- MeSH
- farmakokinetika MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lidé MeSH
- minerální vody * terapeutické užití MeSH
- prvky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- biologická evoluce * MeSH
- filozofie MeSH
- holistické zdraví * MeSH
- lidé MeSH
- osobnost MeSH
- protestantismus MeSH
- sociální podmínky MeSH
- státní zaměstnanci MeSH
- významné osobnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Jihoafrická republika MeSH
Autoři v krátkém přehledu předkládají historii vína a připomínají jeho tisíciletou historii jako nápoje a látky s možnými pozitivními i negativními účinky na lidské zdraví. Zmiňují souvislosti historické, kulturní, náboženské a zdravotní. Dále připojují popis a výsledky vlastního šetření, zaměřeného na organoleptické vlastnosti vína a na jeho možné nutraceutické účinky. Podávají přehled obsahu polyfenolů, zejména resveratrolu, ve vzorcích moldavských vín spolu se zmínkou o obsahu resveratrolu ve vínech obecně. Předkládají nástroje k posouzení organoleptických vlastností a příklad jednoduché a levné metody na posouzení případného příznivého vlivu pravidelného mírného požívání vína na obranyschopnost u člověka. Diskutuje se vliv současné přítomnosti etanolu a resveratrolu ve víně na možné nutraceutické účinky. Zmiňuje se a diskutuje také skutečnost, že resveratrol je užíván jako doplněk stravy i izolovaně, tedy samostatně. Kritické náhledy na možnou negativní interakci mezi takovýmto užíváním resveratrolu a pravidelným cvičebním režimem jsou zmíněny a diskutovány. Připomíná se skutečnost, že víno bylo po staletí oficinální lékopisnou položkou, a nabízí se otázka, zda současný, v tomto ohledu restriktivní stav je vhodný a výhodný.
The authors present a brief overview of the history of wine and recall its thousand-year history as a drink and a substance with both possible positive and negative effects on human health. They mention its historical, cultural, religious and medical context. They also attach a description of the results of their own investigation, focusing on the organoleptic characteristics of wine and its possible nutraceutical effects. They provide an overview of the content of polyphenols, particularly resveratrol, in samples of Moldovan wines, along with information about the content of resveratrol in wine in general. They present instruments to assess the organoleptic properties and an example of a simple and inexpensive method to assess the possible positive impact of regular, moderate wine consumption on immunity in humans. It discusses the influence of the presence of ethanol and resveratrol together in wine on possible nutraceutical effects. The authors mention and discuss the fact that isolated resveratrol is also used as a dietary supplement. Critical insight into possible negative interactions between the use of resveratrol and a regular exercise regime, are also mentioned and discussed. It reminds us that wine has been a medicinal pharmacopoeia product for centuries and asks the question whether the present, rather restrictive condition placed on wine, is appropriate and effective.
- Klíčová slova
- měkké bobulovité plody/soft berries, etanol, francouzský paradox,
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní MeSH
- antikarcinogenní látky MeSH
- antimutagenní látky MeSH
- antioxidancia MeSH
- fenoly MeSH
- fytogenní protinádorové látky MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- inhibitory agregace trombocytů MeSH
- inhibitory enzymů MeSH
- lidé MeSH
- polyfenoly MeSH
- resveratrol MeSH
- stilbeny metabolismus MeSH
- víno * analýza dějiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Moldavsko MeSH
Inzulin, uvedený do klinické praxe v lednu roku 1922, zajistil v roce 1923 pro své objevitele Nobelovu cenu. Inzulin nečekal dlouho na poměrně překvapivé zjištění, že je velice prospěšný i v jiných indikacích, než je léčba diabetu. Již od roku 1928, tedy pouhých pět let po ocenění Nobelovou cenou, se množí zprávy o jeho účincích při hojení ran. Tento jev se přičítá jeho vlivu na replikaci DNA, na proteosyntézu, na regulaci zánětlivé odpovědi buněčné i humorální a dalším účinkům. Souhrnně lze tedy mluvit o účincích cytoprotektivních, růstovému faktoru podobných a o účincích protizánětlivých. Autoři v krátkém přehledu upozorňují na současné názory ohledně potenciální role topicky aplikovaného inzulinu při hojení ran, zejména ischemických defektů dolních končetin. Připojují kazuistiku, popisující úplné zhojení torpidních defektů dolních končetin. K tomuto zhojení vedla celkem 7 měsíců trvající kombinovaná léčba Prostavasinem v celkové infuzní aplikaci a inzulinem v topické lokální aplikaci.
Insulin, introduced into clinical practice in January 1922, secured in 1923 for its discoverers the Nobel Prize. Insulin did not wait long for a relatively surprising finding that it is also very beneficial in indications other than the treatment of diabetes. Since 1928, mere five years after the Nobel Prize, there have been reports on its effects in healing wounds. This phenomenon is attributed to its effect on the replication of DNA, to protein synthesis, regulation of the cellular and humoral inflammatory response, and other effects. In summary, we can see cytoprotective effects, antiinflammatory effects and effects similar to the growth factor. The authors, in a short review, highlight the current views regarding the potential role of insulin applied topically for wound healing, particularly ischemic defects of the lower limbs. They add a case report describing the complete healing of torpid defects of the lower limbs. This healing was a result of a 7-month combination treatment with Prostavasin in complete infusion, and insulin in topical application.
- Klíčová slova
- lokální aplikace inzulinu,
- MeSH
- aplikace lokální * MeSH
- cytoprotekce účinky léků MeSH
- dolní končetina MeSH
- hojení ran * fyziologie účinky léků MeSH
- inzulin * aplikace a dávkování biosyntéza farmakokinetika metabolismus nedostatek terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- zánět farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Huminové látky představují podstatu chemického účinku peloidních koupelí, tedy koupelí v rašelině, slatině, případně v jejich extraktech. Tento chemický účinek se blahodárně spojuje s účinkem flotačním, kompresivním a termickým. Zda a případně v jakém stupni dochází k přechodu huminových látek do těla pacienta, je předmětem léta trvající diskuse. V této souvislosti se zdůrazňuje význam teploty aplikační koupele, stupně ionizace a aktuálního pH. V jednoduchém uspořádání jsme sledovali chování huminových látek při expozici pacienta celotělové koupeli. Koncentrace huminových látek v koupeli byla sledována po přidání 100 ml vodného extraktu s obsahem 54 g/l do vany s teplou vodou (38 °C), a to bez pacienta/klienta a s pacientem/klientem. Vzorky 250 ml byly odebrány v časech 0 = start, 15 min., 20 min. a 30 min. Po provedení korekce koncentrací na evaporaci byly srovnány koncentrace huminových látek ve vzorcích z vany bez pacienta/klienta a s pacientem/klientem. Získané rozdíly koncentrací byly přepočteny na 1 m2 tělesného povrchu exponované osoby. Výsledky vedou k předpokladu, že ve zvoleném uspořádání lze očekávat pokles koncentrací (a tedy pravděpodobnou extrakci do kůže exponované osoby) o 4 mg/m2 povrchu těla exponované osoby. Množstevně vyjádřeno jde o minimálně 477,27 mg/m2 povrchu těla exponované osoby.
Humic substances represent the essence of the chemical impact of peloid baths, e.g. baths in peat and mud, and eventually in their extracts. This chemical effect is beneficially associated with flotation, compressive and thermic effects. Whether, and at which level the transition of humic substances has an effect on the patient's body, has been a subject of an ongoing debate for years. In this context, the importance of the application of the bath temperature, the degree of ionization and current pH are all highlighted. In a simple formula, we have followed the behaviour of humic substances to the the patient's exposure to the whole-body bath. The concentration of humic substances in the bath was monitored after the addition of 100 ml of aqueous extract containing 54 g/l placed into the bath with warm water (38 °C), with or without a patient/client. 250 ml samples were taken at the following time intervals 0 = start, 15 min., 20 min. and 30 min. After making adjustments for evaporation, the concentrations of humic substances in samples from the baths with or without a patient/client, were compared. The concentration differences were recalculated per 1 m2 of the body surface of the exposed person. The results lead us to the assumption that in a selected system it can be expected that the concentrations decrease (and therefore likely extraction to the skin of an exposed person) by 4 mg/m2 of the body surface of the exposed person. Expressed quantitatively, it is a minimum of 477.27 mg/m2 of the body surface of an exposed person.
- Klíčová slova
- peloidy, peloidní extrakty, transfer huminových látek do organismu,
- MeSH
- fyzikální absorpce MeSH
- huminové látky * škodlivé účinky toxicita využití MeSH
- lázně MeSH
- lidé MeSH
- terapie bahnem * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
