Doporučený postup České angiologické společnosti ČLS JEP pro léčbu chronických žilních chorob (CVD, chronic venous disease) byl publikován v roce 2023 jako odraz mezinárodních doporučení vydaných v poslední době. Šlo především o guidelines Evropské společnosti cévní chirurgie, které byly pod názvem "European Society for Vascular Surgery 2022 Clinical Practice Guidelines on the Management of Chronic Venous Disease of the Lower Limbs" publikovány v roce 2022. Česká doporučení jsou s těmito mezinárodními doporučeními v souladu a text multidisciplinárního týmu českých autorů deklaroval jak mezinárodně uznávané principy léčby CVD, tak reflektoval místní zkušenosti a zvyklosti. V návaznosti na práci odborné společnosti vyšla v roce 2024 novelizace doporučených diagnostických postupů pro všeobecné praktické lékaře. V naší práci jsou probrány a komentovány hlavní změny, které se v těchto novelizovaných dokumentech objevují.
The guidelines of the Czech Society of Angiology for the treatment of chronic venous disease (CVD) was published in 2023 as a reflection of international recommendations issued recently. These were mainly the European Society for Vascular Surgery 2022 Clinical Practice Guidelines on the Management of Chronic Venous Disease of the Lower Limbs, published in 2022. The Czech recommendations are in line with these international recommendations, and the text of the multidisciplinary team of Czech authors declared both internationally accepted principles of CVD treatment and reflected local experience and practices. Following the work of the Czech society of angiology, an amendment to the guidelines of diagnostic and therapeutic procedures for general practicioners was published in 2024. Our paper discusses and comments on the main changes that appear in both these documents.
Doporučené postupy pro praktické lékaře
13 stran ; 30 cm
Směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a léčbu chronických žilních nemocí, například chronické žilní nedostatečnosti. Určeno odborné veřejnosti, konkrétně praktickým lékařům.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- praktické lékařství MeSH
- vény patologie MeSH
- žilní insuficience diagnóza terapie MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- angiologie
- všeobecné lékařství
- NLK Publikační typ
- brožury
Chronické žilní onemocnění (CVD - chronic venous disease) představuje jedno z civilizačních onemocnění s rostoucí prevalencí v populaci. Patofyziologicky vzniká na podkladě chronického zánětu žilní stěny, její remodelace a následné žilní hypertenze. CVD je charakterizováno souborem rozličných klinických projevů, a vzhledem k jeho progresivnímu charakteru je účelné začít s adekvátní léčbou co nejdříve. Mezi základní pilíře léčby patří režimová opatření, dobře vedená a dlouhodobá konzervativní léčba (komprese, ověřená venofarmaka) a v indikovaných případech chirurgický zásah. Velké změny nastaly v posledních letech jak v přístupu k pacientům, tak i k vlastní léčbě, a to především v oblasti nitrožilní chirurgie, načasování zahájení konzervativní léčby, nebo u léčby pacientů s aktivními bércovými vředy. Pouze společným úsilím lékařů různých odborností a pacientů s CVD, především jejich edukací a motivací k dodržování doporučených léčebných postupů, dokážeme snížit procento neléčených pacientů, oddálit progresi onemocnění a dosáhnout výborných výsledků při intervenční léčbě.
Chronic venous disease (CVD) is a civilization disease with increasing prevalence in the general population. It arises due to chronic venous wall inflammation and remodeling, resulting in venous hypertension. Clinical features of CVD are highly variable, and given its progressive nature, it is reasonable to initiate adequate treatment as soon as possible. The cornerstones of the best medical therapy for CVD include regimen measures, well-managed and long-term conservative treatment (compression, effective venoactive drugs), and, in indicated cases, surgical intervention. Significant changes have occurred in recent years in the approach to patients and to the treatment itself, especially in the field of intravenous surgery, the timing of conservative treatment initiation, or in the care of patients with active venous ulcers. Only through the joint efforts of physicians of different specialties and CVD patients, especially by educating and motivating them to follow the recommended treatment procedures, can we reduce the percentage of untreated patients, slow down disease progression, and achieve excellent results in the intervention treatment.
- MeSH
- bércové vředy etiologie terapie MeSH
- časná diagnóza MeSH
- chronická nemoc MeSH
- kardiovaskulární látky terapeutické užití MeSH
- kompresivní punčochy MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- žilní insuficience * farmakoterapie patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: Acute intestinal ischemia is a severe complication of abdominal aortic surgery that is difficult to diagnose early and therefore to treat adequately and timely. In this study the perioperative kinetics of d-lactate and ischemia-modified albumin (IMA) are described and the predictive value of these markers for the early diagnosis of acute intestinal ischemia is assessed. DESIGN & METHODS: This non-randomised, single-centre cohort study enrolled 50 patients with abdominal aortic aneurysm (AAA) and 30 patients with aortoiliac occlusive disease (AOID). Serum d-lactate and IMA were assessed pre-, intra-, and postoperatively at eight defined time points. RESULTS: The highest serum d-lactate was at 6 h after complete declamping of the vascular graft. The highest predictive power of d-lactate was at 3 h after complete declamping (AUC 0.857). IMA was found to be higher in the AAA group in ischemic patients 10 min after complete declamping than in the AOID group. The highest predictive values of IMA were at 1 h after aortic cross-clamping (AUC 0.758) and 3 and 6 h after complete declamping (0.745 and 0.721, respectively). Moreover, the multivariate model with both markers at 3 h after complete declamping improved the detection of intestinal ischemia (AUC 0.894). CONCLUSIONS: Serum levels of IMA and d-lactate seem to be influential predictive markers for postoperative intestinal ischemia, especially after 3 h from complete declamping of vascular reconstruction.
- MeSH
- aneurysma břišní aorty * chirurgie komplikace MeSH
- biologické markery MeSH
- ischemie diagnóza etiologie MeSH
- kohortové studie MeSH
- kyselina mléčná * MeSH
- lidé MeSH
- sérový albumin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: The purpose of our study was to describe perioperative kinetics of procalcitonin (PCT) in patients undergoing aortic surgery, to compare the kinetics in the open abdominal aortic aneurysm (AAA) repair and aortobifemoral bypass for aortoiliac occlusive disease (AIOD), and to evaluate the ability of PCT to detect intestinal ischaemia. METHODS: A prospective non-randomized observational cohort study in 80 patients (62 men and 18 women) undergoing elective aortic surgery was performed. Serum PCT was measured at baseline and defined intraoperative and postoperative timepoints up to postoperative day 7. MRI contrast-enhanced imaging was used to detect intestinal ischaemia. RESULTS: The comparison of the AAA and AIOD cohort did not show any significant difference in PCT levels. Patients with intestinal ischaemia had higher serum PCT at multiple timepoints postoperatively. The most accurate timepoints for early diagnosis were postoperative day 3, followed by 24 h after declamping of the vascular reconstruction, and postoperative day 7. The sensitivity and negative predictive values were 100% in all mentioned timepoints. However, event at the best timepoint the specificity was 89% and the positive predictive value 43%. CONCLUSIONS: Procalcitonin levels in the postoperative period at proper timepoints might help to detect postoperative intestinal ischaemia. The limitation of this marker is its low specificity for intestinal ischaemia and low positive predictive value. The highest value of this marker is that it can rule out this complication because normal PCT levels mean that intestinal ischaemia is very unlikely.
- MeSH
- ateroskleróza * MeSH
- břicho MeSH
- ischemie diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- Lericheův syndrom * MeSH
- lidé MeSH
- mezenteriální ischemie * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- pooperační období MeSH
- prokalcitonin MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
OBJECTIVES: The aim of this study was to assess occlusion rates of saphenous veins treated with the VariClose vein sealing system. METHODS: A retrospective analysis including a total of 64 patients from four centres from the Czech Republic. Occlusion was defined as a non-compressible vein with absence of flow with exception to the first 3 cm from the saphenofemoral or saphenopopliteal junction on duplex ultrasound. RESULTS: In 64 patients a total of 79 veins were treated. Technical success of the procedure was achieved in 74 (94%) of cases. The mean follow-up was 5.5 months. The closure rates calculated by the Kaplan-Meier method at 1, 3, 6 and 12 months were 94%, 85%, 69% and 36%, respectively, and there were no significant differences between centers. The average difference in VCSS score before and after the procedure was 1.8. CONCLUSIONS: The present study demonstrated surprisingly worse occlusion rates than the current literature.
- MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- varixy * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- vena saphena diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žilní insuficience * diagnostické zobrazování terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Aneuryzma abdominální aorty (AAA) je poměrně častý a závažný stav v cévní chirurgii. Diagnostika, indikační proces a léčebný postup se opírají o guidelines, dle kterých je zákrok indikován při průměru AAA nad 55 mm. Tento přístup však není ve všech případech zcela dostačující, a proto je naší snahou vytvoření moderního diagnostického nástroje s využitím počítačové modelace a analýzy napětí cévní stěny. Metody: Na projektu spolupracujeme již deset let s inženýry z VUT Brno a VŠB Ostrava. V první, experimentální fázi projektu byl vytvořen návrh analytického nástroje, který umožňuje výpočet napětí cévní stěny AAA pomocí metody konečných prvků z běžně dostupných CT snímků, tento primární model byl v průběhu let upraven a výrazně zpřesněn na základě mechanických a histologických testů vzorků AAA získaných v průběhu otevřené resekce. Do výpočtů jsou navíc zapojeny i další konkrétní údaje, jako jsou tlak krve, pohlaví a materiálové charakteristiky. Výsledky: Účinnost metody byla ověřena nejprve pomocí pseudoprospektivní studie s jasnou převahou analýzy napětí cévní stěny nad parametrem maximálního průměru. Metoda byla poprvé zapojena do praxe v průběhu restrikcí spojených s pandemií covid-19, kdy jsme byli na základě analýzy schopni určit, které AAA snese odklad a u kterých je riziko ruptury vysoké a je třeba provést intervenci navzdory restrikcím. Metoda dosáhla 100 % senzitivy a specificity, výrazně lepší ve srovnání s přístupem maximálního průměru. Závěr: Metoda analýzy napětí cévní stěny AAA se zdá být významně přesnější než klasický indikační přístup založený pouze na maximálním průměru a umožňuje stanovení léčby na základě specifických parametrů daného pacienta.
Introduction: Abdominal aortic aneurysm (AAA) is a relatively frequent and serious condition in vascular surgery. The diagnostic and indication process and its treatment are driven by the guidelines which dictate an intervention when the maximum AAA diameter is more than 55 mm. Nevertheless, this approach is not fully sufficient in all AAA cases and thus we have been seeking to develop a modern diagnostic tool using computer modeling and vascular wall stress analysis. Methods: The project has been ongoing in cooperation with engineers from VUT Brno (Brno University of Technology) and VŠB Ostrava (Technical University of Ostrava) for ten years. The design of the analytical tool was created during the first, experimental period of the project; this tool is able to assess vascular wall stress from regular CT scans using the finite element method. This primary model was gradually altered and its precision was increased considerably in the course of the years using data from mechanical and histological tests of AAA wall specimens harvested during open repairs. Additionally, other patient specific data are included in the analysis such as blood pressure, gender and material characteristics. Results: The effectiveness of the method was evaluated in a pseudo-prospective study, showing clear superiority of the vascular wall stress analysis over the maximum diameter approach. The method was used in clinical practice for the first time during restrictions due to the COVID-19 pandemic; based on the analysis we were able to assess which AAA cases can be postponed and which had a high risk of rupture and an intervention was required despite the restrictions. The method achieved 100% sensitivity, and its specificity was also much better compared to the maximum diameter approach. Conclusion: The vascular wall stress analysis of AAA seems to be much more precise than the classic indication approach based only on the maximum diameter, and it can be used to determine the therapy based on patient specific parameters.
- Klíčová slova
- indikační proces, napětí cévní stěny,
- MeSH
- aneurysma břišní aorty * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- aorta abdominalis chirurgie MeSH
- COVID-19 * MeSH
- lidé MeSH
- mechanický stres MeSH
- pandemie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- ruptura aorty patologie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- určení vhodnosti pacienta MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Během posledních dvou dekád zaznamenala chirurgie povrchového žilního systému nebývalý rozmach. Tradiční chirurgické řešení (crossektomie a stripping) je v současnosti ve větší nebo menší míře nahrazováno novými méně invazivními nitrožilními metodami. Cílem našeho sdělení je podat aktuální přehled všech dostupných endovenózních metod (laser, radiofrekvence, pára, mechanicko-chemická ablace a žilní lepidlo) s popisem indikací, technikou provedení, mechanismem účinku a výsledky. Ve zkušených rukou jsou všechny nitrožilní techniky bezpečné a účinné, s dlouhodobými výsledky srovnatelnými s klasickou chirurgickou technikou.
During the last two decades, superficial venous surgery has experienced an unprecedented boom. Traditional surgical procedures (crossectomy and stripping) are now being replaced to a greater or lesser extent by new less invasive endovenous methods. Our aim is to provide an up-todate review of all available endovenous techniques (laser, radiofrequency, steam, mechanochemical ablation and venous glue) describing the indications, the technique and mechanism of action, and the results. In experienced hands, all endovenous techniques are safe and effective, with long-term results comparable to conventional surgical procedures.
BACKGROUND: Postoperative intestinal ischemia is a severe complication in abdominal aortic surgery. Early diagnosis is needed for adequate and timely treatment. We studied the postoperative kinetics of l-lactate in vascular patients to assess its value as a marker for early postoperative intestinal ischemia detection. MATERIAL AND METHODS: We performed a prospective non-randomized single-center observational cohort study in eighty elective patients, fifty operated on for abdominal aortic aneurysm (AAA) and thirty for aortoiliac occlusive disease (AIOD). Serum l-lactate was measured preoperatively, intraoperatively, and postoperatively at defined timepoints up to postoperative day 7. Intestinal ischemia was detected using MRI enterocolography. We have used univariate logistic regression and receiver operating characteristics curves for the evaluation of marker accuracy. RESULTS: We recorded 6 cases of postoperative intestinal ischemia (7.5%), five non-transmural and one transmural. Two patients died because of this complication (mortality 33%). The comparison of AAA and AIOD cohorts showed a significant difference in l-lactate levels at one intraoperative timepoint, which was attributable to procedure differences. The only preoperative factor associated with higher l-lactate levels at some timepoints was chronic kidney disease. Patients suffering postoperative intestinal ischemia had elevated serum l-lactate levels at multiple timepoints. The most accurate timepoint for diagnosis was 24 h after the declamping of the vascular reconstruction (DC24H), the second was 10 min after declamping. Sensitivity, specificity, positive and negative predictive values at timepoint DC24H were 100%, 82%, 32%, and 100%, respectively. CONCLUSION: Serum l-lactate levels might help in the early detection of postoperative intestinal ischemia after aortic surgery if proper timepoints are used. Cutoff values need to be established in large-scale prospective studies.
