Deprese a kardiovaskulární onemocnění jsou více propojené skupiny onemocnění, než by se mohlo na první pohled zdát. Spojuje je nejen vysoký výskyt v populaci a celkově negativní vliv na život člověka, ale i rizikové faktory, průběh léčby a responze na ni. Lékaři jednotlivých specializací by tedy u těchto skupin pacientů měli být obzvláště obezřetní a více než obvykle vnímat pacienta jako celek, protože jak se ukazuje, ovlivnění duševních obtíží může být pozitivní vliv na tělesné zdraví pacienta a naopak.
Depression and cardiovascular disorders are more connected groups of diseases than it might seem at first glance. It is connected not only with a large incidence in the population and an overall negative effect on a person's life, but also with risk factors, the course of treatment and the response to it. Therefore, doctors of individual specialties should be especially careful with these groups of patients and perceive the patient as a whole more than usual, because as it turns out, influencing mental problems can have a positive effect on the physical health of the patient and vice versa.
- MeSH
- deprese * terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Onemocnění covid-19 je spojováno nejen s příznaky akutní fáze, ale u části pacientů některé příznaky přetrvávají i po jejím překonání, mluvíme o tzv. post-covid syndromu. Cílem naší práce bylo identifikovat faktory ovlivňující míru úzkosti u pacientů s tímto syndromem. Celkově byla získána data od 404 pacientů, míra úzkosti byla hodnocena pomocí Beckova inventáře úzkosti (BAI). Soubor obsahoval 143 mužů a 261 žen, ve věkovém rozmezí 19-90 let. Průměrná hodnota BAI byla 13,2 bodu. Nejčastěji pacienti prodělali lehký průběh infekce covid-19. Dle našich výsledků nemá tíže samotné infekce covid-19 a přítomnost komorbidního somatického onemocnění vliv na hodnotu BAI; co se naopak ukázalo být významným faktorem, je hospitalizace. Hospitalizovaní pacienti měli statisticky významně nižší míru úzkosti než ti, kteří toto onemocnění prodělali v domácích podmínkách. Pacienti s patologickou mírou úzkosti byli signifikantně mladší a při srovnání pohlaví byly signifikantně více úzkostné ženy. Souvislost mezi přítomností plicních post-zánětlivých změn na RTG hrudníku a mírou úzkosti nebyla prokázána, byl ale zjištěn statisticky významný trend.
The COVID-19 is associated not only with symptoms of the acute phase, but in some patients some symptoms persist even after overcoming it, we are talking about the so-called post-COVID syndrome. The aim of our work was to identify factors influencing the level of anxiety in patients with this syndrome. In total, data were obtained from 404 patients, anxiety levels were assessed using the Beck Anxiety Inventory (BAI). The file contained 143 men and 261 women, in the age range of 19-90 years. The average BAI value was 13.2 Most often, patients experienced a mild course of covid-19 infection. According to our results, the severity of the COVID-19 infection itself and the presence of comorbid somatic disease have not effect on the BAI value, on the contrary, hospitalization turned out to be a significant factor. Hospitalized patients had a statistically significantly lower level of anxiety than those who experienced this disease at home. Patients with a pathological level of anxiety were significantly younger and, when comparing gender, there were significantly more anxiety in women. The connection between the presence of pulmonary post-inflammatory changes on the chest X-ray and the degree of anxiety was not proven, but a statistically significant trend was found.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- posouzení stavu pacienta MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * klasifikace psychologie MeSH
- úzkost * psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Poruchy spánku jako symptom mohou doprovázet celou řadu různých stavů, ať už se jedná o duševní nebo tělesné. Neznamenají vždy nemoc a v určité životní fázi se s ní potýkal snad každý člověk. Narušení spánku a to jak ve smyslu zkrácení, prodloužení nebo změny kvality je častým příznakem poruch nálady. Vzájemné souvislosti nahrává i fakt, že chronobiologická léčba vede ke změnám nálady. Nespavost je také považována za významný rizikový faktor rozvoje nebo rekurence deprese, stejně tak je zkoumána jako prediktor odpovědi na léčbu. Následující článek přináší krátký přehled o problematice poruch spánku u vybraných afektivních poruch.
Sleep disorders as a symptom can accompany a variety of conditions, whether mental or physical. They do not always mean illness and at a certain stage of life almost every person has struggled with it. Sleep disturbances, both in terms of shortening, prolonging or changing quality, are a common symptom of mood disorders. The fact that chronobiological treatment leads to mood swings also adds to the interrelationship. Insomnia is also considered a significant risk factor for the development or recurrence of depression, as well as being examined as a predictor of response to treatment. The following article provides a brief overview of the issue of sleep disorders in selected affective disorders.
Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.
Urinary retention can develop as a result of a number of somatic as well as mental disorders. Identifying the cause is crucial in the proper treatment of patients. This review article aims to present the basic groups of psychotropic drugs, their indications and the possible connection with the development of urinary retention. Substances from the group of antipsychotics and antidepressants, substances affecting the anticholinergic and serotonergic systems, are considered to be risky. In principle, however, psychotropic drugs can be described as safe in terms of the risk of developing urinary retention. Caution should be exercised especially in at-risk groups and in drug combinations.
- MeSH
- antidepresiva * škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- retence moči * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.
Urinary retention can develop as a result of a number of somatic as well as mental disorders. Identifying the cause is crucial in the proper treatment of patients. This review article aims to present the basic groups of psychotropic drugs, their indications and the possible connection with the development of urinary retention. Substances from the group of antipsychotics and antidepressants, substances affecting the anticholinergic and serotonergic systems, are considered to be risky. In principle, however, psychotropic drugs can be described as safe in terms of the risk of developing urinary retention. Caution should be exercised especially in at-risk groups and in drug combinations.
- MeSH
- antidepresiva * škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- retence moči * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.
Urinary retention can develop as a result of a number of somatic as well as mental disorders. Identifying the cause is crucial in the proper treatment of patients. This review article aims to present the basic groups of psychotropic drugs, their indications and the possible connection with the development of urinary retention. Substances from the group of antipsychotics and antidepressants, substances affecting the anticholinergic and serotonergic systems, are considered to be risky. In principle, however, psychotropic drugs can be described as safe in terms of the risk of developing urinary retention. Caution should be exercised especially in at-risk groups and in drug combinations.
Užívání farmak hraje klíčovou roli v současné medicíně. Jejich užívání je spojeno s řadou benefitů, ale nelze opomenout ani fakt, že může pacienta i poškozovat. Spektrum nežádoucích účinků je široké stejně jako spektrum indikací. Mezi možná úskalí podávání farmak patří i riziko navození duševních obtíží, např. poruchy nálady. Depresivní symptomy nebo deprese samotná jsou popisovány např. při podávání kortikoidů, antiparkinsonik, antivirotik, ale i běžněji užívaných léčiv, jakými jsou betablokátory, statiny nebo opioidní analgetika. Nutno dodat, že rozvoj depresivní symptomatiky nepatří mezi typické nežádoucí účinky farmak, a tedy že s farmakogenně navozenou depresí se setkáváme poměrně vzácně. Kompletní výčet všech potencionálně rizikových farmak není možný a článek si klade za cíl popsat ty běžně užívané a nejlépe popsané.
Drug treatment plays a key role in modern medicine. Each use is associated with a number of benefits, but the fact that the patient may be harmed by the treatment cannot be overlooked. The spectrum of effects is as wide as the indication. Among the possible pitfalls of pharmacology include the risk of inducing mental difficulties, eg. a mood disorder. Depressive symptoms or depression itself are described, for example, with the administration of corticoids, antiparkinsonians, antivirals but also commonly used drugs such as beta-blockers, statins or opioid analgesics. It should be added that the development of depressive symptoms is not one of the various side effects of pharmacology and therefore that pharmacogenic induced depression is rare. Listing all potentially hazardous drugs is not possible and the article aims to describe those commonly used and best described.
- MeSH
- beta blokátory farmakologie škodlivé účinky MeSH
- depresivní poruchy * chemicky indukované MeSH
- hormony kůry nadledvin farmakologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- opioidní analgetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- statiny farmakologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Citová vazba vzniká v raném dětství mezi dítětem a primární pečující osobou a zásadním způsobem ovlivňuje sebehodnocení dítěte a jeho vnímání světa jako bezpečného místa. Cílem této přehledové studie je představit současný stav poznání týkající se vztahu mezi vazbou a obsedantně kompulzivní poruchou (OCD), průběhem poruchy a účinností léčby.
Introduction: Emotional attachment arises between the child and the primary caregiver in early childhood and fundamentally affects the child's self-esteem and their perception of the world as a safe place. The aim of this review is to present the current state of knowledge about the relationship between attachment and obsessive-compulsive disorder (OCD), the course of the disorder and the effectiveness of the treatment. Method: A literature search was performed using PubMed, Web of Science, Google Scholar, and ScienceDirect databases using key search terms. Scientific texts were extracted for the period from January 1990 to the end of March 2020. Results: An insecure attachment reduces a personal sense of self-worth and can lead to perfectionism and compulsive behavior, which becomes a means of trying to secure and stabilize the value of self-concept and control the surrounding events. Both characteristics are common in patients with OCD. Uncertain attachment is further associated with maladaptive cognitive processes (such as excessive sense of responsibility, perfectionism, and mind control), which are also associated with OCD. Of the two dimensions that define uncertain adulthood attachment (anxiety and avoidance), attachment anxiety is more closely related to OCD. No research has been described in the articles we found to prove a direct link between the attachment and the severity of OCD. Insecure emotional attachment and OCD is complicated by frequent comorbid depression. Conclusions: Anxious emotional attachment is common in patients with OCD and interconnects with basic OCD symptomatology. From this perspective, strategies that promote feelings of safety, acceptance, and appreciation within a therapeutic relationship may be important in the treatment of OCD.
