Práce se týká atypické spojivkové infekce českého pacienta larvami Oestrus ovis. Ophthalmomyiasis je zamoření savčích očí larvami nebo červy některých much. Nejčastější příčinou lidské myiasy bývá střeček ovčí. V lokalitách výskytu bývají infikováni pastýři ovcí, ale humánní oční onemocnění mimo oblasti hojného výskytu střečků je vzácné. Popisujeme případ očního onemocnění u muže středního věku z Čech, jenž trávil letní dovolenou sedm týdnů před vyšetřením na severu Řecka. Při prvním vyšetření byl kompletně ošetřen a nadále neudával žádné potíže. Ophthalmomyiasis externa by měla být považována za možnou infekci cestovatelů do jižních endemických krajů při návratu s akutním bezpříčinným nástupem jednostranného pocitu cizího tělesa v oku.
The work deals with atypical conjunctival infection of Czech patient with Oestrus ovis larvae. Ophthalmomyiasis is infestation of mammalian eyes by the larvae or worms of some flies. The most common cause of human myiasis is the Sheep. Shepherds are infected in habitats, but human eye disease outside the areas of abundant hamsters is rare. We describe a case of eye disease in a middle-aged man from the Czech Republic who spent a summer holiday seven weeks before examination in the north of Greece. During the first examination he was completely treated and no further problems were reported. Ophthalmomyiasis externa should be considered as a possible infection of travelers to the southern endemic regions when returning with an acute causeless onset of a one-sided foreign body sensation in the eye.
- Klíčová slova
- střeček ovčí,
- MeSH
- cizí těleso v oku diagnóza terapie MeSH
- konjunktivitida * etiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- myiáza * diagnóza terapie MeSH
- reakce na cizí těleso MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- oftalmologie MeSH
- strabismus MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- osobní vyprávění MeSH
- O autorovi
- Zoubek, Ratmír, 1923-2015 Autorita
Cíl: Práce dokumentuje kumulaci výskytu 3 případů akutní retinální nekrózy (ARN) během 1 roku na okresním pracovišti. Věnuje se etiologii, léčbě, hodnotí její výsledky a podává doporučení pro klinickou praxi. Metodika: Retrospektivní studie Výsledky: ARN jsme diagnostikovali u 3 pacientů (2 ženy a 1 muž) ve věku 29, 43 a 58 let. Uveitida byla u všech pacientů jednostranná. Všichni tři pacienti dostali včas adekvátní systémovou léčbu antivirotiky (acyklovir) a steroidy, po níž došlo ke zlepšení nálezu a úpravě zrakové ostrosti. U 2 pacientů byla provedena pars plana vitrektomie. I přes dlouhodobou udržovací kombinovanou léčbu došlo v následném období u těchto 2 pacientů k poklesu zrakové ostrosti. Závěr: ARN je velmi vzácné zrak ohrožující virové onemocnění. Výskyt 3 případů ARN na našem pracovišti v tak krátkém časovém období je neobvyklý. Diagnózu lze stanovit na základě charakteristického klinického obrazu a jeho vývoje. Detekce patogenu (v 70 % virus varicella-zoster, téměř 30 % herpes simplex virus, velmi vzácně cytomegalovirus) není pro diagnózu rozhodující. Časné použití specifických virostatik je klíčovým předpokladem pro optimální léčbu ARN, tak jak tomu bylo u našich pacientů. Avšak i přes správnou léčbu může dojít k retinálním komplikacím a mnohdy i po úspěšné pars plana vitrektomii k poklesu zrakových funkcí. Pro oftalmologickou praxi je nutné mít na zřeteli, že v případě podezření na ARN je potřeba urgentně zahájit léčbu virostatiky a nejdříve po 24–48 hodinách přidat kortikosteroidy. V případě komplikací je nutné okamžitě kontaktovat vitreoretinální centrum. Nezbytné je informovat pacienta o závažném stavu infikovaného oka, jeho nejisté prognóze i přes adekvátní léčbu a o ohrožení druhého oka, pokud se léčba nebude podávat. U případů herpetické přední uveitidy jsou důležité kontroly očního pozadí, včetně periferie sítnice.
