Souhrn: Hiátové hernie jsou často spojovány s léčbou refl uxní choroby jícnu. V tomto případě je u nich zvažováno buď pokračování zavedené léčby pomocí inhibitorů protonových pump, anebo provedení antirefl uxní operace. U malých hiátových kýl je četnost výskytu komplikací nízká. S narůstající velikostí hiátové hernie se ale zvyšuje riziko výskytu akutních komplikací, které mohou pacienta ohrozit na životě. Důležitou součástí léčby komplikací hiátových hernií je prevence. Elektivní operační řešení hiátových kýl má velmi dobré funkční výsledky s nízkým rizikem pooperačních komplikací. Proto by měly být plánovaně operovány především kýly paraezofageální nebo objemné smíšené hiátové hernie. Nejzávažnějšími akutními komplikacemi jsou volvulus žaludku a rozvoj závažného krvácení. Volvulus žaludku je život ohrožující stav, který vyžaduje rychlou dia gnostiku a léčbu. Symptomy volvulu žaludku nemusí být typicky vyjádřené, což ztěžuje dia gnostiku onemocnění. Základní součástí chirurgické léčby akutních komplikací u hiátových hernií je repozice žaludku do dutiny břišní a jeho pexe ke stěně břišní. Při akutní operaci objemné hiátové hernie je významně vyšší riziko nutnosti laparotomie než při operaci elektivní, které se většinou daří dokončit laparoskopicky. Narůstá riziko peroperačního poranění jícnu, sleziny, ale také nechirurgických pooperačních komplikací, jako jsou pneumonie, delirium a arytmie. U vybraných pacientů s volvulem žaludku bez jeho perforace může být úspěšné i řešení endoskopické. Akutní operační řešení si může vyžádat i masivní krvácení ze žaludku při objemné hiátové hernii, u kterého je úspěšnost endoskopické léčby a konzervativního postupu nízká.
Hiatal hernias are often associated with treatment of gastroesophageal refl ux disease. In such cases, continuation of proton pump inhibitor treatment or surgery is often considered. The rate of complications is low in cases with small hiatal hernias. Unfortunately, the risk of potentially life-threatening acute complications increases as the hernia size grows. Prevention is an important component of hiatal hernia treatment. Planned surgical repair of hiatal hernias is associated with very good functional outcomes and a low risk of postoperative complications. Thus, paraesophageal and large mixed hiatal hernias should be operated on in advance. The most common acute complications of hiatal hernias are stomach volvulus and severe bleeding. Stomach volvulus is a life-threatening acute condition that must be rapidly diagnosed and treated. Its typical symptoms might not be present in every patient and it can be diffi cult to establish an exact diagnosis. The basis of acute complications of surgical treatment of hiatal hernias is repositioning of the stomach into the abdominal cavity and of the stomach pexis into the abdominal wall. In acute surgery of a large hiatal hernia, the risks are signifi cantly greater with laparotomy than with elective surgery, which usually involves laparoscopy. There is an increased risk of perioperative injury of the esophagus and spleen as well as non-surgical postoperative complications such as pneumonia, delirium, and arrhythmia. Endoscopic treatment might also be an option in specifi c patients with stomach volvulus without stomach wall perforation. Acute surgery is also required for cases with massive bleeding from a huge hiatal hernia when the possibilities for endoscopic and conservative treatment are limited.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fundoplikace MeSH
- gastroezofageální reflux komplikace patologie MeSH
- gastrointestinální krvácení diagnóza etiologie terapie MeSH
- hiátová hernie * etiologie chirurgie komplikace MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé MeSH
- volvulus žaludku diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- chirurgie trávicího traktu * dějiny metody trendy MeSH
- hiátová hernie * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- laparoskopie * metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- kongenitální bezoár,
- MeSH
- bezoáry chirurgie radiografie vrozené MeSH
- dítě MeSH
- hiátová hernie etiologie radiografie vrozené MeSH
- lidé MeSH
- nemoci novorozenců epidemiologie etiologie MeSH
- novorozenec MeSH
- obstrukce duodena etiologie chirurgie vrozené MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Bochdalekova hernie vzniká, když obsah dutiny břišní vyhřezne přes lumbokostální trigonum bránice do pleurální dutiny. Bochdalekova kýla je u novorozenců vážné onemocnění s poměrně značnou mortalitou. Většinou (80%) se projeví v časném postnatálním období těžkou dušností novorozence. Když se defekt bránice projeví v pozdějším období života, bývá klinická symptomatologie méně dramatická a prognóza obvykle dobrá. Pozdní prezentace Bochdalekovy hernie je vzácné onemocnění. V databázi MEDLINE je méně než sto prací popisujících Bochdalekovu hernii u adolescentů a dospělých pacientů. Autoři prezentují sedmnáctiletého chlapce s progredující retardací psychomotorického vývoje, u kterého Bochdalekova brániční kýla byla příčinou ileózního stavu s rozvojem septicko-toxického šoku.
- MeSH
- endoskopie MeSH
- hiátová hernie diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- endoskopie metody MeSH
- gastroezofageální reflux chirurgie patologie MeSH
- hiátová hernie etiologie chirurgie MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- manometrie metody MeSH
- peroperační monitorování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom diagnóza etiologie terapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- fundoplikace MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza etiologie terapie MeSH
- hiátová hernie diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- peptická ezofagitida diagnóza etiologie terapie MeSH
- žaludeční kyselina fyziologie sekrece MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Primární příčinou refluxní choroby jícnu je porucha motility, nikoliv porucha kyselé sekrece. Vznik refluxní choroby je určován rovnováhou mezi faktory agresivními a defenzivními. K faktorům agresivním je řazen gastro- ezofageální (duodeno-gastroezofageální) reflux, u kterého hraje roli koncentrace kyseliny solné, dále pak přítomnost žluče a pankreatických enzymů. Těmto faktorům mohou napomáhat hiátová hernie, dysmotilita žaludku, nedosta- tečná pylorická kompetence a následný duodenogastrický reflux. Klíčovým momentem vzniku refluxní choroby jícnu je délka jícnové expozice refluxovaným žaludečním obsahem. Role duodenálního obsahu se jeví zatím jako ne zcela jasná. Příčinou slizničního poškození je pravděpodobně synergizmus kyseliny a žluče. Z ochranných faktorů působí antirefluxní bariéra, kdy retrográdnímu pohybu žaludečního obsahu je zamezováno kompetencí dolního jícnového svěrače, čemuž napomáhají snopce bránice. Není ještě bezpečně objasněn přechod epitelů v oblasti gastroezofageální junkce. Pokud jsou kardiálním typu sliznice zánětlivé a reaktivní změny, je nález označován jako karditida. Jsou popisovány tři potenciální mechanizmy kompetence oblasti gastroezofageální junkce: přechodné relaxace dolního jícnového svěrače, hypotenzní dolní jícnový svěrač a anatomická disrupce gastroezofageální junkce, pravděpodobně spojená s hiátovou hernií. Většina prací ukazuje, že základní příčinou refluxní choroby jícnu jsou přechodné relaxace dolního jícnového svěrače a bránice. U pacientů s těžkou refluxní ezofagitidou je nacházen snížený tlak dolního jícnového svěrače a nízká amplituda jícnových kontrakcí. Gradient v oblasti dolního jícnového svěrače je vytvářen v oblasti funkční chlopně, která je tvořena muskulomukózní řasou, umístěné v přechodu jícnu do žaludku. U zdravých osob je refluxát rychle z jícnu odstraněn, což je druhá linie ochrany. Opožděná očista jícnu je způsobena redukcí frekvence nebo síly peristaltických kontrakcí. Působí zde gravitace a neutralizace kyseliny bikarbonáty obsaženými ve slinách. Přispívat může i porucha vyprazdňování žaludku. Složení refluxátu může určovat tíži nemoci. Jsou identifikovány dva mechanizmy porušeného jícnového vyprazdňování: peristaltická dysfunkce a „re-flux” spojený s některými hiátovými herniemi. Třetí linií ochrany je „tkáňová rezistence”, o které je známo nejméně. Role eikosanoidů u refluxní choroby jícnu je zatím nejasná, protože jejich hladiny nekorelují s tíží symptomů. Zvýšená prevalence refluxní choroby v posledních letech je dávána do souvislosti poklesem infekce Helicobacter pylori. Etiopatogeneze refluxní choroby jícnu je multifaktoriální a může zahrnovat nedostatečné antirefluxní mechanizmy, frekvenci refluxních epizod, objem a účinnost refluxátu, slizniční rezistenci, nedostatečnou jícnovou očistu a vyprazdňování žaludku. Jako závažné faktory se jeví frekvence a tíže gastroezofageálního refluxu, ale klíčovou roli s největší pravděpodobností hraje dysfunkce dolního jícnového svěrače.
The primary cause of the gastroesophageal reflux disease is the impairment of motility and not that of acidic secretion. The reflux disease develops when the balance between aggressive and defensive factors becomes disequilibriated. Among the aggressive factors the gastro-oesophageal (duodeno-gastro-oesophageal) reflux is classified. In its pathogenesis, the major role has the concentration of the hydrochloric acid, presence of bile and of pancreatic enzymes. These factors may be potentiated by the hiatal hernia, gastric dysmotility, insufficient pyloric competency, and subsequent duodeno-gastric reflux. Key factor in the development of the gastroesopha- geal reflux disease is the length of esophageal exposition to the refluxed gastric content. The role of duodenal content is not yet clear. Mucosal impairment probably comes from the synergistic effects of hydrochloric acid and the bile. The antireflux barrier, luminal clearance, and the tissue resistance may serve as protective factors. The first line of defence is the antireflux barrier - the retrograde flow of the gastric content is blocked by the competence of the lower esophageal sphincter and by the contractile activity of the diaphragm. Transition of epithels in the region of gastro-oesophageal junction is not yet fully understood. When inflammatory and reactive changes are found in the cardiac mucosa, the case is classified as carditis. Three potential mechanisms of incompetence in the region of gastro-oesophageal junction been described: Transient relaxation of the lower oesophageal sphincter, hypotension of the lower oesophageal sphincter, anatomical disruption of the gastro-oe- sophageal junction, which is frequently connected with hiatal hernia. Majority of papers indicates that the essential causes of the gastroesophageal reflux disease are transient relaxations of th e lower esophageal sphincter and diaphragm. In patients with massive reflux esophagitis, pressure of the lower esophageal sphincter is weak and amplitude of esophageal contractions is low. Gradient in the region of the lower esophageal sphincter is formed in the vicinity of the functioning valve, which is formed by musculo-mucosal fold located in transition of esophagus and stomach. In healthy persons, refluxed fluid is quickly removed from the esophagus, which is the second line of defence. Reduction of the frequency or the power of peristaltic contractions causes delayed esophageal clearance. Gravitation and neutralisation of acids by bicarbonates in saliva assist the clearance. Pathogenic processes can be augmented by the retardation of gastric emptying. Composition of the refluxed fluid reflects the seriousness of the disease. Two mechanisms of impaired esophageal emptying has been identified: Peristaltic dysfunction and „re-reflux” related to some hiatal hernias. The third line of defence is the less known and it is represented by „tissue resistance”. The role of eicosanoids in the gastroesophageal reflux disease is not yet known because their levels do not correlate with the seriousness of the symptoms. Increased prevalence of the reflux disease during the last years is often correlated with decreased incidence of Helicobacter pylori infections. Ethiopathogenesis of the reflux disease is multifactorial and can include deficient antireflux mechanisms, frequency of reflux episodes, volume and effectiveness of the refluxed fluid, mucosal resistance, deficient esophageal clearance and emptying of the stomach. Among the serious factors may belong the frequency and magnitude of the gastro-oesophageal reflux, however, the key role probably plays the dysfunction of the lower esophageal sphincter.
- MeSH
- Barrettův syndrom etiologie MeSH
- duodenogastrický reflux MeSH
- ezofágus anatomie a histologie fyziologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- Helicobacter pylori MeSH
- hiátová hernie etiologie MeSH
- koncentrace vodíkových iontů MeSH
- peptická ezofagitida etiologie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- hiátová hernie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- membrány fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- anatomická studie, jícnový otvor ve frenoezofageální membráně (diafragmatickoezofageální membrána), hiatus ezophagicus,
- MeSH
- anatomie * metody MeSH
- bránice * anatomie a histologie fyziologie patologie MeSH
- disekce metody využití MeSH
- ezofágus * anatomie a histologie fyziologie patologie MeSH
- hiátová hernie diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- histologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
