Význam terapeutického monitorování léků (TDM) se u jednotlivých skupin psychofarmak velmi liší, zejména v závislosti na jejich terapeutickém indexu a také na aktuální síle důkazů. Konkrétní užitečnost TDM se pro jednotlivá farmaka odráží v úrovni doporučení k TDM. Tradičně je TDM dobře zavedeno v případě stabilizátorů nálady a klozapinu, případně tricyklických antidepresiv. V případě řady dalších antidepresiv a antipsychotik máme důkazy o korelaci mezi koncentracemi v krvi a obsazeností příslušných cílových struktur, a tím možnost kontroly správně nastavené léčby i při absenci jasného klinického korelátu. Stále nejvíce citovaná vodítka AGNP byla od svého posledního vydání obohacena novými poznatky (zejména u antidepresiv a antipsychotik), v některých případech byly doporučeny úpravy terapeutických referenčních rozmezí. Třetí a poslední díl série o TDM v psychiatrii uvádí jeho praktické použití u jednotlivých skupin psychofarmak ve světle aktuální úrovně poznání.
The impact of TDM in particular groups of psychotropics differs significantly especially depending on their therapeutic index and on the current strength of evidence. For the individual drugs the beneficial effect of TDM is defined as a level of recommendation for TDM. Traditionally, the TDM is well established in case of mood stabilizers and clozapin, or tricyclic antidepressants. In case of other antidepressants and also antipsychotics there is evidence for the correlation between the blood concentrations and occupance of the corresponding target structures and therefore there is a possibility to monitor the appropriate setting of treatment, even if the clear clinical correlate is missing. The guidelines of AGNP are still most cited but there are some new enriching findings (especially regarding antidepressants and antipsychotics), in some cases the adjustments of therapeutic reference ranges were recommended. The third and last part of the series regarding TDM in psychiatry presents its practical application in particular groups of psychotropics in light of current level of knowledge.
Terapeutické monitorování léčiv (TDM) je v psychiatrii jednou z mála možností, jak alespoň částečně objektivizovat správnost zvoleného farmakoterapeutického přístupu a adherenci pacienta k léčbě. S ohledem na často přetrvávající nevyjasněnost vztahu mezi stanovenou koncentrací psychofarmaka v krvi a žádoucími i nežádoucími účinky však nebývá v praxi TDM rutinně využíváno pro nastavení individuálního dávkování. Existují však specifické situace, pøi nichž je pravděpodobnost zvl. farmakokinetických odlišností natolik významná, že objektivizace koncentrací psychofarmaka v krvi a úprava jeho dávkování jsou základním pøedpokladem léčby, která pacientovi prospívá a neškodí. Popis těchto základních, více i méně známých, klinicky významných situací je obsahem tohoto článku: kouření, zánět, těhotenství a kojení, dětský věk, seniorský věk, porucha jater a ledvin, podezření na non-adherenci.
in psychiatry, therapeutic drug monitoring (tDM) is one of the few ways to at least partially objectify the correctness of the chosen pharmacotherapeutic approach and patient adherence to the treatment. However, given the often persistent unclear relationship between the determined blood concentration of a psychopharmaceutical and both desirable and undesirable effects, tDM is not routinely used in common practice to determine individual dosing. However, there are specific situations in which the likelihood of pharmacokinetic differences is so significant that objectification of blood concentrations of psychopharmaceuticals and adjustment of dosage are essential for beneficial and not harmful treatment of the patient. A description of these basic, more or less known clinically relevant situations is the content of this article: smoking, inflammation, pregnancy and lactation, childhood, elderly age, liver and kidney disorders, suspected non-adherence.
Brexpiprazol je nové atypické antipsychotikum, působící jako modulátor serotoninu a dopaminu. V jeho mechanismu účinku se uplatňuje parciální agonismus na serotoninových receptorech 5-HT1A, antagonismus na serotoninových receptorech 5-HT2A, parciální agonismus na dopaminových D2 receptorech a antagonismus na noradrenergních receptorech typu α1B a typu α2C. Podle zmíněného účinku na dopaminové D2 receptory se řadí do skupiny parciálních dopaminových agonistů (DRPA). Do klinické praxe léčby schizofrenie byl uveden nedávno. Jeho profil je spojen s dostatečnou antipsychotickou účinností a velmi dobrou snášenlivostí. Nízký výskyt nežádoucích účinků je spojen s dobrou spoluprací v léčbě, s nižším rizikem vzniku relapsu onemocnění a s dobrým fungováním nemocných v běžném životě. Článek prezentuje soubor deseti kazuistik z klinické praxe, kdy byl brexpiprazol spojen s lepším léčebným výsledkem než aripiprazol. Ze sdělení vyplývá, že jednotlivá antipsychotika ze skupiny DRPA nejsou stejná a dokládá nezaměnitelnost brexpiprazolu v některých klinických situacích.
Brexpiprazole is a new atypical antipsychotic acting as serotonin and dopamine modulator. Its mechanism of action is based on partial agonism on serotonin 5-HT1A receptors, antagonism at serotonin 5-HT2A receptors, partial agonism at dopamine D2 receptors and antagonism at two noradrenergic receptors, type α1B and type α2C. Due to its effect on dopamine D2 receptors brexpiprazole belongs to dopamine receptor partial agonists (DRPA). It has been introduced to clinical practice in treatment recently. Its profile is characterized by good antipsychotic efficacy and outstanding tolerability. Low incidence of side-effects is associated with treatment compliance, minimalization of relapse risk and a good functioning in life. This article presents a set of ten case reports from clinical practice, in which brexpiprazole in comparison with aripiprazole was linked to better treatment results. This presentation shows that antipsychotics from a DRPA group are not identical and brings the evidence that brexpiprazole is unique in some clinical situations.
- Klíčová slova
- brexpiprazol, aripiprazol,
- MeSH
- agonisté dopaminu * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antipsychotika MeSH
- dospělí MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- paranoidní schizofrenie farmakoterapie komplikace MeSH
- poléková akatizie MeSH
- psychotické poruchy farmakoterapie komplikace MeSH
- thiofeny * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V současné éře rozvíjející se precizní medicíny psychiatrie jako obor stále nedostatečně těží z rozšiřujících se technologických možností. Přitom disponuje tradicí průkopníka terapeutického monitorování léčiv (TDM) v medicíně a v současnosti má zpra- covány jedny z nejkomplexnějších doporučených postupů TDM mezi obory. Jejich progresivní vývoj však s sebou přinesl některé metodologické problémy, které vedou na jedné straně k opomíjení TDM v běžné klinické praxi a na druhé straně pak k jeho zbytečně mechanické aplikaci. Primárním cílem TDM není dosáhnout „doporučené“ koncentrace psychofarmaka v krvi, ale umožnit nalezení takového individuálního režimu podávání léčiva, který přinese pro pacienta minimum rizik a maximum profitu. Pro plnohodnotné využívání TDM v klinické praxi je důležité porozumět příležitostem i rizikům TDM a dokázat je aplikovat ve správnou chvíli správnému pacientovi se správným zadáním. Obsahem tohoto článku je seznámení se základními principy TDM, především farmakokinetickými základy, užívanými termíny, genezí doporučení, správnou aplikací metody a konečně s uplatněním výsledků v klinické praxi.
In the current era of evolving precision medicine, psychiatry as a field still does not sufficiently benefit from the expansion of technological opportunities. Yet, it has a tradition of pioneering therapeutic drug monitoring (TDM) in medicine and has developed some of the most comprehensive TDM guidelines among disciplines. However, its progressive development has brought with it some methodological problems that lead to the neglect of TDM in routine clinical practice on the one hand and its unnecessarily mechanical application on the other. The primary goal of TDM is not to achieve the „recommended“ blood concentration of a psychopharmaceutical, but to enable to find an individual drug regimen that will result in minimum risk and maximum benefit for the patient. To fully exploit TDM in clinical practice, it is important to understand the opportunities and risks of TDM and to be able to apply it at the right time to the right patient with the right task. The scope of this article is to introduce the basic principles of TDM, especially the pharmacokinetic basis, the terms used, the genesis of the recommendations, the correct application of the method and finally the application of the results in clinical practice.
- MeSH
- cesty eliminace léčiva MeSH
- farmakokinetika MeSH
- farmakologické účinky MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- léčivé přípravky analýza metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- psychotropní léky * analýza farmakologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
x
x
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- biologické markery krev MeSH
- ciprofloxacin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- horečka etiologie MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom * diagnóza etiologie farmakoterapie virologie MeSH
- olanzapin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- svalová slabost etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- duševní poruchy terapie MeSH
- gestalt terapie metody MeSH
- hypnóza metody MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- krizová intervence metody MeSH
- lidé MeSH
- psychodynamická psychoterapie metody MeSH
- psychoterapie * metody MeSH
- rodinná terapie metody MeSH
- skupinová psychoterapie metody MeSH
- terapie zaměřená na člověka metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- agrese psychologie MeSH
- akutní nemoc terapie MeSH
- dystonie diagnóza etiologie terapie MeSH
- krizová intervence metody MeSH
- lidé MeSH
- maligní neuroleptický syndrom diagnóza etiologie terapie MeSH
- mánie diagnóza etiologie terapie MeSH
- psychotické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- sebevražedné myšlenky MeSH
- urgentní služby psychiatrické * metody MeSH
- úzkost etiologie psychologie terapie MeSH
- zmatenost diagnóza psychologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Faktitivní porucha (FD) patří do spektra duševních poruch, kde v klinickém obraze dominují somatické příznaky. Chybí přesné údaje týkající se prevalence, ale vážné průběhy odčerpávají extrémní prostředky zdravotní péče a mohou v důsledku komplikací končit i letálně. Alarmující je výskyt subtypu FD u jiné osoby, nejčastěji dětí (dříve "by proxy"). Přitom diagnostika je z principu obtížná, chybí jasná vodítka pro jednotlivé medicínské obory i důsledná edukace o charakteru této poruchy. I po stanovení správné diagnózy bývá další vedení pacienta velmi obtížné, s procentuálně nízkou úspěšností. V předloženém textu upozorňujeme na tuto opomíjenou poruchu; příznaky a diferenciální diagnostiku demonstrujeme na kazuistice.
Factitious disorder (FD) belongs to the group of mental disorders in which the somatic symptoms prevail in the clinical picture. The exact data regarding prevalence are missing but in serious courses extreme amounts of resources from the health care system are wasted and the disorder may have lethal termination because of complications. The occurrence of a subtype of FD imposed on another, most often children (formerly "by proxy"), is alarming. The diagnosis is logically difficult, the clear guidelines for different medical specialities are missing and there is no thorough education in the characteristics of the disorder. Even after a proper diagnosis is established, further follow up of a patient is very difficult with a low rate of successful outcomes. In the following text we point out this neglected disorder; the symptoms and differential diagnosis are demonstrated in a case report.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- faktitivní poruchy * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