Aim: The paper documents the cumulating appearance of 3 cases of the acute retinal necrosis (ARN) during one-year period at the district (local) eye department. It concerns the etiology, the treatment, evaluates its results and reveals the recommendations for the clinical practice. Methods: retrospective study. Results: The ARN was diagnosed in 3 patients (2 woman and 1 man) at the age of 29, 43, and 58 years. Uveitis was unilateral in all cases. All three patients were treated early with adequate systemic antiviral (acyclovir) and corticosteroids treatment, which caused improving of the clinical findings and visual acuity as well. In 2 patients, pars plana vitrectomy was performed. Despite the long-lasting chronic combined medication, during the follow-up period in these 2 patients the decrease of the visual acuity occurred. Conclusion: ARN is very rare, vision-threatening viral disease. The appearance of 3 cases of ARN at a local hospital is unusual. The diagnosis may be established according to the characteristic clinical findings and to its development. To determine the pathogen (varicella zoster virus in 70 %, herpes simplex virus in almost 30 %, and cytomegalovirus very rarely) is not critical for the diagnosis establishment. The early use of specific virostatic drugs is the key assumption for optimal ARN treatment, as it happened in our patients. Contrary to the adequate treatment, retinal complications may occur, and often, even after successful pars plana vitrectomy, the decrease of visual functions is possible. For the ophthalmologic practice, it is important to remember, that in case of ARN suspicion, it is urgent to start the virostatic treatment and to add corticosteroids not earlier than after 24 – 48 hours. In case of complications, it is necessary to contact the specialized vitreoretinal center immediately. It is necessary to inform the patient about very serious condition of the infected eye and its uncertain prognosis contrary to the adequate treatment, and about the danger to the opposite eye in case of delay of missing treatment. In case of herpetic anterior uveitis, the fundus examination, including the periphery of the retina is important.
- Klíčová slova
- herpetické viry, virostatika, pars plana vitrektomie,
- MeSH
- acyklovir aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- akutní retinální nekróza etiologie farmakoterapie virologie MeSH
- antivirové látky terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- glukokortikoidy terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lidský herpesvirus 1 MeSH
- lidský herpesvirus 2 MeSH
- oční infekce virové diagnóza etiologie terapie MeSH
- odchlípení sítnice komplikace MeSH
- prednison aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- progrese nemoci MeSH
- uveitida diagnóza etiologie virologie MeSH
- virové nemoci MeSH
- virus varicella zoster MeSH
- vitrektomie MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Systémová akutní trombolýza (fibrinolýza) je jednou z metod léčby uzávěru centrální retinální arterie. Přinášíme naše první výsledky tohoto málo užívaného léčebného postupu. Metodika a soubor: Pacienti byli léčeni infuzí fibrinolytika alteplázy (tkáňový aktivátor plazminogenu, Actilyse®) v dávce 0,9 mg/kg, nejdříve jako bolus 10 % dávky, zbytek v pomalé infuzi za monitorace vitálních funkcí a koagulačních parametrů. Kontraindikací trombolýzy jsou hlavně tumory, krvácivé stavy, operace v posledních 3 měsících, stav pro proběhlé cévní mozkové příhodě, ledvinná a jaterní onemocnění. Od listopadu 2006 do dubna 2007 jsme léčili trombolýzou celkem 5 pacientů – 2 pacienty s okluzí větve centrální retinální arterie (BRAO) temporálně, s charakteristickým kvadrantovým výpadem zorného pole a snížením zrakové ostrosti, a 3 pacienty s kmenovou okluzí či hemiokluzí centrální retinální arterie (CRAO). Výsledky: Všichni pacienti měli druhý den po trombolýze zlepšenou centrální zrakovou ostrost. Oba pacienti s větvovou okluzí již druhý den po trombolýze měli zrakovou ostrost 1,0, prodleva od začátku příhody byla přes 12 hodin. Dvěma ze tří pacientů s kmenovou okluzí se zraková ostrost po trombolýze finálně zlepšila z praktické slepoty na 0,66. Třetí pacient, jenž přišel s latencí přes 30 hodin, registroval částečné zlepšení krátce po trombolýze, ale postupem se zraková ostrost opět zhoršila. Závěr: Trombolytická léčba je pro pacienta rozhodně přínosem v porovnání s konzervativní léčbou. Vzhledem k mnoha kontraindikacím a možným komplikacím je třeba vhodného pacienta pečlivě vybírat. Výkon sám je vázán na speciální lůžka s monitorací vitálních funkcí a koagulačních parametrů pacienta při výkonu a po něm. U 4 z 5 našich pacientů skončila rychlou úpravou zrakové ostrosti téměř k normálu. Efekt se projevil ještě při zahájení léčby 18 hodin od začátku příhody, po 30. hodině byl již špatný.
