Účel/cíl: V předchozích studiích bylo popsáno prodloužení intervalu QT u pacientů s cirhózou jater. Naším cílem bylo zkoumat změny na elektrokardiografi ckém (EKG) záznamu a jejich korelaci se závažností onemocnění u pacientů s cirhózou. Metody: Ve studii bylo vyšetřeno celkem 69 pacientů s cirhózou. Prodloužení korigovaného intervalu QT a nízkovoltážní komplexy QRS na EKG záznamu byly zkříženě porovnány s klinickými a biochemickými údaji. Byla zkoumána spojitost EKG nálezů se závažností cirhózy podle Childova-Pughova skóre i skóre z modelu terminálního nemocnění jater (model for end-stage liver diseases, MELD). Výsledky: Prodloužení intervalu QT bylo zjištěno u 63,5 % pacientů a 57,7 % jich splnilo kritéria nízkovoltážních komplexů QRS. U pacientů s prodlouženými intervaly QT sice byly zjištěny vyšší hodnoty Childova-Pughova skóre (9,58 ± 2,5, resp. 8,16 ± 2,29; p = 0,04), avšak při použití MELD byly hodnoty skóre při prodlouženém intervalu QT a nízkovoltážní EKG křivky podobné. Častost výskytu prodlouženého intervalu QT a nízkovoltážních komplexů QRS byla u pacientů v různých třídách Childovy-Pughovy klasifi kace podobná. U pacientů s nízkovoltážní EKG křivkou byla vyšší i srdeční frekvence (89 ± 15 tepů/min, resp. 79 ± 16 tepů/min; p = 0,01). Průměrná voltáž komplexu QRS v prekordiálních svodech byla u pacientů s ascitem nižší (8,5 ± 2,6 mV vs. 11,8 ± 3,4 mV; p = 0,006). Závěr: Změny na elektrokardiogramu jsou u cirhózy bez ohledu na závažnost onemocnění časté. Přítomnost nízkovoltážních komplexů QRS může souviset s antropomorfními změnami a s rozvojem ascitu u této skupiny pacientů.

Purpose/aim: Previous studies reported prolongation of QT interval in cirrhotic patients. We aimed to investigate the electrocardiographic changes and their correlation with the disease severity in cirrhotic patients. Methods: Sixty-nine cirrhotic patients were examined. The prolongation of corrected QT interval and low- -voltage QRS in electrocardiography were cross-examined for clinical and biochemical data. The association of electrocardiographic fi ndings with the severity of cirrhosis, as determined by both Child-Pugh and model for end-stage liver diseases (MELD) scores, was investigated. Results: QT-interval prolongation was detected in 63.5% patients and 57.7% met the criteria for low-voltage QRS. Patients with prolonged QT-interval had higher Child-Pugh scores (9.58 ± 2.5 vs. 8.16 ± 2.29 respectively, p = 0.04) but model for end-stage liver diseases scores was similar in those with prolonged QT and low-voltage electrocardiogram. The frequency of prolonged QT interval and low-voltage QRS were similar among patients with different Child-Pugh classes. Heart rate was also higher in patients with low-voltage electrocardiogram (89 ± 15 beats per minute vs. 79 ± 16 beats per minute, p = 0.01). Mean QRS voltage in precordial leads was lower in those with ascites (8.5 ± 2.6 mV vs. 11.8 ± 3.4 mV, p = 0.006). Conclusion: Electrocardiographic changes are common in cirrhosis regardless of the disease severity. Low- -voltage QRS may be related to anthropomorphic changes and development of ascites in these patients.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• jaterní cirhóza * patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Lownův-Ganongův-Levineův syndrom diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• syndrom dlouhého QT * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Gastrointestinální trakt (GIT) je nejčastějším zdrojem závažného krvácení při nadměrné antikoagulaci warfarinem (excessive warfarin anticoagulation, EWA). Naším cílem bylo určit rizikové faktory a výsledný stav spojené s krvácením do horní části GIT (upper gastrointestinal bleeding, UGIB) u pacientů přijatých s EWA. Metody: Zkoumali jsme demografi cké charakteristiky, klinické, laboratorní i endoskopické nálezy u pacientů hospitalizovaných s EWA mezi roky 2003 až 2015. Dále jsme zaznamenávali nemocniční mortalitu, použití krevních derivátů i délku hospitalizace. Pomocí regresních analýz jsme se pokusili vypracovat způsob predikce krvácení do GIT a mortality u pacientů s EWA. Výsledky: Prohlédli jsme nemocniční záznamy 157 žen a 121 mužů. Ze 41 hospitalizovaných pacientů s UGIB jich u 31 (75,6 %) bylo provedeno ezofagogastroduodenoskopické vyšetření. U těchto pacientů byly nejčastějším zdrojem krvácení (32,2 %) již přítomné peptické vředy. Nemocniční mortalita pacientů s UGIB činila 9,8 %, což byla podobná hodnota jako u nemocných bez UGIB. Pacientům s UGIB bylo v průměru nutno podat dvě jednotky erytrocytárního koncentrátu a čerstvě zmrazené plazmy. U pacientů s EWA byly prediktory UGIB vyšší věk (p = 0,045) a vředová choroba v anamnéze (p < 0,001). Závěr: U pacientů s EWA byla nejsilnějším prediktorem vzniku UGIB přítomnost peptického vředu, ať již v anamnéze, nebo v současnosti. Přes srovnatelnou nemocniční mortalitu bylo u těchto pacientů nutno častěji provádět transfuzi krevních derivátů.

Aim: Gastrointestinal tract is the most common source of severe bleeding following excessive warfarin anticoagulation (EWA). We aimed to describe the risk factors and outcome associated with upper gastrointestinal bleeding (UGIB) in patients admitted with EWA. Methods: Demographics, clinical, laboratory and endoscopic fi ndings of patients admitted with EWA from 2003 to 2015 were reviewed. Hospital mortality, blood product utilization and hospital length of stay were recorded. Regression analyses were performed for prediction of GI bleeding and mortality in patients with EWA. Results: Medical records of 157 women and 121 men were reviewed. From 41 patients presented with UGIB, 31 (75.6%) underwent esophagogastroduodenoscopy. Preexisting peptic ulceration (32.2%) was the most common source of bleeding in these patients. Hospital mortality was 9.8% in patients with UGIB which was similar to those without. In average, patients with UGIB required 2 units more packed red blood cells and fresh frozen plasma. Older age (p = 0.045) and previous history of peptic ulcer disease (p < 0.001) were the predictors of UGIB in patients with EWA. Conclusion: Presence of past or current peptic disorders was the strongest predictor of UGIB in patients with EWA. Despite comparable hospital mortality, these patients required more transfusion of blood products.

• MeSH
• gastrointestinální krvácení * etiologie   MeSH
• gastroskopie metody   MeSH
• horní gastrointestinální trakt patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• warfarin * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Zhodnotit ovlivnění míry deprese a anxiety rehabilitačním programem pro kardiaky po aortokoronárním bypassu. Deprese a anxieta jsou spojeny s horším výsledkem po provedení aortokoronárního bypassu. Metody: Do studie jsme zařadili 40 po sobě následujících pacientů po aortokoronárním bypassu, kteří se následně zúčastnili osmitýdenního rehabilitačního programu pro kardiaky (cardiac rehabilitation program, REH). Pacienti byli osobně dotazováni na jejich subjektivní hodnocení míry deprese a anxiety. Se všemi pacienty vyplňoval před absolvováním programu a po něm výzkumný tým dotazníky BDI-II (Beck’s Depression Inventory-II) a BAI (Beck’s Anxiety Inventory). Hodnoty skóre BDI-II a BAI byly zaznamenány a zjištěné změny byly porovnávány pomocí párového t-testu. Za statisticky významné byly považovány hodnoty p < 0,01. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 33 mužů (82,5 %) a 7 žen průměrného věku 58,3 ± 8,8 roku. Po absolvování programu REH došlo k významnému poklesu průměrných skóre BDI-II (4,7 ± 4,4; t = 6,72; p < 0,001). Průměrná skóre BAI po absolvování programu REH se rovněž významně snížila (4,3 ± 5,7; t = 4,74; p < 0,001). Byla nalezena korelace mezi skóre před programem REH a po jeho absolvování jak v případě deprese (r = 0,860; p < 0,001), tak anxiety (r = 0,631; p < 0,001). Závěr: Po absolvování rehabilitačních programů pro kardiaky došlo u pacientů po provedení aortokoronárního bypassu ke snížení míry anxiety i deprese. Pro tyto pacienty může být program z psychického hlediska přínosný, protože se mohou dobře vyrovnávat s novými změnami jejich zdravotního stavu.

Purpose: To investigate the role of cardiac rehabilitation program in depression and anxiety levels after coronary artery bypass graft surgery. Depression and anxiety are associated with worse outcome after coronary artery bypass graft surgery. Methods: We enrolled 40 consecutive patients who underwent coronary artery bypass graft surgery. They participated in an eight-week cardiac rehabilitation program (REH). Patients were personally interviewed for assessment of depression and anxiety. A research team member completed Beck’s Depression Inventory-II (BDI-II) and Beck’s Anxiety Inventory (BAI) for all patients before and after the rehabilitation program. BDI-II and BAI scores were recorded and the changes in the scores were compared using paired t-test. P-values <0.01 were considered statistically significant. Results: Thirty-three male (82.5%) and 7 female patients with an average age of 58.3 ± 8.8 years were studied. Mean BDI-II scores decreased significantly (4.7 ± 4.4, t = 6.72, p <0.001) with participation in REH program. Mean BAI scores also decreased significantly with participation in REH program (4.3 ± 5.7, t = 4.74, p < 0.001). There was a positive correlation between pre-REH and post-REH scores of both depression (r = 0.860, p < 0.001) and anxiety (r = 0.631, p < 0.001). Conclusion: Cardiac rehabilitation programs decreased the levels of anxiety and depression in patients after coronary artery bypass graft surgery. These patients may benefit from this program psychologically and therefore, may cope well with the new changes in their health condition.

• MeSH
• cvičení MeSH
• deprese klasifikace   psychologie   MeSH
• koronární bypass * psychologie   rehabilitace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační období MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• regresní analýza MeSH
• rehabilitace * psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• úzkost klasifikace   psychologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH