There is a well-established link between abnormal sperm chromatin states and poor motility, however, how these two processes are interdependent is unknown. Here, we identified a possible mechanistic insight by showing that Protamine 2, a nuclear DNA packaging protein in sperm, directly interacts with cytoskeletal protein Septin 12, which is associated with sperm motility. Septin 12 has several isoforms, and we show, that in the Prm2-/- sperm, the short one (Mw 36 kDa) is mis-localized, while two long isoforms (Mw 40 and 41 kDa) are unexpectedly lost in Prm2-/- sperm chromatin-bound protein fractions. Septin 12 co-immunoprecipitated with Protamine 2 in the testicular cell lysate of WT mice and with Lamin B1/2/3 in co-transfected HEK cells despite we did not observe changes in Lamin B2/B3 proteins or SUN4 expression in Prm2-/- testes. Furthermore, the Prm2-/- sperm have on average a smaller sperm nucleus and aberrant acrosome biogenesis. In humans, patients with low sperm motility (asthenozoospermia) have imbalanced histone-protamine 1/2 ratio, modified levels of cytoskeletal proteins and we detected retained Septin 12 isoforms (Mw 40 and 41 kDa) in the sperm membrane, chromatin-bound and tubulin/mitochondria protein fractions. In conclusion, our findings present potential interaction between Septin 12 and Protamine 2 or Lamin B2/3 and describe a new connection between their expression and localization, contributing likely to low sperm motility and morphological abnormalities.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Juno and CD9 protein, expressed in oolemma, are known to be essential for sperm-oocyte binding and fusion. Although evidence exists that these two proteins cooperate, their interaction has not yet been demonstrated. Here in, we present Juno and CD9 mutual localization over the surface of mouse metaphase II oocytes captured using the 3D STED super-resolution technique. The precise localization of examined proteins was identified in different compartments of oolemma such as the microvillar membrane, planar membrane between individual microvilli, and the membrane of microvilli-free region. Observed variance in localization of Juno and CD9 was confirmed by analysis of transmission and scanning electron microscopy images, which showed a significant difference in the presence of proteins between selected membrane compartments. Colocalization analysis of super-resolution images based on Pearson's correlation coefficient supported evidence of Juno and CD9 mutual position in the oolemma, which was identified by proximity ligation assay. Importantly, the interaction between Juno and CD9 was detected by co-immunoprecipitation and mass spectrometry in HEK293T/17 transfected cell line. For better understanding of experimental data, mouse Juno and CD9 3D structure were prepared by comparative homology modelling and several protein-protein flexible sidechain dockings were performed using the ClusPro server. The dynamic state of the proteins was studied in real-time at atomic level by molecular dynamics (MD) simulation. Docking and MD simulation predicted Juno-CD9 interactions and stability also suggesting an interactive mechanism. Using the multiscale approach, we detected close proximity of Juno and CD9 within microvillar oolemma however, not in the planar membrane or microvilli-free region. Our findings show yet unidentified Juno and CD9 interaction within the mouse oolemma protein network prior to sperm attachment. These results suggest that a Juno and CD9 interactive network could assist in primary Juno binding to sperm Izumo1 as a prerequisite to subsequent gamete membrane fusion.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Gamete fusion is a critical event of mammalian fertilization. A random one-bead one-compound combinatorial peptide library represented synthetic human egg mimics and identified a previously unidentified ligand as Fc receptor-like 3, named MAIA after the mythological goddess intertwined with JUNO. This immunoglobulin super family receptor was expressed on human oolemma and played a major role during sperm-egg adhesion and fusion. MAIA forms a highly stable interaction with the known IZUMO1/JUNO sperm-egg complex, permitting specific gamete fusion. The complexity of the MAIA isotype may offer a cryptic sexual selection mechanism to avoid genetic incompatibility and achieve favorable fitness outcomes.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hereditární trombocytopenie patří mezi vzácná onemocnění. V mnoha případech nemocní netrpí významnějšími krvácivými projevy, a proto mohou být vrozené trombocytopenie diagnostikovány až v dospělosti. Při podezření na hereditární etiologii lze moderními genomickými metodami stanovit přesnou diagnózu. Představujeme kazuistiku mladé ženy s vrozenou makrotrombocytopenií, u které byla pomocí metody celoexomového sekvenování charakterizována vzácná patogenní varianta c.3493C>T v genu MYH9. Pro skupinu onemocnění způsobených patogenními variantami MYH 9 je typická vrozená trombocytopenie s makrotrombocyty a možný pozdní rozvoj renálního postižení, hluchoty či slepoty. Vyšetřovaná žena netrpí krvácivými projevy ani se u ní dosud nerozvinulo jiné orgánové postižení. Podle typu mutace a klinického stavu se u pacientky jedná o Sebastianův syndrom.
Hereditary thrombocytopenias are rare diseases. Patients do not suffer from bleeding in many cases, which is why inherited thrombocytopenia can be diagnosed in adulthood. If hereditary aetiology is suspected, modern genomic methods should be performed to specify the diagnosis. We present a case report of an adult woman with hereditary thrombocytopenia caused by a rare pathogenic variant c.3493C>T of the MYH9 gene. Inborn thrombocytopenia with giant platelets and possible development of renal impairment, hearing loss and cataracts are typical features of MYH9 related disorders. As yet, our patient has not developed either bleeding symptoms or any relevant organ damage. We believe she has Sebastian syndrome, given the type of mutation and clinical presentation.
- Klíčová slova
- dědičná trombocytopenie, MYH 9, Sebastianův syndrom,
- MeSH
- krevní obraz metody MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- trombocytopenie * diagnóza genetika terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Chronická myelomonocytární leukemie (CMML) je relativně vzácné nádorové onemocnění, které nese zároveň znaky myelodysplastických i myeloproliferativních chorob. Cílem práce je přinést informace z neselektovaného souboru pacientů léčených ve vybraných hematologických centrech. Pacienti a metodika: Retrospektivní analýza obsahovala léčebné výsledky získané ze souboru 55 nemocných s diagnózou CMML ze 4 hematologických pracovišť v České republice v letech 2000–2015. Výsledky: K datu analýzy 1. 6. 2016 žilo 16 pacientů (29 %) s mediánem celkového přežití (OS) 21 měsíců. Největší podíl dlouhodobě přeživších patří podle očekávání pacientům po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk (alloSCT) – žije 7 osob (celkově 14 transplantovaných). Pravděpodobnost 5letého OS v neselektované skupině pacientů je přibližně 14%. CPSS (CMML specifický prognostický skórovací systém) se jeví jako výhodný prediktor OS (nízké riziko vs. nižší střední riziko vs. vyšší střední riziko; p = 0,04). V multivariantní analýze při kombinaci věku nemocných nebo přidružených onemocnění jsme u CPSS nepozorovali dopad těchto parametrů na OS. Nejčastější příčinou úmrtí byla progrese onemocnění (31 %) a infekční komplikace (24 %). Ze základních léčebných modalit jsme hodnotili vliv BSC (nejlepší podpůrné léčby), hypometylačních látek (HMA) a alloSCT na OS. Transplantovaní pacienti mají z této léčby alespoň v úvodu (~ 2 roky) významný benefit. Zdá se, že léčba 5-azacytidinem (AZA) vykazuje lepší výsledky než BSC. Toto hodnocení je ale zkresleno malým počtem pacientů a navíc jsou definované skupiny výrazně heterogenní z pohledu ostatních prediktorů. Log-rank test nepotvrdil statistickou významnost jednotlivých léčebných modalit na OS (p = 0,27). Závěr: Výsledky léčby CMML jsou neuspokojivé. Zavedení nových molekul do terapie a posun alloSCT do vyšších věkových skupin je určitým příslibem zlepšení přežití a kvality života pacientů do budoucnosti.
Backgrounds: Chronic myelomonocytic leukaemia (CMML) is a relatively rare neoplastic disorder with features of both myelodysplastic and myeloproliferative diseases. The aim of this work is to provide information from an unselected group of patients treated in several haematological centres. Patients and Methods: This retrospective analysis included the treatment results obtained in a cohort of 55 patients with CMML treated at 4 Czech haematological centres from 2000 to 2015. Results: 16 patients (29%) are still alive with median overall survival (OS) of 21 months (to the date 1st of June 2016). Patients undergoing allogeneic stem cell transplantation (alloSCT) demonstrated the best survival – 7 out of 14 allografted patients remain alive. 5-year OS in this unselected patient population was approx. 14 %. CPSS appears to be a suitable OS predictor (low risk vs. lower intermediate risk vs. higher intermediate risk, p = 0.04). In multivariate analysis combining patient age and comorbidities with CPSS, we did not see any further impact of these additional parameters on the OS. Disease progression was the most common cause of death (31%) followed by infections (24%). We evaluated the effects of BSC (best supportive care), hypomethylating agents (HMA) and alloSCT on OS. Transplanted patients appeared at least initially to benefit from this treatment (~ 2 years). It appears that treatment with 5-azacytidine (AZA) shows better results than BSC. However, these conclusions relate to a small patient cohort and also the subgroups are significantly heterogeneous with respect to other the predictors. The log-rank test did not confirm the statistical significance of different treatment approaches (p = 0.27). Conclusion: Treatment results in CMML remain unsatisfactory. Introduction of new molecules into therapy and the shift of alloSCT to older age groups promises to improve patient survival and quality of life in the future.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chronická myelomonocytární leukemie * terapie MeSH
- hydroxymočovina farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
Úvod. Terapie vyšších rizikových skupin myelodysplastického syndromu (MDS) je stále problematická. Jedinou kauzální terapií je alogenní transplantace, ta však s ohledem na průměrný věk nemocných s MDS je dostupná malému procentu nemocných. Moderní léčba je hlavně orientována na prodloužení přežívání, oddálení transformace do akutní myeloidní leukemie (AML) a zlepšení kvality života. Tyto cíle splňuje epigenetická terapie, zvláště pak inhibitory metyltrasferázy. Naše práce je věnována zkušenostem České MDS skupiny s terapií 5-azacytidinem (dále jen azacitidin) u nemocných s vyšším rizikem MDS (IPSS střední II a vysoké riziko), s AML do 30 % myeloblastů (MB) ve dřeni a s chronickou myelomonocytární leukemií II (CMML). Pacienti a výsledky. Od října 2008 do června 2012 bylo léčeno 111 nemocných (66 mužů, 45 žen), medián věku byl 68 let (48–85 let). Podle WHO klasifikace bylo léčeno 44 RAEB II, 13 RAEB I, 9 CMML II, 6 RCMD, 28 AML < 30 % MB, 7 AML > 30 % MB a 4 MDS/MPS. Medián délky sledování od zahájení azacitidinu byl 8,8 měsíců (rozsah 1–32), medián podaných cyklů 5 (rozsah 1–28). Z nežádoucích účinků převažovala hematologická toxicita (neutropenie stupně (Gr) 3/4 – 54,9 % a trombocytopenie Gr 3/4 – 70,3 %) nehematologická toxicita (reakce v místě vpichu, nauzea, zvracení a zácpa) byla většinou Gr 1/2 se vyskytla celkem u 53,1 %. Odpovědi. Hodnotitelných (tj. nemocných s více než 2 cykly) bylo 92 pacientů, celková odpověď (ORR overall response rate) byla 42,4 % (CR 19,6 %, CRi – dřeňová odpověď bez normalizace krevního obrazu – 6,5 %, PR 16,3 %) stabilní choroby bylo dosaženo u 18 pacientů (19,6 %), hematologické zlepšení (HI; hematology improvement) bylo dosaženo u 67,4 %. V roce přežívá v našem souboru 67,8 % pacientů a medián celkové délky života (OS; overall survival) je 16,4 měsíců. V naší práci jsme se též snažili analyzovat prognostické faktory OS (dostupné klinické parametry při zahájení terapie: věk, pohlaví, PS (performance status), základní WHO podskupiny, IPSS kategorie, počty neutrofilů, destiček, blastů v periferním krevním obraze, transfuzní závislost, ze dřeně: procento blastů, procento červené řady, přítomnost fibrózy, cytogenetické aberace dále primární versus sekundární MDS. Závěr. Naše výsledky dosažení odpovědí dobře korelují s daty publikovaných studií (AZA 001, CALGB 9221). Výsledky OS jsou rovněž srovnatelné s výsledky jiných zahraničních studií. Nutné je též brát v úvahu, že náš soubor byl na rozdíl od standardních studií vysoce rizikový (předléčení, relabovaní, refrakterní nemocní a zařazení nemocných s AML nad 30 % MB). I přes to jsou výsledky našeho souboru nemocných uspokojivé a procento dosažených odpovědí jasně ukazuje pozitivní efekt a přínos terapie azacytidinem ve srovnání s dosud zavedenou terapií u rizikových skupin MDS. Z hlediska zatím předběžné analýzy prognostických faktorů, které pomáhají určení nejlepších kandidátů terapie, jsou statisticky významné: cytogenetické aberace, ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) PS, hodnoty neutrofilů a počty blastů v periferní krvi.
Introduction. Therapy of high risk myelodysplastic syndromes (MDS) remains unsatisfactory. The only treatment that alters the natural history of the disease is allogeneic stem-cell transplantation, which can be offered to a limited number of young patients. Modern therapy predominantly focuses on prolonging survival, postponing potential acute myeloid leukaemia (AML) transformation and improving quality of life (QoL). New epigenetic therapy, especially methyltransferase inhibitors, has achieved these goals. Here, we present the experience of the Czech MDS Cooperative Group with 5-azaci-tidine treatment of patients with intermediate II and high risk MDS patients (IPSS), chronic myelomonocytic leukaemia II (CMML II) and AML with less than 30% myeloblasts in the bone marrow. Patients and results. Between October 2008 and June 2012, we used azacitidine treatment in 111 patients (66 M, 45 F), median age 68 years (range 48–85) with the diagnosis: 44 RAEB II, 13 RAEB I, 9 CMML II, 6 RCMD, 28 AML < 30% MB, 7 AML > 30% MB and 4 MDS/MPS. Median follow-up was 8.8 month (range 1–32), median number of cycles of azacitidine was 5 (range 1–28). The most common adverse events included haematological toxicity with neutropenia grade (Gr) 3/4 in 54.9% and thrombocytopenia Gr 3/4 in 70.3%. Non-haematological side effects, mostly only Gr1/2, were gastrointestinal in 21.6% and local reactions and fatigue in 31.5%. Response. The overall response rate (ORR) was 42.4% (CR 19.6%, CRi 6.5%, PR 16.3%), stable disease (SD) was achieved in 19.6% and haematological improvement (HI) in 57.4%. After one year, based on Kaplan-Meier estimates, 67.8% of patients were alive and the median overall survival (OS) was 16.4 months. We also analysed several clinical parameters collected at the start of azacitidine treatment as prognostic factors for OS (age, sex, ECOG performance status (PS), transfusion dependency, peripheral blast percentage, neutrophil count, platelet count, bone marrow blast percentage, fibrosis, percenta-ge of erythroid precursors in bone marrow, cytogenetic data, WHO classification, IPSS, primary and secondary aetiology of MDS). Conclusion. Our results correlate very well with other published data (AZA 001, CALGB 9221). OS data are comparable with other “real life” studies. It is also important to take into consideration that our group also included very high risk patients (relapsed, refractory to previous treatment, post-transplant patients and AML with more than 30% myeloblasts). Nevertheless, our results are very promising and support the positive effect of azacitidine compared to standard therapy in high risk MDS patients. The analysis performed so far shows that from the aspect of OS, best response correlates with: cytogenetic aberration, peripheral blast count, neutrophil count and ECOG PS.
- MeSH
- akutní myeloidní leukemie * farmakoterapie MeSH
- azacytidin * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- cytogenetické vyšetření MeSH
- epigenetická represe účinky léků MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- krev účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- myelodysplastické syndromy * farmakoterapie MeSH
- neutropenie MeSH
- přežití MeSH
- prognóza MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- trombocytopenie chemicky indukované MeSH
- umlčování genů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Friend leukemia virus integration 1 (Fli1) and erythroid Krüppel-like factor (EKLF) participate under experimental conditions in the differentiation of megakaryocytic and erythroid progenitor in cooperation with other transcription factors, cytokines, cytokine receptors, and microRNAs. Defective erythropoiesis with refractory anemia and effective megakaryopoiesis with normal or increased platelet count is typical for 5q- syndrome. We decided to evaluate the roles of EKLF and Fli1 in the pathogenesis of this syndrome and of another ribosomopathy, Diamond-Blackfan anemia (DBA). Fli1 and EKLF mRNA levels were examined in mononuclear blood and bone marrow cells from patients with 5q- syndrome, low-risk MDS patients with normal chromosome 5, DBA patients, and healthy controls. In 5q- syndrome, high Fli1 mRNA levels in the blood and bone marrow mononuclear cells were found. In DBA, Fli1 expression did not differ from the controls. EKLF mRNA level was significantly decreased in the blood and bone marrow of 5q- syndrome and in all DBA patients. We propose that the elevated Fli1 in 5q- syndrome protects megakaryocytic cells from ribosomal stress contrary to erythroid cells and contributes to effective though dysplastic megakaryopoiesis.
- MeSH
- buňky kostní dřeně metabolismus MeSH
- chromozomální delece MeSH
- CpG ostrůvky MeSH
- Diamondova-Blackfanova anemie genetika metabolismus MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- erytropoéza genetika MeSH
- genetická transkripce MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
- leukocyty mononukleární metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- lidské chromozomy, pár 5 genetika metabolismus MeSH
- makrocytární anemie genetika metabolismus MeSH
- messenger RNA biosyntéza krev MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- myelodysplastické syndromy genetika metabolismus MeSH
- protoonkogenní protein c-fli-1 biosyntéza genetika fyziologie MeSH
- ribozomální proteiny fyziologie MeSH
- transkripční faktory Krüppel-like biosyntéza genetika fyziologie MeSH
- trombopoéza genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