The systemic acute thrombolysis (fibrinolysis) is one of methods how to treat occlusion of the central retinal artery. We present our first results of this rarely used treatment. MATERIAL AND METHODS: The patients were treated by means of i.v. infusion of the fibrinolytic alteplasis (plasminogen tissue activator, Actilyse) with the dose 0.9 mg/kg of body weight, first as a bolus of 10% of the dose, the rest was slowly applied while monitoring vital functions and coagulations parameters. The contraindications of the thrombolysis are especially tumors, bleeding, any surgery in last three months, and the brain stroke in the medical history, and diseases of the liver and kidneys. From November 2006 to April 2007, we treated 5 patients by means of thrombolysis; two patients with the occlusion of the temporal branch retinal artery (BRAO) with characteristic quadrant scotoma of the visual field and decrease of the visual acuity, and three patients with central retinal artery occlusion or hemi-occlusion (CRAO). RESULTS: The central visual acuity improved in all patients the next day after the thrombolysis. Both patients with the branch retinal artery occlusion had visual acuity 1.0, the delay between the thrombosis and the treatment was more than 12 hours. In two out of three patients with the central occlusion the visual acuity improved from practical blindness to 0.66. The third patient came with the latency of more than 30 hours; he registered partial improvement shortly after the thrombolysis, but later, the visual acuity decreased again. CONCLUSION: The thrombolytic treatment is definitely an advantage comparing to the conservative treatment. According to many contraindications and possible complications, it is necessary to select the eligible patient carefully. The treatment can be done on specialized in-patient department with the possibility to monitor vital functions and coagulations factors during the treatment as well as after it. In four out of five of our patients, the treatment finished with fast recovery of visual acuity almost to the normal.The effect of the treatment was good up to 18 hours after the occlusion; after 30 hours it was bad.
- MeSH
- fibrinolytika terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- okluze retinální arterie farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu terapeutické užití MeSH
- trombolytická terapie MeSH
- trombóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
1. vyd. 195 s.
- Klíčová slova
- oftalmologie,
- MeSH
- oftalmologie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Práce sleduje vhodnost extrakce cizích kovových tělísek, jež po perforujícím poranění zůstala zaklesnutá v čočce pacienta. Zvažuje vhodnost včasné či pozdní extrakce kalící se čočky. Metodika a soubor: Na třech po sobě jdoucích obdobných úrazech mladých mužů (22 - 34 let) porovnávají autoři osud intralentikulárních kovových tělísek a vlastní čočky. Výsledky: Všechna tři kovová tělíska byla extrahována, současně byla provedena i operace kalící se čočky s implantací zadněkomorové nitrooční čočky do vaku po kontinuální kurvilineární kapsulorexi. Pooperační zraková ostrost všech opero- vaných byla 6/6. Závěr: Při současných možnostech šetrného řešení operace čočky, za použití kvalitních viskoelastických materiálů, je vhodné provést primárně odstranění cizího tělíska čočky současně s poškozenou kalící se čočkou a její náhradou zadněkomorovou nitrooční čočkou, jako nejrychlejší možnou úpravu poúrazové- ho stavu.
Intralenticular Foreign Metal Bodies Objective : The paper is concerned with the problem of extraction of foreign metal bodies, which remained after a perforating injury in the patient´s lens. The authors discuss early and late extraction of the opacifying lens. Material and methods: In three successive accidents of young men (22-34 years) the authors compare the fate of intralenticular metal bodies and the lens. Results: All three metal bodies were extracted , at the same time also surgery of the opacifying lens was performed with implantation of a posterior chamber intraocular lens into the sac after continual curvilinear capsulorrhexy. The postoperative visual acuity was 6/6. Conclusion: With regard to contemporary possibilities of careful solution of lenticular surgery , using high standard viscoelastic materials, it is advisable to remove primarily the foreign body from the lens along with the damaged opacified lens and replacement of the latter by a posterior chamber intraocular lens as the quickest possible solution of the posttraumatic state.
