Chirurgické výkony jsou nedílně spojeny s aplikací inhalačních a intravenózních anestetik. Kardioprotektivní účinky anestetik jsou jednak přímé, pozitivním ovlivněním poměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku v myokardu, jednak nepřímé, ovlivněním funkce kardiomyocytů na úrovni buněčných membrán, iontových kanálů a regulačních enzymů. Anestetika rovněž vstupují do interakcí s mechanismy ischemického preconditioningu a postconditioningu. Klinické studie potvrdily, že anestetika použitá během operace mají vliv i na pooperační průběh. Detailnější znalost kardioprotektivních mechanismů a účinků anestetik, spolu s objasněním účinnosti jednotlivých anesteziologických protokolů, by měla umožnit cílené využití anestetik v klinické praxi s poklesem kardiovaskulárních komplikací po chirurgických výkonech.
Surgical procedures are invariably accompanied by the use of inhalational and intravenous anesthetics. Anesthetics have direct cardioprotective eff ects by positive infl uence on the myocardial oxygen supply/demand ratio, and indirect by the infl uence on cardiomyocyte function at the level of cell membranes, ion channels and regulatory enzymes. Anesthetics also interact with subcellular mechanisms of ischemic preconditioning and postconditioning. The results of clinical studies confi rmed the fact that anesthetics infl uence also postoperative course. Detailed knowledge of cardioprotective eff ects of anesthetics, together with clarifi cation of eff ectiveness of particular anesthesia protocols, should lead to targeted use of anesthetics resulting in decreased frequency of cardiovascular complications after surgical procedures.
- Klíčová slova
- ischemicko-reperfuzní poškození myokardu, inhalační anestetika, intravenózní anestetika, preconditioning, postconditioning,
- MeSH
- anestetika inhalační aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- anestetika intravenózní aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- financování organizované MeSH
- ischemický postconditioning MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- kardiomyocyty účinky léků MeSH
- kardiovaskulární systém účinky léků MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- modely u zvířat MeSH
- pooperační komplikace mortalita MeSH
- pooperační období MeSH
- přivykání k ischémii MeSH
- syndrom omráčeného myokardu farmakoterapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- chirurgie operační metody trendy MeSH
- cytoprotekce účinky léků MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- hemodynamika účinky léků MeSH
- ischemická choroba srdeční komplikace MeSH
- ischemické přivykání metody využití MeSH
- kardiomyocyty účinky léků MeSH
- kardiovaskulární nemoci komplikace MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- perioperační období metody ošetřování MeSH
- reperfuzní poškození myokardu farmakoterapie komplikace MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- syndrom omráčeného myokardu farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
Cílem sdělení je prezentace výsledků katetrové ablace setrvalé monomorfní komorové tachykardie (SMKT) u pacientů se strukturálním postižením srdce. Metodika: Katetrovou ablaci podstoupilo 34 pacientů (5 žen), průměrného věku 63 ± 11 let. Permanentí SMKT rezistentní na elektrickou kardioverzi měla 1 (3 %) pacientka, 13 (38 %) pacientů mělo incesantní SMKT, 4 (12 %) pacienti měli SMKT nejméně jednou denně, 9 (26 %) pacientů nejméně jednou týdně a 7 (21 %) pacientů nejméně jednou měsíčně. Amiodaron užívalo 29 (85 %) pacientů. Po infarktu myokardu bylo 27 (79 %) pacientů, 2 (6 %) pacienti měli dilatační kardiomyopatii, 4 (12 %) pacienti měli arytmogenní kardiomyopatii pravé komory a 1 (3 %) pacientka byla po operaci Fallotovy tetralogie. Ejekční frakce levé komory byla 35 ± 13 %. Ablace se prováděla většinou s paliativním cílem odstranit klinicky významné formy SMKT vedoucí k častým výbojům ICD, případně ke zhoršení srdeční slabosti. Méně často byla ablace provedena s ambicí kurativního výkonu. Ablace SMKT byla prováděna za pomocí elektroanatomického mapování a s využitím možností cíleného nebo substrátového mapování a ablace nebo jejich kombinace. Výsledky: Klinickou formu SMK se podařilo odstranit u 33 (97 %) pacientů, všechny vyvolatelné komorové tachyarytmie byly odstraněny u 14 (41 %) pacientů. K recidivě jakékoli komorové tachyarytmie nedošlo po dobu sledování 22 ± 17 měsíců u 29 (85 %) pacientů. Výsledně implantován ICD mělo 23 (68 %) pacientů, u 11 (32 %) pacientů byla ablace provedena jako kurativní výkon. Průměrná doba trvání výkonů byla 213 ± 56 minut, skiaskopická doba výkonů byla 18 ± 9 minut a počet aplikací radiofrekvenční energie na výkon byl 23 ± 13. Závěr: Katetrová ablace u pacientů se strukturálním postižením srdce je vysoce účinná metoda při odstranění klinických forem SMKT. V dlouhodobé perspektivě je spojena s nízkým výskytem recidivy jakékoli komorové tachyarytmie. Účinnost ablace při odstranění všech vyvolatelných forem komorové tachyarytmie je nižší, a proto by ablace měla být vnímána především jako paliativní metoda, zvláště u pacientů s dysfunkcí levé komory a neúplnou revaskularizací.
- MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory diagnóza farmakoterapie MeSH
- echokardiografie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- myokard metabolismus MeSH
- srdeční selhání diagnóza farmakoterapie MeSH
- syndrom omráčeného myokardu diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- trimetazidin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
