóza etiologie farmakoterapie genetika psychologie terapie MeSH
- kontinuální vzdělávání lékařů MeSH
- lidé MeSH
- methylfenidát aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy chování u dětí klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem práce je shrnout současné nálezy u hyperkinetické poruchy získané pomocí zobrazovacích metod a interpretovat je v rámci recentních neurobiologických konceptů o stavbě a funkci mozku. Neurozobrazovací studie přinášejí velké množství informací, které v současné době umožňují rozšířit představy o neurobiologii hyperkinetické poruchy za její tradiční chápání jako projev fronto-striatální dysfunkce. Ukazují na poruchy několika dalších oblastí mozku, zejména předního cingula, dorzolaterálního i ventrolaterálního prefrontálního kortexu, orbitofrontálního kortexu, horních parietální oblastí, kaudáta, talamu, amygdaly a mozečku. Pozornost se přesunuje k systematickému pohledu na úrovni neuronálních sítí, pro které je klíčová konektivita mezi jednotlivými uzly i mezi jednotlivými sítěmi (jejímž korelátem je narušení traktů bílé hmoty i nedostatečná funkční spolupráce). Tomuto rozsáhlejšímu postižení odpovídá i klinický obraz nemoci, který se neomezuje pouze na narušení pozorností a hyperaktivitu. Z nálezů zobrazovacích metod též vyplývá neurobiologická heterogenita, tj. existence několika odlišných vzorců poruch, které se manifestují podobným klinickým obrazem, resp. k podobnému klinickému obrazu může vést dysfunkce v různých klíčových funkčních systémech. Zobrazovací studie také ukazují na neurobiologickou odlišnost změn u pacientů s ADHD v dospělosti oproti nálezům v dětství. Klinický význam takovýchto odlišností je však v současnosti nejasný. Hlubšímu porozumění mechanismů, které jsou v pozadí jednotlivých nálezů zobrazovacích metod, zatím brání nedostatek údajů o jejich neuropatologickém podkladu.
The objectives of the paper are to review current findings of the neuroimaging methods in hyperkinetic disorder and to interpret them in the context of contemporary neurobiological concepts of brain structure and function. Neuroimaging brings about substantial body of evidence that enables rethinking of the neurobiology beyond the traditional concept of fronto-striatal dysfunction. Several other brain regions seems to be involved: dorso- and ventrolateral prefrontal cortex, orbitofrontal cortex, superior parietal regions, caudate, talamus, amygdala, and cerebellum. Attention shifts towards more systemic view at the level of neuronal nets with connectivity as a crucial factor. In hyperkinetic disorder findings of abnormal white matter tracts integrity as well as functional dysconnectivity were observed. This larger impairment is mirrored by the clinical manifestation of the disease that is much more complex than disorder of attention or hyperactivity Neurobiological heterogeneity of the hyperkinetic disorder is another concept that emerges from the neuroimaging findings. Imaging methods show also certain differences in the neurobiological impairment between children and adult patients; the clinical meaning of this finding is, however, unclear yet. Unfortunately, the lack of information on the neuropathological substrate of the neuroimaging findings prevents deeper understanding of their significance.
Impulsivní a hyperaktivní chování souvisí s dysfunkcí centrální serotoninové aktivity a výsledky nedávných studií uvádějí možný vztah mezi polymorfismy genu pro serotoninový přenašeč (SLC6A4) a hyperkinetickou poruchou/ADHD. Soubor: Do souboru bylo zařazeno 90 chlapců s hyperkinetickou poruchou v průměrném věku 9,97 roku (SD = 1,66) a kontrolní skupinu tvořilo 82 chlapců ze základních škol. Metodika: Diagnóza byla stanovena dle kritérií ICD 10 a pomocí škál Connersové (Dotazníku pro rodiče CPQ Children Parent Questionnaire a Dotazníku pro učitele CTQ - Conners Teacher Rating Scale). K hodnocení pozornosti byl použit Test diskriminace tvarů, pro impulsivitu test TENAZO a počítačová sestava Neurobehavioral evaluation systém (NES 2). Detekce délkového polymorfismu VNTR genu SLC6A4 byla provedena pomocí fragmentační analýzy na přístroji Genetic Analyzer 3130. Výsledky byly vyhodnoceny v softwaru GeneMapper (Applied Biosystems). Výsledky: Kratší alela S a genotyp SS se signifikantně častěji (P < 0,01) vyskytovaly u chlapců s hyperkinetickou poruchou ve srovnání s kontrolní skupinou (Risk Ratio = 1,2673, 95% CI of RR = 1,0684 to 1,5032, Odds Ratio = 1, 843; 95% CI of OR =1,1863 to 2,8631). Závěr: Lze předpokládat, že dysregulace 5-HT systému může ovlivňovat vývoj emoční a behaviorální regulace u dětí s hyperkinetickou poruchou a více odráží symptomatologii pro hyperkinetické poruchy dle kritérií MKN-10 než užší spektrum symptomů pro ADHD dle DSM-IV. V souladu s údaji v literatuře výskyt alely S a genotypu SS hypoteticky může disponovat tyto jedince k výskytu vysoce frekventních komorbidních úzkostných poruch.
Impulsive and hyperactive behavior is related to a central serotonin dysfunction and the results of recent studies indicate the possible relationship between polymorphisms of the serotonin transporter gene (SLC6A4) and hyperkinetic disorder/ADHD. Sample: The sample included 90 boys with ADHD and the control group consisted of 82 boys. Method: The diagnosis was based on the ICD-10 criteria and the Conners' Parent Rating Scales. Attention was evaluated using the Shape Discrimination Test; TE-NA-ZO (Familiar Figures Finding Test) was used for impulsivity measures and a computerized set of Neurobehavioral Evaluation System (NES-2) was used for evaluation of both. The detection of the VNTR length polymorphism of the SLC6A4 gene was done using the fragment analysis on capillary sequencing instrument. The GeneMapper software was used for results analysis. Results: The short S-allele and the SS-genotype was significantly more frequently (P < 0.01) found in boys with hyperkinetic disorder compared to the control group. The results show a relationship between hyperkinetic disorder and the short alleles in contrast to studies published so far. Conclusion: It may be hypothesized that dysregulation in the 5-HT system could mainly influence the development of emotional and behavioral regulation in children with hyperkinetic disorder and reflects the symptomatology of hyperkinetic disorders as defined in ICD-10 rather than the narrower spectrum of symptoms of ADHD defined in DSM-IV. In compliance with previously published data the presence of the S-allele and the S/S-genotype may hypothetically make these individuals prone to a high prevalence of co-morbid anxiety disorders.
- Klíčová slova
- děti, anxieta, serotoninový transportér, SLC6A4 gen,
- MeSH
- analýza polymorfismu délky amplifikovaných restrikčních fragmentů MeSH
- dítě MeSH
- genetická predispozice k nemoci genetika MeSH
- genotyp * MeSH
- hyperkinetická porucha * epidemiologie etiologie genetika MeSH
- lidé MeSH
- polymorfismus délky restrikčních fragmentů * genetika MeSH
- poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním * diagnóza genetika MeSH
- receptory serotoninové * genetika MeSH
- úzkostné poruchy * genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Po mnoho let byla ADHD (attention deficit/hyperactivity disorder, resp. hyperkinetická porucha) považována za poruchu dětského věku, v posledních letech je však pozornost věnována i dalšímu vývoji jedinců s touto poruchou. Některé genetické studie naznačují, že ADHD perzistující i v adolescenci a dospělosti může více souviset s familiárními vlivy než porucha omezující se pouze na dětský věk.2 V předkládané práci se zaměřujeme na zjištění některých genetických nálezů a charakteristik kognitivního výkonu u ADHD a na vzájemné vztahy těchto dvou oblastí u chlapců s poruchou aktivity a pozornosti v adolescentním věku. Metodika: Zkoumány byly korelace mezi výskytem "rizikových" alel pro ADHD polymorfismů kandidátních genů a psychologickými charakteristikami souvisejícími s "jádrovými" příznaky poruchy (především poruchou pozornosti a impulzivitou) u 30 chlapců kavkazské rasy ve věku 13 až 18 let, splňujících diagnostická kritéria chronicity ADHD dle DSM-IV. Byla stanovena přítomnost "rizikových" alel polymorfismů genů pro DRD2, DAT1, COMT, MAOB, BDNF, IL 2, IL 6. Psychologické charakteristiky byly posuzovány pomocí testů d2, TE-NA-ZO a testů neuropsychologické baterie NES 2. Výsledky: Nebyly zjištěny korelace mezi polymorfismy genů pro DRD2, DAT1, COMT a IL 6 a psychologickými charakteristikami jádrových příznaků ADHD. Byly zjištěny korelace mezi polymorfismy genů pro MAOB, BDNF, IL 2 a určitými psychologickými charakteristikami jádrových příznaků ADHD. Závěr: Polymorfismy těchto genů pro MAO B, BDNF a IL 2 mohou mít vliv na výsledky psychologických testů souvisejících s "jádrovými" příznaky ADHD u adolescentních chlapců s touto poruchou.
Further development of subjects with ADHD is being investigated in these days. Some genetic trials suggest that persistent ADHD is more relative to familiar factors than only infant course of disorder.2 In this trial, we focus on associations between some genetic findings and psychological characteristics in adolescent boys with ADHD. Method: Correlations between a presence of "risk" allels for ADHD of polymorphisms of candidate genes and psychological characteristics related to "core" symptoms of ADHD (especially attention deficit and impulsivity) were evaluated in 30 Caucasian boys in age range 13-18 years, meeting criteria of chronic ADHD according to DSM-IV. The presence of "risk" allels for ADHD of polymorphisms of candidate genes (DRD2, DAT1, COMT, MAOB, BDNF, IL 2, IL 6) was assessed. Psychological characteristics in tests d2, TE-NA-ZO and the neurobehavioral battery NES 2 was assessed as well. Results: We did not find any significant correlation between polymorphisms of DRD2, DAT1, COMT a IL 6 genes and psychological characteristics of particular "core" symptoms of ADHD. We found significant correlation between polymorphisms of MAO-B, BDNF and IL 2 genes and psychological characteristics of particular core symptoms of ADHD. Conclusions: Polymorphisms of some candidate genes (MAOB, BDNF, IL 2) may affect psychological findigs related to "core" symptoms of ADHD in adolescent boys with ADHD.
- Klíčová slova
- adolescence, ADHD, kognitivní,
- MeSH
- frekvence genu MeSH
- genetická predispozice k nemoci genetika MeSH
- geny MeSH
- hyperkinetická porucha patofyziologie MeSH
- katechol-O-methyltransferasa genetika MeSH
- kognice klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- monoaminoxidasa genetika MeSH
- mozkový neurotrofický faktor genetika MeSH
- polymorfismus genetický genetika MeSH
- proteiny přenášející dopamin přes plazmatickou membránu genetika MeSH
- psychologické testy MeSH
- receptory dopaminu D2 genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
Sdělení prezentuje výsledky interdisciplinární studie navazující na již ukončenou studii hodnotící klinické a genetické markery a jejich souvislosti u chlapců s hyperkinetickou poruchou ve věku 7-13 let. V této studii se zaměřujeme na vývojové trendy psychologických charakteristik a jejich souvislosti s genetickými faktory u těchto pacientů při dosažení věku 13-18 let.
This article shows results of an interdisciplinary study following a completed study that evaluated clinical and genetic markers and their correlates in boys with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD) at the age of 7 to 13 years. The aim of this article has been to assess the developmantal trends of the psychological characteristics and their correlates with genetic factors in a group of these patients at the age of 13 to 18 years.
- Klíčová slova
- ADHD, perzistentní, adolescenti,
- MeSH
- DNA MeSH
- genetika MeSH
- hyperkinetická porucha MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
V pokračování asociační studie, ve které byla původně proveděna genetická analýza u 119 chlapců s ADHD a u kontrolní skupiny (věk 7-13 let), byly studovány klinické a genetické markery u 40 adolescentů ve věku 14-18 let, a to ve vztahu k perzistentní formě ADHD. Byl potvrzen vztah mezi Taql polymorfizmem genu DRD2 (nové polymorfizmus genu pro ANKKl) a ADHD, nově byl nalezen vztah mezi ADHD a repetitivními polymorfizmy genů pro 5-HTT a DRD5. Remise korelovala s polymorfizmy genů pro IL-6 a ACE. V adolescenci bylo patrné zvýšení impulzivity.
Within a follow-up of an association study, in which polymorphisms of selected genes in 119 boys diagnosed with ADHD (aged 7–13) as well as in a control group were analyzed, clinical and genetic markers in 40 adolescents aged 14–18 were studied in the context of the persistent form of ADHD. The relationship between TaqI polymorphism of the DRD2 gene (newly ANKK1 gene polymorphism) and ADHD was confirmed and newly the relationship between ADHD and polymorphisms of 5-HTT and DRD5 genes was found. Remissions correlated with the polymorphisms of the IL-6 and ACE genes. Increased impulsivity in ado- lescence was found.
- Klíčová slova
- ADHD, polymorfizmus, adolescenti, perzistentní forma,
- MeSH
- DNA MeSH
- genetika MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
OBJECTIVES: The objective was to make a contribution to deepening the knowledge of the etiopathogenesis of ADHD. DESIGN: In an association study design, an analysis of polymorphisms of selected genes was conducted in 119 hyperkinetic boys and a control group of boys, aged 7-13. Furthermore several psychologically determined subgroups were identified. A connection between psychological functions (endophenotypes) and genes were looked for. RESULTS: There was a statistically significant difference found in allelic and genotype frequencies of the TaqI A polymorphism of the DRD2 gene. The frequency of the allele A1 in hyperkinetic boys and the control subjects was 0.26 and 0.15, respectively (p<0.003). A statistically significant occurrence of atypical genotypes (8/10, 7/10 and 10/11) of the DAT1 gene was also found in hyperkinetic boys and a connection between the M235 polymorphism of the angiotensinogene gene and the positive family history of psychiatric illness was found in probands (p=0.031). Significant correlations between the results of some neuropsychological tests and genes for neuro-/immunomodulators (IL-6, TNF-alpha) and the gene for the brain-derived neurotrophic factor (BDNF) were found. CONCLUSION: The study showed a statistically significant prevalence of A1 allele of the DRD gene in the hyperkinetic group. We also found a significantly higher incidence of atypical DAT genotypes in the hyperkinetic group. Furthermore we found significant connections with particular gene polymorphisms which may hypothetically represent a neurodevelopmental risk factor in the etiopathogenesis of the disorder (IL-2, IL-6, TNF-alpha, BDNF). We further found a connection of the M235 polymorphism of the AGT (angiotensinogene) gene to positive family history of psychiatric illness (p=0.031). As for cognitive characteristics, we identified three subtypes with different cognitive performance profiles. This finding shows interindividual variability of cognitive style in the group of hyperkinetic boys.
- MeSH
- biologické markery MeSH
- diskriminace (psychologie) fyziologie MeSH
- dítě MeSH
- fenotyp MeSH
- financování organizované MeSH
- genetické markery MeSH
- genotyp MeSH
- hyperkinetická porucha epidemiologie genetika metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- methylfenidát terapeutické užití MeSH
- mladiství MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- polymorfismus genetický genetika MeSH
- pozornost fyziologie účinky léků MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- psychomotorický výkon fyziologie účinky léků MeSH
- receptory dopaminu D2 genetika MeSH
- stimulanty centrálního nervového systému terapeutické užití MeSH
- vnímání tvaru fyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
