Leták obsahující směrnice, které se zaměřují na zástavu peripartálního krvácení. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• farmakoterapie MeSH
• hemostatika MeSH
• hemostáza chirurgická MeSH
• peripartální období MeSH
• poporodní krvácení MeSH
• Check Tag
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• letáky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství
• gynekologie a porodnictví

Brožura obsahuje cviky vhodné pro pacienty s hemofilií.

• MeSH
• cvičení MeSH
• hemofilie A * MeSH
• hemofilie B * MeSH
• techniky cvičení a pohybu MeSH
• terapie cvičením MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství
• rehabilitační a fyzikální medicína

• MeSH
• hemofilie A diagnóza   terapie   MeSH
• hemofilie B diagnóza   terapie   MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• hematologie a transfuzní lékařství

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Klíčová slova
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• děložní krvácení * diagnóza   terapie   MeSH
• faktor VIIa MeSH
• krvácení diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• peripartální období MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Over recent decades, management of people with hemophilia (PwH) has been greatly improved by scientific advances that have resulted in a rich and varied therapeutic landscape. Nevertheless, treatment limitations continue to drive innovation, and emerging options have the potential to realize further improvement. We advocate four general principles to optimize benefits from innovation: individualizing the treatment approach, targeting 'normal,' making the most of available resources, and considering treatment affordability. Ultimately, all PwH-men and women, of all ages and severities, and worldwide-should have access to treatment that fully prevents bleeding, while allowing personal, social, family, and professional lives of choice. Clearly, we are not there yet, but developing goals/milestones based on the principles we describe may help to achieve this.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• komentáře MeSH

INTRODUCTION: Prophylaxis has become standard of care for all persons with haemophilia (PWH) with a severe phenotype. However, 'standard prophylaxis' with either factor or non-factor therapies (currently only emicizumab available) is prohibitively expensive for much of the world. We sought to address the question of 'How much prophylaxis is enough?' and 'Can it be individualized?' and specifically 'Can emicizumab be individualized?'. METHODS: We reviewed the literature on prophylaxis in haemophilia since its inception in the 1950s to the present, the development of more and less intense factor prophylaxis regimens and their outcomes and additionally the published outcomes of prophylaxis with low dose emicizumab. RESULTS: What these experiences collectively show is that low dose emicizumab does result in significant benefits to patients whilst being much less expensive than a "one size fits all" emicizumab prophylaxis approach. We also took note that some non-factor therapies still in development are individualized given that high doses of these can potentially put patients at risk. CONCLUSIONS: Prophylaxis is now clearly accepted as standard of care for PWH with a severe phenotype but now in a very short time a large assortment of different treatment options for prophylaxis have become/are becoming available and the haemophilia community will need to determine how to best use these recognizing that no 'one treatment fits all'.

• MeSH
• faktor VIII terapeutické užití   MeSH
• hemofilie A * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• protilátky bispecifické * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Factor VIII (FVIII) inhibitor formation is a major clinical concern during replacement therapy in patients with hemophilia A. Immune tolerance induction (ITI) is the only therapeutic approach to attempt inhibitor eradication and establishment of long-term immune tolerance to FVIII. Hemophilia Inhibitor Previously Untreated Patient (PUP) Study (HIPS) was a prospective clinical trial to investigate changes in the immune system of PUPs with severe hemophilia A. Five patients who developed persistent FVIII inhibitors during HIPS entered an ITI extension arm (HIPS-ITI). During HIPS-ITI, inhibitor patients received ITI with the same FVIII product (a single source of recombinant, human full-length FVIII) used in HIPS until successful tolerance, declared failure, or a maximum of 2 years after HIPS-ITI enrollment, whichever came first. Blood samples and clinical data were collected monthly. Longitudinal FVIII-binding antibody signatures, associated binding specificities, and apparent affinities were determined for each patient at each sampling time point. ITI was successful or partially successful in 2 patients and failed in 3. Both groups presented with distinct FVIII-specific antibody signatures. ITI success required the disappearance of FVIII inhibitors, which was associated with the eradication or sustained titer minimization of high-affinity FVIII-specific antibodies, particularly of the immunoglobulin G1 (IgG1) and IgG4 subclasses. In contrast, ITI failure, as reflected by FVIII inhibitor persistence, was associated with persistent high-affinity FVIII-specific antibodies. Interestingly, 1 patient with partial ITI success and 1 patient with ITI failure developed apparent oligoreactive FVIII-binding antibodies during ITI. The explanation of the true nature of these antibodies requires more comprehensive follow-ups in future studies. This trial was registered at www.clinicaltrials.gov as #NCT01652027.

• MeSH
• faktor VIII terapeutické užití   MeSH
• hemofilie A * terapie   MeSH
• hemostatika * terapeutické užití   MeSH
• imunoglobulin G terapeutické užití   MeSH
• imunologická tolerance MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

UNLABELLED: Recent advances in therapeutics are now providing a wide range of options for adults and children living with hemophilia. Although therapeutic choices are also increasing for the youngest individuals with severe disease, challenges remain about early management decisions, as supporting data are currently limited. Parents and healthcare professionals are tasked with helping children achieve an inclusive quality of life and maintain good joint health into adulthood. Primary prophylaxis is the gold standard to optimize outcomes and is recommended to start before 2 years of age. A range of topics need to be discussed with parents to aid their understanding of the decisions they can make and how these will affect the management of their child/children. For those with a family history of hemophilia, prenatal considerations include the possibility of genetic counseling, prenatal investigations, and planning for delivery, together with monitoring of the mother and neonate, as well as diagnosis of the newborn and treatment of any birth-associated bleeding. Subsequent considerations, which are also applicable to families where infant bleeding has resulted in a new diagnosis of sporadic hemophilia, involve explaining bleed recognition and treatment options, practical aspects of initiating/continuing prophylaxis, dealing with bleeds, and ongoing aspects of treatment, including possible inhibitor development. Over time, optimizing treatment efficacy, in which individualizing therapy around activities can play a role, and long-term considerations, including retaining joint health and tolerance maintenance, become increasingly important. The evolving treatment landscape is creating a need for continually updated guidance. Multidisciplinary teams and peers from patient organizations can help provide relevant information. Easily accessible, multidisciplinary comprehensive care remains a foundation to care. Equipping parents early with the knowledge to facilitate truly informed decision-making will help achieve the best possible longer-term health equity and quality of life for the child and family living with hemophilia. PLAIN LANGUAGE SUMMARY: Points to be taken into account to help families make decisions to best care for children born with hemophilia Medical advances are providing a range of treatment options for adults and children with hemophilia. There is, however, relatively limited information about managing newborns with the condition. Doctors and nurses can help parents to understand the choices for infants born with hemophilia. We describe the various points doctors and nurses should ideally discuss with families to enable informed decision-making. We focus on infants who require early treatment to prevent spontaneous or traumatic bleeding (prophylaxis), which is recommended to start before 2 years of age. Families with a history of hemophilia may benefit from discussions before pregnancy, including how an affected child would be treated to protect against bleeds. When mothers are pregnant, doctors can explain investigations that can provide information about their unborn child, plan for the birth, and monitor mother and baby to minimize bleed risks at delivery. Testing will confirm whether the baby is affected by hemophilia. Not all infants with hemophilia will be born to families with a history of the condition. Identification of hemophilia for the first time in a family (which is 'sporadic hemophilia') occurs in previously undiagnosed infants who have bleeds requiring medical advice and possibly hospital treatment. Before any mothers and babies with hemophilia are discharged from hospital, doctors and nurses will explain to parents how to recognize bleeding and available treatment options can be discussed. Over time, ongoing discussions will help parents to make informed treatment decisions:• When and how to start, then continue, prophylaxis.• How to deal with bleeds (reinforcing previous discussions about bleed recognition and treatment) and other ongoing aspects of treatment. ○ For instance, children may develop neutralizing antibodies (inhibitors) to treatment they are receiving, requiring a change to the planned approach.• Ensuring treatment remains effective as their child grows, considering the varied needs and activities of their child.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory * komplikace   MeSH
• trombóza * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH