Východiska: Idiopatická retroperitoneální fibróza je charakterizovaná rozvojem periaortických a periiliakálních zánětlivých infiltrátů s výraznou fibrózou. Léčba rituximabem v kombinaci s glukokortikoidy je účinná, ale léčebné odpovědi nejsou dlouhodobé. U jiných nemocí byly srovnávány léčebné odpovědi dosahované dvojkombinací rituximab a glukokortikoidy s trojkombinací rituximab, cyklofosfamid a dexametazon, která dosáhla vždy delší a hlubší léčebné odpovědi. A proto jsme ji aplikovali i zde. Případ: Muž, 56 let, přišel s CT obrazem retroperitonální fibrózy s unilaterální okluzí ureteru. Biopsie ložiska prokázala retroperitoneální fibrózu s histologickým nálezem onemocnění asociovaného s IgG4. Léčba prednizonem v dávce 1 mg/kg byla špatně tolerována. Proto byla změněna na trojkombinaci rituximabu 375 mg/m2 v den 1., cyklofosfamidu 300 mg/m2 v infuzi v den 1. a 15. a dexametazonu 20 mg v infuzi v den 1. a 15. v 28denním cyklu. Výsledky: Vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET/CT) s fluorodeoxyglukózou (FDG) po 4. měsíci léčby prokazovalo výrazný pokles akumulace FDG a vymizení fibrotické masy. Léčba trvala 8 měsíců a na ni navázala udržovací léčba, rituximab 1 000 mg a dexametazon 20 mg v 6měsíčních intervalech. Při PET/MR kontrole po 3 letech od zahájení léčby trvá vymizení dříve patrné fibrotické masy (kompletní remise). S aktivitou nemoci koreloval počet cirkulujících plazmablastů v periferní krvi. Závěr: Léčba retroperitonální fibrózy kombinací rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu dosahuje velmi rychle vymizení patologické akumulace FDG a fibrotické retroperitonální masy již po 4 měsících léčby. Kontrolní PET/MR zobrazení po 3 letech od zahájení léčby potvrdilo kompletní remisi nemoci s vymizením patologické akumulace FDG a s kompletním vymizením dříve zřetelných fibrotických mas. Stále je ale nutná udržovací léčba rituximabem, jak lze odvodit z vzestupu počtu cirkulujích plazmablastů při prodloužení intervalu mezi aplikací rituximabu.
Background: Idiopathic retroperitoneal fibrosis is characterized by the development of inflammatory infiltrates with marked fibrosis along the large retroperitoneal vessels. Rituximab in combination with glucocorticoids constitute an effective therapy, but the responses are not long-lasting. In other similar situations, addition of cyclophosphamide to the combination achieved longer and deeper responses. This was the reason to use the triple combination in this case. Case: A 56-year-old man came with four weeks lasting abdominal pain with CT finding of retroperitoneal fibrosis with unilateral ureteral occlusion. Biopsy confirmed retroperitoneal fibrosis with histological findings of IgG4-associated disease. Treatment with prednizone was poorly tolerated. Therefore, the patient was switched to the combination of rituximab 375 mg/m2 on day 1, cyclophosphamide 300 mg/m2 in infusion in days 1 and 15, plus dexamethasone 20 mg in infusion on days 1 and 15, repeated in a 28-day cycle. Results: Fluorodeoxyglucose (FDG) positron emission tomography (PET/CT) examination after 4 months of treatment showed a marked decrease in FDG accumulation and complete disappearance of the fibrotic mass. After 8 months, the induction therapy was followed by maintenance therapy with rituximab 1,000 mg plus dexamethasone 20 mg in 6-month intervals. Control PET/MR examination after 3 years is consistent with complete remission. The number of circulating plasmablasts correlated with the disease activity. Conclusion: Treatment of retroperitoneal fibrosis with the tripple combination of rituximab, cyclophosphamide and dexamethasone achieved a very rapid disappearance of pathological FDG accumulation and fibrotic retroperitoneal mass, with complete disappearance achieved after 4 months of treatment. After 3 years of maitenance therapy, the diesease is still in complete remission on PET/MR examination. We suggest to continue the maintenance therapy with rituximab because of some increase in the number of circulating plasmablasts after prolongation of the intervals between rituximab administration.
- MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- fluorodeoxyglukosa F18 farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- PET/CT metody MeSH
- retroperitoneální fibróza * diagnostické zobrazování diagnóza farmakoterapie MeSH
- rituximab farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Pheochromocytomas (PCCs) are rare neuroendocrine tumors derived from the chromaffin cells of the adrenal medulla. When these tumors have an extra-adrenal location, they are called paragangliomas (PGLs) and arise from sympathetic and parasympathetic ganglia, particularly of the para-aortic location. Up to 25% of PCCs/PGLs are associated with inherited genetic disorders. The majority of PCCs/PGLs exhibit indolent behavior. However, according to their affiliation to molecular clusters based on underlying genetic aberrations, their tumorigenesis, location, clinical symptomatology, and potential to metastasize are heterogenous. Thus, PCCs/PGLs are often associated with diagnostic difficulties. In recent years, extensive research revealed a broad genetic background and multiple signaling pathways leading to tumor development. Along with this, the diagnostic and therapeutic options were also expanded. In this review, we focus on the current knowledge and recent advancements in the diagnosis and treatment of PCCs/PGLs with respect to the underlying gene alterations while also discussing future perspectives in this field.
- MeSH
- feochromocytom * diagnóza genetika terapie MeSH
- karcinogeneze MeSH
- lidé MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- nádory nadledvin * diagnóza genetika terapie MeSH
- paragangliom * diagnóza genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Srovnání celkového přežití u pacientů s tumorem ledviny charakteru renálního karcinomu dle CT po chirurgickém výkonu a perkutánní ablad. Metodika: Do našeho souboru byli zařazeni padenti s nádory ledviny vzhledu renálního kardnomu na kontrastním CT léčení radikální nebo pardální nefrektomií nebo perkutánní ablad ve Fakultní nemocnid Brno v letech 2010-2020. Bylo porovnáno celkové přežití, velikost a lokalizace nádoru, věk a pohlaví padentů s chirurgickou resekda ablad. U padentů léčených ablaci byla analyzována míra komplikadpo zákroku v závislosti na lokalizad a velikosti nádoru, věku padenta a použité metodě ablace. Výsledky: Retrospektivní studie zahrnovala 109 po sobě jdoucích pacientů (70% mužů) se 109 nádory ve stadiu Tla. Průměrný věk pacientů byl 66,9 ? 11,9 let. Perkutánní ablace byla použita u 29 % (n = 32) nádorů a chirurgická léčba u 71% (n = 77). Průměrný věk pacientů indikovaných k ablaci byl vyšší než ve skupině indikované k chirurgické léčbě (71,8 vs. 64,9 let, p = 0,004). Mezi ablad a resekd nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v celkovém přežití, pohlavia lokalizad nádoru. Nebyl nalezen signifikantní faktor asodovaný s komplikacemi ablačních výkonů. Závěr: Perkutánní ablace je alternativní metodou léčby renálních karcinomů u padentů, kteří nejsou kandidáti chirurgického výkonu. Signifikantní rozdíl v celkovém přežití pacientů po ablaci a chirurgickém výkonu se nepodařilo prokázat.
Aim: To compare overall survival in patients with renal tumor with signs of renal cell cardnoma according to CT after surgical procedure and percutaneous ablation. Methods: Our cohort included patients with tumor of renal cell cardnoma appearance on contrast enhanced CT treated with radical or partial nephrectomy or percutaneous ablation at the University Hospital Brno between 2010 and 2020. Overall survival, tumor size and localization, age, and gender were compared between patients with surgical resection and ablation. Among patients treated with ablation, the rate of complications after the procedure was analyzed in relation to tumor location and size, patient age, and the ablation method used. Results: The retrospective study included 109 consecutive patients (70% men) with 109 stage Tla tumor. The mean age of patients was 66.9 ? 11.9 years. Percutaneous ablation was used in 29 % (n = 32) of tumors, and surgical treatmentin 71 % (n = 77). The mean age of patients indicated for ablation was higher than in the group indicated for surgery (71.8 vs. 64.9 years, p = 0.004). There was no statistically significant difference between ablation and resection in overall survival, gender and tumor location. No significant factor assodated with complications of ablation procedures was found. Conclusion: Percutaneous ablation is an alternative method of treating renal cell carcinomas in patients who are not candidates for surgery. There was no significant difference in overall survival between patients after ablation and surgery.
Ultrasonografie je metodou volby pro zobrazení povrchově lokalizovaných lymfatických uzlin. Použitím vysokofrekvenčních lineárních sond lze detailně zobrazit vnitřní strukturu uzliny a zhodnotit základní parametry, na základě kterých lze uzlinu označit za benigní, nebo naopak vyslovit podezření na nádorové postižení. Článek pojednává o hodnocení těchto parametrů v B-modu a dopplerovském modu, zmiňuje i možnosti kontrastní ultrasonografie odhalit nádorovou infiltraci uzliny.
Ultrasonographyis the method of choice forimaging of superficially localized lymph nodes. Using high-frequency transducers, it is possible to visualize in detailthe internal structure of lymph nodes and to evaluate the basic parameters by which lymph nodes can be assigned as benign or suspected of malignant disease. The paper deals with the evaluation of these parameters in gray-scale and Doppler mode, and also shows the possibility of contrast-enhanced ultrasonographyto detect thetumorinfiltration of lymph nodes.
- Klíčová slova
- echogenita, vaskularizace, lymfoproliferace,
- MeSH
- kalcinóza diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické metastázy diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- lymfatické uzliny * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lymfoproliferativní nemoci diagnostické zobrazování MeSH
- myelolipom diagnostické zobrazování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- ultrasonografie * metody MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Karcinom rekta vyžaduje multidisciplinární přístup, zejména v časném a lokálně pokročilém stadiu. Standardním postupem pro vstupní staging je MRI malé pánve a CT trupu. Incidence kostních metastáz je u pacientů s kolorektálním karcinomem velmi nízká. V následující kazuistice je popsán případ pacienta s lokálně pokročilým karcinomem rekta bez známek vzdálené diseminace dle vstupního stagingu. Po absolvování neoadjuvantní chemoradioterapie bylo provedeno PET/MRI trupu, které odhalilo mnohočetnou skeletální diseminaci. Biopsie potvrdila metastázu karcinomu rekta. Tento fakt zcela změnil léčebný přístup. Dle dostupných dat je PET/MRI oproti CT přesnější v záchytu skeletálních metastáz.
Rectal cancer requires a multidisciplinary approach, especially in the early and locally advanced stages. The standard baseline staging is performed by pelvic MRI and CT scan of the chest, abdomen and pelvis. The incidence of bone metastases is very low in patients with colorectal cancer. The following case report presents a patient with locally advanced rectal cancer without evidence of distant metastases according to the baseline staging. After neoadjuvant chemoradiotherapy, PET/MRI of the trunk was performed and it revealed multiple skeletal lesions. Biopsy confirmed metastasis of the rectal cancer. This fact completely changed the treatment approach. According to available data, PET/MRI is more accurate than CT in detecting bone metastases.
- MeSH
- adenokarcinom chirurgie farmakoterapie radioterapie MeSH
- dávka záření MeSH
- kostra diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů diagnostické zobrazování MeSH
- multimodální zobrazování MeSH
- nádory rekta * chirurgie farmakoterapie radioterapie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- rozsev nádorových buněk * MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Důležitou součástí diagnostiky a sledování nemocných s kolorektálním karcinomem jsou zobrazovací metody. Vedle stále používané ultrasonografie a prostého rentgenového snímku hrudníku patří dnes mezi základní metody stagingu magnetická rezonance (magnetic resonance, MR) pánve. V případě, kdy je nález nejasný či hraniční, využíváme vyšetření hrudníku, břicha a pánve výpočetní tomografií (computed tomography, CT) nebo metodu spojující vyšetření pozitronovou emisní tomografií (positron emission tomography, PET) s CT (PET/CT) či MR (PET/MR). Především v předoperačním stagingu tumoru rekta má PET/MR jako metoda první volby velký potenciál. U pacientů s diseminovaným onemocněním je pro sledování standardem CT vyšetření. V některých případech ale můžeme s výhodou využít i PET vyšetření.
Imaging methods are an important part of the diagnosis and monitoring of patients with colorectal cancer. In addition to the still used ultrasonography and simple chest X-ray, magnetic resonance (MR) of the pelvis is one of the basic methods of staging today. In cases where the finding is unclear or borderline, we use computed tomography (CT) of the chest, abdomen and pelvis or a method combining positron emission tomography (PET) with CT (PET/CT) or PET/MR. Especially in preoperative rectal tumor staging, PET/MR has great potential as a first choice method. In patients with disseminated disease, CT is the standard method for monitoring. In some cases, however, we can take advantage of PET examination.
Článek přehledně shrnuje současný stav ultrazvukového zobrazování s kontrastní látkou včetně technických základů i ekonomického rozboru srovnání s ostatními zobrazovacími metodami. Uvádí přehled nejčastějších indikací v jednotlivých anatomických oblastech i přínos tohoto vyšetření v diferenciální diagnostice jednotlivých typů onemocnění, což demonstruje na příkladech včetně obrazové dokumentace.
Review summarizes state of the art of contrast-enhanced ultrasonography (CEUS), pinpoints technical basics and also economical comparison with other imaging methods. Most often indications of CEUS in different anatomical regions with differential diagnosis are discussed.
- MeSH
- diagnostické zobrazování dějiny ekonomika MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- gastrointestinální trakt diagnostické zobrazování MeSH
- hematopoetický systém diagnostické zobrazování MeSH
- játra diagnostické zobrazování MeSH
- kontrastní látky * aplikace a dávkování MeSH
- ledviny diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- muskuloskeletální systém diagnostické zobrazování MeSH
- ultrazvuk * MeSH
- urogenitální systém diagnostické zobrazování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Zhodnotit možnosti využití ultrazvukového navigačního systému pro některé diagnostické a intervenční výkony v oblasti břicha. Metodika: Navigační systém byl použit u 40 pacientů k provedení fúze mezi ultrazvukovým a předchozím CT vyšetřením. Celkově jsme provedli 27 diagnostických a 13 intervenčních výkonů. Diagnostická vyšetření sloužila k nalezení ložisek jater a ledvin detekovaných na předchozím CT vyšetření v UZ obraze a k zhodnocení jejich povahy. Intervenční výkony zahrnovali provedení biopsie jaterního ložiska s použitím navigovaného instrumentária. Výsledky: Fúze CT a UZ vyšetření se zdařila u všech 40 pacientů. Při diagnostických vyšetřeních jater se podařilo dohledat a určit biologickou povahu u 18 z celkového počtu 19 ložisek. Při diagnostickém fúzním vyšetření ledvin se podařilo dohledat a určit povahu u šesti z celkového počtu osm ložisek. U jednoho ložiska jater a dvou ložisek ledvin se detekce léze metodou fúze nezdařila (ani v nativním, ani v postkontrastním zobrazení). Ze 13 provedených biopsií bylo všech 13 konkluzivních, výtěžných, vyskytli se však dva případy falešně negativního výsledku. Závěr: Ultrazvukové navigační systémy představují relativní novinku v radiologii. Fúzi ultrazvukového obrazu s jinou zobrazovací modalitou, nejčastěji CT, lze využít ke dvěma základním účelům. Prvním je fúzní UZ vyšetření pro diagnostiku léze nejasné etiologie nalezené jinou metodou. Systém umožňuje cílení UZ vyšetření do oblasti zájmu. Korelace obou metod je více objektivní, systém dovoluje kombinovat přednosti dvou různých metod do jednoho vyšetření. Druhou možnost využití představuje provádění navigovaných intervencí při použití speciálního instrumentária, což usnadňuje detekci polohy a směru zaváděných nástrojů. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena a v některých případech časová náročnost procedury.
