Prehľadný článok sa zaoberá niektorými aspektami histórie warfarínu a jeho použitia spočiatku ako rodenticídu a neskôr ako antikoagulancia. Sú popísané jeho základné fyzikálno-chemické vlastnosti a schematicky rozobrané možnosti prípravy selektívnou i neselektívnou syntézou z derivátov kumarínu. Je uvedený tabuľkový prehľad syntéz a ich výsledkov s literárnymi odkazmi a záver článku tvorí zhodnotenie perspektív tohto liečiva s porovnaním s alternatívnymi antikoagulanciami a zhodnotené sú ich výhody, nevýhody a perspektívy.
The review paper deals with some aspects of warfarin history and its use, at the beginning as a rodenticide and later as an anticoagulant. It describes its principal physical-chemical properties and it analyzes schematically the possibilities of its preparation by both selective and non-selective synthesis from coumarin derivatives. A survey of syntheses and its results are tabulated, including the literary references, and the paper is concluded with an evaluation of the prospects of this agent in comparison with alternative anticoagulants and its advantages, disadvantages and prospects.
- MeSH
- 4-hydroxykumariny chemie MeSH
- antidota kontraindikace MeSH
- dospělí MeSH
- faktor Xa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- fibrin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa MeSH
- krvácení MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv MeSH
- primární prevence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- traumatologie metody MeSH
- tromboembolie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- warfarin aplikace a dávkování farmakokinetika chemická syntéza chemie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Výhodou laparoskopické operace inguinální hernie je rychlejší uzdravení a méně bolesti, než jak je tomu u klasického otevřeného přístupu. Na druhé straně, hlášená incidence poranění nervů plexus lumbalis s následnou chronickou bolestí nebo neuralgií je u laparoskopického přístupu 2 %, zvláště v případech, kdy se používá transabdominální preperitoneální technika (TAPP). Tyto komplikace jsou spojeny s používáním svorek k fixaci síťky. Aby se předešlo iritaci nervů, uvažovali jsme o tom, že k fixaci síťky by bylo možno použít fibrinový tmel namísto svorek. Cílem této studie bylo zhodnotit tuto techniku a srovnat v krátkodobém sledování výsledky u těchto pacientů s pacienty, u kterých byla použita technika se svorkami. Toto je první zaznamenaný případ použití fibrinového tmelu v laparoskopické metodě reparace hernií metodou TAPP. Metody: Od září do listopadu 2004 jsme provedli 17 laparoskopických reparací hernií (TAPP) za sebou u 14 pacientů (ve třech případech šlo o bilaterální hernie) s primárními herniemi. Protetická síťka (10×15 cm) byla fixována 1 ml fibrinu. Fibrin byl aplikován pomocí speciálního laparoskopického aplikátoru. Peritoneum bylo uzavřeno absorbovatelnými stehy. Pooperační průběh u těchto pacientů byl srovnán se skupinou pacientů, kterým byla protetická síťka fixována tradiční metodou svorkami. Výsledky: Pacienti byli vyšetřeni v průměru po 2,5 měsících (1,9–4,3 měsíce). Všichni pacienti podstoupili pooperační fyzikální vyšetření. Nebyly nalezeny žádné recidivy hernií. U skupiny se svorkami byly 2 případy séromů a 1 hematomu. Ve skupině se svorkami měl 1 pacient bolest v oblasti n. cutaneus femoris lateralis. Ve skupině bez použití svorek se nevyskytly žádné pooperační komplikace. Závěr: Fixace síťky pomocí fibrinu během laparoskopické operace preperitoneální inguinální hernie je proveditelná bez zvýšeného rizika recidivy hernie. Navíc může fixace pomocí fibrinu snížit incidenci pooperační neuralgie, pooperačních séromů a hematomů.
Introduction: Laparoscopic inguinal hernia repair offers more rapid recovery and less pain than with the traditional open approach. However, injury to the nerves of the lumbar plexus with subsequent chronic pain or neuralgia has a reported incidence of 2% during laparoscopic hernia repair, particularly when the transabdominal preperitoneal technique (TAPP) is used. These complications are inherent to the use of staples for fixation of the mesh. To avoid nerve irritation, we considered the use of fibrin sealant for the fixation of the mesh instead of staples. The aim of this study was to evaluate this technique and to compare the short-term follow-up of these patients with patients who underwent the staple repair technique. This is the first reported use of fibrin sealant in laparoscopic TAPP hernia repair. Method: Between September and November 2004, we performed 17 consecutive laparoscopic hernia repairs (TAPP) in 14 patients (3 bilateral hernias) with primary hernias. The prosthetic mesh was fixed (10x15 cm) with 1 ml fibrin. The fibrin was applied using a special laparoscopic applicator. The peritoneum was closed with absorbable sutures. The postoperative course of these patients was compared with a cohort of matched patients who received the traditional staple fixation of the prosthetic mesh. Results: Patients were evaluated at a median follow-up of 10.4 months (3.8–16.0 months). All patients underwent postoperative physical examinations. No recurrent hernia was found. There were 2 seromas and one hematoma in the stapled group. In the stapled group, one patient had pain in the area of the lateral femoral cutaneous nerve. There was no postoperative complication in the non-stapled group. Conclusion: Fibrin fixation of the mesh during laparoscopic transabdominal preperitoneal inguinal hernia repair is feasible without higher risk of recurrences. In addition the fibrin fixation method may decrease postoperative neuralgia and reduce the incidence of postoperative seromas and hematomas.
