Úvod: S rozvojem miniinvazivních operačních technik si své místo na slunci vydobyla i technika laparoskopické splenektomie. Cílem práce je srovnat výsledky klasické a laparoskopické splenektomie na souboru pacientů Chirurgické kliniky FN Ostrava operovaných v letech 2010–2019. Materiál a metody: V retrospektivní kohortové studii splenektomií v období 2010–2019 jsou vyhodnoceny: délka operace, potřeba transfuzí, hmotnost odstraněné sleziny, komplikace a délka hospitalizace ve srovnání laparoskopických a klasických splenektomií t-testem. Výsledky: Za období 2010–2019 jsme provedli 23 splenektomií laparoskopicky a 15 klasicky. I když jsou soubory pacientů přibližně stejně velké, jsou navzájem obtížně porovnatelné. Hmotnost sleziny se v obou souborech statisticky signifikantně liší (p = 0,0001). Otevřenou cestou byli operováni pacienti s výrazně většími slezinami, 4× byl také operační výkon sdružen s metastazektomií jater, resekcí bránice a kaudy pankreatu. I tak byla doba operace výrazně kratší než u operace laparoskopické. Operační čas se v obou souborech statisticky signifikantně liší (p = 0,0001). Potřeba krevních převodů a výskyt komplikací se jeví u obou technik srovnatelné. Laparoskopicky operovaní pacienti měli kratší dobu hospitalizace. Závěr: Laparoskopická splenektomie s sebou přináší všechny obecné benefity miniinvazivní operační techniky a je vhodnou volbou u elektivně prováděných splenektomií, zejména u slezin < 20 cm v průměru. Za kontraindikaci považujeme portální hypertenzi a závažné komorbidity pacienta. Hlavním problémem této metody se nám jeví celkově velmi malý počet operovaných pacientů, a tím omezená možnost získat dostatečnou operační erudici, z čehož patrně pramení některé komplikace a nedostatečné využití této metody v praxi, proto je velmi žádoucí soustředit tyto výkony do center.

Introduction: With current development of mini-invasive techniques, laparoscopic splenectomy also gained its place under the sun. The goal of this study is to compare the results of open and laparoscopic splenectomy performed at Clinic of Surgery of University Hospital Ostrava in the period 2010–2019. Materials and Methods: A retrospective cohort study during the period 2010–2019 were counted: an operation time, a need of blood transfusions, weight, complications and duration of hospital stay. A group of patients with laparoscopic operation was compared to a group with an open operation, using the t-test. Results: During the period 2010–2019, we performed 23 laparoscopic splenectomies and 15 classic operations. Unfortunately, the comparison of both groups is difficult. The splenic weight differs in both groups statistically significantly (P = 0.0001). The patients in the classic laparotomy group had much bigger spleens and in four cases, the splenectomy was performed together with metastasectomy of the liver, diaphragmatic resection and resection of the tale of pancreas. Even then the operative time was significantly shorter than the operative time of laparoscopic operation – the operative times differ in both groups statistically significantly (P = 0.0001). The need of blood transfusion and operative complications appear to be comparable in both techniques. The duration of hospital stay was shorter in the patients with laparoscopic operation. Conclusion: Laparoscopic splenectomy offers all the general benefits of mini-invasive operative techniques and is suitable method for patients undergoing elective splenectomy especially for spleens smaller than 20 cm in diameter. We consider portal hypertension and severe comorbidities of the patient to be a contraindication. It seems to us that the main problem of this method lies in a very small number of operated patients and thus in a limited possibility to obtain sufficient surgical erudition, which is probably the case of some complications and insufficient use of this method in practice. It is highly desirable to concentrate these services in the centers. Conflict of Interest: The authors declare that the article/ manuscript complies with ethical standards, patient anonymity has been respected, and they state that they have no financial, advisory or other commercial interests in relation to the subject matter. Publication Ethics: This article/ manuscript has not been published or is currently being submitted for another review with the exception of congressional abstracts and best practices. The authors agree to publish their names and e-mails in the published article/ manuscript. Dedication: The article/ manuscript is not supported by a grant nor has it been created with the support of any company. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• splenektomie * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Peroxid vodíku je antiseptikum stále hojně využívané na chirurgických pracovištích k výplachům ran. Jeho použití je však spojeno s významným rizikem možného vzniku plynové embolie. V české literatuře takováto kazuistika publikována zatím nebyla a povědomí chirurgů o tomto nebezpečí je nízké. Kazuistika: Autor uvádí kazuistiku plynové embolie po výplachu incidovaného periproktálního abscesu 3% peroxidem vodíku u 40letého pacienta s následnou kardiopulmonální zástavou s nutností kardiopulmonální resuscitace. Pacient se naštěstí zhojil bez následků. Závěr: Vzhledem k významným rizikům, sporným a nedostatečně podloženým benefitům je možná čas se zamyslet, zda peroxid vodíku v chirurgii spíše raději nenahradit jiným antiseptikem.

Introduction: Hydrogen peroxide is an antiseptic solution still often used in surgical departments for lavage of wounds. Its use is nevertheless linked to an important risk of gas embolism. Such a case report has not yet been published in the Czech literature and awareness of this danger is low among surgeons. Case report: The author describes the case of gas embolism in a 40 years old patient after lavage of a periproctal abscess incision with 3% hydrogen peroxide. The lavage resulted in a cardiopulmonary arrest with the need of cardiopulmonary resuscitation. Fortunately, the patient recovered without any health consequences. Conclusion: In the view of important risks and questionable and insufficiently proven benefits it may be the time to possibly reconsider the use of hydrogen peroxide in surgery and replace it with a different antiseptic agent.

• Klíčová slova
• periproktální absces,
• MeSH
• absces diagnóza   terapie   MeSH
• anální kanál chirurgie   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž MeSH
• léčebná irigace MeSH
• lidé MeSH
• nemoci anu chirurgie   diagnóza   terapie   MeSH
• peroxid vodíku * terapeutické užití   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• srdeční zástava terapie   MeSH
• vzduchová embolie * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Autor prezentuje kazuistiku raritně se vyskytující lumbální kýly. Kazuistika: 69letá žena se dostavila do naší ambulance s velkou rezistencí lumbálně vpravo. Provedené CT vyšetření prokázalo velkou lumbální kýlu obsahující pravou ledvinu, kolon ascendens a tenké střevo. Pacientka byla indikována k otevřené hernioplastice s použitím prolenové síťky. Po výkonu se zhojila bez komplikací. Závěr: Lumbální kýla se vyskytuje velmi raritně. Klasická plastika s použitím síťky je metodou volby u velkých kýl. Malé kýly lze operovat laparoskopicky.

Introduction: The author presents a case report of a rare lumbar hernia.Case report: A 69 years old woman came to our outpatient room with a big mass in the right lumbar area. The CT scan revealed a big lumbar hernia containing the right kidney, the colon and small intestine. The patient underwent an uneventful open hernioplasty with the use of a prolene mesh.Conclusion: Lumbar hernia occurs very rarely. Open hernioplasty with the use of a mesh is the method of choice in big hernias. Small hernias can be repaired laparoscopically.

• Klíčová slova
• lumbální kýla,
• MeSH
• hernie * patologie   MeSH
• lidé MeSH
• operace kýly metody   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Nízká přední resekce rekta (LAR – Low Anterior Resection) s totální mezorektální excizí (TME) představuje standardní operační techniku pro pacienty s nízce uloženým karcinomem rekta. LAR je často doplňována o konstrukci protektivní ileostomie (PI) ve snaze minimalizovat riziko anastomotického leaku a jeho důsledků. Cílem studie je analyzovat výsledky vlastního souboru pacientů po laparoskopické LAR s PI, se zaměřením se na morbiditu asociovanou s PI. Metoda: Retrospektivní klinická studie, do které byli zahrnuti pacienti, kteří ve Fakultní nemocnici Ostrava podstoupili laparoskopickou LAR s PI pro nízce uložený karcinom rekta v letech 2013–2015. Zvolený design studie nevyžadoval randomizaci. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 52 pacientů po laparoskopické LAR s PI. Průměrná vzdálenost nádoru od anokutánní linie byla 9,1?2,3 cm. V souboru bylo 15,4 % pacientů klasifikovaných jako ASA I, 53,8 % pacientů klasifikovaných jako ASA II a 30,8 % jako ASA III. Pooperační komplikace byly zaznamenány u 20 (38,5 %) pacientů, z toho se u 7 (13,5 %) pacientů jednalo o komplikace související s PI. Tři z těchto pacientů byli indikováni k akutní chirurgické revizi pro známky střevní neprůchodnosti v oblasti PI. Příčinou byla semirotace PI kolem její podélné osy u 2 pacientů a volvulus tenké kličky kolem PI u jednoho pacienta. Průměrný časový interval mezi konstrukcí PI a jejím zrušením byl 252 dní. V rámci celého časového intervalu mezi konstrukcí PI a jejím zrušením byly komplikace asociované s PI pozorované celkem u 25 (48,1 %) pacientů, u sedmi pacientů byla zaznamenána více než jedna komplikace. Méně závažné komplikace (peristomální dermatitida, krvácení ze stomie, herniace stomie, infekce rány po zrušení stomie) byly pozorovány u 17 (32,7 %) pacientů, závažné komplikace (semirotace stomie uvedené výše, dehydratace v důsledku vysokých odpadů ze stomie, intraabdominální absces po zrušení ileostomie) u 8 (15,4 %) pacientů. Závěr: PI nabízí v chirurgii karcinomu rekta ochranu nízké kolorektální, resp. koloanální anastomózy. Tento benefit je však vyvažován vysokým rizikem vzniku komplikací v průběhu celého časového intervalu mezi konstrukcí a zrušením PI. Toto je nutné brát v úvahu při rozhodování se, zda PI u daného pacienta konstruovat či nikoliv.

Introduction: Low anterior resection (LAR) with total mesorectal excision (TME) represents the gold standard for patients with low rectal carcinoma. Protective ileostomy (PI) is commonly performed during LAR in an effort to protect low rectal anastomosis. The aim of this study is to analyse outcomes in our own patient population, focusing on morbidity associated with PI. Method: A retrospective clinical study of patients operated on between 2013 and 2015 was conducted in University Hospital Ostrava. All patients after LAR with PI due to low rectal cancer were included. The study design did not require randomisation. Results: A total of 52 patients who underwent LAR with PI were included. Mean tumour height was 9.1?2.3 cm. 15.4% of the patients were classified as ASA I, 53.8% were classified as ASA II and 32.7% of the patients as ASA III. 30-day postoperative morbidity was 38.5%, and complications associated with PI (within 30 days after LAR) occurred in 7 (13.5%) patients. Three of these patients underwent urgent surgical revision due to small bowel obstruction (PI semirotation around its longitudinal axis in two patients and volvulus of the small bowel around PI in one patient). Mean time interval between PI creation and reversal was 252 days. During this period, complications associated with PI were detected in 25 (48.1%) patients; seven patients had more than one complication. Minor complications (such as peristomal dermatitis, stoma herniation or bleeding, wound infection after stoma reversal) were observed in 17 (32.7%) patients. Major complications (small bowel obstruction at the site of PI, dehydration due to high stoma output, intraabdominal abscess after stoma reversal) occurred in 8 (15.4%) patients. Conclusions: PI offers protection to low colorectal or coloanal anastomosis in rectal cancer surgery. However, this benefit is counterbalanced by a high risk of various complications which may occur during the whole period when PI is present. The decision for diversion should therefore be made only after careful consideration.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• ileostomie * MeSH
• karcinom MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kohortové studie MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nádory rekta diagnóza   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Perkutánní drenáž pod CT kontrolou je v současnosti zlatým standardem léčby tekutinových kolekcí v dutině břišní, kdy v řadě případů nahradila drenáž chirurgickou. Oproti chirurgické drenáži je daleko méně zatěžující. Její efektivita je při správné indikaci srovnatelná se standardní chirurgickou intervencí. Je také dobře dostupná i na menších chirurgických pracovištích. I tato metoda však může mít celou řadu komplikací, které pramení nejčastěji z nepřesně zacíleného drenážního katétru. Kazuistika: Autoři popisují kazuistiku 55letého muže přeloženého na chirurgickou kliniku z jiného zdravotnického zařízení pro subfrenický absces vpravo. Při CT navigované perkutánní drenáži došlo k iatrogenní perforaci pravé srdeční komory. Krvácení bylo minimální, pacient však dostal těžký septický šok jako následek masivní bakteriemie při komunikaci obsahu abscesu s krevním oběhem. Byl okamžitě operován. Poraněná pravá srdeční komora byla suturována, subfrenický absces byl drénován. Pooperační průběh byl bez komplikací, pacient byl propuštěn 17. pooperační den. Závěr: V případě rizikové lokalizace abscesu či břišní kolekce je vhodné provádět CT navigovanou intervenci na pracovišti, které má ve svém terapeutickém portfoliu i řešení závažných komplikací.

Introduction: CT guided percutaneous drainage is currently the gold standard in the treatment of abdominal fluid collections, having substituted open surgical drainage in many cases. It burdens the patient less than surgical drainage. Its efficiency is comparable to standard surgical drainage when properly indicated. It is readily available even in smaller hospitals. However, this method can also have many complications, which originate most often from an improperly targeted drainage catheter. Case report: The authors describe a case report of a 55 years old man with a right-sided subphrenic abscess. The right ventricle of the heart was perforated during a CT guided percutaneous drainage. The bleeding was minimal, but the patient suffered a profound septic shock as a result of massive bacteremia during direct communication of the contents of the abscess cavity with blood circulation. He was operated immediately. The right ventricle was sutured, and the subphrenic abscess was drained. There were no complications after the operation, and the patient was discharged on day 17 after the surgery. Conclusion: The CT guided drainage of an abdominal abscess or a fluid collection in a risk area should be preferably done in hospitals whose therapeutic portfolio also includes the handling of serious complications.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• drenáž metody   MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění srdce * chirurgie   radioterapie   MeSH
• srdeční komory * zranění   MeSH
• subfrenický absces diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Poranění anorekta, s výjimkou iatrogenních poškození, jsou vzácná. Vzhledem k široké škále příčin a rozsahu poranění vyžaduje diagnostika a léčba těchto poranění individuální přístup ke každému pacientovi. Dle rozsahu poranění je třeba zvolit vhodnou léčebnou strategii tak, abychom úspěšně ošetřili toto poranění a zároveň co nejvíce eliminovali četné komplikace těchto poranění, zvláště pak poruchy kontinence. Autoři prezentují poranění hráze a anorekta s poraněním svěračů u staršího pacienta po pádu ze žebříku.

Anorectal injuries, with the exception of iatrogenic damage, are rare. Considering the extensive range of causes and potential extent of damage, the diagnosis and treatment of these injuries requires an individual approach to every patient. Based on the extent of damage, the best way of treatment strategy has to be selected for successful treatment of the primary injury and elimination of frequent complications, especially fecal incontinence. The authors present a rare injury of the perineum and anorectum with anorectal sphincter damage in an elderly man after falling down from a stepladder.

