The objectives of this study were to evaluate patients with aortic abdominal aneurysm (AAA) with regard to immunoglobulin (Ig)G4-related disease (IgG4-RD). IgG4-RD represents a recently defined condition comprised of a collection of disorders characterized by IgG4 hypergammaglobulinemia, the presence of IgG4-positive plasma cells in organs affected with fibrotic or sclerotizing changes and typical histopathological features. It was identified as a possible cause of vasculitis in large vessels. Studies have been published on a possible association between inflammatory aortic or cardiovascular disease and IgG4-RD. We examined 114 patients with AAA requiring surgery in order to identify findings which are characteristic of IgG4-RD. Aneurysm samples from seven patients showed histopathological features consistent with IgG4-RD and the presence of IgG4+ plasma cells. Only two of these seven patients showed elevated IgG4 serum levels higher 1·35 g/l. In five of the patients, the concentration of serum IgG4 was lower than 1·20 g/l, with the number of IgG4+ plasma cells being higher than 50/high-power field. These findings were consistent with AAA being a heterogeneous group of inflammatory diseases with different pathogenesis.
- MeSH
- aneurysma břišní aorty krev imunologie patologie MeSH
- aorta imunologie metabolismus patologie MeSH
- hypergamaglobulinemie krev imunologie patologie MeSH
- IgG4 asociovaná nemoc krev imunologie patologie MeSH
- imunoglobulin G krev imunologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plazmatické buňky imunologie metabolismus patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem naší práce bylo zjistit, jak časté je následné opakování restenózy po operačním nebo endovaskulárním řešení restenóz po primárních endarterektomiích a. carotis s ohledem na přidružené choroby a druhostranný nález, a zda je rozdílný počet peroperačních a pooperačních komplikací. Do retrospektivní studie jsme zařadili pacienty operované během sedmiletého období na jediném cévně chirurgickém pracovišti. Zjistili jsme, že opakovaná restenóza byla statisticky významně (3×) častější při endovaskulárním řešení než při reoperaci (p = 0,015). U pacientů s opakující se restenózou bylo statisticky významně častější postižení kontralaterální karotidy (93,8 %, p = 0,05) a také uzávěr druhostranné tepny (43,8 %, p = 0,05). Nejvyšší výskyt opakující se restenózy karotidy je u pacientů s postižením druhostranné tepny. Chirurgické řešení opakující se restenózy a. carotis po primární operaci má lepší výsledky než endovaskulární výkon.
The aim of this work was to assess frequency rates of re-stenoses following surgical or endovasular treatment of re-stenoses after primary endarterectomies of the carotid artery, taking into consideration concomitant disorders and the contralateral findings. Another objective was to assess differences in peroperative and postoperative complications frequency rates. The retrospective study included patients undergoing vascular surgery during a seven-year period. The study revealed that repetitive restenoses were statistically significantly (3×) more frequent in cases of the endovascular management compared to that in re-operations (p = 0.015). In the repetitive re-stenoses patients, the rate of the contralateral carotid affection was significantly higher (93.8%, p = 0.05) and also the rate of the contralateral artery obliteration was higher (43.8%, p = 0.05). The highest frequency rates of the repetitive carotid re-stenosis was in patients with a concomitant affection of the contralateral artery. Surgical management of the repetitive re-stenosis of the carotid artery following its primary surgical management showed better results than the endovascular management.
Představen soubor 14 nemocných s bakteriální destrukcí různých etáží aortální stěny. Převažujícím původcem infekce byla Salmonella enteritidis. Většina nemocných měla déletrvající anamnézu typické trias septického stavu, bolestí bricha či zad a pozitivní hemokultury či jiného kultivačního nálezu. CT vyšetření zobrazilo pseudoaneuryzma v hrudním, podbráničním či subrenálním úseku aorty, u tří nemocných s akutním krvácením. Jednoho z nich jsme pro infaustní stav kontraindikovali k invazivní léčbě. U dalšího šlo o GIT krvácení z primární aortoduodenální píštěle. Pět nemocných bylo radikálně operováno s protetickou náhradou subrenálního či iuxtarenálního úseku aorty a pripadným aortorenálním bypassem. Osmi pacientům jsme do postiženého oddílu tepny zavedli stentgrafty (SG) různého typu, případné doplnili femorofemorální zkri'žený bypass. Všichni nemocní byli dlouhodobě antibiotický léčeni. Z 8 pacientů po implantaci SG zemřeli dva, radikální výkon přežili všichni operovaní. Nemocní jsou zatím sledováni průměrně 1 rok (1-22 měsíců). U jednoho pacienta po SG byl drénován sběhlý absces. Izotopové ani CT vyšetření neprokázalo u žádného nemocného přetrvávající či recidívující infekční či krvácivé ložisko. Autoři se zamýšlejí nad spornou indikací implantace aortálního SG do infikovaného terénu. Střednědobé výsledky snad ospravedlňují užití metody u pacientů v těžkém stavu, pro něž radikální výkon představuje nejvyšší riziko.
A cohort of 14 patients with bacterial destruction of various segments of the aortic wall is presented. The Salmonella enteritidis strain was predominantly responsible. Most patients had typical history of symptomatic trias of sepsis, abdominal and/or back pain and positive blood cultures. CT scan showed pseudoaneurysm within the thoracic, subphrenic or subrenal aorta as well as acute hemorrhage in three patients. One of these was excluded from invasive treatment due to hopeless prognosis. In one patient primary aortoduodenal phistula was responsible for GI bleeding. Five patients were operated and prosthetic replacement of subrenal or iuxtarenal aortic portion together with aortorenal bjrpass in a couple of cases was performed. In eight patients stentgrafts (SG) of various types were deployed completed with femorofemoral crossover bypass when necessary. All patients were subject to long-standing antibiotic therapy. Two patients expired following SG insertion, all operated patients survived. Average follow-up has been 1 year (1-22 months) so far. A groin abscess was later drained in one patient. Neither CT nor isotope scanning showed persistent or recurrent infectious or hemorrhagic foci in any survivors whatsoever. The authors review and consider the doubtful indication of aortic SG deployment into the septic terrain in selected cases. Midterm results might justify its use in overly debilitated patients otherwise not eligible for radical operation due to its prohibitive risk.
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aortitida etiologie chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nepravé aneurysma diagnóza chirurgie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Salmonella enteritidis patogenita MeSH
- senioři MeSH
- výkony cévní chirurgie metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Práce představuje retrospektivně hodnocenou sérii pěti nemocných operovaných pro těžké omezení mozkového krevního průtoku. Symptomy byly buď hemisferální (hemiparéza, amaurosis fugax) anebo svědčily pro difúzni cerebrální hypoperfuzi. Duplexní sonografické a prípadne i angiografické vyšetření prokázalo u těchto pacientů kritické zúžení a. carotis externa (ACE) pn jedno- či oboustranném uzávěru a. carotis interna (ACI). Ve všech těchto prípadoch jsme operačními technikami běžnými v cévm' chirurgii ACE rekonstruovali. Pravidelně jsme užívali intraluminální (i.l,) zkrat. Nikdo z operovaných nezemřel. U jedné nemocné došlo k přechodné mozkové příhodě třetí den po standardní karotické endarterektomii provedené po výkonu na ACE na kontralaterální straně. Prí střední době sledování 46 měsíců po operaci zůstávají všichni pacienti neurologicky asymptomatičtí. V prísne vybraných prípadech představuje rekonstrukce ACE účinnou a prospěšnou metodu chirurgického léčení závažné poruchy mozkového krevního průtoku.
A clinical series of five patients operated on for symptomatic cerebral blood flow deterioration is discussed. They presented with either hemispheral symptoms (hemiparesis, amaurosis fiigax) or signs of diffuse cerebral hypoxia. In the presence of unilateral or bilateral internal carotid artery (ICA) occlusion a critical stenosis of the external carotid artery (ECA) was confirmed either by duplex ultrasound or angiography. In all these cases EGA was reconstructed by means of common vascular surgical techniques. The use of intralummal (i.l.) shunt was mandatory. There were neither early nor late deaths in this group. In one patient a transient stroke occurred three days following standard carotid endarterectomy performed after ECA surgery on the contralateral side. After the mean follow-up of 46 months all patients remain neurologically asymptomatic. In selected cases the ECA reconstruction offers an effective and beneficial tool for surgical management of critical cerebral perfusion impairment.
- MeSH
- arteria carotis externa chirurgie patologie MeSH
- cerebrovaskulární poruchy diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- karotická endarterektomie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
V pětiletém retrospektivně sledovaném období autoři předkládají soubor 46 pacientů s diagnózou výdutě zákolenní tepny (AAP). Z toho bylo 42 mužů (91 %) a 4 ženy (9 %). Věkový průměr byl 62 let. U 32 pacientů (69 %) se AAP vyskytovala na obou dolních končetinách, zbývajících 14 (31 %) mělo pouze jednostranný výskyt. Chirurgický zákrok podstoupilo 41 nemocných (90 %), u nichž bylo odoperováno celkťcem 48 AAP. Zbytek byl léčen konzervativně (10 %). První příznaky AAP v našem souboru byly: klaudikace v 17 %, tromboembolické kompli¬ kace v 46 %, ruptúra AAP ve 4 %. Asymptomatickou výduť jsme zachytili ve 33 %. Výsledky: Nebyl zaznamenán žádný exitus ani uzávěr rekonstrukce během hospitalizace. Při použití žíly je primárni průchodnost 100%. Horší, ale stále ještě uspokojivé výsledky jsou při použití protézy (PTFE), kde je pětiletá sekundární průchodnost 85 %. Pět pacientů s tromboembolickými komplikacemi AAP bylo úspěšně léčeno i.a. lokální fibrinolýzou. U všech pak následovala exkluze výdutě a revaskularizace končetiny. Závěrem autoři zdůrazňují nutnost časné chirurgické léčby hned po záchytu onemocnění, ještě před vznikem tromboembolických komplikací ALF. Nenastanou-li, je nezbytné se pokusit o lokální fibrinolýzu a v druhé době O revaskularizaci končetiny, pokud možno žílou.
During a five-year retrospective follow-up period the authors treated a group of 46 patients with the diagnosis of aneurysm of the popliteal artery (AAP). The group comprised 42 men (91 %) and 4 women (9 %). The mean age was 62 years. In 32 patients (69 %) AAP was on both lower extremities, in the remaining 14 (31%) it was unilateral. Forty-one patients (90 %) had surgery and a total of 48 AAP were operated. The remainder was treated by conservative methods (10 %). The first symptoms of AAP in the investigated group were: claudication in 17 %, thromboembolic complications in 46 %, rupture of the AAP in 4 %. An asymptomatic aneurysm was detected in 33 %. Results: The authors did not record any death or occlusion of the reconstruction during hospitalization. When using a vein the primary patency is 100%. When a prosthesis (PTFE) is used the results are worse but still satisfactory and the five-year secondary patency is 85 %. Five patients with thromboembolic complications of AAP were successfully treated by i.a. fibrinolysis. In all exclusion of the aneurysm and revascularization of the extremity followed. In the conclusion the authors emphasize the necessity of early surgical treatment as soon as the condition is detected, before the development of thromboembolic complications of AAP. If they develop it is essential to attempt local fibrinolysis and in the second stage revascularization of the extremity, if possible by a vein.
