JavaScript NENÍ povolen !

V následujícím textu přinášíme hrubý náčrt vztahově zaměřeného přístupu k fenomenologickému výzkumu. Náš přístup představuje obecná vodítka pro jakékoli kvalitativní zkoumání a je možné ho použít v kombinaci s jinými metodologiemi, jako třeba narativním přístupem nebo zakotvenou teorií. Zabýváme se čtyřmi ústředními procesy – přítomností, ztělesněnou empatií, intersubjektivitou a reflexivitou. K ilustraci každého z nich nabízíme také konkrétní příklady z výzkumných studií, kterým jsme se věnovali.

In this script we lay out in broad brush strokes relational-centred approach to engaging phenomenological research. Our approach represents a general orientation for any qualitative exploration and can be used in combination with other methodologies, such as narrative or grounded theory studies. We discuss four core processes – presence, embodied empathy, intersubjectivity and reflexivity. A concrete example from different research studies the two of us have engaged is offered to illustrate each.

Klíčová slova
reflexivita, fenomenologický výzkum,
MeSH
emoční expresivita * MeSH
existencialismus psychologie MeSH
gestalt terapie * MeSH
kvalitativní výzkum MeSH
lidé MeSH
psychologická teorie MeSH
psychoterapie * MeSH
sběr dat MeSH
vztahy mezi výzkumníkem a subjektem psychologie MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Kapitola

Pohled zkoušejícího na práci výzkumné sestry

Škopek, Jiří
Autor Autorita Klinicko-farmakologické jednotky, Thomayerovy nemocnice v Praze

Příručka pro výzkumné sestry. 2015 ; () : 136-138.

ISBN 978-80-88056-02-7
Medvik
Zdroj

Článek online

Očekávání osobního přínosu subjektu z účasti v klinickém hodnocení

Norková, Olga
Autor Norková, Olga Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2012 ; 2 (1) : 34-45.

Čas. zdr. práva bioet.
ISSN 1804-8137
Medvik
Zdroj

Participation of Human Subjects in a Clinical Trial is the fundamental part of Medical Research. Human Subject's participation depends on the willingness of the potential Subjects to volunteer in such a Clinical Trial. The Subject's motivations for the Clinical Trial participation diverse based on the different motivational factors. Patient's deciding whether to participate in a Clinical trial or not is influenced mainly by the current Patient’s health status and the possibility of the available standard therapy in the treatment of a serious or a life-threatening illness. The important role in the Patient decision process takes the close relationship Physician-Patient. There is no consensus among Scientists whether the Patient’s expected therapeutic benefit using the new medicinal product is the most motivational factor for the Clinical trial participation or not. Some of the latter research has concluded that some Patients frequently overestimate the chance of benefit from particular treatment. However the Patient's expectations of the potential therapeutic benefit do not depend on the Patient's correct understandings of the Clinical Trial purpose. The Patient’s willingness to contribute to the progress of medicine and desire to help other Patients is secondary consideration for the Clinical Trial participation which is reported in the medical journals. Especially Patients suffering from a life-threatening illness report altruistic reasons however this will not exclude them to expect the potential personal benefit as well. The indirect costs reimbursement to Patients during the Clinical Trial participation might motivate many potential participants for the Clinical Trial participation. This article sought to present the most frequent Subject's Expected Benefit from the Clinical Trial participation in the context of the Patient being engaged in Medical Research. Gaining a deeper understanding of this topic might be benefited for both Researchers and Physicians.

MeSH
altruismus MeSH
experimenty na lidech etika normy zákonodárství a právo MeSH
klinické zkoušky kontrolované jako téma metody normy využití MeSH
léčivé přípravky MeSH
lékařská etika MeSH
lidé MeSH
motivace MeSH
odměna MeSH
schvalování léčiv MeSH
spokojenost pacientů MeSH
vztahy mezi výzkumníkem a subjektem etika MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek online

Je účast na vědeckém výzkumu naší morální povinností?

Doležal, Adam
Autor Autorita ORCID

Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2011 ; 1 (2) : 1-11.

Medvik
Zdroj

Základním pravidlem vědeckého výzkumu je jeho provádění na základě svobodně vyjádřené autonomie vůle, což bývá v praxi vyjadřováno informovaným souhlasem pacienta. Ve smluvních státech Úmluvy o biomedicíně tento souhlas musí být dán výslovně, konkrétně a má být zdokumentován. Tento princip svobody vůle je všeobecně akceptován a je východiskem pro současné bioetické i právní normy. Článek se zabývá otázkou, zda je toto východisko jediným relevantním a akceptovatelným východiskem. V souladu s některými menšinovými názory zejména v anglické vědecké literatuře se táže: Neměla by být do jisté míry ukotvena právní povinnost účastnit se na vědeckém výzkumu? Nemní naší morální povinností podporovat vědecký výzkum v medicíně, případně se na něm do určité míry podílet? Na první pohled se zdá tato otázka irelevantní – po neblahých historických zkušenostech v německém nacistickém režimu, ale i v v demokratických režimech, je blaho pacienta nadřazeno před zájmem vědy a společnosti. Vzhledem k prospěšnosti vědeckého výzkumu pro společnost však se nabízí i alternativy k výše uvedené maximě tak, aby byl zajištěn posun ve vývoji medicíny, pokud je riziko nepatrné a jeho prospěch pro společnost velký. Je možné uvažovat o takovéto maximě v rovině legislativní? Jakým způsobem by šla upravit do normativního textu? Je z mravního hlediska vůbec přípustné omezit svobodu ve prospěch společenského prospěchu. Pokud je odpovědí jednoznačné ne, pak se ovšem nabízí paralela s povinností očkování, která je výslovně ukotvena zákonem. Článek nabízí možné alternativy zajištění ukotvení právní povinnosti účastnit se na vědeckém výzkumu, zároveň však upozorňuje na nedostatky těchto řešení. V neposlední řadě je pak tématem otázka morální povinnosti člověka a jeho účasti na výzkumu. V postmoderním světě morálního pluralismu je ovšem dosti složité čelit otázce, co je možné rozumět morální povinností. Z určitých hledisek se však tato povinnost jeví jako morálně opodstatněná. Cílem, který autor sledoval, nebylo ani tak nalézt jednoznačné řešení, ale dosud jednomyslně přijímaný konsensus do určité míry zrelativizovat a poskytnout možné další alternativní náhledy do diskuse.

The basic rule of scientific research is its implementation on the basis of freely expressed autonomy of will, while in practice this is usually expressed by the patient's informed consent. In the states that are parties to the Biomedicine Treaty, this consent must be given expressly, specifically and is to be documented. This principle of freedom of will is generally accepted and represents a starting point for current bioethical and legal standards. The article deals with an issue, whether this starting point is the only relevant and acceptable starting point. In accordance with some minority opinions, especially from the English scientific literature it asks the following questions: Should not there be a legal obligation laid down as to participation in scientific research? Isn't that our moral duty to support scientific research in medicine, or as the case may be to participate in it to a certain extent? At the first sight this issue seems to be irrelevant - after unfortunate historical experience in the German Nazi regime, but also in democratic regimes, the patient's welfare is superior to the interest of science and society. With regard to a benefit of scientific research for society, there are however also alternatives to the aforementioned maximum, so that progress in the developments of medicine is ensured, provided that the risk is insignificant and its benefit for the society is big. Is it possible to consider such a maximum on a legislative level? Does the moral view make it permissible to limit freedom for the benefit of social benefit. If the answer is an unambiguous "no", then of course there is a parallel to inoculation, which is expressly set forth by law. The article offers possible alternatives for ensuring establishment of a legal obligation to participate in the scientific research, however at the same time it also gives a warning as to drawbacks of these solutions. Last but not least, there is an issue of the man's moral duty and his/her participation in research. It is true, that in the post modern world of moral pluralism it is quite difficult to face a question on what we understand under the term moral duty. However from certain points of view this duty seems to be morally justified. The author's aim was actually not to find an unambiguous solution, but to a certain extent make relative the so far unilaterally accepted consensus and provide possible other alternative insights into discussion.