Incidentally discovered adrenal masses are a common problem in routine clinical practice, an equally important area is detection of clinically manifest adrenal tumors. The main role of adrenal imaging is to distinguish benign from malignant lesions, which can be done e.g. by presence of fat component. CT is the most common technique used to image adrenal glands allowing measuring non-enhanced average density and performing histogram analysis. Recently, there have been attempts to use dual-energy technique in adrenal evaluation. MRI of the adrenal glands is usually the method of second choice, however, it is a suitable alternative. In the project we intent to test CT and MRI on phantoms simulating adrenal tissue, then we plan retrospective evaluation of CT findings in already verified tumors and we plan prospectively recruit group of patients to correlate CT and MRI with histological examination and biochemical analysis of tumor tissue samples. We will also evaluate the influence of imaging methods on the selection of surgical strategy in patients indicated for adrenalectomy.

Náhodně objevené ložiskové léze nadledvin jsou častým problémem v běžné klinické praxi, neméně důležitou oblastí je pátrání po klinicky manifestních nádorech nadledvin. Hlavním účelem zobrazování nadledvin je odlišit benigní léze od maligních, což je možné mimo jiné průkazem přítomnosti tukové složky. Nejčastěji se hodnotí expanze nadledvin na CT, kde je kromě měření průměrné nativní denzity možné nativně provádět také histogramovou analýzu. V posledních letech se objevují první pokusy o využití techniky s dvojí energií v diagnostice nadledvin. MR vyšetření nadledvin je obvykle metodou druhé volby, nicméně představuje vhodnou alternativu. V navrhovaném projektu plánujeme vyšetření na fantomech simulujících tkáň nadledvin, dále retrospektivní zhodnocení CT nálezů u již verifikovaných nádorů nadledvin a také sestavení prospektivního souboru pacientů, u nichž budeme korelovat CT a MR nálezy s histologickým vyšetřením a biochemickou analýzou vzorků nádorové tkáně. U pacientů bude také sledován vliv zobrazovacích metod na volbu operační strategie u pacientů indikovaných k adrenalektomii.

• MeSH
• adrenalektomie MeSH
• algoritmy MeSH
• časná detekce nádoru metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory nadledvin diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• nefrologie
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Foci of splenic tissue separated from the spleen can occur as a congenital anomaly. Isolated nodules of splenic tissue are called accessory spleens or spleniculli. However, nodules of splenic tissue can merge with other organs during embryonic development, in which case we speak of spleno-visceral fusions: most often, they merge with the tail of the pancreas (thus forming spleno-pancreatic fusion or an intrapancreatic accessory spleen), with the reproductive gland (i.e., spleno-gonadal fusion), or with the kidney (i.e., spleno-renal fusion). Our case report describes the fusion of heterotopic splenic tissue with the right adrenal gland, which was misinterpreted as a metastasis of a renal cell carcinoma. To the best of our knowledge, this is the first reported case of spleno-adrenal fusion. Spleno-visceral fusions usually represent asymptomatic conditions; their main clinical significance lies in the confusion they cause and its misinterpretation as tumors of other organs. We believe that the cause of retroperitoneal spleno-visceral fusions is the anomalous migration of splenic cells along the dorsal mesentery to the urogenital ridge, together with primitive germ cells, at the end of the fifth week and during the sixth week of embryonic age. This theory explains the possible origin of spleno-visceral fusions, their different frequency of occurrence, and the predominance of findings on the left side.

• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• abnormality trávicího systému * MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin * MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• komentáře MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background and Objectives: Our aim was to verify the optimal cut-off value for unenhanced CT attenuation and the percentage of negative voxels in the volume CT histogram analysis of adrenal masses. Materials and Methods: We retrospectively analyzed the CT data of patients who underwent an adrenalectomy in the period 2002-2019. In total, 413 adrenalectomies were performed. Out of these, 233 histologically verified masses (123 adenomas, 58 pheochromocytomas, 18 carcinomas, and 34 metastases) fulfilled the inclusion criteria and were selected for analysis. The mean unenhanced attenuation in Hounsfield units (HU) and the percentage of voxels with attenuation less than 0 HU (negative voxels) were measured in each mass. Results: The mean unenhanced attenuation with a cut-off value of 10 HU reached a sensitivity of 59.4% and a specificity of 99.1% for benign adenomas. The mean unenhanced attenuation with a cut-off value of 15 HU reached a sensitivity of 69.1% and a specificity of 98.2%. For the histogram analysis, a cut-off value of 10% of negative pixels reached a sensitivity of 82.9% and a specificity of 98.2%, whereas a cut-off value of 5% of negative pixels reached a sensitivity of 87.8% and a specificity of 75.5%. The percentage of negative voxels reached a slightly better area under the curve (0.919) than unenhanced attenuation (0.908). Conclusion: Mean unenhanced attenuation with a cut-off value of 10 HU represents a simple tool, and the most specific one, to distinguish adrenal adenomas from non-adenomas. CT histogram analysis with cut-off values of 10% of negative voxels improves sensitivity without any loss of specificity.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin * diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Přehledná práce zpracovává z diferenciálně diagnostického pohledu problematiku hypoglykemie. V úvodu vyzdvihuje nutnost dodržení Whippleových kritérií pro potvrzení diagnózy hypoglykemie. Stručně shrnuje klinické projevy hypoglykemie, připomíná patofyziologické, časové a klinické rozdělení hypoglykemických příhod. Pro klinické použití je i dle doporučených postupů vhodné rozdělení pacientů na diabetiky a nediabetiky. V přehledných grafech a tabulkách je dokumentováno rozdělení hypoglykemických příhod, jejich klinická manifestace a diferenciální diagnostika.

Our review summarizes the possible differential diagnoses of hypoglycemia. It confirms the absolute necessity of fulfilling all the three Whipple hypoglycemia criteria. Briefly is mentioned Clinical symptoms of hypoglycemia are briefly mentioned and several ways to classify the hypoglycemic events are offered. Highlighted is the recommended approach to distinguish patients as seemingly ill and healthy and also as hypoglycemia occurring in diabetic and non-diabetic. All the classifications and recommendations are summarized in attached tables and schemes.

• Klíčová slova
• nádorová hypoglykemie, Whippleova triáda,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hypoglykemie * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lymfangiom cystický * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory nadledvin * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem práce bylo analyzovat četnost přítomnosti kalcifikacív různých expanzích nadledvin a ověřit pravdivost obecně užívaného tvrzení, že přítomnost kalcifikacíje typická pro adrenokortikální karcinomy. Metodika: Retrospektivní studie provedená ve Fakultní nemocnici Olomouc a Plzeň probíhala v letech 2003-2019 a zahrnuje pacienty s tumory nadledvin, kteří podstoupili adrenalektomii, po níž následovala histologická diagnostika expanzí. Ve finálním souboru byly následující diagnózy: adenom, feochromocytom, adrenokortikální karcinom, metastáza a myelolipom. Soubor celkem obsahuje 268 pacientů (138 mužů a 130 žen). Hodnotili jsme věk, pohlaví pacientů a přítomnost kalcifikací ujednotlivých diagnóz. Výsledky: Kalcifikace se nejméně často vyskytovaly u pacientů s metastázami (jen v 5 % případů), naopak nejčastější byly u myelolipomů (38 %). U adrenokortikálních karcinomů se vyskytovaly ve 20 %. Závěr: Přestože se kalcifikace v andrenokortikálních karcinomech vyskytují relativně často, netzeje označit jako typický nález při hodnocení incidentalomů. Kalcifikace byly signifikantně častější ve skupině myelolipomů.

Aim: The aim of the study was to assess the truth of the statement that the presence of calcifications in imaging methods is typical of adrenocortical carcinomas and to verify how often they are present in various types of expansions. Methodology: This retrospective study conducted at the University Hospitals in Olomouc and Risen was conducted in 2003-2019 and includes patients with adrenal tumours who underwent adrenalectomy, followed by histological diagnosis of expansion. The final group included the following diagnoses: adenoma, pheochromocytoma, adrenocortical carcinoma, metastasis, and myelolipoma. The sample includes 268 patients (138 men and 130 women). We evaluated the age and sex of the patients and the presence of calcifications in individual diagnoses. Results: Calcifications were least frequent in patients with metastases (only in 5% of cases); on the contrary, they were most common in myelolipomas (38%). In adrenocortical carcinomas they occurred only in 20% of the patients. Conclusion: Calcifications are not a typical finding in adrenocortical carcinomas. They were significantly more frequent in myelolipomas than in other histological groups.

• MeSH
• adrenokortikální karcinom patologie   MeSH
• kalcinóza * diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• myelolipom diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• nádory nadledvin * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Autoři v obrazové eseji dokumentují obraz nejčastějších tumorů nadledvin na zobrazovacích metodách se zaměřením na CT nálezy. Nejprve je zmíněn adenom nadledvin, který je nejčastějším patologickým nálezem na nadledvinách a který je většinou nalézán incidentálně a jehož varianta bohatá na tuk má typický obraz na zobrazovacích metodách. Dalším benigním tumorem nadledvin je myelolipom, který má také charakteristický nález na zobrazovacích metodách. Dalším klinicky významným patologickým nálezem na nadledvinách je feochromocytom se znaky na zobrazovacích metodách, které mohou upozornit radiologa na tuto jednotku klinicky se manifestující arteriální hypertenzí. Velmi agresivním tumorem nadledvin je adrenokortikální karcinom s vysokou mortalitou, který bývá na zobrazovacích metodách obvykle větší velikosti. Metastázy jsou projevem generalizace obvykle maligního epiteliálního tumoru mající bohužel na zobrazovacích metodách velmi variabilní obraz i velikost. Odlišení výše uvedených nozologických jednotek je důležité z hlediska dalšího managementu, protože některé z nich nevyžadují terapii ani následné sledování pomocí zobrazovacích metod, a naopak některé vyžadují aktivní terapeutický přístup.

The authors provide a summary of common adrenal gland tumours encountered in radiology, with an emphasis on CT findings. The first to be mentioned is adrenal adenoma, which is the most common pathological finding of adrenals and which is often incidental. Its lipid-rich variant has a typical imaging pattern. Other benign adrenal gland tumours include myelolipoma, which also has typical imaging characteristics, and pheochromocytoma, which may show certain warning CT features, which should draw our attention towards this entity, which often manifests with hypertension. Adrenocortical carcinoma, which has a high case fatality rate and tends to be large, is a very aggressive adrenal gland tumour. Adrenal gland metastases mark the dissemination of carcinoma, which usually has epithelial origin. Unfortunately, metastases have variable characteristics, including their size. The ability to recognise these nosologic entities is important for further management as some of them do not require treatment or follow-up, while, on the contrary, some demand an active therapeutic approach.

PURPOSE: The aim was to determine the optimal slice thickness of CT images and the optimal threshold of negative voxels for CT histogram analysis to distinguish adrenal adenomas from non-adenomas with a mean attenuation more than 10 Hounsfield units (HU). METHODS: Volume CT histogram analysis of 83 lipid-poor adenomas and 80 non-adenomas was performed retrospectively. The volume of interest was extracted from each adrenal lesion, and the mean attenuation, standard deviation (SD), and percentage of voxels with a negative CT value were recorded using reconstructions with different slice thicknesses (5 mm, 2.5 mm, 1.25 mm). The percentage of negative voxels was correlated with SD as a measure of image noise and with the reference splenic tissue values. The sensitivity, specificity, and positive predictive value (PPV) for the identification of adenomas were calculated using reconstructions with different slice thicknesses and three different thresholds of negative voxels (1%, 5%, 10%). RESULTS: The percentage of negative voxels increased with a thinner slice thickness and correlated with increasing CT image noise in adenomas, non-adenomas, and spleen. Using a threshold of 10% negative voxels and a slice thickness of 5 mm, we reached a sensitivity of 53.0%, specificity of 98.8% and the highest PPV, and thus we propose this combination for clinical use. Other combinations achieved a clearly lower specificity and PPV as a result of the increasing noise in CT images. CONCLUSION: The CT slice thickness significantly affects the result and diagnostic value of histogram analysis. Thin CT slice reconstructions are inappropriate for histogram analysis.

• MeSH
• adenom kůry nadledvin diagnostické zobrazování   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• feochromocytom diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nádory nadledvin diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• adrenalektomie MeSH
• feochromocytom chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• komentáře MeSH
• práce podpořená grantem MeSH