Aim: To evaluate the possibility of using ultrasound navigation system for certain diagnostic and interventional procedures in the abdominal area. Method: Te navigation system was used to fuse US examination and previously done CT examination in 40 patients. Overall, we performed 27 diagnostic and 13 interventional examinations. Diagnostic examinations covered localization and characterizations of focal liver lesions or kidney lesions detected on previous CT. Interventional procedures included biopsies of focal liver lesions using dedicated tracked needle. Results: US/CT fusion was feasible in all 40 patients. Among diagnostic fused examinations of focal liver lesions, we were able to identify and determinate biological nature of 18 lesions, of total number 19. Among diagnostic fused examinations of kidney, we were able to identify and determinate biological nature of 6 lesions, of total number 8. One focal liver lesion and two kidney lesions were not possible to identify (either in native or in postcontrast fused imaging). All our 13 performed biopsies were conclusive, but there have been two cases of false-negative result. Conclusion: Ultrasound navigation systems represent a relative novelty in radiology. Real-time fusion of ultrasound imaging with other imaging modality, the most frequently CT, can be used for two main purposes. Te diagnosic purpose allows precise correlation of previous CT or MR examination with ultrasound examination and also leads to better image documentation. Te system allows to target ultrasound examinations in the region of interest. Correlation of both methods is more objective, the system allows to combine the advantages of two diferent methods in a single examination. Second possibility of use is to perform navigated interventions using special tracked instrumentation, which facilitates detection of position and direction of inserted instruments. Te disadvantages of this system are high purchase price and in some cases long duration of the fusion procedure.
Ruptura aneuryzmatu Valsalvova sinu je vzácné, ale závažné srdeční onemocnění, které může ohrozit pacienta na životě. Včasná diagnostika a správná léčba může výrazně ovlivnit prognózu pacienta. V naší kazuistice popisujeme případ 44letého muže přijatého na Interní kardiologickou kliniku FN Brno pro typické bolesti na hrudi s nespecifickými změnami při elektrokardiografickém vyšetření a s pozitivním troponinem T. Vstupní transthorakální echokardiografické vyšetření odhalilo aneuryzma nekoronárního sinu a komunikaci mezi aortou a pravou síní, která byla potvrzena i CT angiograficky. Pacient byl poté odeslán do kardiochirurgického centra, kde byla následně provedena resekce aneuryzmatu a uzavřena komunikace mezi aortou a pravou síní záplatou z perikardu. Při vzniku aneuryzmatu nelze vyloučit podíl metabolického účinku kortikoidů, které pacient dlouhodobě užíval. Z uvedené kazuistiky plyne, že pečlivé klinické vyšetření a neinvazivní vyšetřovací metody zůstávají stále základním diagnostickým postupem. Klíčová slova: aneuryzma Valsalvova sinu – vrozené srdeční onemocnění – ruptura – zkrat
Rupture of a sinus of Valsalva aneurysm is a rare and serious heart disease which can endanger the patient's life. Early diagnosis and proper therapeutic treatment can significantly affect the patient's prognosis. We describe the case of a 44‑year–old man admitted to the Cardiology Department of the University Hospital Brno with typical chest pain and non‑specific changes on electrocardiogram and positive troponin T. Transthoracic echocardiography revealed a non‑coronary sinus aneurysm and communication between the aorta and the right atrium, which was confirmed by computed tomography. The patient was referred to the cardiothoracic surgery centre and the aneurysm was resected. The communication between the aorta and the right atrium was closed via pericardial patch. The aneurysm formation can be caused by the metabolic effects of corticosteroids which the patient had been using for a long time. This case report suggests that careful clinical examination and noninvasive methods remain an essential diagnostic procedure. Keywords: aneurysm of sinus of Valsalva – congenital heart disease – rupture – shunt
- Klíčová slova
- aneuryzma Valsalvova sinu, zkrat,
- MeSH
- angiografie MeSH
- aortální aneurysma * diagnóza etiologie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe MeSH
- echokardiografie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- glukokortikoidy škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- ruptura aorty * diagnóza chirurgie MeSH
- troponin T krev MeSH
- Valsalvův sinus * MeSH
- vrozené srdeční vady MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Zhodnotit možnosti kontrastní ultrasonografie (CEUS) při klasifikaci cystických ložisek ledvin a srovnat výsledky s výpočetní tomografií (CT). Metodika: Soubor tvoří 112 ložisek u 94 pacientů, kteří měli proveden CEUS a CT ledvin s nálezem cystického ložiska alespoň na jedné z metod. Ložiska byla hodnocena podle Bosniakovy klasifikace a byla buď ověřena histologicky nebo sledována alespoň 2 roky. Hodnocena byla korelace mezi metodami, citlivost metod k detekci jednotlivých znaků používaných v Bosniakově klasifikaci, dále senzitivita a specificita při odlišení maligního a benigního ložiska jednak z pohledu Bosniakovy klasifikace, jednak z pohledu jednotlivých znaků. Data byla zpracována pomocí ROC analýzy. Pro hodnocení statistické významnosti rozdílů v citlivosti sledovaných metod byl použit Fisherův exaktní test. Výsledky: Celková shoda mezi metodami byla 61 %, při rozdělení na nechirurgické (I, II, IIF) a chirurgické (III, IV, solidní) leze byla shoda 90 %. Senzitivita CEUS při tomto rozdělení byla 92,3 %, senzitivita CT 69,2 %, specificita CEUS 90,9 %, CT 94,9 %. CEUS byl statisticky významně citlivější v detekci sept než CT (53 % vs. 25 % ložisek, p < 0,001) a také v detekci sycení sept (22% vs. 10 % ložisek; p = 0, 006). V detekci sycení solidní složky nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi metodami, na CEUS však byl tento znak významnější pro detekci malignity (zvýšení pravděpodobnosti malignity 384krát na CEUS, 78krát na CT; p< 0,001). Závěr: Výsledky CEUS korelují s výsledky CT. Senzitivita CEUS k detekci maligních ložisek je vyšší než u CT, specificita je mírně nižší.
Aim: To evaluate the classification of cystic renal lesions with CEUS and compare the results with CT. Method: The set consists of 112 lesions in 94 patients who had renal lesion on CEUS and CT with cystic appearance on at least one of the methods. Lesions were evaluated by Bosniak classification and either histologically verified or followed-up for at least two years. We assessed correlation between methods, sensitivity and specificity for detection of features used in Bosniak classification, sensitivity and specificity for malignancy from the viewpoint of Bosniak classification and that of individual features. Data were processed by ROC analysis. Statistical significance was assessed by Fishers exact test. Results: Overall agreement between methods was 61%, with division to non-surgical (category I, II, IIF) and surgical (III, IV, solid) lesions agreement was 90%. With this division sensitivity was 92.3% for CEUS, 69.2% for CT, specificity 90.9% for CEUS and 94.9% for CT. CEUS was more sensitive than CT in detecting septa (53% vs. 25% of lesions; p < 0.001) and in detecting enhancement of septa (22% vs. 10% of lesions; p = 0, 006). Detection of enhancement of solid component was not significantly different, but on CEUS it was more important factor for malignancy detection (increased likelihood of malignancy 384 times on CEUS, 78 times on CT, p < 0.001). Conclusion: Results of CEUS correlate with CT. Sensitivity of CEUS for the detection of malignancy is higher than that of CT, specificity is slightly lower.
- MeSH
- cystická onemocnění ledvin * klasifikace patologie radiografie ultrasonografie MeSH
- fosfolipidy diagnostické užití MeSH
- lidé MeSH
- mikrobubliny MeSH
- nádory ledvin * klasifikace patologie radiografie ultrasonografie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- ROC křivka MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
