INTRODUCTION: The management of patients with COVID-19 infection has placed great pressure on the healthcare systems around the world. The aim of this study was to investigate the impact of the COVID-19 pandemic on the treatment outcomes of patients with rectal cancer by comparing them to those of patients with the same diagnosis in the pre-pandemic period. METHODS: Retrospective data analysis of patients undergoing multimodal treatment for rectal cancer at the four university hospitals during the COVID-19 pandemic (2020-2021) and the 2-year pre-pandemic period (2018-2019). RESULTS: A total of 693 patients (319 in the pre-pandemic period and 374 in the pandemic period) with rectal cancer were included in the study. The demographic and clinical characteristics of patients in both study periods were comparable, as was the spectrum of surgical procedures. Palliative surgery was more common in the pandemic period (18% vs 13%, p=0.084). The proportion of patients undergoing minimally invasive surgery was higher during the COVID-19 pandemic (p=0.025). There were no statistically significant differences between the study periods in the incidence/severity of post-operative complications, 30-day mortality and length of hospital stay. The number of positive resection margins was similar (5% vs 5%). Based on these results, COVID-19 had no effect on the postoperative morbidity and mortality in patients undergoing surgery for rectal cancer. Neoadjuvant treatment was more common in the pre-pandemic period (50% vs 45%). Long-course RT was predominantly offered in the pre-pandemic period, short-course RT during the pandemic. Significantly shorter "diagnosis-surgery" intervals were observed during the pandemic (23 days vs 33 days, p=0.0002). The "surgery-adjuvant therapy" interval was similar in both analysed study periods (p=0.219). CONCLUSION: Our study showed, that despite concerns about the COVID-19 pandemic, multimodal treatment of rectal cancer was associated with unchanged postoperative morbidity rates, increased frequency of short-course neoadjuvant RT administration and shorter "diagnosis-surgery" intervals.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (256 stran)
Jednoduchá, didaktická, plně dostačující, moderní publikace ostravských autorů, která se řadí do „obecné“ chirurgie. Vhodná pro mediky, začínající lékaře a sestry specialistky. Text je doplněn více než 200 schematickými obrázky.
- Klíčová slova
- Chirurgie, ortopedie, traumatologie,
- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- NLK Obory
- chirurgie
Úvod: Karcinom plic je závažným zdravotním problémem s vysokou mírou úmrtnosti. V kontextu chirurgických řešení přinášejí minimálně invazivní přístupy včetně uniportální torakoskopické techniky potenciální výhody, jako je rychlejší rekonvalescence a zvýšená spolupráce pacientů. Cílem studie bylo porovnat dosažitelnost mediastinálních lymfatických uzlin mezi uniportálním a multiportálním torakoskopickým přístupem a ověřit, zda použití uniportálního přístupu nemá vliv na radikalitu provedené lymfadenektomie. Metody: Srovnávací studie provedená v období od ledna 2015 do července 2022 ve Fakultní nemocnici Ostrava porovnává radikalitu mediastinální lymfadenektomie mezi pacienty operovanými uniportálním torakoskopickým přístupem a těmi, kteří byli operováni multiportálním torakoskopickým přístupem. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 278 pacientů. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu dostupných lymfatických stanic mezi podskupinami. Průměrný počet odstraněných lymfatických uzlinových stanic byl 6,46 v levém hemithoraxu a 6,50 v pravém hemithoraxu. Třicetidenní pooperační morbidita pro celou populaci pacientů byla 24,5 %, přičemž u 18,3 % se vyskytly mírné komplikace a u 3,6 % závažné komplikace. Celková míra úmrtnosti ve studovaném souboru byla 2,5 %, se statisticky významným rozdílem v úmrtnosti mezi uniportálním a multiportálním přístupem (1,0 % vs. 6,4 %, p=0,020). Závěr: Uniportální přístup prokázal srovnatelnou dostupnost a výtěžnost lymfatických uzlin jako multiportální. Mezi přístupy není rozdíl ani v pooperační morbiditě. Studie naznačuje možnost nižší mortality po uniportální resekci plic ve srovnání s multiportální resekcí plic, k tomuto závěru je ale nutno přistoupit velice zdrženlivě.
Introduction: Lung cancer is a serious health problem with a high mortality rate. In the context of surgical management, minimally invasive approaches, including uniportal thoracoscopic techniques, offer potential benefits such as faster recovery and increased patient cooperation. The aim of this study was to compare the accessibility of the mediastinal lymph nodes between uniportal and multiportal thoracoscopic approaches and to verify whether the use of the uniportal approach affects the radicality of the lymphadenectomy. Methods: A comparative study conducted from January 2015 to July 2022 at the University Hospital Ostrava focused on evaluating the radicality of mediastinal lymphadenectomy between subgroups of patients undergoing surgery using the uniportal thoracoscopic approach and the multiportal thoracoscopic approach. Results: A total of 278 patients were included in the study. There were no significant differences in the number of available lymphatic stations between the subgroups. The mean number of lymph node stations removed was 6.46 in the left hemithorax and 6.50 in the right hemithorax. Thirty-day postoperative morbidity for the entire patient population was 24.5%, with 18.3% having minor complications and 3.6% having major complications. The overall mortality rate in the study population was 2.5%, with a statistically significant difference in mortality between uniportal and multiportal approaches (1.0% vs 6.4%, p=0.020). Conclusions: The uniportal approach demonstrated comparable accessibility and lymph node yield to the multiportal approach. There was also no difference in postoperative morbidity between the two approaches. The study suggests the possibility of lower mortality after uniportal lung resection compared with multiportal lung resection, but this conclusion should be interpreted with caution.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie * metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- mediastinum chirurgie patologie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- nádory plic chirurgie MeSH
- pneumektomie metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- torakoskopie metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
2., aktualizované a doplněné vydání 249 stran : ilustrace ; 24 cm
Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na techniky operační chirurgie. Určeno i pro odborníky v praxi.
- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- chirurgie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
BACKGROUND: Lung cancer poses a significant challenge with high mortality rates. Minimally invasive surgical approaches, including the uniportal thoracoscopic technique, offer potential benefits in terms of recovery and patient compliance. This study focuses on evaluating the radicality of mediastinal lymphadenectomy during uniportal thoracoscopic lung resection, specifically assessing the reachability of established lymphatic stations. METHODS: A comparative study was conducted at the University Hospital Ostrava from January 2015 to July 2022, focusing on the evaluation of radicality in mediastinal lymphadenectomy across three patient subgroups: uniportal thoracoscopic approach, multiportal thoracoscopic approach, and thoracotomy approach. The study implemented the routine identification and excision of 8 lymph node stations from the respective hemithorax to assess the radicality of lymph node harvesting. RESULTS: A total of 428 patients were enrolled and evaluated. No significant differences were observed in the number of lymph nodes removed between the subgroups. The mean number of lymph nodes removed was 6.50 in the left hemithorax and 6.49 in the right hemithorax. The 30-day postoperative morbidity rate for the entire patient population was 27.3%, with 17.5% experiencing minor complications and 6.5% experiencing major complications. Statistically significant differences were observed in major complications between the uniportal approach and the thoracotomy approach (3.5% vs 12.0%, p = 0.002). The overall mortality rate in the study population was 3%, with a statistically significant difference in mortality between the uniportal and multiportal approaches (1.0% vs 6.4%, p = 0.020). CONCLUSIONS: The uniportal approach demonstrated comparable accessibility and lymph node yield to multiportal and thoracotomy techniques. It is equivalent to established methods in terms of postoperative complications, with fewer major complications compared to thoracotomy. While our study indicates a potential for lower mortality following uniportal lung resection in comparison to multiportal lung resection, and demonstrates comparable outcomes to thoracotomy, it is important to approach these findings cautiously and refrain from drawing definitive conclusions.
Plicní tuková embolie (PTE) je obvykle pozorována u osob se zlomeninami dlouhých kostí, u osob s rozsáhlými pohmožděninami tukové tkáně či popáleninami kožního krytu. Při poskytování nepřímé masáže srdce je tupé násilí směrováno proti střední části hrudníku, zlomeniny skeletu hrudníku pak představují nejčastější komplikaci nepřímé masáže srdce. Zlomeniny hrudníku vznikající v průběhu KPR jsou pravděpodobně nejčastější příčinou nálezu PTE při pitvě resuscitovaných osob. Cílem této práce je zkoumat prevalenci a závažnost PTE u zemřelých osob, u kterých byla před smrtí prováděna kardiopulmonální resuscitace. Ke vzniku PTE dochází u 30–42 % osob, kterým je poskytována nepřímá srdeční masáž; PTE přitom vzniká častěji u osob s resuscitačními zlomeninami skeletu hrudního koše. Pokud je KPR úspěšná, tuková embolie se pak může významnou měrou podílet na vzniku respiračního selhání (ARDS), resp. multiorgánového selhávání. Problematika poranění vznikajících při poskytování KPR má dva medicínské aspekty – klinický a forenzní. Z klinického hlediska je třeba resuscitační poranění zohlednit při poskytování zdravotní péče osobám, u kterých byla KPR úspěšná. Forenzní aspekt je třeba brát v úvahu při posuzování úrazových změn identifikovaných v průběhu autopsie (odlišení těchto nálezů od poranění, která vznikají jinými mechanizmy).
Pulmonary fat embolism (PFE) is usually observed in patients with long bone fractures, patients with extensive subcutaneous fat contusions or skin burns. Chest compressions during cardiopulmonary resuscitation (CPR) present powerful repetitive violence against victim’s chest. Skeletal chest fractures are the most frequent complication of CPR, and probably the most important cause of PFE autopsy finding in persons, which have been resuscitated before death. The aim of the present paper was to investigate the prevalence and seriousness of PFE in non-survivors after out-of-hospital cardiac arrest. During autopsy, PFE can be diagnosed in 30 – 42 % of persons after unsuccessful CPR; skeletal chest fractures are associated with significantly higher prevalence of PFE. After successful CPR, fat embolism may contribute significantly to acute respiratory distress syndrome, or multiorgan failure. The issue of CPR associated injuries has two medical aspects – clinical and forensic. From clinical point of view, the presence of CPR associated injuries must be acknowledged when offering healthcare to patients after successful CPR. During autopsy, CPR associated injuries should be diagnosed and evaluated as these injuries may contribute to death or may be potentially lethal.
- MeSH
- dospělí MeSH
- embolie tuková * diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- fraktury kostí patologie MeSH
- hrudní koš zranění MeSH
- kardiopulmonální resuscitace * škodlivé účinky MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- masáž srdce škodlivé účinky MeSH
- pitva MeSH
- plicní embolie diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
I když je pneumonie relativně častá, ne vždy má klasické příznaky nebo nekomplikovaný průběh. Předkládaná kazuistika popisuje zřídkavý případ aspirační nekrotizující pneumonie, která i přes intenzivní terapii progredovala do gangrény plic a vyžádala si lobektomii. Netypická byla skutečnost, že správná diagnózu byla stanovena až při vyšetření traumatologem pro akutní bolesti břicha. Tento případ zdůrazňuje nutnost důkladného celkového vyšetření pacienta a upozorňuje na vzácnou, ale konzervativně neřešitelnou nekrotizující pneumonii komplikovanou gangrénou plic.
Although pneumonia presents a relatively common diagnosis, it does not always present with classic clinical symptoms, nor does it follow a regular course without complications. The presented case describes a rare case of aspiration necrotizing pneumonia, which despite intensive therapy, progressed to lung gangrene and required a lung lobectomy. Another peculiarity is that the correct diagnosis was established only after the onset of abdominal pain, surprisingly by a trauma surgeon. This case emphasizes the necessity of a thorough general examination and draws attention to a rare, but conservatively intractable necrotizing pneumonia complicated by lung gangrene.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- aspirační pneumonie * diagnóza terapie MeSH
- bolesti břicha diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nekrotizující pneumonie * diagnóza terapie MeSH
- pneumektomie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Fecal incontinence (FI) improvement following injection of autologous skeletal muscle-derived cells has been previously suggested. This study aimed to test the efficacy and safety of said cells through a multicenter, placebo-controlled study, to determine an appropriate cell dose, and to delineate the target patient population that can most benefit from cell therapy. METHODS: Patients experiencing FI for at least 6 months were randomized to receive a cell-free medium or low or high dose of cells. All patients received pelvic floor electrical stimulation before and after treatment. Incontinence episode frequency (IEF), FI quality of life, FI burden assessed on a visual analog scale, Wexner score, and parameters reflecting anorectal physiological function were all assessed for up to 12 months. RESULTS: Cell therapy improved IEF, FI quality of life, and FI burden, reaching a preset level of statistical significance in IEF change compared with the control treatment. Post hoc exploratory analyses indicated that patients with limited FI duration and high IEF at baseline are most responsive to cells. Effects prevailed or increased in the high cell count group from 6 to 12 months but plateaued or diminished in the low cell count and control groups. Most physiological parameters remained unaltered. No unexpected adverse events were observed. CONCLUSIONS: Injection of a high dose of autologous skeletal muscle-derived cells followed by electrical stimulation significantly improved FI, particularly in patients with limited FI duration and high IEF at baseline, and could become a valuable tool for treatment of FI, subject to confirmatory phase 3 trial(s). (ClinicalTrialRegister.eu; EudraCT Number: 2010-021463-32).
- MeSH
- chirurgie * MeSH
- lidé MeSH
- odborný výcvik * MeSH
- studium lékařství pregraduální MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
Úvod: Léčebný management karcinomu rekta je založen na multidisciplinárním přístupu; indikace neoadjuvantní léčby vychází z popisu lokální pokročilosti karcinomu na magnetické rezonanci (MR). I když je přesnost MR v hodnocení hloubky invaze karcinomu uspokojivá, spolehlivost MR při hodnocení uzlinového postižení je velmi diskutabilní. Metody: Prospektivní, unicentrická, kohortová studie byla zaměřena na stanovení spolehlivosti předoperačního MR v hodnocení mezorektálních LU. Nález na MR byl detailně srovnáván s histopatologickým hodnocením resekovaných preparátů rekta. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 40 pacientů s karcinomem rekta, kteří podstoupili primární resekci rekta s totální mezorektální excizí. T-stadium karcinomu bylo pomocí MR správně určeno u 22 ze 40 studijních pacientů (55,0 %). Overstaging T-stadia karcinomu rekta byl zjištěn u 14 (35,0 %), understaging u 4 (10,0 %) studijních pacientů. Celkem 50 uzlin bylo na MR dle Horvatových kritérií považováno za suspektní/maligní, histopatologické vyšetření potvrdilo malignitu pouze ve 13 z těchto 50 uzlin (26,0 %). 18 našich pacientů mělo dle předoperačního MR suspektní/pozitivní LU a bylo klasifikováno jako cN+. MR diagnóza maligní lymfadenopatie byla přitom správná pouze u 33,3 % z těchto pacientů. Závěr: MR vykazuje velmi nízkou přesnost v hodnocení uzlinového postižení u pacientů s karcinomem rekta. Při selekci pacientů pro neoadjuvantní léčbu by proto měl být kladen důraz pouze na MR hodnocení hloubky invaze karcinomu (T-stadium a vztah nádoru k fascia recti propria).
Introduction: Multidisciplinary management of patients with rectal cancer presents a gold standard of care; neoadjuvant therapy indications are based on magnetic resonance imaging (MRI) description of the local stage of the carcinoma. Although the accuracy of MRI-based assessment of cancer depth of invasion is satisfactory, its accuracy in the assessment of mesorectal lymphadenopathy is very questionable. Methods: This was a prospective, single-centre, cohort study focused on the accuracy of preoperative MRI in the assessment of mesorectal lymph nodes (LN). MRI findings of each patient were compared with detailed histopathological examination of rectal specimens. Results: Forty patients with rectal cancer, undergoing rectal resection with total mesorectal excision were enrolled in the study. MRI assessment of the T-stage was correct in 22 of the 40 study patients (55.0%). T-stage overstaging was noted in 14 (35.0%), and understaging in 4 (10.0%) study patients. According to preoperative MRI (using Horvat’s criteria), there were 50 suspicious/malignant lymph nodes. Only 13 of these 50 LNs (26.0%) were proved malignant on histopathology examination. In total, our study group included 18 patients with suspicious/positive LNs (according to preoperative MRI) who were classified as cN+. MRI diagnosis of malignant lymphadenopathy was correct in only 33.3% of these patients. Conclusion: MRI shows very low accuracy in the evaluation of mesorectal lymph nodes in patients with rectal cancer. Therefore neoadjuvant therapy should be offered particularly with respect to MRI description of the depth of carcinoma invasion (T-stage and relationship to fascia propria of the rectum).