• MeSH
• anální kanál * chirurgie   zranění   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   MeSH
• fekální inkontinence prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• perineum * chirurgie   zranění   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče MeSH
• rektum * chirurgie   zranění   MeSH
• senioři MeSH
• úrazy v domácnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Adjuvantní radioterapie je nedílnou součástí současné léčby celé řady maligních tumorů. Kromě benefitů ve smyslu snížení rizika recidivy však vede také k celé řadě nežádoucích účinků, z nichž jedním z nejzávažnějších je vznik sekundárních malignit. Kazuistika: Autor popisuje kazuistiku 77leté ženy, která prodělala v roce 2005 hysterektomii s oboustrannou adnexektomií a pánevní lymfadenektomií pro karcinom dělohy pT1bN0M0, G1. Následovala ještě adjuvantní zevní radioterapie dávkou 45Gy + brachyterapie 3x4Gy. Poté byla dispenzarizována gynekologickou klinikou, odkud byla odeslána v lednu 2015 pro rychle rostoucí tumor kůže a podkoží v hypogastriu v místě původního ozáření. Byla indikována k jeho excizi s podezřením na metastázu původního karcinomu dělohy, následné histologické vyšetření preparátu však odhalilo, že se jedná o angiosarkom. I přes negativní resekční okraje došlo k brzké recidivě s generalizací tumoru. Závěr: Angiosarkom jako následek ozáření bývá v současnosti popisován stále častěji. V drtivé většině případů se jedná o následek adjuvantní terapie po operaci karcinomu prsu. Jeho prognóza je velmi nepříznivá a terapeutické možnosti omezené. Základem léčby zůstává chirurgická excize s negativními okraji. Je třeba na tuto diagnózu myslet a pacienty podstupující radioterapii dlouhodobě dispenzarizovat.

Introduction: Adjuvant radiotherapy is an integral part of the current treatment of many malignant tumours. However, this mode of treatment does not provide only benefits in the sense of lowering the risks of recurrence, but it is also associated with many undesirable side effects, from which one of the most serious is the development of secondary malignancies. Case report: The author describes a case report of 77 years old woman who underwent hysterectomy with bilateral adnexectomy and pelvic lymphadenectomy for uterine carcinoma pT1bN0M0, G1 in 2005. Adjuvant external radiotherapy with the dose 45Gy and brachytherapy 3x4Gy followed. Subsequently the patient was followed at the department of gynecology, which referred her in January 2015 with a quickly growing tumour of the skin and subdermal tissue in the hypogastric area, where previous radiation had been applied. Its excision was indicated with the diagnosis of suspected uterine carcinoma metastasis, but subsequent histological evaluation confirmed angiosarcoma. Despite negative resection margins the tumour quickly recurred and disseminated. Conclusion: Angiosarcoma as a side effect of irradiation is described increasingly more often nowadays. The vast majority of cases are related to the treatment of breast carcinoma. Its prognosis is very poor and therapeutic possibilities are limited. Surgical excision with negative margins remains the mainstay of the treatment. It is necessary to keep this diagnosis in mind and patients undergoing radiation treatment should be followed over a long period.

• MeSH
• adjuvantní radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• analýza přežití MeSH
• břišní stěna patologie   MeSH
• hemangiosarkom * chirurgie   sekundární   MeSH
• karcinom MeSH
• lidé MeSH
• nádory břicha MeSH
• nádory dělohy MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

A rare case of a fracture of the anatomical neck of the humerus associated with a posterior dislocation of the shoulder in a 43-year-old man is presented. It was managed by immediate surgery using locking plate osteosynthesis. The shoulder was immobilised for 5 weeks in a Gilchrist brace. The outcome was very good with a full range of motion and a stable shoulder at 1 year after injury, with no signs of avascular necrosis of the humeral head. The aetiology of this injury and possibilities of its treatment are discussed. Key words: shoulder dislocation, humeral fractures.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury humeru patologie   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• hlavice humeru patologie   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• kostní destičky MeSH
• lidé MeSH
• luxace ramenního kloubu patofyziologie   chirurgie   MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• vnitřní fixace fraktury přístrojové vybavení   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Pruritus ani je definován jako kožní onemocnění charakterizované svěděním a/nebo pálením v perianální oblasti. Postihuje 1–5 % populace. Muži jsou postiženi častěji než ženy v poměru 4:1. Projevuje se neodolatelnou touhou po škrábání v perianální oblasti. Dělí se na dva podtypy: primární (idiopatický) a sekundární. Primární pruritus je takový, u kterého se nepodaří najít žádnou příčinu svědění. Sekundární pruritus má zjevnou kauzální příčinu. Cílem práce je nabídnout čtenáři komplexní pohled na možné příčiny, diagnostické postupy a možnosti léčby tohoto pro pacienty nepříjemného a obtěžujícího onemocnění. Metody: Pomocí databází PubMed a MEDLINE jsme prozkoumali literaturu se zaměřením na články týkající se análního pruritu. Nejprve bylo zadáno klíčové slovo „Pruritus ani“ bez omezení. Následně jsme výběr limitovali časovým obdobím 5 let a 10 let, dále na vyhledání článků v anglickém jazyce, německém jazyce a v českém jazyce a v poslední řadě na výběr přehledových článků (review), klinických studií a ostatních. Výsledky: Celkem bez omezení bylo nalezeno 574 článků, z toho 45 přehledových a 25 klinických studií. Článků v anglickém jazyce bylo 437, z toho 40 přehledových, v německém jazyce 44, z toho 1 přehledový. Po zadání časového omezení bylo v posledních 5 letech nalezeno celkem 33 článků, z toho 6 přehledových a 4 klinické studie, v posledních 10 letech celkem 66 článků, z toho 14 přehledových a 10 klinických studií. Ve většině ostatních článků z celkového počtu byl anální pruritus zmiňován jen okrajově jako součást článků zaměřených na jinou tématiku. V českém písemnictví nebyl nalezen žádný souhrnný článek týkající se tohoto tématu. Závěr: Pruritus ani je běžné onemocnění s množstvím příčin, a proto účinná léčba může být zpočátku nedostatečná. Terapie je zaměřena na základní příčinu, pokud je nalezena. Musí být brána v úvahu široká diferenciální diagnostika a přehodnocení terapie je prvořadé. Při absenci jasné sekundární příčiny je empirická léčba zaměřena na zlepšení anální hygieny, změnu životního stylu, odstranění běžných dráždidel a na ochranu perianální kůže. Klíčová slova: pruritus ani − primární – sekundární − svědění − léčba

Introduction: Pruritus ani is defined as a dermatologic disease characterized by itching and/or burning in the perianal area. It occurs in 1−5% of the population. Men are affected more frequently than women, in the ratio 4:1. It is accompanied by an irresistible desire to scratch in the perianal area. Pruritus ani is divided into two subtypes: primary (idiopathic) and secondary. In idiopathic (primary) pruritus it is not possible to detect any other cause of itching. Secondary pruritus has an obvious causal origin. The aim of this paper is to offer a complex overview of possible causes, diagnostic procedures and treatment possibilities of this unpleasant and annoying disease. Methods: We have researched available publications using PubMed and MEDLINE databases, focusing on articles on anal pruritus. At first the key word “Pruritus ani” was put in without any restrictions. Subsequently, we limited the selection by the time period of 5 years and 10 years; then we looked up articles in English, German and Czech languages, and finally review articles, clinical trials and others. Results: 574 articles were found without entering any restrictions; 45 of them were review articles and 25 clinical trials. 437 articles were in the English language and 40 of them were review articles. 44 were in the German language and 1 of them was a review article. A total of 33 articles were found with a 5-year time limit. 6 of them were review articles and 4 were clinical trials. 66 articles from the last 10 years were found. 14 of them were review articles and 10 were clinical trials. In most of the other articles among the total number of articles found, pruritus ani was mentioned only marginally in articles focused on different topics. We have not found any summary articles on this topic in Czech publications. Conclusion: Pruritus ani is a common disease with a number of causes; therefore, effective treatment may be insufficient in the initial stages. The therapy is focused on the primary cause, if found. Broad differential diagnosis options need to be taken into consideration, and reevaluation of the therapy is a priority. When no obvious secondary cause is found, the empiric treatment is focused on an improvement of hygiene and change in the life style, removal of common irritators, and protection of perianal skin. Key words: pruritus ani − primary − secondary − itch − treatment

• MeSH
• algoritmy MeSH
• anamnéza MeSH
• Enterobius MeSH
• lidé MeSH
• methylenová modř terapeutické užití   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• pruritus ani * diagnóza   etiologie   patofyziologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH