• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Náhlá srdeční smrt (SCD) je u jedinců mladších 40 let velmi často způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologického screeningového vyšetření přímých příbuzných jsou předpokladem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Cílem práce je analýza výsledků takového programu, který byl zaveden v České republice. Soubor a metodika: V období od 2016 do 2021 jsme v rámci grantového projektu řešili celkově 133 případů náhlého úmrtí, z nichž bylo podrobné kardiogenetické diagnostice podrobeno 115 úmrtí jedinců ve věku 0-59 let, celkem ze 110 rodin. Mrtví byli na základě pitevní diagnózy rozřazeni do kategorií dle typu kardiomyopatie (hypertrofická, dilatační nebo arytmogenní), kategorie bez nálezu strukturálního onemocnění srdce (SADS) nebo bez jasného pitevního nálezu (SUD/SUDI), případně náhlé úmrtí novorozence (SIDS) a akutní disekce velké cévy. Celkem 328 příbuzných bylo geneticky konzultováno a kardiologicky vyšetřeno. Po informovaném souhlasu následovala molekulární analýza metodou sekvenování nové generace (Sophia Genetics) celkem u 106 případů, kde byl k dispozici vhodný materiál pro analýzu. Výsledky: Anamnéza náhlého úmrtí či blízký příbuzný se srdečním selháním a/nebo komorovou arytmií byla zaznamenána v 33/115 případů (28,6 %) rodin. Velmi pravděpodobná nebo jistá molekulární příčina onemocnění (klasifikace 4 a 5) byla nalezena u 21/106 (19,8 %) v genech RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1 a COL3A1. Záchyt příčinných variant kyseliny desoxyribonukleové (DNA) byl ve skupině náhlých úmrtí s předchozí rodinnou anamnézou 16/49 (32,6 %). Klinickým a genetickým vyšetřením bylo identifikováno 86/328 (26,2 %) příbuzných v riziku. Závěr: Multidisciplinární spolupráce spolu s centralizovanou molekulárně-genetickou diagnostikou umož- nila odhalit jistou molekulární příčinu SCD v 19,8 % případů. Významná část rodin měla pozitivní rodinnou anamnézu (28,6 %). Je možné tedy usoudit, že náhlé smrti by bylo možné zabránit provedením kaskádového rodinného screeningu až u jedné třetiny zemřelých.

Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant subset of cases. Identification of SCD, postmortem genetic analysis along with the cardiological screening in first degree relatives represents an important tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim's relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 we dealt with totally 133 cases of sudden death, the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 cases at the age of 0-59 years with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative's blood and subjected to massively parallel sequencing (SophiaGenetics, Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net classification 4 to 5 variants) was disclosed in 19.8% of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 83/328 (26.2%) relatives at risk of life threatening arrhythmias, who were offered individualised care. Conclusion: Our study with postmortem analysis could reveal a pathogenic DNA variant in 19.8% of cases and in 32.6% in cases with positive family history. A relevant number of studied victims had a positive family history, which indicates the importance of family cascade screening in patients with heart failure or malignant arrhythmias of unclear aetiology for primary prevention of sudden cardiac death.

• MeSH
• anamnéza statistika a číselné údaje   MeSH
• genetické testování * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   epidemiologie   etiologie   genetika   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• molekulární patologie metody   MeSH
• náhlá srdeční smrt * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pitva metody   MeSH
• srdeční zástava diagnóza   epidemiologie   etiologie   genetika   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Náhlá srdeční smrt u jedinců mladších 40 let je ve významném procentu způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologické screeningové vyšetření přímých příbuzných je prvním krokem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Tato péče vyžaduje multidisciplinární a multicentrickou spolupráci. Jistá až velmi pravděpodobná molekulární příčina onemocnění byla nalezena u 19,8 % analyzovaných případů, u 25 % příbuzných bylo zjištěno riziko významných arytmií.

Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant part of the cases. Identification of SCD, post mortem genetic analysis along with the cardiological screening examination in first degree represents an important diagnostic tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim´s relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 deaths with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative´s blood and subjected to massively parallel sequencing (Illumina, USA) in extent of 100 to 20 000 genes. Sequencing results were analysed using the SOPHiA GENETICS DDM bioinformatics platform (Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net Class 4 to 5 variants) was disclosed in 19,8 % of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC (stop), GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 25 % relatives at risk of life threating arrhythmias and offered them an individualised care.

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární MeSH
• genetické nemoci vrozené * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• genetické testování metody   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• náhlá srdeční smrt * etiologie   MeSH
• pitva MeSH
• primární prevence MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Identifikace případů náhlé kardiální smrti (SCD) a jejich genetické vyšetření post mortem a současně kardiologické screeningové vyšetření příbuzných k primární prevenci náhlého úmrtí. Soubor a metodika: V období od 2016 do 2020 bylo v rámci řešení grantového projektu na území ČR zaznamenáno celkem 120 případů SCD (35 žen, 85 mužů) ve věku 0–59 let podrobených zdravotní pitvě. Mrtví byli na základě pitevní diagnózy rozřazeni do kategorií dle typu kardiomyopatie (HCM, DCM, ACM), bez nálezu strukturálního onemocnění srdce (SADS), bez jasného pitevního nálezu (SUD/SUDI), náhlé úmrtí novorozence (SIDS) a akutní disekce velké cévy. Celkem 288 příbuzných bylo geneticky konzultováno a kardiologicky vyšetřeno. Po informovaném souhlasu následovala molekulární pitva metodou sekvenování nové generace cíleným kardiovaskulárním panelem NGS (Sophia Genetics). Výsledky: Počty vyšetřených zemřelých jsou uvedeny v tab, níže Většina obětí zemřela ve spánku nebo v klidu, 9/100 zemřeli při těžké (sportovní) zátěži. Jistá až velmi pravděpodobná molekulární příčina onemocnění (klasifikace 4 a 5) byla nalezena celkově u 25/120 (21 %) v genech RYR2, KCNH2, KCNQ1, RANGFR, SCN5A, FLNC (stop) 3krát, TTN 5krát, RBM 20, PRKAG2, MYBPC3, DSC2, FHL1, GLA, TNNT2, TGFBR1 a Col3A1 (tab). Klinickým a genetickým vyšetřením bylo identifikováno 91/288 (32 %) příbuzných v riziku významných arytmií. Souhrn: Multidisciplinární spolupráce spolu s centralizovanou molekulárně genetickou diagnostikou umožnila odhalit jistou molekulární příčinu SCD v 21 % případů a současně identifikovala příbuzné v riziku významných arytmií.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Chronické srdeční selhání se systolickou dysfunkcí levé komory (LK) je často provázeno funkční mitrální regurgitací (MiR). Tu lze při vhodné morfologii chlopně zmírnit implantací MitraClipu. Z registrů je známo příznivé ovlivnění symptomů. Snížení mortality a hospitalizací pro srdeční selhání je tématem probíhajících randomizovaných studií. Cílem práce je popis našich zkušeností s tímto způsobem léčby. Metodika a výsledky: Od roku 2014 byl na našem pracovišti implantován MitraClip celkem 30 pacientům s významnou funkční MiR a systolickou dysfunkcí LK (dilatační kardiomyopatie 60 %, ischemická choroba srdeční 26 %, ejekční frakce levé komory 29 ± 6 %, NYHA ≥ 3 84 %). Výkon byl technicky úspěšný v 97 % případů, periprocedurální i 90denní mortalita byla nulová a výskyt závažných komplikací minimální. Po 12 měsících od implantace byly prokázány následující změny (párový t-test, p < 0,05): zlepšení ve funkční třídě NYHA (2,8 ± 0,3 vs. 2,3 ± 0,2), v kvalitě života dle Kansaského a Minnesotského dotazníku (Kansas City Cardiomyopathy Ques- tionnaire [KCCQ] overall summary 58 ± 27 vs. 69 ± 23, skóre Minnesota Living With Heart Failure Questionnaire [MLHFQ] 36 ± 23 vs. 26 ± 13), zvýšení systolického (113 ± 15 vs. 119 ± 12 mm Hg) i diastolického (68 ± 11 vs. 75 ± 9 mm Hg) krevního tlaku, vzestup hemoglobinu (130 ± 21 vs. 138 ± 17 g/l), redukce MiR (3,6 ± 0,4 vs. 2,2 ± 0,6), pokles hmoty levé komory (139 ± 35 vs. 129 ± 29 g/m2) a trend ke zlepšení funkce pravé komory. Roční mortalita byla 10 %, hospitalizací pro srdeční selhání 30 % a k srdeční transplantaci byli indikováni dva pacienti. Závěr: Naše zkušenosti ukazují, že implantace MitraClipu zlepšuje u vybraných pacientů se srdečním selháním se systolickou dysfunkcí LK a funkční MiR jak symptomy, tak i kvalitu života. Tato metoda rozšiřuje možnosti léčby pacientů, kteří pro charakter chlopenní vady a dysfunkci LK nemohou podstoupit kardiochirurgickou korekci vady

Aim: Chronic heart failure with left ventricular (LV) dysfunction is often associated with functional mitral regurgitation (MiR). This may be ameliorated, mitral valve morphology permitting, by implanting a MitraClip. Registry data demonstrate a positive effect on symptoms. A decrease in mortality and shorter hospitalisation for heart failure are currently the subjects of randomised studies. The aim of the work presented here is to describe our experience with this therapeutic approach. Methods and results: Since 2014, MitraClip has been implanted at our clinic in 30 patients with significant functional MiR and LV systolic dysfunction (DCM 60%, IHD 26%, LV EF 29 ± 6%, NYHA ≥ 3 84%). The procedure was technically successful in 97% of cases, periprocedural and 90-day mortality being zero and the incidence of serious complications minimal. Twelve months after implantation, the following changes were demonstrated (paired t-test, p < 0.05): improvement in NYHA functional class (2.8 ± 0.3 vs. 2.3 ± 0.2), improvement in quality of life according to Kansas and Minnesota questionnaires (Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire [KCCQ] overall summary 58 ± 27 vs. 69 ± 23, Minnesota Living With Heart Failure Questionnaire [MLHFQ] score 36 ± 23 vs. 26 ± 13), increase in both systolic (113 ± 15 vs. 119 ± 12 mmHg) and diastolic (68 ± 11 vs. 75 ± 9 mmHg) blood pressure, a rise in haemoglobin levels (130 ± 21 vs. 138 ± 17 g/l), MiR reduction (3.6 ± 0.4 vs. 2.2 ± 0.6), left ventricular mass reduction (139 ± 35 vs. 129 ± 29 g/m2) and a trend towards improvement of right ventricular function. Annual mortality was 10%, hospitalisation for heart failure was 30% and 2 patients were indicated for heart transplantation. Conclusion: Our experience shows that MitraClip implantation improves both symptoms and quality of life in selected patients with heart failure, systolic LV dysfunction and functional MiR. This method broadens the treatment options for patients who cannot undergo surgical repair because of valve defect characteristics and LV dysfunction.

• Klíčová slova
• Mitraclip,
• MeSH
• chirurgická náhrada chlopně MeSH
• lidé MeSH
• mitrální insuficience * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční chlopně umělé MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• císařský řez metody   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• kardiomyopatie farmakoterapie   patologie   MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• srdeční arytmie patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH