Transkraniální stimulace střídavým proudem (tacs) je jedna z metod neinvazivní mozkové stimulace, při které prostřednictvím manipulace s endogenními oscilacemi dochází k ovlivnění kognice u zdravých dospělých osob. Vzhledem k tomu, že endogenní oscilace i kognice jsou narušeny u rùzných psychiatrických diagnóz, mohla by tACS představovat vhodnou metodu intervence. V tomto přehledu představujeme 27 studií, v nichž se tACS používá u psychiatrických diagnóz a hodnotí se změna kognice. Metoda tACS je bezpečná a dobøe tolerovaná. Výsledky se u různých diagnóz a aplikovaných protokolů liší, přičemž některé protokoly vykazují i dlouhodobý efekt. Celkový počet studií je však malý s velkou rozmanitostí diagnóz a parametrů tACS, jako je montáž elektrod nebo použitá frekvence. K zavedení této metody do klinické praxe je zapotřebí důkladnějšího potvrzení účinnosti potenciálních protokolů. V budoucnu může být aplikována doma, individualizována podle anatomických a funkčních charakteristik pacienta, nebo použita jako marker progrese onemocnění.

Transcranial alternating current stimulation (tacs) is one of the non-invasive brain stimulation methods in which cognition in healthy adults is influenced through manipulation of endogenous oscillations. since both endogenous oscillations and cognition are impaired in various psychiatric diagnoses, tACS could represent a suitable intervention method. this review presents 27 studies using tacs in psychiatric diagnoses and assessing changes in cognition. tACS is a safe and well-tolerated method. results vary across diagnoses and applied protocols, with some protocols showing long-term effects. however, the overall number of studies is small, with a large variety of diagnoses and tacs parameters such as electrode montage or the frequency used. More thorough confirmation of the efficacy of potential protocols is needed to introduce this method into clinical practice. in the future, it may be applied at home, individualized according to the anatomical and functional characteristics of the patient, or used as a marker of disease progression.

Čaj, který se připravuje vyluhováním lístkù čajovníku v horké vodě, je hned po vodě nejčastěji konzumovaným nealkoholickým nápojem na světě. Čaji se připisují různé léčivé, osvěžující a stimulační účinky. Dlouho byly povzbuzující účinky čaje připisovány theinu (kofeinu), ale čaj obsahuje i další biologicky aktivní látky s povzbuzujícím účinkem, zejména theanin. tento derivát proteinogenní aminokyseliny l-glutaminu (l-γ-glutamyl-ethylamid) je netoxický a má řadu blahodárných účinkù na lidské zdraví včetně účinkù na nervový systém, kterým je věnován tento článek.

tea, which is prepared by infusing tea leaves in a hot water, is the most frequently consumed non-alcoholic beverage in the world right after the water. tea is credited with various healing, refreshing and stimulating effects. the stimulating effects of tea have long been attributed to thein (caffeine), but tea also contains other biologically active substances with a stimulating effect, especially theanine. this derivative of the proteinogenic amino acid l-glutamine (l-γ-glutamyl-ethylamide) is non-toxic and has a number of beneficial effects on human health including effects on the nervous system, which are the subject of this article.

infekce a stres v raném věku během zranitelného období vývoje cns souvisejí se zvýšeným rizikem vzniku neuropsychiatrických poruch, jako je schizofrenie. na základě teorie dvojího zásahu u schizofrenie je hypoteticky ke spuštění poruchy nutný ještě druhý inzult rùzné modality. neonatální aplikace lipopolysacharidu (lPs, známého také jako endotoxin) u potkanù je uznávaným modelem vedoucím k behaviorálnímu deficitu a neurokognitivním poruchám na podkladě imunitní stimulace v raném věku a používá se jako neurovývojový model psychózy. V této práci jsme na modelu potkana studovali, jak neonatální podání lPs spolu s dysbiózou vyvolanou chronickou léčbou antibiotiky jako druhým zásahem na základě teorie dvojího zásahu ovlivní metabolické dráhy pomocí necílené metabolomické analýzy. hodnotili jsme rozdíly mezi metabolomy kontrolní a testovací skupiny (vystavené lPs a/nebo léčbě antibiotiky), abychom zjistili rozdíly mezi jejich metabolitovými profily. Vzorky skupiny léčené lPs vykazovaly pozoruhodné metabolomické změny ve srovnání s kontrolními subjekty. Jako nejvíce ovlivněné divergentní dráhy byly určeny dráhy pyrimidinového metabolismu a dráhy biosyntézy pantothenátu a koenzymu a (coa); p-hodnota upravená podle gama je 0,04275 a 0,04278. Léčba ATB nevedla k žádným změnám metabolomu, a naopak maskovala účinky vyvolané aplikací lPs. S odkazem na tyto údaje jsme schopni naznačit, že neonatální výzva LPS hraje významnou roli v rozkladu pyrimidinového metabolismu a drah biosyntézy pantothenátu a coa, které by mohly být identifikovány jako metabolické dráhy zapojené do patogeneze schizofrenie. Vzhledem k pøedběžné povaze naší studie je nutné naše zjištění ověøit v budoucím výzkumu schizofrenie.

infections and stress in early life, during a vulnerable development period of the cns, are related to an increased risk of the development of neuropsychiatric disorders such as schizophrenia. Based on the dual-intervention theory of schizophrenia, a second insult modality is hypothesized to be required to trigger the disorder. neonatal lipopolysaccharide (lPs, also known as endotoxin) treatment in rats is an acknowledged model for inducing the behavioral deficits and neurocognitive impairments caused by an early-life immune challenge and is used as a neurodevelopmental model of psychosis. in the present work, we studied in the rat model how the neonatal lPs administration along with dysbiosis induced by chronic antibiotic treatment as a second hit based on the dual hit theory will affect metabolic pathways by an untargeted metabolomic analysis. We have evaluated differences between the metabolome of control and test groups (exposed to lPs and/or antibiotic treatment) to determine differences between their metabolite profiles. the lPs-treated group samples have exhibited notable metabolomic changes compared to the control subjects. the most affected divergent pathways were determined as Pyrimidine metabolism and Pantothenate and coenzyme a (coa) biosynthesis pathways (the gamma-adjusted p-values are 0.04275 and 0.04278, respectively). the atB treatment did not result in any changes in metabolome and, on the contrary, masked the effects induced by lPs treatment. referring to these data, we are able to suggest that a neonatal lPs challenge plays a significant role in the discomposing Pyrimidine metabolism and Pantothenate and coa biosynthesis pathways, which could be identified as metabolism pathways involved in schizophrenia pathogenesis. Due to the preliminary nature of our study, it is necessary to confirm our findings in future schizophrenia research

Rozvoj digitálních technologií zasahuje v posledních letech stále častěji do všech oblastí medicíny. V psychiatrii nalézají digitální technologie uplatnění zejména v monitorování a analýze psychiatrických příznakù nebo ve formě virtuální terapie při léčbě psychických poruch. Čím dál častěji dochází k využívání sofistikovanějších algoritmů/modelů za pomocí metod umělé inteligence. Kromě nových možností pøi zefektivnění diagnosticko-terapeutického postupu s sebou ale digitalizace v psychiatrii pøináší také rizika a etická dilemata. Tento článek poskytuje přehled o aktuálním stavu a potenciálu rozvoje digitálních technologií v psychiatrii.

The development of digital technologies has increasingly affected all areas of medicine in recent years. In psychiatry, digital technologies have found application in particular in the monitoring and analysis of psychiatric symptoms or the use of virtual therapy in the treatment of psychiatric disorders. increasingly, the use of more sophisticated algorithms/models using artificial intelligence methods is becoming more common. However, in addition to new possibilities in streamlining the diagnostic and therapeutic process, digitalization in psychiatry also brings with it risks and ethical dilemmas. This article provides an overview of the current status and potential of digital technology development in psychiatry.

Terapeutické monitorování léčiv (TDM) je v psychiatrii jednou z mála možností, jak alespoň částečně objektivizovat správnost zvoleného farmakoterapeutického přístupu a adherenci pacienta k léčbě. S ohledem na často přetrvávající nevyjasněnost vztahu mezi stanovenou koncentrací psychofarmaka v krvi a žádoucími i nežádoucími účinky však nebývá v praxi TDM rutinně využíváno pro nastavení individuálního dávkování. Existují však specifické situace, pøi nichž je pravděpodobnost zvl. farmakokinetických odlišností natolik významná, že objektivizace koncentrací psychofarmaka v krvi a úprava jeho dávkování jsou základním pøedpokladem léčby, která pacientovi prospívá a neškodí. Popis těchto základních, více i méně známých, klinicky významných situací je obsahem tohoto článku: kouření, zánět, těhotenství a kojení, dětský věk, seniorský věk, porucha jater a ledvin, podezření na non-adherenci.

in psychiatry, therapeutic drug monitoring (tDM) is one of the few ways to at least partially objectify the correctness of the chosen pharmacotherapeutic approach and patient adherence to the treatment. However, given the often persistent unclear relationship between the determined blood concentration of a psychopharmaceutical and both desirable and undesirable effects, tDM is not routinely used in common practice to determine individual dosing. However, there are specific situations in which the likelihood of pharmacokinetic differences is so significant that objectification of blood concentrations of psychopharmaceuticals and adjustment of dosage are essential for beneficial and not harmful treatment of the patient. A description of these basic, more or less known clinically relevant situations is the content of this article: smoking, inflammation, pregnancy and lactation, childhood, elderly age, liver and kidney disorders, suspected non-adherence.

Vytvořili jsme gamifikovanou mobilní aplikaci Limoterapie se záměrem poskytnout hlavně mladším generacím nástroj pro zábavnou edukaci a samoléčbu subsyndromálních až mírných příznaků obsedantně-kompulzivní poruchy. Cílem článku je shrnout zkušenosti z testování této hry v obecné populaci s důrazem na její použitelnost a efektivitu.

We developed a gamified mobile application Limoterapie with the intention to provide younger generations with an entertaining tool for education and self-management of subsyndromal to mild symptoms of obsessive-compulsive disorder. This article aims to summarize data from testing the game in the general population, with an emphasis on its usability and effectivity.

• Klíčová slova
• Limoterapie,
• MeSH
• chytrý telefon MeSH
• lidé MeSH
• mobilní aplikace * klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH