* Zobrazit nápovědu

12 záznamů v Medvik Filtry

Článek online

Tonsilla cerebelli - anatomie, funkce a její význam pro neurochirurgii
[Tonsilla cerebelli - anatomy, function and its significance for neurosurgery]

Ospalík, Dušan, 1988-
Autor Autorita Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z
Bartoš, Robert, 1974-
Autor Autorita ORCID Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z Anatomický ústav, 1. LF UK, Praha
Zítek, Hynek
Autor Autorita Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z
Malucelli, Alberto, 1981-
Autor Autorita Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z
Hejčl, Aleš, 1978-
Autor Autorita ORCID Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z
Sameš, Martin, 1963-
Autor Autorita Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z
Němcová, Veronika, 1963-
Autor Autorita ORCID Anatomický ústav, 1. LF UK, Praha

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2024 ; 87 (1) : 22-31.

ISSN 1210-7859
Medvik
Zdroj

Cílem naší práce bylo čtenáři neurochirurgovi přiblížit detailní anatomii mozečkové tonzily se zaměřením i na její jednotlivé povrchy, jelikož ve většině publikací je tato prezentována pouze v rámci anatomie celé mozečkové hemisféry, případně anatomie cerebelomedulární fissury nebo průběhu arteria cerebelli posterior inferior. Laboratorní kadaverózní disekce tonzily jsme prováděli na čtyřech (v rovině vermis sagitálně rozdělených) mozečkových hemisférách a jednom kompletním mozečku i s jeho pedunkly a spodinou fossa rhomboidea. Tu jsme využili k demonstraci telovelárního přístupu. Domníváme se, že pro bezpečné zvládnutí telovelárního přístupu na operačním sále je laboratorní disekce velice vhodná a umožní neurochirurgovi poznat i méně známé struktury laterálního recessu, cerebelomedulární fissury i pochopit telovelární junkci. V přehledném referátu dokumentujeme také jednotlivé operace vztahující se k tonzile i telovelárnímu přístupu: operaci Chiariho malformace se syringomyelií, plexus papilomu IV. komory či kavernomu jejího laterálního recessu a cystického hemangioblastomu medulla oblongata. Na základě literárních údajů dokumentujeme historii vzniku operačního přístupu, který je příkladnou ukázkou spolupráce dvou světových neurochirurgů (Rhoton a Matsushima) a byla podložena dlouhodobou laboratorní prací. V referátu se věnujeme vrozeným variantám herniace tonzil mozečku (Chiariho malformace), ale i příčinám sekundárním a možnostem jejich zobrazení. Zmiňujeme klinický význam patologického sestupu tonzil a souvislost se syringomyelií.

The goal of our work was to acquaint the reader-neurosurgeon with the detailed anatomy of the cerebellar tonsil, focusing on its individual surfaces. This is because, in most publications, the tonsil is presented only within the context of the anatomy of the entire cerebellar hemisphere, or possibly the anatomy of the cerebellomedullary fissure or the course of the arteria cerebelli posterior inferior. We conducted cadaveric dissections of the tonsil on 4 cerebellar hemispheres (divided sagittally in the plane of the vermis) and on one complete cerebellum with its peduncles and the floor of the fossa rhomboidea. We used this for demonstrating the telovelar approach. We believe that for the safe mastering of the telovelar approach in the operating room, laboratory dissection is mandatory. It allows the neurosurgeon to recognize even less known structures of the lateral recess, cerebellomedullary fissure, and understand the telovelar junction. In a comprehensive review, we also document individual surgeries related to the tonsil and telovelar approach: the surgery for Chiari malformation with syringomyelia, tumor of the IVth ventricle, cavernoma of its lateral recess, and cystic hemangioblastoma of the medulla oblongata. Based on literary data, we document the history of the surgical approach, which is an exemplary demonstration of the collaboration between two world-renowned neurosurgeons (Rhoton and Matsushima), and was underpinned by extensive laboratory work. In the review, we address congenital variants of cerebellar tonsil herniation (Chiari malformation) as well as secondary causes and their imaging possibilities. We mention the clinical significance of the pathological descent of tonsils and their association with syringomyelia.

Klíčová slova
tonsilla cerebelli, telovelární přístup, Chiariho malformace,
MeSH
foramen magnum anatomie a histologie chirurgie MeSH
lidé MeSH
mozeček * anatomie a histologie chirurgie MeSH
mozkový kmen anatomie a histologie chirurgie MeSH
neurochirurgické výkony MeSH
syringomyelie chirurgie patofyziologie MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
přehledy MeSH

Článek online

What is the risk of venous cerebellar infarction in the supracerebellar infratentorial approach

Neurosurgical review. 2021 ; 44 (2) : 897-900. [pub] 20200307

Neurosurg Rev
ISSN 1437-2320
Medvik
Zdroj

The supracerebellar infratentorial approach (SCITA) is a standard approach used in a neurosurgical practice. It carries some risk of associated complications including cerebellar venous infarction with possible serious sequelae. The objective of this study is to address the incidence of cerebellar venous infarction in SCITA. A search through the currently available literature was performed in September 2019 from the year 2000 until September 2019 dealing with 'supracerebellar infratentorial approach'. Out of the 578 patients found in thirteen case series, two venous infarctions were present; the remaining four patients were published as case reports. By analysing the case series, we calculated the risk of such a complication to be 0.345% (95% CI [0.061%, 1.248%]). Case reports were not included. The real risk is estimated to be higher. The risk of cerebellar venous infarction is an unpredictable, infrequent but real complication with potentially dreadful sequelae. Each neurosurgeon using this approach should be aware of this event when employing this approach. The avoidance of cerebellar venous infarction can be lowered by leaving as many bridging veins intact as possible.