Testing of the adrenal function with ACTH 1-24 (Synacthen test) or insulin (insulin tolerance test-ITT) is commonly used. The question of ongoing debate is the dose of Synacthen. Moreover, it may be important from the physiological point of view besides measurement of cortisol levels and 17α-hydroxy-progesterone to know also the response of other steroids to these test. The plasma levels of 24 free steroids and their polar conjugates were followed after stimulation of 1 μg, 10 μg and 250 μg of ACTH 1-24 and after insulin administration in thirteen healthy subjects. The study aimed to describe a response of steroid metabolome to various doses of ACTH 1-24 and to find the equivalency of these tests. The additional ambition was to contribute to understanding of physiology of these stimulation tests and suggest an additional marker for HPA axis evaluation. No increase of most conjugated steroids and even decrease of some of them during all of the Synacthen tests and ITT at 60th min were observed. The levels of steroid conjugates decreased in ITT but did not during all of the Synacthen tests by 20 min of each test. Testosterone and estradiol did not increase during the Synacthen tests or ITT as expected. The results suggest that the conjugated steroids in the circulation can serve as reserve stock for rapid conversion into free steroids in the first minutes of the stress situation. Various doses of ACTH 1-24 used in the Synacthen tests implicate earlier or later occurrence of maximal response of stimulated steroids. The equivalent dose to ITT and standard 250 μg of ACTH 1-24 seemed to be dose of 10 μg ACTH 1-24 producing the similar response in all of the steroids in the 60th min of the test.
- MeSH
- dospělí MeSH
- estradiol krev MeSH
- hydrokortison krev MeSH
- inzulin aplikace a dávkování MeSH
- kosyntropin aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- metabolom MeSH
- nadledviny metabolismus patologie MeSH
- steroidy metabolismus MeSH
- systém hypofýza - nadledviny účinky léků patologie MeSH
- systém hypotalamus-hypofýza metabolismus patologie MeSH
- testosteron krev MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- hormon uvolňující thyreotropin krev sekrece MeSH
- hypertyreóza patofyziologie terapie MeSH
- hypotyreóza patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- systém hypotalamus-hypofýza * patofyziologie patologie sekrece MeSH
- thyreotropin krev nedostatek sekrece MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
OBJECT: Traumatic brain injury (TBI) is a major cause of serious morbidity and mortality. The incidence is 100-500/100,000 inhabitants/year. Chronic pituitary dysfunction is increasingly recognized after TBI. To define the incidence of endocrine dysfunction and risk factors, the authors describe a prospectively assessed group of patients in whom they documented hormonal functions, early diagnosis, and treatment of neuroendocrine dysfunction after TBI. METHODS: Patients aged 18-65 years were prospectively observed from the time of injury to 1 year postinjury; the Glasgow Coma Scale score ranged from 3 to 14. Patients underwent evaluation of hormonal function at the time of injury and at 3, 6, and 12 months postinjury. Magnetic resonance imaging was also conducted at 1 year postinjury. RESULTS: During the study period, 89 patients were observed. The mean age of the patients was 36 years, there were 23 women, and the median Glasgow Coma Scale score was 7. Nineteen patients (21%) had primary hormonal dysfunction. Major deficits included growth hormone dysfunction, hypogonadism, and diabetes insipidus. Patients in whom the deficiency was major had a worse Glasgow Outcome Scale score, and MR imaging demonstrated empty sella syndrome more often than in patients without a deficit. CONCLUSIONS: To the authors' knowledge, this is the third largest study of its kind worldwide. The incidence of chronic hypopituitarism after TBI was higher than the authors expected. After TBI, patients are usually observed on the neurological and rehabilitative wards, and endocrine dysfunction can be overlooked. This dysfunction can be life threatening and other clinical symptoms can worsen the neurological deficit, extend the duration of physiotherapy, and lead to mental illness. The authors recommend routine pituitary hormone testing after moderate or severe TBI within 6 months and 1 year of injury.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- hormony metabolismus MeSH
- hypopituitarismus epidemiologie patologie patofyziologie MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- následné studie MeSH
- nemoci endokrinního systému epidemiologie patologie patofyziologie MeSH
- poranění mozku epidemiologie patologie patofyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- systém hypotalamus-hypofýza patologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Výpočetní tomografie (CT) a zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) vedou relativně často k neočekávanému nálezu expanze v hypotalamo-hypofyzární oblasti, aniž by provedení těchto metod bylo indikováno pro klinicky manifestní symptomatologii vyvolanou tímto tumorem. Nepřekvapí to, když víme, že v autopsiích jsou hypofyzární adenomy nacházeny v průměru u 10?15 % populace. Indikací k RTG, CT nebo MRI bývá trauma hlavy, záněty vedlejších nosních dutin, bolesti hlavy, cévní mozková příhoda, neurologické onemocnění a další situace. V hypotalamo-hypofyzární krajině se vyskytuje celá řada etiologicky různých tumorů, v nichž naprosto převažují (přes 90 %) benigní hypofyzární adenomy. Z ostatních primárních expanzí jsou nejčastější kraniofaryngeomy a meningeomy, další expanze pak daleko méně obvyklé. Takto náhodně odhalené tumory jsou většinou asymptomatické, ale při cílené anamnéze jsou někdy příznaky zřejmé. Symptomatologie může vyplývat z eventuální mírné hormonální nadprodukce hypofyzárních adenomů, deficitu hypofyzárních hormonů nebo z lokálních projevů expanze. Pro rozhodnutí o léčbě je důležité přesné posouzení zobrazení magnetickou rezonancí, hormonální aktivity expanze, vztahu k okolním strukturám, zejména optikům a posouzení hypofyzárních funkcí. Podle typu a rozsahu tumoru v úvahu přichází farmakoterapie (léčba volby u prolaktinomů), operační zákrok, radioterapie (dnes nejčastěji gama nožem), a není-li žádná intervence potřebná, je možná jen observace s pravidelnými MRI kontrolami. Růst tumoru je pozorován častěji u ?makroadenomů? než u ?mikroadenomů (do 10 mm)?.
- MeSH
- Cushingův syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- systém hypotalamus-hypofýza patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- recenze MeSH
- MeSH
- Cushingův syndrom etiologie komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- systém hypotalamus-hypofýza patologie sekrece MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- recenze MeSH
- učebnice MeSH
