Depression is one of the most prevalent mental ailments in pregnancy. Many authors have discussed the appropriateness of somatic symptoms for depression assessment in pregnancy and postpartum. However, no study has examined the role of somatic symptoms in networks of pregnant and postpartum women compared to women outside peripartum. Here, we show that somatic symptoms are essential to depression assessment during pregnancy and postpartum. We compared networks of the nine PHQ-9 items across pregnant women (n = 894, Mage = 29.29), women in postpartum (n = 586, Mage = 29.83) and women outside peripartum (n = 1029, Mage = 24.87). While three of the five somatic symptoms in PHQ-9 were more present in pregnant women than in those outside the peripartum, the three networks were highly similar regarding the position of the somatic symptoms and their relation to the emotional-cognitive symptoms. Most depression symptoms in pregnant women were predicted by other depression symptoms to a lesser extent than in postpartum and outside peripartum. Other external variables are therefore needed to explain these sensations in pregnancy. In addition to the incidence of somatic symptoms, practitioners should ask pregnant women about their attributions of these.

• MeSH
• deprese epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pacienti bez organického nálezu * MeSH
• peripartální období * MeSH
• poporodní deprese * epidemiologie   MeSH
• poporodní období psychologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVE: Previous studies indicated associations between cesarean section (CS), breastfeeding, and depressive symptoms. There is, however, little research integrating these variables into one model to analyze their interrelations. The aim of this observational prospective longitudinal study is to examine whether the effect of CS on postpartum depressive symptoms is mediated by difficulties with breastfeeding. METHODS: The participants were recruited in 5 maternity hospitals during their prenatal medical check-ups. Breastfeeding status was self-reported by the mothers six weeks postpartum. Screening for depressive symptoms was performed at six weeks (N = 404) and nine months (N = 234) postpartum using the Edinburgh Postnatal Depression Scale. Path analysis was used to model the relations between CS, breastfeeding, and depressive symptoms. RESULTS: No direct effects of CS on depressive symptoms at six weeks or nine months postpartum were found. CS was associated with a lower probability of exclusive breastfeeding, which was, in turn, associated with higher levels of depressive symptoms six weeks postpartum. The analysis stratified by type of CS revealed that the effect on breastfeeding only occurred with emergency, not planned, CS. The effect of CS on breastfeeding was noticeably stronger in women without versus with a history of depression. CONCLUSION: Emergency CS predicts breastfeeding difficulties, which are, in turn, associated with higher levels of depressive symptoms. Support should be provided to mothers with emergency CS and breastfeeding problems to reduce the risk of postpartum depressive symptoms in the early postpartum period.

• MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• deprese diagnóza   MeSH
• kojení * MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• matky MeSH
• poporodní deprese * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• poporodní období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The study objectives were to (1) identify risk factors related to stress urinary incontinence (SUI) and postnatal depression (PD) after birth, and (2) investigate both possible directions of association between SUI and PD in population-based sample of Czech mothers. 3,701 nulliparous and multiparous women completed the self-reported questionnaires at 6 weeks and 6 months after birth and were included into the analyses of this prospective cohort study. Unadjusted and adjusted logistic regressions examined relationship between SUI a PD accounting for range of other risk factors. During the first 6 months after birth, 650 mothers (17.6%) developed SUI and 641 (17.3%) displayed signs of PD. The mode of delivery, parity and higher BMI were associated with SUI. The rate of PD symptoms was higher in mothers with positive history of prenatal depression, and in divorced or widowed mothers. Both conditions were associated with worse self-reported health, back pain and stop-smoker status. Initially, SUI at 6 weeks was slightly, but significantly associated with onset of PD at 6 months (OR 1.51, 95% CI 1.02-2.23) while PD at 6 weeks was not significantly related to new cases of SUI at 6 months (OR 1.48, 95% CI 0.91-2.39). After full adjustment these OR reduced to 1.41 and 1.38 (both non-significant), respectively. SUI and PD are common conditions in women postpartum that share some risk factors. Our study suggests that both directions of their relationship are possible although a larger study is needed to confirm our findings.

• MeSH
• bolesti zad epidemiologie   MeSH
• bývalí kuřáci psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poporodní deprese komplikace   epidemiologie   psychologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• stresová inkontinence moči epidemiologie   etiologie   psychologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• vdovský stav psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• věk matky MeSH
• zdravotní stav MeSH
• zpráva o sobě statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Measuring early-life psychosocial stress is complicated by methodological challenges. This paper compares three survey instruments for the assessment of life in pregnancy/postpartum and investigates the effects of the timing of early-life stress for emotional/behavioral difficulties (EBD) of offspring during mid/late childhood and adolescence. METHODS: Observational data were obtained from the European Longitudinal Cohort Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC-CZ), which included 4811 pregnancies in two Czech metropolitan areas. We used data collected between 1991 and 2010 at 20 weeks of pregnancy (T1), after delivery (T2), at 6 months postpartum (T3), and at child's age of 7 years (T4), 11 years (T5), 15 years (T6), and 18 years (T7). Life stress was assessed with (1) the Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS), (2) a stressful life events (SLE) count based on 42-item inventory, and (3) the SLE measure weighted by perceived stressfulness (PS). Each stress measure was administered at T1, T2, and T3. Child's EBD were assessed with the Strengths and Difficulties Questionnaire at T4, T5, T6, and T7. RESULTS: Each stress measure independently predicted long-term EBD. The best data fit was obtained in a model combining EPDS and SLE. Effect sizes for SLEs decreased between the first half of pregnancy and postpartum, while the effect of EPDS increased. DISCUSSION: SLE-based methods capture an aspect of perinatal stress not adequately assessed by EPDS. Combination of psychological distress measures and SLE-based measures is optimal in predicting EBD of the child. Stress measures based on SLE are suitable for early pregnancy, while self-reports of depressive symptoms may perform better in postpartum.

• MeSH
• behaviorální symptomy epidemiologie   etiologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace těhotenství psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• poporodní deprese diagnóza   epidemiologie   MeSH
• poporodní období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické posuzovací škály statistika a číselné údaje   MeSH
• psychický stres * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• trimestry těhotenství psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Postpartum depression (PPD) affects up to 19% of all mothers, with detrimental effects on both mother and child. The antidepressant and anxiolytic effects of plasma oxytocin are well-documented, but it is still disputable whether synthetic oxytocin (synOT) may protect women against postpartum mood alterations. The current study examined the association between synOT intrapartum and maternal mood postpartum using a prospective design. Two hundred sixty women were screened for depressive symptoms in the last trimester of pregnancy and then again 6 weeks and 9 months postpartum using the Edinburgh Postnatal Depression Scale. They also completed Maternity Blues Questionnaire in the first postpartum week. The data concerning the intrapartum interventions and health status of the newborn were extracted from the medical records. Cox proportional hazards regression adjusted for a history of depression, mode of delivery, and childbirth experience showed that synOT predicted a significantly lower risk of PPD (HR = 0.65, 95% CI 0.45-0.95, p = 0.025). The risk factors for PPD included a history of depression (HR = 3.20, 95% CI 2.33-4.40, p < 0.001) and negative childbirth experience (HR = 1.39, 95% CI 1.01-1.90, p = 0.040). Logistic regression adjusted for the same covariates found no significant effect of synOT on maternity blues (OR = 0.64, 95% CI 0.31-1.32, p = 0.23). While synOT administered intrapartum does not affect maternal mood immediately, it may come to effect some weeks after childbirth to protect mothers from developing PPD symptoms.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• matky psychologie   MeSH
• oxytocin aplikace a dávkování   krev   MeSH
• poporodní deprese krev   diagnóza   epidemiologie   psychologie   MeSH
• poporodní období MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• prospektivní studie MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• uterotonika aplikace a dávkování   krev   MeSH
• vedení porodu psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Těhotenství a poporodní období jsou rizikovým obdobím v životě ženy, pokud jde o projev duševních poruch, jako je poporodní deprese. Předchozí výzkum identifikoval několik rizikových faktorů ovlivňujících nástup a průběh poporodní deprese. Cíl: (1) zjištění výskytu depresivních příznaků u skupiny žen po porodu; (2) ověření vlivu vybraných faktorů na úrovni poporodní deprese. Metodika: Vzorek byl sestaven z 510 matek v poporodním období v průměrném věku 30,6 let (± 5,3, v rozmezí 19–45 let). Na měření postnatální deprese byla použita Edinburská škála k měření symptomů deprese a vlastní dotazník byl použit k posouzení vybraných faktorů, které by mohly ovlivnit úroveň symptomů deprese. Výsledky: Na Edinburské škále respondenti dosáhli průměrného skóre 9,3 ± 5,6; prevalence závažných depresivních symptomů byla 25,3 %. Lineární regresní model ukázal, že významnými prediktory deprese po porodu byly: nižší vzdělání; historie deprese; závislost na názorech druhých; obavy ohledně budoucnosti; nízká úroveň spokojenosti s mateřstvím; problémy s partnerem; problémy s kojením; plačtivé dítě; negativní emoce vůči dítěti; špatné zvládnutí mateřství. Diskuse: Významné prediktory poporodní deprese identifikované v této studii lze snadno zjistit v klinické praxi pomocí jedinečného dlouhodobého kontaktu, který má žena s její prenatální porodní asistentkou. Vyhodnocení emočního zdraví matek a screening rizikových faktorů poporodní deprese mohou umožnit porodním asistentkám identifikovat ty rizikové a zasáhnout včas.

Introduction: Pregnancy and the postpartum period are a risk period in a woman's life in terms of manifesting mental disorders, such as postpartum depression. Previous research has identified several risk factors affecting the onset and progression of postpartum depression. Aim: (1) to find the occurrence of depressive symptoms in the postpartum women group; (2) to verify the influence of selected factors on the level of postpartum depression. Materials and methods: Study sample consisted of 510 mothers in the postpartum period, mean age 30.6 years (±5.3; range 19–45 years). The Edinburgh postnatal depression scale was used to measure symptoms of depression; a questionnaire of our own design was used to assess selected factors potentially influencing level of depressive symptoms. Results: In the Edinburgh postnatal depression scale, the respondents achieved an average score of 9.3 ± 5.6; and the prevalence of severe depressive symptoms was 25.3%. The linear regression model showed that significant predictors of postpartum depression were: lower education; history of depression; dependence on the opinion of others; concerns about future; low satisfaction with motherhood; problems with partner; problems with breast-feeding; tearful child; negative emotions toward the baby; and poor mastering of maternity. Discussion: Significant predictors of postpartum depression identified in this study can be easily detected in clinical practice using the unique long-term contact that a woman has with her prenatal midwife. Evaluation of mothers' emotional health and screening for postpartum depression risk factors can enable midwives to identify those at risk and intervene in a timely manner.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• matky psychologie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poporodní deprese * epidemiologie   patologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• rizikové faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: In the postpartum period, certain groups of women are at a higher risk for developing depressive episodes. Several studies have described risk factors for developing postpartum depression (PPD). However, these studies have used limited numbers of participants, and therefore the estimated prevalence of PPD varies greatly. METHODS: The objective of this study is to identify the main risk factors for developing PPD by using data collected via the Czech version of the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC). This database provides a representative sample (n = 7589) observed prospectively and a large amount of data on depressive symptoms and on biological, socioeconomic, and environmental factors. The Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) was used to screen for incidence of PPD. The affective pathology was examined at three time points: before delivery, 6 weeks after delivery, and 6 months after delivery. RESULTS: The prevalence of depressive symptoms before delivery was 12.8%, 6 weeks after delivery 11.8%, and 6 months after delivery 10.1%. The prevalence rates are based on women who completed questionnaires at all three time-points (N = 3233). At all three time points, the main risk factors for developing PPD identified as significant by both univariate and multivariate analysis were personal history of depressive episodes and mothers experiencing psychosocial stressors. Other risk factors occurring in both types of analysis were: family history of depression from expectant mother's paternal side (prenatal), mothers living without partners (6 weeks postpartum) and feelings of unhappiness about being pregnant (6 months postpartum). Several protective factors were also observed: male child gender (prenatal), primiparous mothers (6 months postpartum), and secondary education (prenatal, only by multivariate analysis). Significant risk factors found solely by univariate analysis were family history of depression in both parents of the expectant mother (prenatal and 6 weeks postpartum), family history of depression from subject's maternal side (6 months postpartum), unintentional pregnancy (prenatal and 6 weeks postpartum), feelings of unhappiness about being pregnant (prenatal and 6 weeks postpartum), primary education (prenatal and 6 weeks postpartum), mothers who opted not to breastfeed (6 months postpartum) and mothers living without partners (prenatal and 6 months postpartum). Family savings were identified as protective factor (prenatal and 6 months postpartum). CONCLUSIONS: We identified significant predictors of PPD. These predictors can be easily detected in clinical practice, and systematic screening can lead to identifying potentially at risk mothers. Since the risk is linked with experience of psychosocial stressors it seems that they might benefit from increased psychosocial support to prevent affective pathology.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• ochranné faktory MeSH
• poporodní deprese diagnóza   epidemiologie   psychologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu psychologie   MeSH
• zdravotnické přehledy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• autoimunitní tyreoiditida * diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• autoprotilátky diagnostické užití   imunologie   škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• jodidperoxidasa * diagnostické užití   imunologie   škodlivé účinky   MeSH
• komplikace těhotenství * etiologie   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• maternofetální výměna látek MeSH
• medicína založená na důkazech MeSH
• novorozenec MeSH
• poporodní deprese epidemiologie   etiologie   MeSH
• poporodní období MeSH
• poporodní tyreoiditida * epidemiologie   MeSH
• předčasný porod epidemiologie   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• samovolný potrat epidemiologie   etiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• vývojové poruchy u dětí epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Přibližně 30 % žen se v průběhu svého života setká s nějakým typem úzkostné poruchy. Jedním z rizikových období, kdy se úzkostné poruchy objevují nebo se již diagnostikované úzkostné poruchy zhoršují, je období těhotenství a období po porodu. Metoda: Provedli jsme průzkum literatury pomocí následujících klíčových slov: úzkost, úzkostné poruchy, těhotenství, poporodní období, posttraumatic-ká stresová porucha, panická porucha, agorafobie, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, specifická fobie, obsedantně-kompulzivní porucha, farmakoterapie a psychoterapie. Články byly získány z databáze Medline v období od 1/1970 (datum založení databáze) do 2/2013. Mimo to jsme použili také dokumenty citované ve vybraných pracích. Výsledky: U žen trpících úzkostnými poruchami může v průběhu těhotenství či v období šestinedělí dojít k prohloubení úzkostných symptomů. Úzkostné poruchy jsou v perinatálním období běžné. Četnost generalizované úzkostné poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchy je u žen po porodu vyšší než v běžné populaci. Stres u matek během těhotenství má vliv na behaviorální rozvoj potomstva a expozice předporodní mateřské úzkosti je u dětí spojena s problémovým chováním. Studie ukazují, že vyšší výskyt mateřské úzkosti v prenatálním období je spojován s vyšším počtem porodních komplikací a má vliv také na fetální vývoj, čímž pravděpodobně vede k většímu množství abnormalit a vysoké tepové frekvenci plodu. Taktéž bylo pozorováno, že vyšší úroveň mateřské úzkosti v období těhotenství je spojována s emočními potížemi a problémy chování u čtyřletých dětí, stejně tak jako u adolescentů. Přítomnost mateřské úzkosti však neslouží jako prediktor nízké porodní hmotnosti. Závěr: Je nezbytné, aby lékaři této problematice úzkostných poruch v období těhotenství a po porodu porozuměli, stejně tak možnostem dostupné léčby. Mohou tak ženám plánujícím těhotenství podat všechny potřebné informace a poradit, jak s problémem dál zacházet. Další výzkum by byl užitečný k přesnějším odhadům prevalence perinatálních úzkostných poruch - a to s cílem identifikovat emocionální dopady mateřské úzkosti na děti, jejich kvalitu života i vývoj, a určit tak bezpečné a efektivní metody léčby.

Introduction: Approximately 30% of women suffer from some type of anxiety disorder in the course of their life. One of the high-risk periods is pregnancy and the postpartum period, when anxiety disorders appear or already diagnosed anxiety disorders worsen. Method: We studied literature using the following keywords: anxiety disorders, pregnancy, postpartum period, post-traumatic stress disorder, panic disorder, agoraphobia, generalized anxiety disorder, social phobia, specific phobia, obsessive-compulsive disorder, pharma-cotherapy and psychotherapy. Articles were obtained from the Medline database for the period from 1/1970 (date of establishment of the database) till 2/2013. In addition, we also used documents cited in selected works. Results: Anxiety symptoms may intensify with women suffering from anxiety disorders during pregnancy or in the postpartum period. Anxiety disorders are common in the perinatal period. The frequency of generalized anxiety disorder and obsessive-compulsive disorder is higher with women after childbirth than in the general population. Maternal stress during pregnancy affects the behavioural development of children and exposure to antenatal maternal anxiety is associated with behavioural problems of the children. Studies show that a higher occurrence of maternal anxiety in the prenatal period is associated with a higher number of birth complications and also affects foetal development and is therefore likely to lead to more defects and a high heart rate of the foetus. It was also observed that a higher level of maternal anxiety during pregnancy is associated with emotional disorders and behavioural problems of four-year-old children as well as adolescents. The presence of maternal anxiety, however, does not serve as a predictor of low birth weight. Conclusion: It is essential that doctors understand the issue of anxiety disorders during pregnancy and after childbirth, as well as the available treatment options. They can then provide to women planning a pregnancy all the necessary information and advice on how to deal with the problem further. Further research would be useful for more accurate estimates of the prevalence of perinatal anxiety disorders - with the aim to identify the emotional impact of maternal anxiety on children, their quality of life and development, and to determine safe and effective methods of treatment.

• MeSH
• antidepresiva škodlivé účinky   MeSH
• benzodiazepiny škodlivé účinky   MeSH
• časná lékařská intervence MeSH
• fobie etiologie   psychologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• komplikace těhotenství * etiologie   chemicky indukované   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• novorozenec MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha etiologie   psychologie   MeSH
• panická porucha psychologie   MeSH
• poporodní deprese epidemiologie   etiologie   psychologie   MeSH
• poporodní období * psychologie   MeSH
• posttraumatická stresová porucha etiologie   psychologie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• těhotenství MeSH
• trankvilizéry škodlivé účinky   MeSH
• úzkost epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   patologie   psychologie   MeSH
• úzkostné poruchy * epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   patologie   psychologie   MeSH
• vývoj plodu účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cieľ: Zistiť výskyt depresívnych príznakov u žien v popôrodnom období. Metóda: Do analýzy bolo zaradených 50 rodičiek, ktoré kompletne vyplnili dotazníky pri poslednej gynekologickej prehliadke pred pôrodom, na 4.–6. deň po pôrode a po šestonedelí. Výsledky: Priemerné skóre v Zungovej sebaposudzovacej škále pre depresiu nedosiahlo hodnoty svedčiace o depresívnej poruche. Hodnoty zodpovedajúce depresii sa vyskytli v obdobiach po pôrode a po šestonedelí častejšie zhodne o 8 %. Rozdiely sa nezistili ani pri porovnaní priemerných skóre získaných na vizuálnej analógovej škále hodnotiacej náladu, aj keď prítomnosť depresívnych príznakov sa zaznamenala na 4.–6. deň po pôrode častejšie o 8 % a po šestonedelí o 14 %. Záver: Zistil sa nízky výskyt depresívnych príznakov vo včasnom popôrodnom období. Charakteristiky súboru naznačujú protektívnu úlohu niektorých demografických a klinických faktorov v etiológii popôrodného blues.

Objective: Find an incidence of depressive symptoms among women in the postpartum period. Method: The analysis included 50 mothers, who completely fill out questionnaires at the last gynecologist visit before childbirth, at 4th–6th day after delivery and at the end of puerperium. Results: The average score at Zung Self-Rating Depression Scale did not reach values indicative of depressive disorder. The values indicative for depression occurred in the postpartum period and after puerperium consistently about plus 8 %. There were no differences when comparing the average values obtained on the Visual Analogue Mood Scale, although the presence of depressive symptoms reported at the 4th–6th day after delivery increased about 8 % and at the end of puerperium about 14 %. Conclusion: The study showed a low prevalence of depressive symptoms in the early postpartum period. The characteristics of the study group suggests protective role of certain demographic and clinical factors in the etiology of postpartum blues.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• poporodní deprese * diagnóza   epidemiologie   psychologie   MeSH
• poporodní období psychologie   MeSH
• porod fyziologie   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH