V souboru 211 pacientů s chronickou hepatitidou C léčených přímo působícími antivirotiky byla neúspěšná protivirová léčba zaznamenána u 4 pacientů. U dvou pacientů, z nichž u prvního došlo k selhání léčby po dasabuviru, ombitasviru s paritaprevirem/ritonavirem, u druhého po glekapreviru s pibrentasvirem, byla aplikována druhá protivirová léčba s podáním trojkombinace sofosbuviru, velpatasviru s voxilaprevirem po dobu 12 týdnů, oba pacienti po léčbě trvale virus vyloučili.
In a group of 211 patients with chronic hepatitis C treated with direct-acting antivirals, four experienced therapy failure. Two patients, one originally treated with dasabuvir/ombitasvir/paritaprevir/ritonavir and the other with glecaprevir/pibrentasvir, received a triple combination of sofosbuvir, velpatasvir and voxilaprevir for 12 weeks. Following the retreatment, both patients were permanently virus free.
Cíl práce: Vertikální přenos viru hepatitidy C (HCV) a přetrvávání protilátek anti-HCV byly retrospektivně sledovány od roku 1999 v souboru 244 dětí, jejichž matky měly v anamnéze virovou hepatitidu C. Materiál a metody: Úvodní vyšetření, které bylo provedeno u většiny dětí v 6 měsících věku, zahrnovalo stanovení protilátek anti-HCV, nukleové kyseliny HCV (HCV RNA) a protilátek anti-HIV, přičemž všechna stanovení anti-HIV byla negativní. Další vyšetření se stanovením anti-HCV a HCV RNA se prováděla v půlročních intervalech do vymizení protilátek anti-HCV. Vertikální přenos HCV byl definován pozitivitou HCV RNA alespoň ve 2 vzorcích venózní krve, nebo alespoň dvojnásobnou pozitivitou anti-HCV u dítěte staršího než 3 roky. Výsledky: Vertikální přenos HCV byl prokázán u 11 z 244 dětí (4,5 %). Pouze 2 děti spontánně vyloučily HCV, pozitivita protilátek anti-HCV u nich byla naposled zjištěna v 8 letech. Chronická hepatitida C se rozvinula u 9 dětí, z nichž 4 děti byly infikovány genotypem 1b, 3 děti genotypem 3a, jedno dítě genotypem 1a a poslední současně genotypy 1a a 4. Protivirová léčba zahrnující konvenční nebo pegylovaný interferon, případně i ribavirin, byla podána u 3 dětí, k trvalému vyloučení viru došlo u 2 dětí. Zastoupení dětí s pozitivitou anti-HCV protilátek postupně klesalo, přesto byla pozitivita anti-HCV zaznamenána u 6 neinfikovaných dětí v 18 měsících věku, ale u žádného z nich ve 2 letech věku. Závěr: Vertikální přenos HCV byl prokázán u 11 z 244 dětí, chronická hepatitida C byla zjištěna u 9 dětí, u neinfikovaných dětí vymizely protilátky anti-HCV do 2 let věku.
Background: Vertical hepatitis C virus (HCV) transmission and persistence of anti-HCV antibodies were retrospectively investigated since 1999 in a group of 244 children whose mothers had a history of hepatitis C. Material and Methods: Initial examinations performed in most children at 6 months of age included the determination of anti-HCV antibodies, HCV nucleic acid (HCV RNA), and anti-HIV antibodies, with all children being negative for HIV. Further examinations with investigation of anti-HCV and HCV RNA were performed at half-year intervals until the disappearance of anti-HCV antibodies. Vertical HCV transmission was defined by HCV RNA positivity in at least 2 venous blood samples or at least two positive anti-HCV results in a child over 3 years of age. Results: Vertical HCV transmission was detected in 11 out of 244 children (4.5%). Only 2 children spontaneously cleared HCV; positive anti-HCV antibodies were last detected when they were 8 years old. Chronic hepatitis C developed in 9 children, four of whom were infected with genotype 1b, 3 children with genotype 3a, one with genotype 1a, and the last one with genotypes 1a and 4. Antiviral treatment including conventional or pegylated interferon, or ribavirin, was administered to 3 children, with sustained elimination of the virus in 2 children. Although the proportion of children with positive anti-HCV antibodies declined gradually, anti-HCV positivity was reported in 6 uninfected children at 18 months of age but in none of them at the age of 2 years. Conclusions: Vertical transmission of HCV was found in 11 out of 244 children; chronic hepatitis C was detected in 9 children; uninfected children cleared anti-HCV antibodies by 2 years of age.
- MeSH
- antivirové látky terapeutické užití MeSH
- chronická hepatitida C diagnóza MeSH
- Hepacivirus * patogenita MeSH
- hepatitida C - protilátky krev MeSH
- hepatitida C diagnóza farmakoterapie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- vertikální přenos infekce * MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Klíčová slova
- ledipasvir, pegylovaný interferon (PEG-IFN),
- MeSH
- antivirové látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- benzimidazoly farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická hepatitida C * farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- fluoreny farmakologie terapeutické užití MeSH
- interferon alfa terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- ribavirin farmakologie terapeutické užití MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sofosbuvir farmakologie terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- autoimunita účinky léků MeSH
- autoimunitní nemoci epidemiologie etiologie chemicky indukované MeSH
- autoprotilátky analýza imunologie účinky léků MeSH
- chronická hepatitida B * dějiny farmakoterapie MeSH
- chronická hepatitida C * dějiny farmakoterapie MeSH
- interferon alfa * dějiny terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl práce: Stanovit výskyt dysfunkce štítné žlázy u pacientů s chronickou hepatitidou B a C (VHB, VHC), kteří byli léčeni interferonem alfa (IFN). Soubor pacientů a metody: Na Klinice infekčního lékařství v Ostravě byly v letech 1992-2013 hodnoceny parametry štítné žlázy u 304 pacientů (256 s VHC, 48 s VHB), kteří byli léčeni konvenčním nebo pegylovaným IFN. Před léčbou, v průběhu a po ukončení protivirové léčby byl stanovován thyreostimulační hormon (TSH), thyroxin (T4), trijódthyronin (T3), resp. jejich volné frakce fT4 a fT3, protilátky proti štítné žláze (proti thyreoglobulinu, proti mikrosomální frakci) a byla hodnocena klinická manifestace dysfunkcí štítné žlázy Výsledky: Změny TSH byly prokázány u 75 pacientů (25 %), z nichž 68 mělo VHC a 7 VHB. Hypotyreóza byl zjištěna u 39 pacientů (34 s VHC), z nichž 25 pacientů vyžadovalo substituční léčbu, která byla následně ukončena u 5 pacientů. Hypertyreóza s přechodnou supresivní léčbou karbimazolem se rozvinula u 4 pacientů s VHC. U 32 pacientů byly změny TSH hodnoceny jako subklinická hypotyreóza. Abnomální hodnoty T3 byly zjištěny u 188 (62 %) a T4 u 49 (16 %) pacientů, uvedené změny prakticky nekorelovaly se zrněnámi TSH. Autoprotilátky byly zjištěny u 54 (18 %) pacientů, u 30 z nich byly současně zaznamenány změny TSH. Závěr: V souboru 304 pacientů léčených IFN pro chronickou hepatitidu byly zjištěny tyreopatie se změnami TSH u čtvrtiny pacientů, jednozačně převažovala hypotyreóza. Tyreopatie se rozvinula u poloviny pacientů s přítomností autoprotilátek proti štítné žláze.
Objective: To determine the incidence of thyroid dysfunction in patients with chronic hepatitis B and C (HBV, HCV) who were treated with interferon (IFN) alpha. Patients and methods: In the years 1992-2013, parameters of the thyroid gland were evaluated in 304 patients (256 with HCV, 48 with HBV) who were treated with conventional or pegylated IFN at the Department of Infectious Diseases in Ostrava. Prior to, during and after completion of antiviral treatment, levels of thyroid stimulating hormone (TSH), thyroxine (T4), triiodothyronine (T3), including their free fractions fT4 and fT3, and anti-thyroid antibodies (anti-thyroglobulin, anti-microsomal fraction) were determined and clinical manifestations of thyroid dysfunction were evaluated. Results: TSH changes were detected in 75 patients (25 %), of whom 68 had HCV and 7 HBV. Hypothyroidism was detected in 39 patients (34 with HCV), of whom 25 required substitute therapy which was subsequently terminated in 5 patients. Hyperthyroidism with transient suppressive therapy with carbimazole developed in 4 HCV patients. In 32 patients, TSH changes were assessed as subclinical hypothyroidism. Abnormal T3 values were found in 188 (62 %) and T4 in 49 (16 %) patients; these changes practically did not correlate with TSH changes. Autoantibodies were detected in 54 (18 %) patients of whom 30 were also found to have changes in TSH. Condusions: In a group of 304 patients treated with IFN alpha for chronic hepatitis, thyroid disease with changes in TSH were observed in a quarter of patients; hypothyroidism clearly prevailed. Thyroid diseases developed in half of the patients with the presence of antithyroid antantibodies.
- Klíčová slova
- anti-TPO, anti-TGB,
- MeSH
- autoprotilátky krev MeSH
- chronická hepatitida B * farmakoterapie MeSH
- chronická hepatitida C * farmakoterapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hypertyreóza * epidemiologie farmakoterapie chemicky indukované MeSH
- hypotyreóza * epidemiologie farmakoterapie chemicky indukované MeSH
- interferon alfa škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- thyreotropin krev MeSH
- thyroxin krev MeSH
- trijodthyronin krev MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
