Úvod: Cílem práce je prognóza změny vitality a funkčního stavu u pacientek přeživších karcinom prsu v období po primární onkologické terapii s využitím změn v hladinách C reaktivního proteinu (CRP). Pacienti a metodika: Analýza byla provedena na skupině 46 pacientek přeživších karcinom prsu (medián věku 65 let) s dostupnými údaje o škále vitality z dotazníku SF-36 získanými po léčbě a retrospektivně v období diagnózy. Data o onemocnění, léčbě a jejích výsledcích byly získány retrospektivně ze zdravotních záznamů, CRP bylo měřeno v době diagnózy a rok po ukončení primární terapie. Pro účely studie byla jako klinicky významná změna brána změna o 5 bodů na škále vitality. Výsledky: Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi změnou CRP a komponenty vitality z SF-36 (rs = –0,350, p = 0,023) kdy při poklesu CRP dochází ke vzestupu dané komponenty kvality života. Celková změna je 1,078 škály vitality (přibližně 1 bod) na každý pokles o 1 jednotku CRP (1 mg/L). Vztah mezi hladinou CRP (před a po léčbě, změna mezi těmito časovými body) s věkem, počtem komorbidit a stadiem onemocnění nebyl na našem souboru prokázán jako statisticky významný. Shrnutí: Předběžné výsledky naznačují vztahy mezi změnami CRP v čase a změnami ve vitalitě u dlouhodobě sledovaných starších pa­cientek přeživších karcinom prsu. Na základě výsledků navrhujeme považovat změnu CRP v čase o 5 mg/L a více jako potenciální rizikový prediktor negativních změn zdravotního stavu. Klíčová slova: přežití karcinomu prsu – predikce změny vitality – lineární regrese – funkční status – C reaktivní protein – rizikové faktory Projekt byl podpořen projektem GAČR P407//12/0607. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 31. 8. 2015 Přijato: 7. 12. 2015

Backround: We aimed to determine prognosis of vitality change and functional status of breast cancer survivors after primary oncological treatment using time-related differences of elevated levels of highly sensitive proinflammatory C-reactive protein (CRP). Patients and Methods: The test group consisted of 46 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed Vitality Scale of Short Form 36 (SF-36) after completing treatment and another retrospectively at diagnosis. Data on tumor-related factors, treatment, and outcomes were obtained retrospectively from medical records, and linear regression analysis was performed. CRP was followed at diagnosis and one year after primary treatment. Within the scope of this study, clinically important difference in the Vitality Scale was set at five points of change. Results: Results showed a statistically significant relationship between CRP change and vitality component of SF-36 change (rs = –0.350, p = 0.023) in which a decrease in CRP inversely correlated with the quality of life component. The overall change was 1.078 of the vitality scale score (approximately 1 point) for each 1 unit decrease of CRP (1 mg/L). Association of CRP levels (before and after treatment, its difference between these time points) with age, number of comorbidities and stage of the disease was analyzed and no statistically significant relationship was found in our study. Conclusion: Preliminary results suggested time-related differences in elevated CRP levels as a potentially suitable predictor for change in vitality status for long term, chronic condition for older breast cancer survivors. We suggest the interpretation schema including an understanding that CRP change of 5 mg/L and more should be considered a potential risk factor for subsequent negative clinical outcomes.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• C-reaktivní protein * metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * krev   patologie   terapie   MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status

The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as gene­rally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• přežívající psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociální determinanty zdraví MeSH
• sociální opora * MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• společenská třída MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• virové nemoci epidemiologie   komplikace   MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Pro hodnocení ke zdraví vztažené kvality života (health‑related quality of life – HRQOL) u žen s diagnózou karcinomu prsu jsou využívány sebeposuzovací dotazníky, které umožňují subjektivní posouzení oblastí kvality života souvisejících se zdravotním stavem a spokojeností s léčbou a lékařskou péčí. Jejich výzkumné využití je však stále limitováno malou dostupností reliabilních a validních nástrojů testovaných na vzorcích specifických populací s onkologickým onemocněním. Cíl: Cílem článku je uvést přehled a stručný popis v současnosti dostupných validizovaných nástrojů ve světě a v ČR, které jsou specificky určeny pro posuzování oblastí souvisejících s HRQOL u pacientek s karcinomem prsu. Výsledky:V přehledové studii přinášíme přehled 15 validizovaných sebeposuzovacích dotazníků, které se vztahují k HRQOL u žen s karcinomem prsu. Závěr: Představené dotazníky jsou využitelné ve výzkumných studiích, ale ve většině nejsou vhodné pro individuální využití v klinické praxi. Většina specifických nástrojů pro měření HRQOL u pacientek s karcinomem prsu zatím není dostupná v adaptovaných verzích převedených do češtiny a českého kulturního prostředí. Dostupné jsou výzkumné verze některých dotazníků, metody však dosud nebyly v ČR validizovány. Nedostatek nástrojů využitelných v našich podmínkách limituje možnosti výzkumu na poli HRQOL žen s diagnózou karcinomu prsu v ČR i klinickou péči o tyto pacientky. Současně se nabízí velký prostor pro validizační studie.

Background: For the assessment of health‑related quality of life (HRQOL) in women with diagnosis of breast carcinoma, patient‑reported outcome measures are reported that allow subjective assessment of quality of life related to health status and satisfaction with treatment and medical care. However, their research use is still limited by the low availability of reliable and valid tools tested on samples of specific populations with malignant disease. Aim: The aim of the article is to provide review and short description of available instruments related to HRQOL of patients with a history of treatment for breast cancer with evidence of validation in the breast cancer population. Results:In this review 15 validated patient‑reported outcome measures are presented specifically relating to HRQOL in women with breast carcinoma Conclusion: Most of the presented measures are suitable in research and clinical trials but not for individual use in clinical practice. Most of the specific measures for assessing HRQOL in patients with breast cancer are not yet available in Czech language and Czech cultural environment adapted versions. Research versions of some of these measures are available in Czech, but these methods have not yet been validated in the Czech Republic. Lack of available tools for use in our conditions means significant limiting factor for research as well as for clinical practice in the Czech Republic. On the other hand, it also offers great scope for validation studies. Key words: breast cancer – health related quality of life – patient‑reported outcome measures – clinical oncology This study was supported by the Czech Science Foundation project P407/12/0607. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 11. 4. 2015 Accepted: 13. 8. 2015

• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie

The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• C-reaktivní protein * MeSH
• dospělí MeSH
• interview psychologický MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• prognóza MeSH
• psychický stres * diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úzkost diagnóza   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH