Východiska: Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější neonkologickou příčinu úmrtí u pacientů po radioterapii (RT) v oblasti hrudníku. Onemocnění srdce indukované zářením (radiation-induced heart disease – RIHD) se může manifestovat mnoha heterogenními klinickými jednotkami. Vliv RT na převodní systém srdeční však začíná být více diskutován až v poslední době. Arytmogenní toxicita, tj. převodní poruchy a arytmie, tvoří významnou část spektra nežádoucích účinků na srdci. Převodní systém srdeční není jako rizikový (kritický) orgán (organ at risk – OaR) rutinně sledován. Jeho specifická histologická povaha a funkce naznačují jeho odlišnou citlivost a odpověď na záření. Srdce je vysoce heterogenní orgán a obvykle sledovaná dávka na celé srdce není tak výstižná v charakterizování rizika zvýšené arytmogenní toxicity RT. Srdeční substruktury (vč. převodního systému) se jeví jako další OaR, u kterých je nutné sledovat dávkovou distribuci. Materiál a metody: Pro systematický výběr studií jsme využili databázi PubMed s klíčovými slovy odvozenými z analýzy existující literatury. Vyhledávání bylo omezeno na publikace v anglickém jazyce. Kritéria výběru zahrnovala relevantnost k tématu a kvalitu metodologie. Cíl: V článku shrnujeme vliv RT na převodní systém srdeční. Závěr: Kardiotoxicita jako nežádoucí účinek RT významně ovlivňuje morbiditu a mortalitu. Srdce je heterogenní, co se týče radiosenzitivity. Určité srdeční subregiony v dávkové distribuci vykazují vyšší korelaci s horším celkovým přežitím než rutinně sledované dávky na srdce jako celek, a od nich odvozené parametry (objem ozářený dávkou 5, resp. 30 Gy – V5, V30). Jako nejradiosenzitivnější subregiony se jeví oblasti srdeční baze, tj. i oblast začátku převodního systému. Vyšší dávky na převodní systém, zejména sinoatriální (SA) uzel, jsou asociovány s vyšší incidencí širokého spektra arytmií a s horším celkovým přežitím. Dávkové limity (střední dávka Dmean a maximální dávka Dmax) na převodní systém nicméně nebyly doposud stanoveny. Existují dozimetrické studie stanovující hraniční dávky na SA uzel, při jejichž překročení signifikantně roste mortalita a výskyt arytmií.
Background: Cardiovascular diseases represent the most common non-oncologic cause of death in patients following radiotherapy (RT) in the thoracic region. Radiation-induced heart disease (RIHD) can manifest as various heterogeneous clinical entities. However, the influence of RT on the cardiac conduction system has only recently gained more attention. Arrhythmogenic toxicity, i.e., conduction disorders and arrhythmias, constitutes a significant part of these adverse effects. The cardiac conduction system is not routinely monitored as an organ at risk (OaR). Its specific histological nature and function suggest different sensitivity and response to radiation. The heart is a highly heterogeneous organ, and the routinely monitored dose to the whole heart may not adequately characterize the risk of increased arrhythmogenic toxicity from RT. Cardiac structures, including the conduction system, appear to be additional OaRs for which dose distribution should be monitored. Material and methods: For the systematic selection of studies, we utilized the PubMed database with keywords derived from the analysis of existing literature. The search was limited to English-language publications, and the selection criteria included relevance to the topic and the quality of methodology. Purpose: This article summarizes the impact of RT on the cardiac conduction system. Conclusion: Radiotherapy-induced cardiotoxicity significantly affects morbidity and mortality. The heart exhibits heterogeneity in terms of radiosensitivity. Certain cardiac subregions in the dose distribution show a higher correlation with poorer overall survival than routinely monitored doses to the whole heart and derived parameters (the volumes irradiated with the doses of 5 or 30 Gy – V5 or V30, respectively). The most radiosensitive subregions appear to be the base of the heart, including the beginning of the conduction system. Higher doses to the conduction system, especially the sinoatrial (SA) node, are associated with a higher incidence of a wide range of arrhythmias and poorer overall survival. However, dose limits (Dmean and Dmax) for the conduction system have not yet been established. Dosimetric studies have identified cutoff doses to the SA node, exceeding which there is a significant increase in mortality and the occurrence of arrhythmias.
- MeSH
- Radiation Dosage MeSH
- Cardiotoxicity classification physiopathology MeSH
- Humans MeSH
- Heart Conduction System * anatomy & histology physiopathology radiation effects MeSH
- Radiotherapy * methods adverse effects MeSH
- Heart Disease Risk Factors MeSH
- Heart anatomy & histology physiopathology radiation effects MeSH
- Arrhythmias, Cardiac etiology physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Anticoagulants administration & dosage MeSH
- Cardiotoxicity * etiology classification physiopathology MeSH
- Coronary Disease chemically induced physiopathology MeSH
- Humans MeSH
- Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions * classification physiopathology prevention & control MeSH
- Antineoplastic Agents adverse effects MeSH
- Arrhythmias, Cardiac chemically induced drug therapy physiopathology MeSH
- Heart Failure chemically induced physiopathology MeSH
- Thromboembolism chemically induced drug therapy physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Kardiovaskulárna toxicita vyvolaná konvenčnými protinádorovými liekmi (antracyklínmi a platinovými derivátmi) je známym problémom pacientov s malignitami genitourinárneho traktu. K novším kardiotoxickým liekom používaným u týchto pacientov patrí cielená terapia a medikamentózna androgén-deprivačná liečba. Najnovšiu skupinu kardiotoxických antineoplastických látok používaných u pacientov s urogenitálnymi malignitami predstavujú inhibítory imunitných kontrolných bodov. V predkladanom článku poukazujeme na recentné údaje týkajúce sa kardiotoxicity vybraných dôležitých liekov používaných v uroonkológii.
Cardiovascular toxicity induced by conventional anticancer drugs (anthracyclines and platinum compounds) has historically beena relevant issue of patients with genitourinary malignancies. In addition, targeted and androgen-deprivation therapies can alsoinduce cardiotoxicity in these patients. Immune checkpoint inhibitors are a novel class of effective antineoplastic drugs withcardiotoxicity used in patients with urogenital malignancies. Cardiotoxicity has been long underestimated in clinical practice,but during the last years significant number of patients with serious cardiovascular complications during or after completionof anticancer therapy have been reported. Here we describe cardiotoxicity of the selected prominent drugs used in the field ofurooncology which have received particular attention in recent years.
- MeSH
- Androgen Receptor Antagonists adverse effects therapeutic use MeSH
- CTLA-4 Antigen antagonists & inhibitors MeSH
- Anthracyclines adverse effects therapeutic use MeSH
- Cisplatin adverse effects therapeutic use MeSH
- Protein Kinase Inhibitors adverse effects therapeutic use MeSH
- Ipilimumab adverse effects therapeutic use MeSH
- Carcinoma, Renal Cell drug therapy MeSH
- Cardiotoxicity classification MeSH
- Humans MeSH
- Prostatic Neoplasms drug therapy MeSH
- Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions epidemiology etiology MeSH
- Receptors, Vascular Endothelial Growth Factor antagonists & inhibitors MeSH
- Testicular Neoplasms drug therapy MeSH
- Urogenital Neoplasms drug therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Kardiotoxicita představuje velmi vážný nežádoucí efekt terapie nádorových onemocnění. Manifestuje se širokým spektrem klinických příznaků: srdečním selháním, postižením koronárních tepen, postižením chlopní, arytmií, změnami QT, arteriální hypertenzí, tromboembolizmem, onemocněním periferních tepen, cévními mozkovými příhodami, plicní hypertenzí a postižením peri/myokardu. Přehled podává základní informace o mechanizmech kardiotoxicity a možnosti jejich detekce (EKG, echokardiografie, magnetická rezonance a biomarkery).
Cardiotoxicity represents a very serious adverse effect of anti-tumour therapy. Cardiotoxicity includes a broad spectrum of symptoms: myocardial dysfunction and heart failure, coronary artery disease, valvular disease, arrhythmias (especially those induced by QT-prolonging drugs), arterial hypertension, thromboembolic disease, peripheral vascular disease and stroke, pulmonary hypertension and pericardial complications. The paper discusses the basic terms, mechanisms and diagnostic procedures for the detection of cardiotoxicity (ECG, echocardiography, CMR, biomarkers).
- MeSH
- Alkylating Agents adverse effects therapeutic use MeSH
- Anthracyclines adverse effects therapeutic use MeSH
- Biomarkers blood MeSH
- Echocardiography MeSH
- Electrocardiography MeSH
- Cardiotoxicity * diagnostic imaging etiology classification MeSH
- Humans MeSH
- Myocardium pathology MeSH
- Neoplasms drug therapy MeSH
- Radiotherapy adverse effects MeSH
- Receptor, ErbB-2 adverse effects therapeutic use MeSH
- Arrhythmias, Cardiac etiology MeSH
- Vascular Endothelial Growth Factors antagonists & inhibitors adverse effects therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Despite the rising trend of cancer disease incidence more and more patients succeed in their fight with the disease. Innovative drugs bring cures or at least improvements to the patient's quality of life. Extensive application of anticancer therapy however brings about the increase of adverse effects of the therapy. Toxic damage of the myocardium remains one of the severest organ damage types with life-threatening consequences. In the last decade, in addition to the known cardio toxicity of traditional cytostatics, specialists have more and more often been facing cardio toxicity caused by targeted oncology therapies. As myocardium damage is hard to treat when the stage of clinical symptoms is reached, emphasis is laid on the timely diagnosing of this drug-related damage. Diagnostic procedures have been introduced for early detection of risk patients before the therapy has even commenced. Timely diagnosis of myocardium effects in the course of the conservative cancer therapy allows for adjustment of the oncology therapy and lifestyle and timely commencement of treatment of the affected myocardium. Echocardiograph is considered the basic procedure of patient monitoring during cancer therapy. MRI of the myocardium and CT cardiograph are limited by price and availability despite their uncontentious role in oncocardiology. Radionuclide ventriculography is considered the gold standard of assessment of the left ventricle function. It is well reproducible and widely available in oncology centres. Laboratory diagnostics of toxic damage of the myocardium focuses on cardinal troponins and natriuretic peptides. This examination performance in clinical practice is undemanding and its application in oncology practice increases.
- MeSH
- 3-Iodobenzylguanidine MeSH
- Anthracyclines classification adverse effects MeSH
- Bevacizumab adverse effects MeSH
- Biological Therapy adverse effects MeSH
- Molecular Targeted Therapy classification adverse effects MeSH
- Echocardiography methods MeSH
- Electrocardiography methods MeSH
- Fluorouracil adverse effects MeSH
- Tomography, Emission-Computed, Single-Photon methods MeSH
- Cardiotoxicity * diagnosis etiology classification MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging MeSH
- Myocardium pathology MeSH
- Neoplasms drug therapy complications MeSH
- Heart Diseases diagnostic imaging diagnosis chemically induced MeSH
- Antineoplastic Agents * classification adverse effects MeSH
- Radionuclide Ventriculography methods MeSH
- Risk Factors MeSH
- Sunitinib adverse effects MeSH
- Trastuzumab adverse effects MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
