Počet pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) neustále narůstá. Nově se v péči o tyto pacienty uplatňuje telemedicínské sledování (Home MonitoringTM, HM). Metodika: Výzkum probíhal kvantitativní metodou technikou dotazníkového šetření. Byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM–). Dotazníky byla zkoumána kvalita života (QoL) (EQ-5D-3L), míra anxiety, deprese (HADS) a subjektivní vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Způsob sledování ICD přímo neovlivnil QoL (p = NS). Na základě celkového skóre byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM– (68,6 ± 19,0 vs. 64,6 ± 16,5, p = 0,09). Výsledky též neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM– a HM+ ve výskytu anxiety a deprese. Z hlediska subjektivního vnímání přínosu systému HM a organizace dálkové péče byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM– by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo namísto dálkového sledování osobní kontrolu u lékaře. Skupina HM+ preferovala využívání dálkového systému sledování (p = 0,007) a stejně tak měla kladný názor na dálkově prováděnou lékařskou péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL, anxietu či depresi u pacientů s ICD. Pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli.

The number of patients with implantable cardioverter-defibrillators (ICD) has been continuously rising. Telemonitoring care (Home MonitoringTM – HM) has been increasingly used during the monitoring of these patients. Methods: 150 patients with ICDs who were monitored using the HM system (HM+), and 150 patients with ICDs who were monitored using standard outpatient checkups (HM–) were included. A questionnaire, which focused on the quality of life (QoL) (EQ5D-3L), level of anxiety and depression (HADS), and a custom questionnaire examining the subjective approach of patients to the HM system and telecare workflow, was sent out to all patients. Results: The method of ICD monitoring did not directly influence the QoL (p = NS). A non-significant trend towards better QoL in HM+ compared to HM– patients was recorded. It was based on total QoL scores (68.6 ± 19 vs. 64.6 ± 16.5, p = 0.09). Regarding anxiety and depression, statistical testing also failed to find any difference between HM+ and HM– patients. The most striking difference between HM+ and HM– patients was recorded in the preference for the type of monitoring. 54.9% of HM– patients were interested in remote monitoring, 45.1% said they preferred outpatient check-ups, and only 6.7% (p < 0.0001) of HM+ patients were interested in switching to outpatient check-ups from remote monitoring. HM+ patients were more inclined to use remote ICD monitoring (p = 0.007) and had a positive approach toward the telecare system (p = 0.034). Conclusion: The method of device monitoring does not significantly affect QoL in patients with ICDs, nor does it affect levels of anxiety and depression. Generally, patients with ICDs monitored using the HM system were very satisfied with telecare and would prefer not to lose remote ICD monitoring. *

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * ekonomika   metody   psychologie   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• telemedicína * ekonomika   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Telemedicínské sledování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je dnes obecně považováno za bezpečnější, účinnější a ekonomicky výhodnější. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobý ekonomický přínos dálkového sledování pacientů s nově implantovaným ICD za pomocí systému Home Monitoring™ (HM) ve srovnání se standardní ambulantní péčí v podmínkách ČR. Metody: Pacienti byli randomizováni k dálkovému sledování systémem HM s denními automatickými přenosy dat a ambulantní kontrolou v intervalu 12 měsíců (HM+) nebo ke standardním ambulantním kontrolám (HM–). Stanovení nákladů bylo provedeno na základě účtů zdravotních pojišťoven, přímých nákladů pacientů a provozních nákladů systému HM jako průměrně vynaložené na jednoho pacienta a měsíc sledování. Výsledky: Sledováno bylo celkem 198 pacientů po dobu v průměru 37,4 ± 15,2 měsíce. Ve skupině HM+ byl za dobu sledování redukován počet plánovaných kontrol o 48 % (p < 0,001). Ve skupině HM+ byla zaznamenána významně kratší délka hospitalizace. Nákladová data byla získána celkem u 75 % pacientů. Ve skupině HM– byly zaznamenány vyšší náklady za ambulantní péči (223 ± 99 Kč vs. 189 ± 93 Kč, p = 0,039) i transport zdravotní dopravní službou (640 ± 314 Kč vs. 367 ± 187 Kč, p = 0,003). Při započtení nákladů na provoz systému HM k ambulantní péči a přepravě nebyl rozdíl mezi skupinami signifikantní, ale pokud byla do nákladů promítnuta také úhrada výkonu dálkové monitorace a pořízení domácí pacientské jednotky, byl již průměrný náklad vyšší pro skupinu HM+ (541 ± 188 Kč vs. 401 ± 332 Kč, p = 0,002). Nákladově neutrální by v takovém případě zůstal za předpokladu hrazené přepravy všech pacientů k ambulantním kontrolám. Závěr: Systém HM byl dosud v ČR u pacientů s jedno- nebo dvoudutinovými ICD z hlediska vynaložených výdajů nákladově výhodný pro zdravotní pojišťovny. Při kalkulaci této úhrady na vrub plátců zdravotní péče by systém HM zachoval nákladovou neutralitu pouze v případě hrazené přepravy většiny pacientů. Klinický prospěch dálkové monitorace bezprostředně plyne z kontinuity sledování, možnosti velmi časné detekce událostí a patřičné lékařské intervence, proto se domníváme, že systém HM by měl být hrazen automaticky u všech pacientů s implantovaným ICD, byť za cenu v kontextu celého zdravotnického rozpočtu nevýznamného navýšení nákladů.

Introduction: Telemonitoring of patients with implantable cardioverters-defibrillators (ICD) is, in general, considered safer, more efficious and increasingly cost-effective. The aim of our work was to assess the long--term economic benefit associated with telemetric monitoring of patients with newly implanted ICD using the Home Monitoring™ (HM) system compared to standard outpatient care in the Czech Republic. Methods: Patients were randomized to telemetric monitoring using the HM system with daily automated data transfer and outpatient follow-up at 12-month intervals (HM+) or standard outpatient follow-up (HM–). Average total costs per patient and months of follow-up were estimated based on invoices from health insurance companies, direct costs to patients, and the operating costs of the HM system. Results: In total, 198 patients were followed for 37.4 ± 15.2 months. The number of planned outpatient visits was reduced by 48% during the follow-up period in the HM+ group (p < 0.001). Significantly shorter hospital stays were also observed in the HM+ group. Data concerning costs were obtained in 75% of patients. Higher costs for outpatient care (223 ± 99 CZK vs. 189 ± 93 CZK, p = 0.039) and medical transport services (640 ± 314 CZK vs. 367 ± 187 CZK, p = 0.003) were found in the HM– group. When taking into account the operating costs of the HM system in addition to the costs for outpatient care and transport, the difference between groups was not significant; however, when the reimbursement of telemetric monitoring and costs for the patient unit were also reflected in the calculations, the average cost in the HM+ group was higher (541 ± 188 CZK vs. 401 ± 332 CZK, p = 0.002). Cost-neutrality could be obtained if all patients were transported free of charge to their outpatient visits. Conclusion: In the Czech Republic, the HM system has been cost-effective for health insurance companies in patients with single- or dual-chamber ICDs. When calculating using the reimbursement from payers of the healthcare, the HM system would remain cost-neutral only if most patients had reimbursed transportation costs. The clinical effect of telemetric monitoring is directly related to the continuity of follow-up and the possibility to detect events very early and to intervene accordingly; we thus believe that the HM system should be automatically paid for in all patients with an implantable ICD. The related increase in costs would be insignificant in the context of the entire health care budget.

• MeSH
• ambulantní monitorování ekonomika   MeSH
• ambulantní péče * ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí ekonomika   MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• náklady a analýza nákladů * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• telemedicína ekonomika   MeSH
• telemetrie * ekonomika   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování trendy   využití   MeSH
• kardiostimulace umělá ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí ekonomika   metody   přístrojové vybavení   trendy   využití   MeSH
• náklady a analýza nákladů ekonomika   klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční selhání mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• technologie dálkového snímání ekonomika   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• domácí ošetřování * ekonomika   metody   trendy   MeSH
• elektrokardiografie * ekonomika   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• mobilní telefon * ekonomika   využití   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí ekonomika   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• zdravotní pojištění * ekonomika   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Získání údajů o způsobu použití svalových relaxancií (NMBA) během celkové anestezie v České republice. Typ studie: Prevalenční jednodenní dotazníková studie. Typ pracoviště: Pracoviště poskytující anesteziologickou péči, která se zaregistrovala před termínem studie. Materiál a metoda: Projekt je součástí studie Czech Anesthesia Day 2010. Do ní byl zahrnut každý pacient na registrovaném pracovišti, kde byla zahájena anesteziologická péče 1. 6. 2010 mezi 7:00 a 24:00 h. Údaje o každém pacientovi byly vkládány do internetového on-line formuláře. Sledované ukazatele zahrnovaly parametry se vztahem ke svalové relaxaci (použití NMBA, antagonizace bloku, monitorování relaxace), základní demografické údaje (věk) a data o podané anestezii (typ výkonu, místo podání anestezie, způsob zajištění dýchacích cest). Výsledky: 2252 nemocných ve sledovaném období podstoupilo celkovou anestezii. Relaxovaných bylo 55,9 % nemocných. K tracheální intubaci bylo u plánovaných výkonů podáno nejčastěji nedepolarizující NMBA (55,7 %), u neplánovaných suxamethonium (49,4 %). K relaxaci bylo nejčastěji použito atrakurium (43,1 %), suxamethonium (31,2 %) a rokuronium (24,4 %), u malých dětí mivakurium (55,3 %). V ambulantním provozu byla relaxována 3 % nemocných, za hospitalizace 39,9 % (p < 0,0001). K reverzi bloku byl použit neostigmin (24,1 % nemocných), jednou byl podán sugammadex. Hloubka bloku byla monitorována u 5,1 % nemocných. Monitorovaní nemocní dostali častěji neostigmin. Svalové relaxans bylo podáno více než polovině nemocných, nejčastěji atrakurium, suxamethonium a rokuronium. Reverze neostigminem byla provedena u čtvrtiny nemocných. Monitorování relaxace je v ČR nedostatečné (5 % relaxovaných).

Objective: To obtain data about the use of neuromuscular blocking agents during general anaesthesia in the Czech Republic. Design: One-day, prevalence, questionnaire survey. Setting: All anaesthetic care providers that registered before the date of the study. Materials and methods. This survey was part of the Czech Anaesthesia Day 2010 study. All the patients whose anaesthetic care was provided by the registered anaesthetic departments and was commenced on June 1, 2010, from 7:00 to 24:00 were enrolled. Data of each patient were entered into a web-based questionnaire and information relevant to neuromuscular blockade was collected. Results: Total 2,252 patients were given general anaesthesia and neuromuscular blockade was used in 55.9% cases. Tracheal intubation for elective surgery was most often facilitated by a non-depolarizing agent (55.7%), and in emergency cases by suxamethonium (49.4%). Atracurium (43.1%), suxamethonium (31.2%) and rocuronium (24.4%) were the most frequently used agents. During day-case surgery, a neuromuscular blocking agent was used in 3% cases compared to 39.9% for in-patient surgery (p < 0.0001). To reverse the block, neostigmine was administered in 24.1% of patients and sugammadex was used in one patient. The degree of the neuromuscular block was monitored in 5.1%. Patients with neuromuscular monitoring received neostigmine more often than those without monitoring. Conclusion: A neuromuscular blocking agent was used during the maintenance of more than 50% of the general anaesthesia cases; atracurium, suxamethonium and rocuronium were the most frequently used drugs. A reversal agent (neostigmine) was given to 24% patients. Monitoring of the block was rare (5%).

• Klíčová slova
• monitorování, reverze, suxamethonium, nedepolarizující svalové relaxans, dotazníková studie,
• MeSH
• anesteziologické oddělení nemocnice statistika a číselné údaje   MeSH
• atrakurium škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• celková anestezie metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• financování organizované MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí ekonomika   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• nedepolarizující myorelaxancia škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• neostigmin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nervosvalová blokáda metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• nervosvalové blokátory škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nervový přenos účinky léků   MeSH
• peroperační monitorování metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• prevalence MeSH
• probouzení z anestezie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sukcinylcholin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * ekonomika   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• neonatologie přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH