Cíl: Retrospektivní klinická studie hodnotí výsledky chirurgické terapie u pacientů s diagnózou excesu divergence. Studie srovnává data pacientů operovaných s prodlevou po 8. roce věku v důsledku probíhající pandemie Covidu-19 oproti skupině pacientů operovaných v nižším věku. Materiál a metody: Byly sledovány objektivní úchylky a kvalita a vývoj binokulárních funkcí u pacientů operovaných pro exces divergence ve sledovací době šesti měsíců po operaci. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle věku: 4–7 let a 8–13 let. Každá skupina obsahuje 20 operovaných dětí. Druhou skupinu starších dětí tvoří pacienti s odklady operačního výkonu pro omezení elektivní operativy při pandemii. Operační výkony byly realizovány na Oční klinice FN Plzeň. Byly sledovány objektivní úchylky šilhání a binokulární funkce před operací, po provedeném operačním výkonu, po třech a šesti měsících od operace. Získané údaje byly následně statisticky zpracovány a hlavní sledované parametry vyneseny do grafů. Výsledky: V obou skupinách pacientů byla statisticky prokázána shoda v objektivním úhlu šilhání před operačním výkonem (limit tolerance ±3). Byl hodnocen vývoj objektivní úchylky v pooperačním období ve sledovací obě šesti měsíců. Statisticky nebyl prokázán rozdíl v mediánu objektivní pooperační úchylky mezi oběma skupinami ve sledovaném období. Výstupní objektivní úchylka byla v limitu ±5 stupňů u 65 % pacientů z první skupiny a 75 % pacientů ze skupiny druhé. Před operačním výkonem nebyl statisticky prokázán rozdíl ve kvalitě binokulárního vidění mezi skupinami pacientů. Půl roku po operačním výkonu však byl rozdíl mezi skupinami statisticky prokázán: pacienti z první skupiny, tj. operovaní mezi 4.–7. rokem života, vykazovali vyšší úroveň binokulárních funkcí v porovnání se skupinou druhou. Závěr: Objektivní úchylka šilhání před operací i v pooperačním období byla u obou skupin pacientů srovnatelná. Mladší pacienti z první skupiny dosáhli v šestiměsíční sledovací době vyšší kvality binokulárních funkcí ve srovnání s dětmi operovanými po osmém roce věku. Toto tvrzení bylo statisticky podloženo.
Aim: This retrospective clinical study evaluates the results of surgical treatment of patients diagnosed with intermittent exotropia of the divergence excess type. The study compares the results of surgery delayed due to the Covid-19 pandemic (patients underwent the surgery after the age of eight), versus a group of younger children. Materials and methods: The objective angle of deviation and quality of binocular functions were examined. The follow-up period was six months after surgery. The patients were divided into two groups according to age: 4–7 years and 8–13 years. Each group included 20 patients. The second group comprised patients whose surgery was postponed due to restrictions on elective surgery during the ongoing pandemic. The surgery took place at the University Hospital in Pilsen. Angle of deviation and binocular functions were examined before surgery, postoperatively, and three and six months after surgery. Data were collected retrospectively and statistically processed. The main values were plotted in charts. Results: Accordance between the angle of deviation before surgery in both groups was statistically demonstrated. During the six-month follow-up period, the median angle of deviation was statistically without proof of disparity between the groups. Six months after surgery, an objective angle of deviation within the limit ±5 degrees was achieved in 65% of patients from the first group and in 75% from the second group. Binocular vision before surgery was statistically without proof of difference between both groups. However the statistical processing demonstrated a difference between the two groups six months after the surgery. Better binocular functions were achieved by the younger children in the first group. Conclusion: The objective deviation angle was comparable in both study groups prior to surgery as well as six months after the surgery. The first group of younger patients attained a higher quality of binocular functions within the six-month follow-up period compared to children operated on after the age of eight. This claim was statistically verified.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- dítě MeSH
- exotropie * chirurgie diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ortoptika metody MeSH
- pooperační období MeSH
- předškolní dítě MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- strabismus * chirurgie diagnóza terapie MeSH
- vidění binokulární MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- intrakraniální aneurysma chirurgie diagnóza patofyziologie MeSH
- kraniotomie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci okohybného nervu etiologie klasifikace MeSH
- nervus oculomotorius * diagnostické zobrazování patofyziologie patologie MeSH
- paréza * diagnóza etiologie MeSH
- poruchy zraku etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
In recent decades, the prevalence of myopia has increased worldwide as well as in European countries, and it has become an important medical and socioeconomic problem. Our prospective single-center study analysed the changes in ocular axial length (AXL) in a population of Central European schoolchildren from 2016 to 2019. The study included 528 eyes of 264 children with a mean age of 12.2 years at the beginning of the study. Visual acuity, ocular AXL, anterior chamber depth, and the questionnaire were examined at 6-month intervals (in spring and autumn, following the winter and summer periods, respectively). The average ocular AXL was 23.329 mm (median: 23.315 mm) at the beginning of the study and 23.525 mm (median: 23.505 mm) at the end of the study. The change in ocular AXL per month was significantly higher (p < 0.0001) during the winter period (average: 0.013 mm, median: 0.011 mm) than during the summer period (average: -0.001 mm, median: 0.000 mm). We observed a significantly higher increase in ocular AXL in a Caucasian population during the winter period (with lower daylight exposure) than the summer period.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: An ocular adnexal apocrine adenocarcinoma (OAAA) is an extremely rare, but potentially aggressive and life-threatening tumor with ill-defined management based only on recommendations from a limited number of reported cases. The development of cervical lymphocele following neck dissection is a very rare complication, but one with well established methods for prevention and treatment. Here we describe a previously unreported case of salvage surgery including neck dissection for OAAA in addition to an emergence of cervical lymphocele. A literature review of current knowledge on both pathological conditions is included. METHODS AND RESULTS: A 58-year-old man suffering from OAAA, previously treated with multiple eye-sparing excisions and adjuvant proton therapy, underwent salvage surgery for locoregional recurrence of the tumor. A partial orbitectomy with orbital exenteration, primary reconstruction and left-sided neck dissection was performed. The procedure was complicated by a cervical lymphocele resolved after the surgical therapy. The patient remained disease-free during the one-year follow-up. CONCLUSION: OAAA is a locally aggressive tumor with potential to local or distant metastatic spread. Whole-body staging, regular clinico-radiological follow-up and stage-dependent therapy with surgery as the first-choice treatment is required. A cervical lymphocele as a complication of especially left-sided neck dissection is managed with a conservative or surgical therapy according to the level of lymph leakage, extent and localization of lesions, presence of local or systemic disorders and the period from primary surgery.
- MeSH
- adenokarcinom * patologie chirurgie MeSH
- krční disekce škodlivé účinky metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru MeSH
- lymfokela * etiologie chirurgie MeSH
- nádory prsu * chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: The peak sports performance of elite athletes is the result of talent and long-term, systematic training. Only minor differences among athletes determine the results in sport today. In selected sports events, stereoscopic vision has a fundamental influence on the executed sports performance. METHODS: The quality of stereopsis was determined in 2 groups of top-level athletes at the age of 16-18 years (21 pole vaulters and high jumpers and 25 swimmers) and in a control group of 25 nonathletes in the same age category. Two measured parameters (results and time in the stereopsis test) were compared among the studied groups. To determine the quality of stereopsis, the "Fly-S Stereo Acuity Test with LEA Symbols" field stereoacuity test was used. RESULTS: The average level of stereopsis in the pole vaulters and high jumpers reached the value of 9.9 (max. 10), and the average time needed for performing the stereopsis test was 11.6 seconds. The group of swimmers and control group showed worse results in both measured parameters (the average level of stereopsis: 9.4, resp. 9.1, the average test time: 30.0 seconds, resp. 36.1 seconds). A significant difference between the group of pole vaulters and high jumpers and swimmers was confirmed in both monitored parameters. No significant differences were found between the group of swimmers and nonathletes. CONCLUSIONS: On the basis of the stereopsis test results, we can say that top-level pole vaulters and high jumpers have a high quality of stereopsis and very fast identification and decision-making abilities in spatial orientation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nadání MeSH
- percepce hloubky * MeSH
- sportovci * MeSH
- sportovní výkon MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Neurotrofická keratopatie (NK) je degenerativní onemocnění rohovky způsobené poškozením trigeminální inervace vedoucí ke snížení citlivosti rohovky až k její úplné anestezii. Porucha rohovkové inervace vede k morfologickým a metabolickým poruchám epitelu a k rozvoji recidivujících nebo perzistujících defektů epitelu až vředů rohovky, které mohou progredovat ve stromální lýzu a perforaci rohovky. Jednou z možností řešení těžké neurotrofické keratopatie je reinervace anestetické rohovky s využitím n. supraorbitalis a autologního štěpu senzitivního nervu (nepřímá neurotizace). V práci prezentujeme výsledky léčby pomocí této metody u pacienta s perzistujícím epiteliálním defektem a vředem rohovky po úrazu oka v terénu denervované rohovky. Výsledky: 22letý muž s anamnézou neurochirurgického zákroku pro astrocytom mozečku a kmene vpravo ve 2 letech věku byl od dětství sledován pro pooperační parézu n. facialis vpravo s lagoftalmem, současně byla přítomna porucha funkce n. trigeminus vpravo. Ve 22 letech po kontuzi pravého bulbu došlo k rozvoji perzistujícího epiteliálního defektu a následně vředu rohovky. Vzhledem k vyčerpání jiných terapeutických možností byla u pacienta provedena reinervace rohovky vpravo cestou kontralaterálního n. supraorbitalis s využitím autologního štěpu z n. suralis z pravé dolní končetiny. 5 měsíců po výkonu došlo k částečné obnově citlivosti rohovky. Po následné transplantaci amniové membrány do chronického defektu epitelu se rozsáhlý epiteliální defekt uzavřel a došlo k projasnění zkaleného stromatu rohovky. Závěr: Technika reinervace anestetické rohovky s využitím n. supraorbitalis a autologního štěpu senzitivního nervu představuje novou možnost řešení těžké formy neurotrofické keratopatie. U pacienta z naší kazuistiky operovaného touto metodou došlo po výkonu ke zhojení těžkého rohovkového nálezu.
Purpose: Neurotrophic keratopathy (NK) is a degenerative corneal disease caused by damage to the trigeminal innervation due to a decrease in corneal sensitivity or complete anaesthesia. Impaired corneal innervation leads to morphological and metabolic disorders of the epithelium. In addition, it also leads to the development of recurrent or persistent epithelial defects in corneal ulcers, which may progress to stromal lysis and corneal perforation. One possible solution for severe NK is reinnervation of the anaesthetic cornea (corneal neurotization) using the supraorbital nerve and an autologous sensory nerve graft (indirect neurotization). This article presents the results of corneal neurotization in a young male patient with persistent epithelial defects and corneal ulcers due to corneal denervation. Results: A 22-year-old man with a history of neurosurgery for astrocytoma of the cerebellum and trunk on the right side at the age of 2 years, was observed for postoperative paresis of the right facial nerve with lagophthalmos in his childhood. The presence of asymptomatic dysfunction of the right trigeminal nerve was also noted. At the age of 22 years, after right eyeball contusion, the vision of the right eye decreased and a persistent epithelial defect developed, followed by corneal ulceration. Due to the exhaustion of therapeutic options in a young patient with corneal anaesthesia, the cornea was reinnervated via the contralateral supraorbital nerve using an autologous sural nerve graft. Five months after the surgery, the sensitivity of the cornea of the right eye began to recover. After amniotic membrane transplantation, the extensive epithelial defect healed, and the opaque corneal stroma gradually cleared up. Conclusion: The reinnervation of the anaesthetic cornea (corneal neurotization) using the supraorbital nerve and the autologous sensory nerve graft represents a new solution for severe NK treatment. The severe corneal condition in our patient healed after the surgery.
- Klíčová slova
- neurotrofická keratopatie, neurotizace rohovky,
- MeSH
- keratitida dendritická chirurgie etiologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci rohovky * chirurgie etiologie patofyziologie MeSH
- nervový transfer metody MeSH
- regenerace nervu MeSH
- rohovkový epitel patofyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The present report presents a rare case in which a patient with pituitary apoplexy (PA) without compression of the optic chiasm experienced diagnosable visual impairment in the ensuing months. Endocrinologically, the condition was a prolactinoma followed by bleeding into the pituitary gland. Due to the unexplained functional changes in the patient, an electrophysiological examination (pattern electroretinogram and pattern visual evoked potentials) was performed, which verified a bilateral non-inflammatory neurogenic lesion. This finding was confirmed by functional magnetic resonance imaging (fMRI) examination. Structural MRI did not reveal chiasm compression in the time sequence or alteration of the optic nerves (the diameter of the optic nerve at different distances from the eye and the diameter of the optic nerve sheath at different distances from the eye). Similarly, neither the retinal nerve fiber layer (RNFL) nor the vessel density was altered. The present report suggests that changes in visual fields may be due to ischemia in the area of the chiasm and optic nerves, similar to PA.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem terapie nitroočního melanomu je dosáhnout lokální kontroly nad tumorem a snížit riziko generalizace onemocnění, zachovat oční bulbus, případně i zrakovou funkci oka. Volba terapeutického postupu vyžaduje komplexní pohled a individuální přístup. Zohledňuje se lokální nález, věk a fyzická i psychická kondice pacienta. Zlatým standardem v léčbě uveálního melanomu je radioterapie. Vlastní účinek záření vzniká absorpcí energie ionizujícího záření, efekt záření na buňku se projeví přímým zánikem buňky (deplecí), nebo změnou cytogenetické informace buňky (mutací). Při brachyterapii se využívají sklerální aplikátory s radionuklidem – v Evropě dominují rutheniové aplikátory (Ru-106), v USA jodové aplikátory (I-125). Při zevní radioterapii je zdroj ionizujícího záření mimo tělo pacienta. Využívá se technika jak stereotaktické radiochirurgie (tj. jednorázové ozáření tumoru), tak frakcionované stereotaktické radioterapie. V ČR je léčba prováděna pomocí Leksellova gama nože nebo kybernetického nože CyberKnife, ve světě dominuje protonová terapie. Je nutné počítat s rozvojem často závažných poradiačních komplikací (radiační retinopatie, neuropatie, neovaskulární glaukom, toxic tumor syndrom atd.). Chirurgická terapie zahrnuje celou řadu invazivních zákroků. U melanomu duhovky se provádí iridektomie. Anteriorně uložené choroidální melanomy a/nebo melanomy řasnatého tělesa mohou být řešeny transsklerální resekcí (exoresekcí). U choroidálních melanomů uložených posteriorně se využívá kombinace zevního ozáření tumoru s endoresekcí pomocí pars plana vitrektomie. Enukleace je metoda volby u pokročilých tumorů, které nelze účinně ozářit. Exenterace orbity je indikována u pokročilých nádorů s extrabulbárním šířením nebo při recidivě nádoru v orbitě po předchozí enukleaci.
The aim of intraocular melanoma therapy is to achieve local tumor control, reduce the risk of metastasis development, preserve the eyeball and possibly the visual function of the eye. The choice of therapeutic approach requires a comprehensive view and individual approach to each patient with uveal melanoma. Factors considered include local finding (location, tumor size and shape, tumor activity, central visual acuity, intraocular complications), age and the patient‘s overall physical and psychological condition, as well as the patient‘s wishes. The most widely used method of uveal melanoma treatment is radiotherapy. The effect of radiation is caused by the absorption of ionizing radiation energy, the effect of radiation on the cell is manifested by cell death (depletion), or by a cytogenetic information change (mutation). Brachytherapy uses scleral applicators with radionuclide - ruthenium (Ru-106) applicators dominate in Europe and iodine (I-125) applicators in the USA. In external radiotherapy, the source of ionizing radiation is outside the patient‘s body. Both stereotactic radiosurgery and fractionated stereotactic radiotherapy are used. In the Czech Republic, treatment is carried out using Leksell gamma knife or CyberKnife, while proton therapy dominates in the world. The development of serious radiation complications (radiation retinopathy, neuropathy, neovascular glaucoma, toxic tumor syndrome, etc.) should be considered. Surgical therapy involves a variety of invasive procedures. Iridectomy is performed for iris melanoma. Anteriorly located choroidal melanomas and / or ciliary body melanomas can be resolved by transscleral resection (exoresection). For posterior choroidal melanomas, a combination of external tumor irradiation with pars plana vitrectomy is used. Enucleation is a method of choice in advanced tumors that cannot be effectively irradiated. Orbital exenteration is indicated in advanced tumors with extrabulbar spread or in relapsed tumor after previous enucleation.
- Klíčová slova
- uveální melanom, endoresekce, exoresekce,
- MeSH
- brachyterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- melanom * chirurgie radioterapie MeSH
- nádory uvey * chirurgie radioterapie MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- radioizotopy jodu MeSH
- radioterapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The capsular tension ring (CTR) is a useful aid in cataract surgery involving zonular impairment. In standard implantation with tweezers or injectors, there is limited control of the leading eyelet, and this can cause excessive stress on the zonular fibers and lead to damage of the capsular bag. Several techniques have been investigated with the aim of reducing these risks. In this study, a simple new modification of the suture-guided CTR technique is described. Adding a loop to the suture can facilitate manipulation during implantation and removal of cortex residues at the end of cataract extraction.
- MeSH
- extrakce katarakty * MeSH
- fakoemulzifikace * MeSH
- implantace nitrooční čočky MeSH
- lidé MeSH
- pouzdro oční čočky * chirurgie MeSH
- protézy a implantáty MeSH
- sutura MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem této práce je retrospektivně zhodnotit anatomické a funkční výsledky penetrujících poranění oka způsobených magnetickým cizím tělesem lokalizovaným v zadním segmentu oka a ošetřených pomocí transsklerální extrakce exomagnetem, popř. endomagnetem s minimální PPV bez PVD. Výsledky (především výslednou BCVA a výskyt a typ komplikací) tohoto minimálně invazivního zákroku jsme porovnali s výsledky standardně prováděné extrakce pomocí PPV. Penetrující poranění oka s nitroočním cizím tělesem je častý úraz, postihující především muže v produktivním věku. Standardním chirurgickým postupem je na našem pracovišti pars plana vitrektomie. V indikovaných případech (metalická nitrooční tělesa v zadním segmentu oka u mladých pacientů s dobře transparentními očními médii bez odloučené zadní sklivcové membrány (ZSM) a bez známek vitreoretinální trakce) provádíme transsklerální extrakci nitroočního cizího tělesa exomagnetem, popř. endomagnetem s minimální PPV bez indukce PVD za vizuální kontroly endoiluminací. Metodika a soubor: Mezi červnem 2003 a červnem 2018 bylo na našem pracovišti ošetřeno 66 očí 66 pacientů s diagnózou penetrujícího poranění nitroočním cizím tělesem lokalizovaným v zadním segmentu oka. U 18 očí (27,3 %) s metalickým cizím tělesem ve sklivci nebo v sítnici jsme využili operační techniku bez PPV nebo s minimální PPV bez PVD. Zbývajících 48 očí (72,7 %) bylo operováno pomocí standardní 20G, resp. 23G PPV techniky s indukcí PVD a extrakcí nitroočního cizího tělesa endomagnetem, popř. exomagnetem. Závěry: Jak náš soubor dokládá, v případě pečlivě zvážené indikace a v rukou zkušeného vitreoretinálního chirurga je možné provést bezpečnou extrakci NCT ze zadního segmentu oka transsklerálně pomocí exomagnetu, popř. endomagnetem za vizuální kontroly kontaktním zobrazovacím systémem a s minimální PPV, zvýšit tak šanci pacienta na zachování vlastní čočky a akomodačních schopností oka a snížit riziko nutnosti dalších chirurgických zákroků na postiženém oku.
Purpose: Penetrating eye trauma with an intraocular foreign body is very frequent, especially in men in their productive age. Pars plana vitrectomy would be the standard surgical method at our department. However, in indicated cases (metallic intraocular bodies in the posterior eye segment in young patients with well transparent ocular media without detached ZSM and without any evident vitreoretinal traction) transscleral extraction of the intraocular foreign body is performed using the exo magnet, eventually endo magnet with a minimal PPV without PVD induction under the visual control of endo-illumination. Materials and Methods: Between June 2003 and June 2018, 66 eyes of 66 patients diagnosed with a penetrating eye trauma caused by an intraocular foreign body located in the posterior eye segment were treated. In 18 eyes (27,3 %) with a metallic foreign body in vitreous (body) or in retina, no PPV or a minimal PPV without PVD was used as a surgical method. In the remaining 48 eyes (72,7 %), a standard 20G, respectively 23G PPV method were used together with PVD induction and the foreign body extraction via endo or exo magnet. Conclusions: As demonstrated by our survey/study, in the cases of a thoroughly considered indication an experimented vitreoretinal surgeon can perform a safe NCT transscleral extraction from the posterior eye segment via exo magnet, eventually endo magnet under the visual control of a contact display system with a minimal PPV. Thereby, the surgeon can enhance the patient ́s chance to preserve their own lens and its accommodative abilities as well as reduce the risk of further surgical interventions of the afflicted eye.
